Teplomilne doubravy ( Quercetea pubescentis ) jsou sv?tle opadave listnate lesy s obvykle rozvoln?nym stromovym patrem a vyznamnou u?asti sv?tlomilnych a teplomilnych druh? , ?asto s kombinaci submediteranni a panonske provenience. Hlavni oblasti jejich vyskytu jsou Balkansky poloostrov ( Panonska panev , Vala?ska ni?ina ), Dalmacie , Apeninsky poloostrov a lesostepni zona vychodni Evropy. Ve st?edni Evrop? je jejich vyskyt omezen na teple a suche oblasti termofytika, co? je v ?eske republice ji?ni Morava, ?esky kras, ?eske st?edoho?i, Polabi a Podkru?noho?i, ostr?vkovit? je lze nalezt na ji?n? orientovanych a vyslunnych strmych svazich i v p?ilehajicich pahorkatinach mezofytika.

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Teplomilne doubravy vyr?staji na m?lkych i hlub?ich p?dach na r?znych typech hornin, p?edev?im v?ak na u?ivnych a bazemi bohatych, jako jsou vapence , ?edi?e vapnite piskovce , slepence nebo spra?e . Na p?iznivych stanovi?tich vytva?eji zapojene vysokokmenne lesy, na suchych mistech a na prudkych vyslunnych stranich pak duby tvo?i pouze zakrsle, pokroucene tvary. Ve vychodni Evrop? se vyskytuji ostr?vkovit? coby sou?ast lesostepni mozaiky. Vyraznym formujicim faktorem je sucho, diky kteremu zde mohou porosty sv?tlomilnych dub? odolavat konkurenci stinn?j?ich mezofilnich d?evin.

Typickymi dominantami stromoveho patra jsou dub py?ity , dub zimni , men? ?asto dub letni , ktery dava p?ednost spi?e vlh?im stanovi?tim; na ji?ni Morav? potom vzacn? i dub balkansky a dub cer . Jako p?im?s se vyskytuji javor babyka , habr obecny , jasan ztepily , b?iza b?lokora , je?ab b?ek nebo je?ab muk , z ke?? d?in jarni , t?e?e? mahalebka , svida krvava , ?e?etlak po?istivy , kalina tu?alaj nebo pta?i zob obecny . Mimo uzemi ?R v nich rostou take submediteranni ?i subkontinentalni druhy jako habr vychodni , jasan zimna? , habrovec habrolisty nebo javor tatarsky . Hojne jsou r?zne druhy r??i . Ke?ove patro byva diky rozvoln?nemu stromovemu porostu v?t?inou dob?e vyvinuto. ^{[1] [2]}

V druhov? zpravidla velmi bohatem bylinnem pat?e vyr?staji teplomilne rostliny dob?e adaptovane na sucho, jako t?emdava bila , plamenek p?imy , kakost krvavy , kamejka modronachova , ?istec p?imy , rozrazil o?ankovity , ?alv?j lu?ni , o?anka kalamandra , ost?ice nizka , ?esnek ?luty , violka chlupata ?i mochna pise?na ; v druhov? chud?ich acidofilnich porostech pak nap?. kru?inka chlupata , smolni?ka obecna ?i rozli?ne druhy rozchodnik? a jest?abnik? . Mechove patro je vyvinuto pouze sporadicky, na skalnatych svazich v rozvoln?nych porostech. ^[1]

Tento typ lesa byl v minulosti vyrazn? ovlivn?n ?lov?kem. Vzhledem k omezene reprodukci dubu v hustem a stinnem porostu se teplomilne doubravy na mnoha mistech udr?ovaly diky vymladkovemu hospoda?eni , vyb?rove prosv?tlujici t??b? a lesni pastv? ; p?i absenci t?chto faktor? ?asem podlehaji sukcesi v zapojeny mezofilni les. Mnoho porost? teplomilnych doubrav v?ak bylo ?lov?kem vykaceno a p?em?n?no na zem?d?lskou p?du.

Syntaxonomie [ editovat | editovat zdroj ]

T?ida zahrnuje nasledujici svazy a asociace: ^[3]

LCA Quercion pubescenti-petraeae ? Submediteranni bazifilni teplomilne doubravy [ editovat | editovat zdroj ]

• LCA01 Lathyro collini -Quercetum pubescentis ? Bazifilni dubove ?idkolesy na m?lkych suchych p?dach st?ednich a severnich ?ech
• LCA02 Lithospermo purpurocaerulei -Quercetum pubescentis ? Bazifilni dubove ?idkolesy na m?lkych suchych p?dach severni ?asti Panonske oblasti
• LCA03 Euphorbio-Quercetum ? Teplomilne bazifilni doubravy na m?lkych suchych p?dach

LCB Aceri tatarici-Quercion ? Subkontinentalni lesostepni doubravy [ editovat | editovat zdroj ]

• LCB01 Quercetum pubescenti-roboris ? Panonske spra?ove doubravy
• LCB02 Carici fritschii-Quercetum roboris ? Doubravy zapadopanonskych pis?in s ost?ici doubravni

LCC Quercion petraeae ? Acidofilni teplomilne doubravy [ editovat | editovat zdroj ]

• LCC01 Sorbo torminalis-Quercetum ? Acidofilni teplomilne doubravy na m?lkych p?dach
• LCC02 Genisto pilosae-Quercetum petraeae ? Acidofilni dubove ?idkolesy s  kru?inkou chlupatou
• LCC03 Melico pictae -Quercetum roboris ? Teplomilne doubravy s druhy bezkolencovych luk

 Vyznamne lokality v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

• ?esky kras
• ?eske st?edoho?i
• Porta bohemica
• Liten?icka pahorkatina
• Hustope?ska pahorkatina
• Pavlovske vrchy
• ?danicky les
• Milovicky les
• udoli Oslavy
• ?ertoryje v Bilych Karpatech
• Hady a Udoli ?i?ky

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

•  Milan Chytry (ed.): Vegetace ?eske republiky 4. Academia 2013, s. 296-337

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Acidofilni doubrava
• Dubohab?ina
• Lesostep