Pojem technokracie (z ?ec. techne ? um?ni/?emeslo a kratein ? vladnout) a znamena ?vladu technik?“. Kli?ovou roli zde hraje vrstva vysoce postavenych specialist? ( v?dc? , technolog? a in?enyr? ). Vznik tohoto zp?sobu vlady se p?iklada reakcim na rozpory kapitalisticke ekonomiky , tedy ?e kapitalisticke hospoda?stvi nebylo zp?sobile zvladnout hospoda?ske krize a tomu, ?e po druhe sv?tove valce nastal prudky technicky rozmach. Cilem systemu v politickem smyslu je co nejefektivn?j?i forma statni spravy .

Nejvyznamn?j?im p?edstavitelem technokracie byl americky ekonom Thorstein Veblen .

Principy [ editovat | editovat zdroj ]

Technokracie ve svem jadru prosazuje nahrazeni politik? v?dci , in?enyry a dal?imi technickymi specialisty ve sprav? spole?nosti . Vladnuti a s nim spojene rozhodovani by m?lo byt zalo?eno spi?e na v?deckych principech , analyze zalo?ene na datech a odbornych znalostech ne? na politickych ideologiich . Vladnouci odbornici jsou proto vybrani na zaklad? test?, delky a vykonu pracovni sta?e. Jejich organizace musi byt byrokraticka a hierarchicka , vedena autokratem , ?asto diktatorem . ^{[1] [2]} Za technokracii se da pova?ovat i stav kdy odbornici nezastavaji vyznamne vedouci role, ale maji vliv na ty, kte?i jsou u moci , kv?li sve domn?le nebo skute?ne nezbytnosti. ^[3] V prakti?t?j?im kontextu se technokracie tyka segmentu byrokratickeho systemu ?izeneho ?techniky“. Model ?izeni, kde voleni zastupci jmenuji odborniky a profesionaly , aby dohli?eli na konkretni vladni ukoly a navrhovali zakony , lze klasifikovat jako technokraticky. ^[4] ?Technici“ by m?li up?ednost?ovat efektivitu a optimalizaci p?i nakladani se zdroji a ?izeni spole?enskych system?, aby se co nejvice sni?ili naklady . Jejich cilem by m?lo byt efektivni vladnuti, dosa?eni co nejlep?ich vysledk? p?i vyu?iti svych znalosti a maximalizovat u?innost vladnich opat?eni (krok?). ^{[1] [2]} S technokracii je spojene i zkraceni pracovni doby a vyznamna volnost v oblasti duchovni kultury . ^[1]

Historie terminu [ editovat | editovat zdroj ]

Kniha The Engineers and the Price System (1921) shrnuje prvni komplexni koncept technokracie odvozeny z ?lank? T. B. Veblena z roku 1919 . Mezi vyznamne tv?rce a zastance my?lenky technokracie pat?i vyznamni technici a novina?i , jako jsou W. H. Scott, W. Rautenstrauch, W. W. Parish a K. Hubbert, kte?i dopracovali p?vodni obrys technokracie a p?edstavili ji jako kompaktni vizi idealniho spole?enskeho ?adu s paralelami k C. H. De Saint-Simonovi, kli?ovemu francouzskemu utopistovi , a dal?im p?edstavitel?m tohoto sm?ru. Technokraticka p?edstava odmitala platnost ekonomickeho a politickeho liberalismu a tvrdila, ?e politici jsou nezp?sobili v ?izeni socialnich proces?. ^[1] P?edpokladalo se, ?e primarni p?i?inou spole?enske transformace bude technologicky pokrok zejmena v energetickem a strojirenskem odv?tvi, schopny nahradit lidskou praci a efektivn?ji p?em??ovat fyzikalni energii a suroviny v u?itne hodnoty. Utopicky aspekt technokracie zahrnoval take navrh nahradit penize jednotkami zastupujicimi mno?stvi energie , ktera je pot?ebna k vyrob? konkretniho zbo?i . ^[1] Koncepty technokracie rezonovaly po celem sv?t? a ovlivnily r?zne politicke osobnosti a sociology . V sou?asnosti se termin ?technokrat“ ?asto pou?iva pro jednotlivce, kte?i p?ehnan? zd?raz?uji vyznam technologie , p?ipisuji ji v?echny pozitivni vyvojove trendy a sve organiza?ni cile zakladaji pouze na jejim pokroku . ^[1] V dne?ni dob? je take zvykem jmenovat technokraticke vlady , pokud zvolena vlada ztrati podporu parlamentu , ale kv?li okolnostem, a? u? pravnim , pragmatickym nebo politickym je?t? nenastal ?as pro konani novych voleb . V p?ipadech, kdy se strany v parlamentu nedohodnou na sestaveni normalni vlady, mohou kolektivn? podpo?it prozatimni technokratickou vladu. Jestli?e je takova technokraticka vlada ur?ena pouze k dovladnuti do nasledujicich voleb, je ?asto ozna?ovana za ?vladu u?ednickou“ . ^[5]

Vztah populismu a technokracie [ editovat | editovat zdroj ]

Technokracii m??eme dnes vnimat take jako politickou silu nebo ideologii . Nap?iklad v USA se technokracie jako politicka sila objevila, aby ?elila korupci , ktera je vlastni masovym politickym system?m , zejmena politickym stranam a stranicke vlad? obecn?. Tento historicky kontext je vyznamny, proto?e technokracie byla p?vodn? proaktivni ideologii a jeji dopad p?etrvava a ovliv?uje sou?asnou politiku . Podle Kevina J. Elliota je ?ast politiky, kterou technokracie vytvo?ila, ve skute?nosti sou?asny populismus , alespo? tedy v USA. ^[6] Technokracie a populismus se prolinaji, jak v realne politice, tak konceptualn? . Nazory analytik? na vztah t?chto dvou pojm? se r?zni. N?kte?i je pova?uji za protiklady , jini v nich vidi dv? strany te?e mince, ktere spi?e kritizuji stranickou demokracii ne? sebe navzajem. Snad nej?ast?ji je vztah mezi populismem a technokracii chapan jako zp?tna reakce. Podle tohoto nazoru vyvolala technokraticka manipulace vlnu negativni energie stavici se proti elitam a expert?m v?eho druhu. Na tento nazor navazuje teorie , ?e populismus je spi?e vyust?nim technokracie ne? reakci na ni. Lide toti? od svych volenych zastupc? (elit) a demokratickych instituci o?ekavaji napl?ovani jejich povinnosti a slib? , co? se v n?kterych p?ipadech ned?je, a to mezi lidmi vytva?i nespokojenost, frustraci . Toho prav? m??e vyu?it populismus, ktery se sna?i s t?mito ?zkorumpovanymi“ elitami bojovat. ^{[6] [7]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.

Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.

1. PETRUSEK, Miloslav, Hana MA?IKOVA a Alena VODAKOVA. Velky sociologicky slovnik. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-718-4311-3

2. JANDOUREK, Jan, Hana MA?IKOVA a Alena VODAKOVA. Slovnik sociologickych pojm?: 610 hesel. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3679-2 .

3. Who, What, Why: What can technocrats achieve that politicians can't? In: BBC.com [online]. 2011 [cit. 2023-12-07]. Dostupne z: https://www.bbc.com/news/magazine-15720438

4. Minds like machines. In: The Economist [online]. 2011 [cit. 2023-12-07]. Dostupne z: https://www.economist.com/international/2011/11/19/minds-like-machines

5. So what exactly is a technocrat anyway? In: ALJAZEERA [online]. 2011 [cit. 2023-12-08]. Dostupne z: https://www.aljazeera.com/opinions/2011/11/16/so-what-exactly-is-a-technocrat-anyway

6. ELLIOTT, Kevin J. A Family Affair: Populism, Technocracy, and Political Epistemology. Critical review (New York, N.Y.) [online]. Astoria: Routledge, 2020, 32(1-3), 85-102 [cit. 2023-12-12]. ISSN 0891-3811. Dostupne z: https://doi.org/10.1080/08913811.2020.1851480

7. BICKERTON, Christopher a Carlo Invernizzi ACCETTI. Populism and technocracy: opposites or complements? Critical review of international social and political philosophy [online]. Abingdon: Routledge, 2017, 20(2), 186-206 [cit. 2023-12-12]. ISSN 1369-8230. Dostupne z: https://doi.org/10.1080/13698230.2014.995504

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• PETRUSEK, Miloslav, Hana MA?IKOVA a Alena VODAKOVA. Velky sociologicky slovnik. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-718-4311-3 .
• JANDOUREK, Jan, Hana MA?IKOVA a Alena VODAKOVA. Slovnik sociologickych pojm?: 610 hesel. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3679-2 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu technokracie na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.