Tiwanaku
Sv?tove d?dictvi UNESCO
Smluvni stat	Bolivie Bolivie
Tiwanaku
Sou?adnice	16°33′17″ j. ?. , 68°40′24″ z. d.
Typ	kulturni d?dictvi
Kriterium	iii, iv
Odkaz	567 (anglicky)
Oblast	Latinska Amerika a Karibik
Za?azeni do seznamu
Za?azeni	2000 (24.  zasedani )

Tiwanaku (?pan?lsky Tiahuanaco nebo Tiahuanacu ) je archeologicka lokalita a jedna z nejvyznamn?j?ich historickych pamatek Bolivie , byvale m?sto v Andach . Le?i v zapadni ?asti Bolivie v departementu La Paz na okraji plocheho a ?irokeho udoli Altiplano ve vy?ce 3 850 m n. m., 20 km od jezera Titicaca a 72 km od La Paz v. Od roku 2000 figuruje na seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle v?t?iny verzi andskych legend je Tiwanaku (Tiahuanaco) ozna?ovano jako misto, kde se velky Viracocha po velke potop? op?t zjevil a stvo?il ?ivot. Zde byl p?edk?m Ink? sv??en zlaty prut, pomoci ktereho zalo?ili svou civilizaci v Andach.

?as vzniku a d?jiny Tiahuanaca dodnes nejsou objasn?ny. S ur?itosti se vi pouze to, ?e bylo vytvo?eno p?edinckou kulturou. P?inos v objevovani Tiahuanaca pat?i Arthuru Posnanskemu ? rakousko-uherskemu staviteli , ktery se po?atkem 20. stoleti p?est?hoval do Bolivie, aby provad?t pr?zkumy Tiahuanaca a nasledn? zasv?til cely ?ivot odkryvani jeho tajemstvi. Jeho vyzkumy ho vedly k vytvo?eni nejkontroverzn?j?i teorie doby vzniku Tiahuanaco ? obdobi 15 000 let p? .n. l. K tomuto ?asovemu obdobi dosp?l po vyhodnoceni p?vodni astronomicke orientace chramu Kalasasaya a vzhledem k jeji astronomicke orientaci v sou?asnosti. Na zaklad? sou?asnych udaj? ze satelit? up?esnil toto datum americky archeoastronom Neil Steede p?ibli?n? na dobu 12 000 let. Tvrzenim, ?e Tiahuanaco je nejstar?im m?stem sv?ta, ktere bylo vybudovano p?ed potopou sv?ta, si proti sob? postavil v?t?inu v?decke archeologicke obce.

Archeologove udavaji dobu blizkou po?atku na?eho letopo?tu, nejd?ive zhruba kolem roku 110 n. l. ^[1] Nejv?t?iho rozkv?tu do?lo kolem roku 800 n. l. Tou dobou vytvo?ili bo?stva, ktera p?edchazela t?m inckym. ^[2]

Od 16. stoleti bylo Tiahuanaco systematicky likvidovano. V ramci katolicke zu?ive kampan?, jejim? u?elem bylo vyhladit v Andach modla?stvi, bylo zni?eno velke mno?stvi soch . V tomto obdobi vykopali hleda?i poklad? hluboky krater do vrcholu pyramidy Akapana. V 19. stoleti si ze starobylych megalit? m?sta ud?lali lom in?eny?i p?i stavb? ?elezni?niho naspu. Kamenne bloky z Tiahuanaca se b??n? odva?ely, rozbijely a pou?ivaly jako stavebni material a? do za?atku 20. stoleti , a to i na staveni?tich tak vzdalenych jako je La Paz. To, co z trosek zbylo, odna?eli vesni?ane na stavbu svych domk? a jeho ruiny take vykradali bezohledni lovci kuriozit a lupi?i, kte?i ukradli v?echno, co se dalo zpen??it, a do toho, co se nedalo odnest, alespo? vyryli sve inicialy. Ve snaze zachranit n?kolik zbyvajicich soch p?ed dal?im devastovanim napisy a jinym svevolnym po?kozovanim byly ve 40. letech 20. stoleti tem?? v?echny nedot?ene sochy odvezeny do La Paz a umist?ny do jakehosi muzea pod ?irym nebem v blizkosti stadionu, vedle nejru?n?j?i k?i?ovatky. V Tiahuanacu z?staly z p?vodnich soch pouze t?i: nejv?t?i, umist?na v interieru muzea, a dv? v chramu Kalasasaya, ohrazene ostnatym dratem.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asna archeologicka lokalita Tiahuanaco se sklada ze ?ty? hlavnich celk?: polopodzemniho chramu, chramu Kalasasaya, pyramidy Akapana a Puma punku (brana Pumy, ktera le?i jihozapadn? od hlavni rozsahle lokality).

• Chram Kalasasaya je obdelnikova oplocena plocha, od vychodu k zapadu m??i 130 m a ze severu na jih 120 m. Chram je orientovan k hlavnim sv?tovym stranam . Zdi postavene z ?ervenych piskovcovych megalit? obklopuji vyvy?enou plo?inu, na kterych se nachazeji dv? tiahuanacke sochy. V severozapadnim rohu plo?iny se nachazi slavna Slune?ni brana , co? je 3 m vysoky, 4 m ?iroky monolit z andezitu o hmotnosti 10 tun, na kterem je vyobrazen velky Viracocha.
• Pyramida Akapana je orientovana stejn? jako Kalasasaya k hlavnim sv?tovym stranam, je to archetypalni posvatna hora velmi slo?iteho tvaru. Ma pyramidovy p?dorys o plo?e v?t?i ne? 200 m², v podob? t?istup?ove pyramidy se zakladnou sm?rem k vychodu a vrcholem k zapadu. Z tohoto p?dorysu se zveda sedm stup?? do vy?ky 18 m.
• Polozapu?t?ny chram je zahloubena oplocena plocha rozm?r? 26 x 28 m. Stoji v n?m dv? stely , na jedne z nich je vytesana postava vousateho mu?e, ktera nema podobu domorodych Ameri?an?. Obvodove st?ny jsou lemovany desitkami hlav s vyvalenyma o?ima.
• Pumapunku (brana Pumy) sestava z p?ikr?ene stup?ovite pyramidy se zakladnou zhruba 60 x 50 m, kde se nachazi kamenny kvadr, jeho? vaha byla vypo?tena na 447 tun. Mnoho dal?ich kamennych kvadr? va?i od 100 do 200 tun.

Hlavni lomy andezitu , z nich? bylo Tiwanaku postaveno, se nachazeji ve vzdalenosti 60 km, lomy, z nich? pochazi ?erveny piskovec, jsou ve vzdalenosti 15 km. Dal?i zajimavosti je, ?e jednotlive andezitove n?kolikatunove monolity byly spojovany kovovymi svorkami, ktere byly vyrobeny z neobvykle slitiny obsahujici 2,05 % arzenu , 95,15 % m?di , 0,26 % ?eleza , 0,84 % k?emiku a 1,7 % niklu , p?i?em? zdroj niklu se nikde v Bolivii nenachazi. Zajimave je, ?e teplota taveni teto slitiny je pom?rn? vysoka.

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Slune?ni brana
• 
  M?si?ni brana
• 
  Chram Kalasasaya
• 
  Brana Pumy
• 
  Monolit Ponce

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Tiahuanaco na slovenske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Tiwanaku na Wikimedia Commons