Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tenzing Norgay
(kv?ten
?
1914
?
9. kv?tna
1986
) byl
nepalsky
?erpsky
horolezec
. Spolu s
Edmundem Hillarym
dosahli
29. kv?tna
1953
jako prvni lide vrcholu
Mount Everestu
.
Po usp??nem vystupu na Everest se v mediich, p?edev?im v novinach a literatu?e objevilo n?kolik spekulaci a rozpor?, zarove? i snaha politicky vyu?it usp?chu expedice. To byl jeden z d?vod? vzniku knihy
Mu? z Everestu
(v originale
Man of Everest
, 1955), jejim? autorem byl po dohod? vydavatelstvi s Tenzingem (Tenzing neum?l ?ist a psat) americky spisovatel a horolezec James Ramsey Ullman. Kniha je Tenzingovym vyprav?nim o jeho ?ivot?, p?i?em? zarove? vysv?tluje n?ktere d?ive publikovane nejasnosti. Nasledujici udaje ?erpaji p?edev?im z uvedene knihy.
- 1914
? Narodil se koncem kv?tna v
Ccha-?hu
, rok byl ur?en p?epo?tem z
tibetskeho
kalenda?e, ro?ni obdobi bylo ur?eno podle po?asi a sklizn?. Jako dit? ?il ve vesnici Thamej v Solo Khumbu ve vychodnim
Nepalu
.
- 1932
? V osmnacti letech ode?el do
Dard?ilingu
, aby se pokusil dostat do britske expedice na Everest planovane na rok 1933, ale byl odmitnut.
- 1935
? Po?atkem roku se o?enil s Dawa-Phuti, narodil se jim syn ?ima-Dord?e (zem?el v roce 1939). U?astnil se pate britske vypravy na
Mount Everest
z Tibetske strany, jejim? vedoucim byl
Eric Shipton
. P?edchozi vypravy se konaly v letech 1921, kdy byla objevena cesta ze severu. V roce
1922
se poda?ilo vystoupit a? do 8320 m n. m. V teto vyprav? zahynulo sedm ?erp? p?i padu laviny pod Severnim sedlem. V roce
1924
v expedici zahynuli Andrew Irvine a
George Mallory
, p?i?em? byli naposledy spat?eni ve vy?ce nad 8530 m n. m. Expedice v roce 1933 a jeji horolezci Harris, Wager, Smythe a Shipton dosahli p?ibli?n? stejnych mist jako Mallory s Irvinem. V roce 1934 Tenzing s dal?imi ?erpy vynosili material do Severniho sedla (cca 6700 m), vy?e vyprava nevystoupila. Na podzim se u?astnil vypravy na Kabru (7000 m), ale pouze jako nosi? do zakladniho tabora.
- 1936
? Op?t se u?astnil velke britske expedice na Everest (vedouci Hugh Ruttledge, stejn? jako v roce 1933). Za ?patneho po?asi dosa?eno Severniho sedla. Tenzing se take u?astnil vypravy Erica Shiptona do Garhvalu ve St?ednim
Himalaji
za u?elem m??eni map v okoli
Nanda Devi
.
- 1937
? U?astnil se male vypravy do Garhvalu s J. T. M. Gibsonem, vyprava provedla pr?zkum a pokusila se o nesnadny vystup na Bandar Pun?h (cca 6300 m).
- 1938
? Znovu v expedici na Everest, jejim? vedoucim H. W. Tilman. Postavili tabor v 8300 m n. m., Lloyd experimentoval s kyslikovym p?istrojem. Vznikla Medaile tygra ud?lovana himalajskym klubem ?erp?m, kte?i dosahli nejvy??iho tabora. Na podzim se u?astnil vypravy do Garhvalu. V zim? toho roku se mu narodila dcera Pem-Pem.
- 1939
? Byl ?lenem vypravy na Tirakhmir (7750 m n. m.) v
Pakistanu
s panem a pani Smeetonovymi. S nedostate?nym vybavenim dosahli vy?ky 7000 m n. m. Tenzing v te dob? je ji? v?dcem ?erp? i nosi??, tato funkce se nazyva
sardar
. Po vyprav? z?stal ve slu?bach majora Whita v ?itralu (?ast Pakistanu), v
Dard?ilingu
. V tomto roce mu zem?el syn ?ima-Dord?e na
uplavici
.
- 1940
? Po?atkem roku se vratil za rodinou, narodila se mu dcera ?ima a p?est?hovali se do ?itralu, kde byl Tenzig ve slu?bach majora Whita. Pozd?ji pracoval jako vedouci d?stojnicke jidelny.
- 1944
? Zem?ela jeho man?elka Dawa-Phuti.
- 1945
? Po?atkem roku se s dcerami vratil do Dard?ilingu a o?enil se s Ang-Lhamo. Tento rok se u?astnil vypravy americkeho plukovnika Taylora do
Tibetu
.
- 1946
? Op?t se p?idal k vyprav? na Bandar Pun?h, p?i ni? byla dosa?ena vy?ka 5490 m n. m. Je?t? teho? roku podnikl dv? vypravy do okoli
Kan?end?engy
.
- 1947
? Tento rok se p?idal k netradi?ni vyprav? Earla Denmana do Tibetu a na Mount Everest. U?astnil se i ?vycarske vypravy na ni??i vrcholy do Garhvalu, b?hem ni p?i navratu do?lo ke komplikacim zp?sobene konfliktem mezi Indii a Pakistanem.
- 1949
? Byl instruktorem horolezeni u indicke armady v severozapadni
Indii
. Od?ekl u?ast ve ?vycarske expedici Rene Ditterta ke Kang?hend?andze a naopak se u?astnil H. W. Tilmanovy pr?zkumne vypravy do Nepalu.
- 1950
? Dosahl vrcholu Bandar Pun?he (6305 m n. m.). U?astnil se podzimni britske expedice na Nanga-Parbat (8125 m n. m.), Ktery zdolal a?
Hermann Buhl
o t?i roky pozd?ji. Za velke zimy ?erpove sestupili do zakladniho tabora, zatimco Thornley, Crace a Marsh pokra?ovali ve vystupu. Po ?esti dnech se do tabora vratil pouze Marsh.
- 1951
? Zatimco Eric Shipton vedl dal?i vypravu na Mount Everest z jihu, Tenzing pracoval jako sardar francouzske vypravy na Nanda-Devi, ktera se sna?ila p?ejit z hlavniho vrcholu (7816 m, prvovystup Tilman a Odell, 1936) na vychodni (7430 m, polska expedice, 1939). Vedouci expedice Roger Duplat a Gilbert Vignes vyrazili 29. ?ervna z vy?ky 7200 m k hlavnimu vrcholu, Tenzing a Louis Dubost v nasledujicich dnech jim stoupali naproti na vychodni vrchol (Tenzing tento vystup ozna?il za sv?j nejt???i a nejnebezpe?n?j?i), nicmen? ani z vychodniho vrcholu nepozorovali ?adne stopy po Duplatovi a Vignesovi. Na podzim byl Tenzing sardarem vypravy ?vycara George Freye do okoli Kang?hend?angy, p?i prvovystupu na pom?rn? bezvyznamny Kang Peak na sn??nem ubo?i neji?t?ny Frey jdouci bez ma?ek uklouzl a zahynul. Byla to t?eti Tenzingova vyprava v ?ad?, p?i ni? do?lo ke ztrat? na ?ivot?.
- 1952
? ?vyca?i zvou Tenzinga jako sardara na expedici na Mount Everest z jihu (vedouci dr. Wyss-Dunant, ve vy??ich polohach Dittert). Tenzing se po osmnacti letech setkal se svou matkou a sp?atelil se s horskym v?dcem Raymondem Lambertem. Aubert, Flory, Lambert a Tenzing b?hem dobyvani vrcholu postavili tabor v 8400 m n. m., dal?i den za ?patneho po?asi vystoupal Lambert a Tenzing do vy?ky 8600 m n. m., ale pro nep?iznive po?asi se museli vratit. Na podzim ?vyca?i dal?i expedici na Mount Everest, nebo? dal?i rok m?li Mount Everest zarezervovany ji? Britove a dal?i rok Francouzi. B?hem expedice u paty
Lhoce
pod Ji?nim sedlem zem?el ?erpa Mingma-Dord?e na zran?ni zp?sobene padajicim ledem. Proto se ?vyca?i rozhodli pro bezpe?n?j?i cestu do Ji?niho sedla po svazich Lhoce. Op?t za velmi ?patneho po?asi Lambert, Reiss a Tenzing vzdali vystup 300 metr? nad Ji?nim sedlem. Po naro?nych expedicich byl Tenzing hospitalizovan s hore?kou a vysilenim z dvou naro?nych vyprav v jednom roce, na kterych byl sou?asn? sardarem i plnohodnotnym ?lenem horolezeckeho dru?stva.
- 1953
? Uzdravujici se Tenzing dostal pozvanku do britske expedice na Mount Everest, jednalo se o jeho sedmou expedici na nejvy??i horu sv?ta. P?vodn? m?l vypravu vest Eric Shipton, ale vyst?idal ho plukovnik
John Hunt
. Oproti ?vycarske expedici byli vztahy mezi ?erpy a ?sahiby“ formaln?j?i. B?hem expedice do?lo ke spor?m mezi ?erpy a sahiby, ktere musel Tenzing coby sardar ?e?it. Prvni pokus o vrchol podnikl Bourdillon a Evans, jednalo se spi?e o ukol vynest material z Ji?niho sedla vy?e. Poda?ilo se jim vystoupat a? na Ji?ni vrchol a pak se vratili zp?t do sedla. Plukovnik Hunt a Da-Namgjal tenty? den dosahli vy?ky 8380 m n. m. Nasledujici den bylo nep?iznive po?asi, v sedle z?stal Lowe, Gregory, Ang-?ima, Pemba, Tenzing a
Edmund Hillary
. Dal?i den vyrazil Lowe, Gregory a Ang-?ima vy?e, po nich Hillary s Tenzingem. Cestou sebrali naklad vyneseny p?ed dv?ma dny a postavili posledni tabor ve vy?ce okolo 8500 m n. m. V tabo?e z?stal pouze Edmund Hillary a Tenzing. Dal?i den, 29. kv?tna, stoupali k Ji?nimu vrcholu, nalezli kyslikove lahve zanechane zde dvojici Bourdillon s Evansem. Hillary jako prvni p?ekonal tzv.
Hillaryho vy?vih
trhlinou mezi skaliskem a sn?hovou p?ev?ji. Pokra?ovali stale vy? a
tem?? sou?asn?
(spole?ne prohla?eni Hillaryho a Tenzinga) dosahli vrcholu Mount Everestu. Tenzing se netajil tim, ?e Hillary byl na vrcholu o
chlup d?ive
. Na vrcholu Edmund Hillary vyfotil Tenzinga a okoli, zanechali zde n?kolik p?edm?t? a sestoupili. Po zdolani Mount Everestu se Tenzingovi i jeho rodin? zm?nil ?ivot, u?astnil se recepci, byl zvan do r?znych zemi sv?ta, podaval interview, ziskaval ocen?ni a take se objevily r?zne spekulace v mediich…
- 1954
? Spole?n? s Jamesem Ramsay Ullmanem pracoval na knize
Mu? z Everestu
, stravil leto v ?vycarsku jako host Spole?nosti pro alpsky pr?zkum a zalo?il Himalajsky horolezecky ustav…
- HUNT, John
.
Vystup na Everest
(p?vodnim nazvem:
The Ascent of Everest
). P?eklad Antonin Filanovsky. 1. vyd. Praha: STN, 1957. 274 s.
- ULLMAN, James Ramsey.
Mu? z Everestu - Tenzingova autobiografie
(p?vodnim nazvem:
Man of Everest
). P?eklad Melanie Rybarova. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 316+10 s.
- RUDOLPH, Fritz.
Himalaj?ti tyg?i
(p?vodnim nazvem:
Himalaya-Tigers
). P?eklad Old?ich Li?ka. 2. vyd. Praha: STN, 1960. 316+10 s.
- HERRLIGKOFFER, Karl Maria
.
Mount Evrest - Historie dobyvani nejvy??i hory sv?ta
. P?eklad Gustav Bernau. 1. vyd. Praha: Olympia, 1976. 205 s. 27-043-76.
- MESSNER, Reinhold
.
Everest ? Vyprava po nejzaz?i mez
(p?vodnim nazvem:
Everest - Expedition zum Endpunkt, Mnichov, 1978
). P?eklad Petr Karlach. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 1984. 168+32 s. 23-080-84.
- ARDITO, Stefano.
P?emo?itele hor - Osudy nejvyznamn?j?ich horolezeckych vyprav
(p?vodnim nazvem:
History of the Great Mountaineering Adventures
). P?eklad Ladislav Pta?ek, Kamila Mewaldova a Martina Vojtova. 1. vyd. Praha: Rebo, 2002. 320 s.
ISBN
80-7234-219-3
.
- MESSNER, Reinhold.
Mount Everest: Vypravy na hranice mo?nosti
(p?vodnim nazvem:
Mount Everest - Expeditionen zum Endpunkt, Mnichov, 2003
). P?eklad Monika ?arska. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 2003. 254 s.
ISBN
80-204-1044-9
.
- Beyond the Edge
; re?ie: Leanne Pooley; Novy Zeland, 2013, 90 min