Terbium
[Xe] 4f 9 6s 2   Tb 65
↓ Periodicka tabulka ↓
Terbium
Obecne
Nazev , zna?ka , ?islo	Terbium, Tb, 65
Cizojazy?ne nazvy	lat. Terbium
Skupina , perioda , blok	6. perioda , blok f
Chemicka skupina	Lanthanoidy
Identifikace
Registra?ni ?islo CAS	7440-27-9
Atomove vlastnosti
Relativni atomova hmotnost	158,92535(2)
Atomovy polom?r	1,75 A (175 pm)
Elektronova konfigurace	[Xe] 4f 9 6s 2
Elektronegativita ( Paulingova stupnice )	1,2
Ioniza?ni energie
Prvni	565,8 kJ/mol
Druha	1110 kJ/mol
T?eti	2114 kJ/mol
Mechanicke vlastnosti
Hustota	8,23 g/cm 3 ; Hustota p?i teplot? tani: 7,65 g/cm 3
Skupenstvi	Pevne
Termodynamicke vlastnosti
Teplota tani	1356  °C (1 629,15  K )
Teplota varu	3230  °C (3 503,15  K )
Skupenske teplo tani	10,15 kJ/mol
Skupenske teplo varu	293 kJ/mol
Molarni tepelna kapacita	28,91 J.mol ?1 .K ?1
Elektromagneticke vlastnosti
Bezpe?nost
GHS02 [1] Varovani [1]
I V (%) S T 1/2 Z E (MeV) P {{{izotopy}}}
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Gadolinium ? Tb ? Dysprosium ? Bk

Terbium (chemicka zna?ka Tb , latinsky Terbium ) je m?kky st?ib?it? bily, vnit?n? p?echodny kovovy prvek, devaty ?len skupiny lanthanoid? . Nachazi vyu?iti p?i vyrob? specialnich slitin pro elektroniku a barevnych luminofor? pro televizni obrazovky.

Zakladni fyzikaln?-chemicke vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Terbium je st?ib?it? bily, m?kky p?echodny kov.

Chemicky je terbium men? reaktivni ne? p?edchozi prvky ze skupiny lanthanoid?. Na suchem vzduchu je prakticky stale, ve vlhkem prost?edi se pomalu pokryva vrstvi?kou oxidu. S  vodou reaguje terbium velmi pozvolna za vzniku plynneho vodiku , ale snadno se rozpou?ti v b??nych mineralnich kyselinach .

Ve slou?eninach se vyskytuje p?edev?im v mocenstvi Tb ⁺³ , soli Tb ⁺⁴ jsou nestale a existuji jen za extremnich podminek. Soli Tb ⁺³ vykazuji vlastnosti podobne slou?eninam ostatnich lanthanoid? a hliniku . V?echny tyto prvky tvo?i nap?iklad vysoce stabilni oxidy, ktere nereaguji s vodou a jen velmi obti?n? se redukuji. Ze soli anorganickych kyselin jsou d?le?ite p?edev?im fluoridy a fosfore?nany , jejich nerozpustnost ve vod? se pou?iva k separaci lanthanoid? od jinych kovovych iont?. Terbite soli maji obvykle nar??ov?lou barvu.

Terbium objevil roku 1843 ?vedsky chemik Carl Gustaf Mosander jako ne?istotu ve zkoumanem oxidu yttritem . Jmeno dostalo terbium podle ?vedske vesnice Ytterby , pobli? ktere bylo poprve nalezeno. Od ni je odvozen i nazev pro ytterbium , yttrium a erbium .

Vyskyt a vyroba [ editovat | editovat zdroj ]

Terbium je v  zemske k??e obsa?eno v koncentraci p?ibli?n? 0,9 mg/kg, o jeho obsahu v mo?ske vod? udaje chybi. Ve vesmiru p?ipada jeden atom terbia na 600 miliard atom? vodiku .

V p?irod? se terbium vyskytuje pouze ve slou?eninach. Neexistuji v?ak ani mineraly, v nich? by se n?ktere lanthanoidy (prvky vzacnych zemin) vyskytovaly samostatn?, ale v?dy se jedna o mineraly sm?sne, ktere obsahuji prakticky v?echny prvky teto skupiny. Mezi nejznam?j?i pat?i monazity (Ce,La,Th,Nd,Y)PO ₄ , chemicky fosfore?nany lanthanoid?, dale bastnasity (Ce,La,Y)CO ₃ F ? sm?sne flourouhli?itany prvk? vzacnych zemin a nap?. mineral euxenit (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti) ₂ O ₆ .

Velka lo?iska t?chto rud se nalezaji ve Skandinavii , USA , ?in? a Vietnamu . Vyznamnym zdrojem jsou i fosfatove suroviny ? apatity z poloostrova Kola v  Rusku . V roce 2018 byl ohla?en nalez lo?iska bohateho na yttrium , dysprosium , europium a terbium pobli? japonskeho ostr?vku Minamitori (asi 1 850 km jihovychodn? od Tokia ). ^[2]

Vzhledem k omezene dostupnosti hrozi v nejbli??ich letech kriticky nedostatek zdroj? prvku pro technologicke vyu?iti, ^[3] vy?e uvedeny nalez by mohl tuto situaci zm?nit. P?i pr?myslove vyrob? prvk? vzacnych se jejich rudy nejprve lou?i sm?si kyseliny sirove a chlorovodikove a ze vznikleho roztoku soli se p?idavkem hydroxidu sodneho vysra?i hydroxidy .

Separace jednotlivych prvk? se provadi ?adou r?znych postup? ? kapalinovou extrakci , za pou?iti ionexovych kolon nebo selektivnim sra?enim nerozpustnych komplexnich soli .

P?iprava ?isteho kovu se obvykle provadi redukci oxidu terbiteho Tb ₂ O ₃ elementarnim vapnikem .

Tb ₂ O ₃ + 3 Ca → 2 Tb + 3 CaO

Pou?iti a slou?eniny [ editovat | editovat zdroj ]

Podobn? jako europium , slou?i i terbium jako luminofor v obrazovkach barevnych televizor?. Materialy aktivovane terbiem vykazuji emisi za?eni v zelene a? ?lutozelene oblasti viditelneho spektra.

V  rentgenologii se pou?ivaji specialni folie, ktere vykazuji zvy?enou emisi sv?tla v ur?ite oblasti spektra. Nap?. mod?e emitujici folie na bazi vzacnych zemin ? oxid-bromid lanthanity (LaOBr) aktivovane terbiem pro pou?iti s modrocitlivymi filmy nebo zelen? emitujici folie - dioxid-sulfid gadolinity (Gd ₂ O ₂ S) aktivovany terbiem pro pou?iti se zelenocitlivymi filmy.

V sou?asne dob? je terbium spole?n? s gadoliniem zakladni sou?asti magnetooptickych zaznamovych medii, ktera slou?i k uchovavani dat po aktivaci zaznamove vrstvy zvy?enou teplotou vyvolanou laserovym paprskem. Nosnym materialem pro aktivni prvky vzacnych zemin jsou slitiny ?eleza a kobaltu . P?i na?teni dat za p?esn? definovane zvy?ene teploty zaznamoveho media (200?300 °C) je zaznam za normalni teploty prakticky neomezen? stabilni.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganicka chemie, souborne zpracovani pro pokro?ile, Academia, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analyticka chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganicka chemie 1. dil, 1. vydani 1961
• N. N. Greenwood ? A. Earnshaw, Chemie prvk? 1. dil, 1. vydani 1993, ISBN   80-85427-38-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu terbium na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo terbium ve Wikislovniku