Thomas Robert Cech
(*
8. prosince
1947
Chicago
,
Illinois
) je
americky
profesor
biochemie
. V roce
1989
obdr?el spole?n? se
Sidneym Altmanem
Nobelovu cenu za chemii
[1]
za
objev
katalyticke
aktivity
ribonukleove kyseliny
(RNA).
Cech a Altman obdr?eli Nobelovu cenu za nezavisly objev, ?e RNA, tradi?n? pova?ovana pouze za pasivniho posla geneticke informace, m??e mit take enzymatickou ulohu, p?i ni? katalyzuje nebo usnad?uje vnitrobun??ne chemicke reakce nezbytne pro ?ivot. P?ed jejich objevem se p?edpokladalo, ?e v?echny chemicke reakce v ?ivem organismu jsou katalyzovany vyhradn? bilkovinami, ktere se nazyvaji
enzymy
. Cech byl prvni, kdo prokazal, ?e molekula RNA m??e katalyzovat chemickou reakci,
[2]
poukazal tak na skute?nost, ?e ?ivot mohl za?it jako ribonukleova kyselina
[3]
a sve poznatky publikoval v roce 1982. Altman, jeho? d?iv?j?i vyzkum k takovemu zav?ru vyrazn? sm??oval, tuto enzymatickou aktivitu molekuly RNA p?esv?d?iv? prokazal v roce 1983.
[4]
Cech studoval rovn??
telomery
a jeho laborato? objevila enzym TERT (telomerazova
reverzni transkriptaza
), ktery je sou?asti procesu obnovy telomer po jejich zkraceni b?hem bun??neho d?leni.
[5]
Jako prezident Leka?skeho institutu
Howarda Hughese
(LIHH) podporoval v?decke vzd?lavani. Vyu?uje rovn?? chemii na Coloradskych univerzitach.
Cech se narodil do ?esko-americke rodiny (jeden z jeho d?de?k? byl ?ech, dal?i prarodi?e byli
Ameri?ane
prvni generace) v
Chicagu
a vyr?stal v
Iowa City
ve stat? Iowa. Ji? na st?edni ?kole dochazel na konzultace k profesor?m geologie na univerzit? v Iow? a diskutoval s nimi o krystalovych strukturach, meteoritech a fosiliich.
[6]
Diky prosp?chovemu
stipendiu
nastoupil v roce
1966
na Grinnellovu kolej v
Iow?
, kde studoval Homerovu
Odysseu
, Dantovo
Peklo
, ustavni historii a fyzikalni chemii. O?enil se s Carol Lynn Martinsonovou, ktera byla jeho kolegyni v laborato?i organicke chemie.
[6]
Po ziskani
bakala?skeho titulu
v roce 1970 pokra?oval ve studiu chemie a v roce
1975
dokon?il
doktorat
z chemie na
Kalifornske univerzit? v Berkeley
. V teto dob? se jeho zajem za?al sm?rovat k biologii a v letech 1975 a? 1977 proto pracoval jako postdoktorand v Narodnim onkologickem ustavu (NCI) v
Massachusettskem technologickem institutu
.
[7]
V roce
1978
ziskal misto
odborneho asistenta
na kated?e biochemie
Coloradske univerzity v Boulderu
, kde p?edna?el chemii a biochemii a kde nadale z?stava ?lenem fakultniho sboru, v sou?asne dob? jako ?estny profesor.
V roce
2000
se stal prezidentem Leka?skeho institutu Howarda Hughese v
Marylandu
. Pokra?oval take ve vedeni sve biochemicke laborato?e na Coloradske univerzit?. Po?atkem roku
2009
odstoupil z funkce prezidenta LIHH a vratil se k vyuce a vyzkumu.
[8]
Po navratu do
Boulderu
se stal prvnim vykonnym ?editelem BioFrontiers Institute a tuto pozici zastaval a? do roku
2020
. Student?m prvniho ro?niku take p?edna?el obecnou chemii.
Cech se zabyva p?edev?im vyzkumem pr?b?hu
transkripce
v bun??nem jad?e. Studuje, jak se geneticky kod DNA p?episuje do RNA. V 70. letech 20. stoleti studoval zp?sob, jakym se molekuly RNA z mikroorganismu Tetrahymena thermophila ?t?pi na fragmenty. Zjistil, ?e se molekuly RNA uvnit? zkumavky ?t?pi samy pomoci slo?ite chemicke reakce, p?esto?e neobsahuji bilkovinu.
[9]
V roce 1982 Cech jako prvni ukazal, ?e molekuly RNA se neomezuji pouze na roli pasivnich nosi?? geneticke informace, ale mohou mit katalyticke funkce a mohou se podilet na bun??nych reakcich.
[4]
RNA katalyzuje zejmena reakce zpracovani RNA a
syntezu bilkovin
na
ribozomech
. RNA enzymy jsou zname jako
ribozymy
a poskytly novy nastroj pro genovou technologii. Maji take potencial poskytnout nove terapeuticke p?ipravky - nap?iklad maji schopnost ni?it a ?t?pit napadajici virove RNA.
Druhou oblasti Cechova vyzkumu jsou telomery, struktura, ktera chrani konce
chromozom?
. Telomery se p?i ka?de replikaci DNA zkracuji a musi se znovu prodlu?ovat. Cech se zabyval enzymem
telomerazou
, ktery kopiruje telomerove sekvence a prodlu?uje je.
[10]
Aktivni mista proteinovych podjednotek telomerazy obsahuji novou t?idu reverznich transkriptaz, enzym?, o nich? se d?ive myslelo, ?e se vyskytuji pouze u vir?. Telomeraza je aktivovana u 90 % lidskych nador?. Latka, ktera by inhibovala aktivitu telomerazy, by proto mohla byt u?ite?na p?i le?b? rakoviny.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Thomas Cech
na anglicke Wikipedii.
- KOLEKTIV.
Osobnosti ?esko?Ott?v slovnik
, Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008, str. 90,
ISBN
978-80-7360-796-8