Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Tezaurus (n?kdy take thesaurus , ve st?edov?ke latin? ?poklad“, z ?eckeho θησαυρ?? thesauros ?pokladnice“) je v jazykov?d? pom?rn? uplny slovnik ur?iteho jazyka nebo jen oborove terminologie, ?asto s hierarchickym uspo?adanim jednotlivych hesel od nejabstraktn?j?ich pojm? po nejkonkretn?j?i; ^[1] referen?ni p?iru?ka, ktera u?ivateli nabizi seznam synonym , n?kdy i antonym .

?esky tezaurus [ editovat | editovat zdroj ]

Poklad jazyka ?eskeho se sna?il p?ipravit Jan Amos Komensky , ale dlouho sbirany material sho?el p?i jeho pobytu v Le?n? roku 1656 .

Prvni ?esky plnohodnotny tezaurus ?e?tiny byl Tezaurus jazyka ?eskeho (s podtitulem Slovnik ?eskych slov a frazi souzna?nych, blizkych a p?ibuznych) , ktery vydal Ale? Klegr roku 2007. Je zalo?en na Rogetov? tezauru a obsahuje kolem 150 000 lexikalnich jednotek. ^[2]

P?edchazejici, nedokon?eny, pokus byl ?esky slovnik v?cny a synonymicky (3 dily z 1969?1977) ktery vedl Ji?i Haller .

Klegr?v i Haller?v tezaurus jsou postupn? zve?ej?ovany online na najdislovo.cz

Dal?i slovniky synonym v ?e?tin? jsou:

• Maly slovnik ?eskych synonym (1947), Jan Ma?in , Josef Vaclav Be?ka , nakladatelstvi Ing. Mikuta
• Slovnik synonym a frazeologism? (1977), Josef Vaclav Be?ka, Vydavatelstvi Novina?
• Slovnik ?eskych synonym (2001) Karel Pala , Jan V?iansky , nakladatelstvi Lidove Noviny . Dostupne online jako ABZ slovnik ?eskych synonym . ^[3]
• Slovnik ?eskych synonym a antonym (2012), Lingea , dostupny take online a jako aplikace.

Tezaurus v kontextu indexovani a vyhledavani [ editovat | editovat zdroj ]

?izeny slovnik deskriptor? , mezi nimi? jsou ur?eny vztahy nad?azenosti a pod?azenosti, terminy synonymni a jine souvisejici. V odborne literatu?e popsan jako ?izeny a m?nitelny slovnik deskriptoroveho a selek?niho jazyka uspo?adany tak, ?e explicitn? zachycuje apriorni vztahy mezi lexikalnimi jednotkami. Lidov? ?e?eno: slovnik, ktery umo??uje u?ivatel?m nabizet shodny nebo podobny seznam slov, co? zaji??uje shodne vyjad?eni problematiky p?ekladu ur?iteho tematu popsaneho jazykem autora do jazyka systemu. Vyjad?uje pojmy, ktere jsou v p?irozenem jazyce t??ko posti?itelne a pomoci slo?enych termin? a dal?ich nastroj? p?ekonava problemy s jazykem um?lym.

S jeho pomoci m??eme hledat n?jake informace, ani? bychom v?d?li, co je preferovany termin. Umo??uje nam uleh?it praci p?i nep?ebernem mno?stvi informaci, podobn? jako propojovaci jazyk v informa?nich systemech. Vyu?iva se p?edev?im v knihovnach, informa?nich st?ediscich atd. (?esky teologicky tezaurus, ?esky pedagogicky tezaurus, EUROVOC, AGROVOC).

Tezaurus GEMET [ editovat | editovat zdroj ]

General European Multilingual Environmental Thesaurus , Obecny vicejazy?ny tezaurus pro ?ivotni prost?edi ( Dostupny on-line ). Obsahuje asi 5200 hesel, je t?id?n hierarchicky a tematicky. Vrcholovou hierarchii tvo?i 4 nadskupiny, nasleduje 32 skupin. Pod touto urovni jsou hierarchie polo?ek s prom?nnou hloubkou. Dale jsou polo?ky t?id?ny tematicky (?esky p?eklad temat v dob? tvorby tohoto hesla neexistoval). Temata jsou p?i?azena atributem DOMAIN, obracena relace je pomoci atributu DOMAIN_TYPICAL.

Tezaurus Eurovoc [ editovat | editovat zdroj ]

Tezaurus Eurovoc je vicejazy?ny polytematicky tezaurus zam??eny na oblast prava a legislativy Evropske unie (EU). Tezaurus byl vytvo?en ve spolupraci Evropskeho parlamentu, Komise EU a U?adu pro u?edni tisky ES za podpory DG XIII. Za spravu Eurovocu na mezinarodni urovni odpovida U?ad pro u?edni tisky ES.

Eurovoc lze vyu?it zejmena v knihovnach a informa?nich st?ediscich specializovanych na pravo, legislativu a politiku. V ramci EU se Eurovoc pou?iva v knihovn? Evropskeho parlamentu, U?adu pro u?edni tisky ES a dal?ich informa?nich institucich EU. Krom? toho se pou?iva v knihovnach a dokumenta?nich st?ediscich narodnich parlament? a dal?ich statnich i soukromych organizaci v ?lenskych i ne?lenskych zemich EU. Eurovoc dale take nachazi velke uplatn?ni v informa?nich centrech zam??enych na problematiku Evropske unie. V n?kterych p?ipadech slou?i Eurovoc take jako propojovaci selek?ni jazyk v n?kterych metainforma?nich systemech.

Eurovoc existuje v 17 oficialnich jazycich ?lenskych zemi Evropske unie ( angli?tina, dan?tina, francouz?tina, n?m?ina, ma?ar?tina, ?e?tina, ?pan?l?tina, ital?tina, nizozem?tina, portugal?tina, fin?tina, ?ved?tina, slovin?tina, sloven?tina, litev?tina, loty?tina a ?e?tina ). V dal?ich zemich se p?eklad Eurovocu do narodniho jazyka p?ipravuje. Zastupci instituci, ktere spravuji nebo p?ekladaji Eurovoc v jednotlivych zemich, se setkavaji na pravidelnych semina?ich u?ivatel? Eurovocu.

?eska verze Tezauru Eurovoc Prvni ?eska verze tezauru Eurovoc vznikla ve druhe polovin? 90. let p?ekladem 3. verze oficialniho Eurovocu. V sou?asne dob? ji? existuje ?esky p?eklad verze 4.2., ktery byl dokon?en na podzim 2005. ?eska verze je pln? jazykov? a strukturn? kompatibilni s ostatnimi jazykovymi verzemi. P?eklad Eurovocu provedla Parlamentni knihovna ve spolupraci s dal?imi institucemi.

Zajemci o ?eskou verzi tezauru Eurovoc se mohou obratit na Parlamentni knihovnu, ktera poskytne ve?kere informace o Eurovocu a podminkach jeho vyu?ivani.

Automaticke indexovani tezauru [ editovat | editovat zdroj ]

Informa?ni po?adavek m??e byt vyjad?en i jinymi vyrazy p?irozeneho jazyka, ne? jake se vyskytuji v danem textu. Problem tkvi v tom, ?e vyznamy r?znych vyraz? p?irozeneho jazyka se mohou r?znymi zp?soby a v r?zne mi?e vzajemn? p?ekryvat. T?i typy t?chto situaci jsou:

• Dva r?zne vyrazy maji zcela stejny vyznam nap?. klisna = kobyla, kalkulace = vypo?et. Tento jev se nazyva synonymie .
• Dva r?zne vyrazy jsou ve vztahu obecne:konkretni (nad?azene:pod?azene) nap?. zvi?e >hospoda?ske zvi?e>k??>h?ebec apod.
• Dva r?zne vyrazy maji pouze v ?ir?im smyslu n?co spole?neho , tedy jsou semanticky asociovane: nap?. k?? ? dostih, vypo?et ? kalkulator.

Dany problem p?edstavuje ?koeficient selek?ni vyznamnosti“. ?e?enim problem?m p?i indexaci dokument? a dotaz? je tezaurus .

Tezaurus [ editovat | editovat zdroj ]

Tezaurus je ?izeny slovnik deskriptoroveho a selek?niho jazyka, ktery je uspo?adany tak, ?e explicitn? zachycuje apriorni vztahy mezi lexikalnimi jednotkami. Je to slovnik obsahujici:

• Slovni zasobu , tj. slova a souslovi se specifickym vyznamem ur?iteho jazyka, p?ipadn? i n?kolika jazyk?.
• Odkazy na jina hesla , ktera k n?mu maji semanticky vztah ? nap?. synonyma, obecn?j?i a konkretn?j?i vyrazy a take vyrazy ve vztazich nap?. celek ? ?ast, t?ida ? prvek atd.
• Dal?i informace o heslech , nap?. historii jejich vzniku, p?iklady kontextu pou?iti atd.

Tezaury ur?ene pro indexovani jsou zpravidla omezene na terminologii ur?ite u??i odborne oblasti. Ust?ednim pojmem tezauru ur?eneho k indexovani je deskriptor . Z ka?de skupiny synonymnich termin? je vybran jeden reprezentant nazyvany deskriptorem. Tento by m?l byt pou?ivan k samotnemu popisu (deskripci) skute?neho nebo po?adovaneho obsahu textu.

Deskriptor je univerzalni vyhledavaci prvek, ktery p?i vyhledavani ma zastupovat i v?echna sva synonyma. V?echna synonyma jsou pak nazyvana nedeskriptory . Pouze mezi deskriptory se zachycuji vztahy (vazby) ? nad?azeny, pod?azeny, asociovany, ekvivalentni deskriptory v jinych jazycich (v p?ipad? vicejazy?neho tezauru).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• F. ?ermak, Jazyk a jazykov?da . Praha: Karolinum 2009

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Roget?v tezaurus
• Polytematicky strukturovany hesla? (PSH) - vykazuje ?adu znak? typickych pro tezaury

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu tezaurus na Wikimedia Commons
• Eurovoc, vyhledavani Archivovano 11. 3. 2012 na Wayback Machine . ? U?ad pro publikace Evropske unie
• Tezaurus v  ?eske terminologicke databazi knihovnictvi a informa?ni v?dy (TDKIV)
• Online verze ?eskych tezaur? od Klegra a Hallera