Tali?ovka obrovska
(
Cyanea capillata
), take znama jako
meduza ?ahava
, je nejv?t?i znamy druh
meduzy
. Vyskytuje se p?eva?n? v borealnich (subarktickych) vodach
Severniho ledoveho oceanu
a v severnich ?astech
Atlantiku
a
Pacifiku
. B??n? ji lze spat?it i v
Laman?skem pr?livu
,
Irskem mo?i
,
Severnim mo?i
a v zapadnich vodach
Skandinavie
, na jih ke
Kattegat
a
Øresund
. M??e take ?zabloudit“ i do vod
Baltskeho mo?e
(kde se ale nem??e rozmno?ovat kv?li nizke
salinit?
). Podobne meduzy, ktere mohou pat?it ke stejnemu druhu, obyvaji mo?e pobli?
Australie
a
Noveho Zelandu
. Nejv?t?i zdokumentovany exempla? byl nalezen vyplaveny na b?ehu Massachusettskeho zalivu v roce 1870 s rozm?ry
zvonu
o pr?m?ru 2,3 metry a chapadly dosahujici delky 37 metr?. Tali?ovka obrovska byla po n?jaky ?as pozorovana ji?n? od 42° s. ?. ve v?t?ich zalivech vychodniho pob?e?i USA.
Tali?ovka obrovska vyu?iva svych ?ahajicich chapadel k zajeti, vtahnuti a se?rani ko?isti, co? mohou byt ryby, mo??ti tvorove a men?i meduzy.
Cyanea sp.
Nad
taxonomii
druhu
Cyanea
se zoologove zatim je?t? pln? neshodli. V?dci navrhli, ?e v?echny druhy se stejnym rodem by m?ly byt pova?ovany za druh jediny. Dva odli?ne
taxony
se vyskytuji ve vychodnim Atlantiku, s
Cyanea lamarckii
, ktera se li?i modrou (ne ?ervenou) barvou a men?im vzr?stem (10?20 cm v pr?m?ru, z?idkakdy 35 cm). Populace v zapadnim Pacifiku kolem
Japonska
jsou ?asto rozli?ovany jako
Cyanea nozakii
, nebo jako poddruh
Cyanea capillata subsp. nozakii
.
A?koli zvon tali?ovky obrovske je schopen dor?st velikosti v pr?m?ru a? p?es 2 metry, mohou se tyto meduzy ve svych velikostech velmi li?it. Tali?ovky nalezene v ni??ich zem?pisnych ?i?kach jsou mnohem men?i ne? jejich severni prot?j?ci se zvonem zhruba okolo 50 centimetr? v pr?m?ru.
Chapadla
v?t?ich jedinc? mohou dosahovat delky 30 a vice metr?. Tato extremn? lepkava chapadla jsou seskupena do osmi choma??, ka?dy choma? nesouci p?es 100 chapadel, uspo?adanych v ?adach.
S delkou 36,6 metru byl nejv?t?i znamy exempla? del?i ne?
plejtvak obrovsky
, a je tak pova?ovana za nejdel?i zname zvi?e na sv?t?.
[1]
Nicmen? v roce 1864 byla na b?ehu Skotska nalezena
pasmovka velka
, m??ici 55 metr?. T?lo pasmovky je ov?em zna?n? elasticke a da se libovoln? natahovat; je tak mo?ne, ?e do takove delky nevyrostla.
Zvon tali?ovky je rozd?len do osmi lalok?. Propletene uspo?adani barevnych pa?i vychazi ze st?edu zvonu, ktere jsou mnohem krat?i ne? st?ib?ita a tenka chapadla, vychazejici ze
subumbrelly
zvonu.
Velikost take ur?uje zbarveni ? v?t?i jedinci jsou zbarveni od syt? purpurove po temn? fialovou, zatimco men?i jedinci si udr?uji barvu sv?tle oran?ove nebo ?lutohn?de. ?esky p?eklad jmena meduzy vychazi z
tali?oviteho
tvaru zvonu.
Vzhledem k tomu, ?e tali?ovka pat?i k druh?m ?ijicich ve studenych vodach, nem??e se tak rozmno?ovat v teplej?ich oblastech. Tali?ovky jsou
pelagicke
(tzn. ?iji na ?irem mo?i), ale ke konci jejich ro?niho ?ivota maji tendenci se usazovat v m?lkych zalivech. Na ?irem mo?i se tali?ovky pro ur?ite druhy mo?skych tvor?, jako t?eba
krevety
, chovaji jako plovouci
oazy
, poskytujici jak potravu, tak ukryt p?ed predatory.
Nep?atele tali?ovky zahrnuji
mo?ske ptaky
, v?t?i ryby jako t?eba
m?si?nik svitivy
, dal?i druhy meduz a mo?ske ?elvy.
Ko?atka velka
se na tali?ovkach krmi tem?? exkluzivn? ve velkem mno?stvi b?hem letni sezony okolo vychodni
Kanady
. Tali?ovky samy se pak ?ivi
zooplanktonem
, malymi
rybami
,
?ebernatkami
a rodem malych meduz, zvanych
Aurelia
.
Mala, mrtva tali?ovka obrovska, vyvr?ena na pla?i
Tali?ovky obrovske z?stavaji v?t?inou t?sn? u hladiny, maximaln? do 20 metr? hloubky. Jejich pomale pulza?ni pohyby (vypuzovani vody pod zvonem pomoci svaloviny po obvod? zvonu) je ?enou kup?edu pouze slab?, a tak z velke ?asti zaviseji na
mo?skych proudech
, co? jim umo??uje cestovat na obrovske vzdalenosti. Tali?ovky jsou ?asto k vid?ni kolem pozdniho leta a podzimu, kdy? u? dorostly do v?t?ich velikosti a mo?ske proudy je za?inaji vyvrhovat na pob?e?i.
Stejn? jako ostatni meduzy se tali?ovky mohou rozmno?ovat jak
pohlavnim rozmno?ovanim
ve stadiu meduzy, tak i
rozmno?ovanim nepohlavnim
ve stadiu
polypu
. Tali?ovky projdou za sv?j ro?ni ?ivot celkem ?ty?mi stadii ? larva, polyp, stadium zvane
ephyra
a stadium meduzy. Samice tali?ovky nese sva oplodn?na vaji?ka ve svych chapadlech, kde vaji?ka rostou do larvalniho stadia. Jakmile jsou larvy dostate?n? stare, samice meduzy je potom odlo?i na pevny mo?sky povrch, kde larvy mohou r?st v polypy. Polypy se za?inaji rozmno?ovat nepohlavn?, vytva?ejice kominky malych tvor?, zvanych
ephyrae
. Jednotlivi vysp?li ephyrae pak kominky zlomi, a za?nou dor?stat do dosp?le meduzy.
St?etnuti ?lov?ka se ?ahadly tali?ovky p?sobi do?asnou bolest a za?ervenani k??e. Za normalnich okolnosti neni jeji ?ahnuti smrtici. K deaktivaci
nematocyt?
se pou?iva ocet, av?ak kv?li velkemu po?tu chapadel je po po?ahani doporu?ena leka?ska pe?e.
V ?ervenci roku 2010 bylo v USA ve m?st? Rye, New Hampshire po?ahano asi 150 lidi. Z?ejm? ?lo o ostatky tali?ovky obrovske, ktera se rozpadla na bezpo?et kousk?. P?i velikosti jedinc? tohoto druhu, je mo?ne, ?e tato p?ihoda byla zp?sobena jedinym exempla?em.
Od roku 2021 se pravideln? objevuje v Chorvatsku. Potvrzeny jsou vyskyty v let? 2021
[2]
, 2022
[3]
i 2023.
[4]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Lion's mane jellyfish
na anglicke Wikipedii.
Obrazky, zvuky ?i videa k tematu
tali?ovka obrovska
na
Wikimedia Commons
- BioLib.cz ? Cyanea capillata
[online]. BioLib.cz.
Dostupne online
.
- Tato meduza se stala ?hrdinkou“ v jedne z povidek v knize Arthura Conana Doyla: ?15 p?ipad? Sherlocka Holmese“ Nazev povidky je
Lvi h?iva. Originalni nazev: The Adventure of the Lion? mane. Rok vydani originalu 1926.
Sherlock na odpo?inku sam vypravi p?ipad od mo?skeho pob?e?i v Sussexu. Hlavni hrdinkou a zarove? i vrahem je prav? Cyanea capillata. V povidce jsou krasne popisy sussexske p?irody.