Thomas McKean
Thomas McKean, americky politik, Charles Willson Peale
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Federalisticka strana
Narozeni	19. b?ezna 1734 New London Township
Umrti	24. ?ervna 1817 (ve v?ku 83 let) Filadelfie
Misto poh?beni	Laurel Hill Cemetery , Filadelfie
Narodnost	americka
Cho?	Sarah Armitage McKean
Rodi?e	William McKean a Letitia Finney
D?ti	Thomas McKean Letitia McKean Buchanan Sally McKean de Irujo
P?ibuzni	Henry Pratt McKean (vnuk)
Sidlo	New Castle
Profese	2. guverner Pensylvanie
Podpis
Commons	Thomas McKean
signata? Deklarace nezavislosti Spojenych stat? americkych
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Thomas McKean ( 19. b?ezna 1734 , Pensylvanie ? 24. ?ervna 1817 , Filadelfie) byl americky pravnik a politik z New Castle County v Delawaru a Filadelfii . B?hem americke revoluce byl delegatem kontinentalniho kongresu , kde podepsal Deklaraci nezavislosti Spojenych stat? a Articles of Confederation (stanovy Konfederace ). McKean byl zvolen i prezidentem Kongresu . V r?znych dobach byl ?lenem federalnich a demokraticko-republikanskych stran. McKean byl prezidentem statu Delaware , hlavni soudce v Pensylvanii a guverner statu Pensylvanie.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

McKean se narodil v New London Township v provincii Pennsylvania. Byl synem Williama McKeana a Letitie Finneyove. Oba jeho rodi?e byli Irove narozeni v Irsku, kte?i p?i?li do Pensylvanie jako d?ti z Ballymoney, hrabstvi Antrim, Irsko .

Mary Borden byla jeho prvni man?elkou. V roce 1763 se vzali a ?ili na New Castle v Delawaru. M?li ?est d?ti: Joseph, Robert, Elizabeth, Letitia, Mary a Anne. Mary Borden McKean zem?ela v roce 1773 a je poh?bena v Immanuelskem biskupskem kostele v New Castle. Letitia McKean se provdala za Dr. George Buchanana a byla matkou admirala Franklina Buchanana.

Sarah Armitage byla McKeanova druha man?elka. V roce 1774 se vzali, ?ili ve Filadelfii v Pensylvanii a m?li ?ty?i d?ti: Sarah, Thomas, Sophia a Maria. Byli ?leny presbyterianskeho kostela v New Castle. McKeanova dcera Sarah se o?enila se ?pan?lskym diplomatem Carlosem Martinez de Irujo, 1. markyz z Casa Irujo; jejich syn Carlos Martinez de Irujo y McKean se pozd?ji stal ?pan?lskym premierem.

Kariera v koloniich [ editovat | editovat zdroj ]

McKeanovo byl vzd?lavan na New London Academy u reverenda Francise Allisona. V ?estnacti letech ode?el do New Castlu v Delawaru, kde za?al studovat pravo u sveho bratrance Davida Finneye. V roce 1756 byl jmenovan zastupcem generalniho prokuratora pro okres Sussex v Delaware. Od 1762/63 do 1775/76 byl ?lenem General Assembly (Valneho shroma?d?ni) Lower Counties, kde pracoval jako mluv?i. Od ?ervence 1765 p?sobil take jako soudce Court of Common Pleas.

v 18. stoleti byl Delaware byl politicky rozd?len do volnych politickych frakci znamych jako Court Party (soudni strana) a Country Party (strana venkova). V?t?inova Court Party byla obecn? anglikanska, nejsiln?j?i v hrabstvi Kent a Sussex, dob?e spolupracovala s kolonialni vladou a byla pro smi?eni s brity. Men?inova Country Party byla z velke ?asti z Ulster-Scot, soust?ed?na v New Castle County a siln? obhajovala nezavislost na Britech. McKean byl zt?lesn?nim politika Country Party a byl jejim v?dcem. Spolupracoval s Caesarem Rodneym z Kent County, a byl v opozici v??i jeho p?iteli a sousedovi, kterym byl George Read .

McKean a Caesar Rodney zastupovali na Kongresu stat Delaware. McKean navrhl postup hlasovani, ktery pozd?ji kontinentalni kongres p?ijal: aby ka?da kolonie, bez ohledu na velikost nebo populaci, m?la jeden hlas. Toto rozhodnuti ustanovilo precedens. McKean se stal jednim z nejvlivn?j?ich ?len? Stamp Act Congres .

Americka revoluce [ editovat | editovat zdroj ]

McKean se stal zastancem americke nezavislosti v Delawaru. Spolu s Georgem Readem a Caesarem Rodneyem byl jednim z delegat? za Delaware na prvnim kontinentalniho kongresu v roce 1774 a druhem kontinentalnm kongresu v letech 1775 a 1776.

Jako otev?eny obhajce nezavislosti byl McKean kli?ovym hra?em p?i p?esv?d?ovani ostatnich, aby hlasovali pro odd?leni kolonii od Velke Britanie. Kdy? Kongres za?al diskutovat o usneseni nezavislosti v ?ervnu 1776, Caesar Rodney chyb?l. George Read byl proti nezavislosti, co? znamenalo, ?e delegace Delaware byla rozd?lena mezi McKeana a Reada, a proto jako stat nemohl Delaware hlasovat pro nezavislost. McKean po?adal, aby nep?itomny Rodney p?ijel Doveru, aby vy?e?il patovou situaci. Rodney cestoval celou noc, po hlasovani ve prosp?ch Deklarace nezavislosti 2. ?ervence se McKean zu?astnil debaty o oficialnim zn?ni Deklarace nezavislosti, ktere bylo schvaleno 4. ?ervence.

N?kolik dni po hlasovani McKean opustil Kongres, aby slou?il jako plukovnik ve veleni ?tvrteho praporu pensylvanskych milici vytvo?ene Benjaminem Franklinem v roce 1747. P?ipojili se k Washingtonov? obran? New Yorku v Perth Amboy, New Jersey . Nebyl tedy k dispozici, kdy? v?t?ina signata?? p?ipojila sv?j podpis k prohla?eni o nezavislosti dne 2. srpna 1776. Proto?e se jeho podpis neobjevil na ti?t?ne kopii, ktera byla ov??ena 17. ledna 1777. Ma se za to, ?e dokument podepsal po tomto datu, mo?na a? v roce 1781. ^[1]

V konzervativni reakci proti obhajc?m americke nezavislosti Delaware General Assembly ve volbach v ?ijnu 1776 pro rok 1776/77 nezvolil v ?ijnu 1776 ani McKeana ani Caesara Rodneye do Kontinentalniho kongresu. Britska okupace po bitv? u Brandywine v?ak vyvolala vekou zm?nu nazor? a McKean se vratil do Kongresu v ?ijnu 1777. Pracoval zde a? do 1. unora 1783. Pomahal navrhovat ?lanky Konfederace a hlasoval pro jejich p?ijeti 1. b?ezna 1781. Kdy? pro ?patne zdravi rezignoval Samuel Huntington na u?ad prezidenta Kongresu v ?ervenci 1781, byl McKean zvolen jeho nastupcem. Zastaval u?ad od 10. ?ervence 1781 do 4. listopadu 1781. Prezident Kongresu bylo postaveni bez skute?ne autority, ale u?ad vy?adoval, aby McKean zvladl velkou ?ast korespondence a podepisoval oficialni dokumenty. ^[2] B?hem sveho p?sobeni v u?adu se britska armada lorda Cornwallise vzdala v Yorktownu a valku fakticky ukon?ila.

Vlada v Delaware [ editovat | editovat zdroj ]

McKean usiloval o uznani spravnosti podpisu nezavislosti na General Assembly of Delaware, co? u?inil 15. ?ervna 1776. Pote byl v srpnu zvolen do zvla?tni komise pro navr?eni nove statni ustavy. McKean se vydal na jediny den do Doveru v Delaware a za noc zde, prakticky sam, vypracoval dokument. Byl p?ijat 20. za?i 1776. Delawarska ustava z roku 1776 se stala prvni statni ustavou, ktera byla vytvo?ena po podpisu Deklarace nezavislosti. McKean byl pak zvolen do delawareskeho prvniho sn?movniho shroma?d?ni pro ob? zasedani 1776/77 a 1778/79, pracoval pro Johna McKinlyho jako mluv?i 12. unora 1777, kdy? se McKinly stal prezidentem Delaware. Kratce po zajeti a uv?zn?ni prezidenta McKinly pracoval McKean jako prezident Delaware od 22. za?i 1777 do 20. ?ijna 1777.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Thomas McKean na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BENARDO, Leonard; JENNIFER WEISS. Brooklyn By Name . New York: New York University Press, 2006. ISBN   0-8147-9946-9 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• COLEMAN, John M. Thomas McKean, Forgotten Leader of the Revolution . Rockaway, New Jersey: American Faculty Press, 1984. ISBN   0-912834-07-2 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• CONRAD, Henry C. History of the State of Delaware, 3 vols. . Lancaster, Pennsylvania: Wickersham Company, 1908.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• HOFFECKER, Carol E. Democracy in Delaware . Wilmington, Delaware: Cedar Tree Books, 2004. ISBN   1-892142-23-6 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• MARTIN, Roger A. A History of Delaware Through its Governors . Wilmington, Delaware: McClafferty Press, 1984.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• MARTIN, Roger A. Memoirs of the Senate . Newark, Delaware: Roger A. Martin, 1995.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• MUNROE, John A. The Philadelawareans . Newark, Delaware: University of Delaware Press, 2004. ISBN   0-87413-872-8 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• MUNROE, John A. Federalist Delaware 1775?1815 . New Brunswick, New Jersey: Rutgers University, 1954.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• MUNROE, John A. History of Delaware . Newark, Delaware: University of Delaware Press, 1993. ISBN   0-87413-493-5 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• RACINO, John W. Biographical Directory of American and Revolutionary Governors 1607?1789 . Westport, CT: Meckler Books, 1980. ISBN   0-930466-00-4 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• RODNEY, Richard S. Collected Essays on Early Delaware . Wilmington, Delaware: Society of Colonial Wars in the State of Delaware, 1975.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• ROWE, G.S. Thomas McKean, The Shaping of an American Republicanism . Boulder, Colorado: Colorado University Press, 1984. ISBN   0-87081-100-2 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• SCHARF, John Thomas. History of Delaware 1609?1888. 2 vols. . Philadelphia: L. J. Richards & Co., 1888.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• SWETNAM, G. The Governors of Pennsylvania, 1790?1990 . [s.l.]: McDonald/Sward, 1941. ISBN   0-945437-04-8 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• WARD, Christopher L. Delaware Continentals, 1776?1783 . Wilmington, Delaware: Historical Society of Delaware , 1941. ISBN   0-924117-21-4 .   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
• WILSON, James Grant.; JOHN FISKE. Appletons Encyclopedia of American Biography . New York: D. Appleton and Company, 1888.   Je zde pou?ita ?ablona {{ Cite book }} ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Deklarace nezavislosti (obraz)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Thomas McKean na Wikimedia Commons
• Delaware Historical Society; website
• Historical Society of Pennsylvania; website
• University of Delaware ; Library website
• Biographical Directory of the Governors of the United States
• Biographical Directory of the United States Congress
• Biography by Russell Pickett
• Delaware’s Governors
• The Political Graveyard
• Biography by Keith J. McLean
• Historical Society of Delaware
• National Park Service
• Pennsylvania Historical and Museum Commission
• The Thomas McKean Papers , including correspondence related to the American Revolution, are available for research use at the Historical Society of Pennsylvania .