TAT-1 (Transatlantic No. 1) byl prvni telefonni podmo?sky kabel polo?eny p?es Atlantsky ocean . Byl polo?en mezi zalivem Gallanach , pobli? m?sta Oban , Skotsko a Clarenville , Newfoundland mezi lety 1955 a 1956. Slavnostn? spu?t?n byl 25. za?i 1956. Zpo?atku nesl 36 telefonnich kanal?, pozd?ji zvy?ovanych a? na 70. Jeho provoz byl usp??ny a nasledovala instalace dal?ich kabel? TAT. Provoz TAT-1 byl ukon?en roku 1978.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni transatlanticky telegrafni podmo?sky kabel byl polo?en v roce 1858 (viz Cyrus West Field ). Fungoval pouze m?sic, ale byl nahrazen usp??nym spojenim v roce 1866. Telefonni slu?ba, zalo?ena na radiovem vysilani byla zahajena v roce 1927 a u?tovala si 9￡ (kolem 45$, p?epo?teno na hodnotu dolaru v roce 2010 p?ibli?n? 550$) za ka?de t?i minuty a obsluhovala kolem 2000 hovor? ro?n?. A?koliv se o telefonnim kabelu jednalo ji? v teto dob?, nebyla jeho realizace efektivn? mo?na a? do technologickych zlep?eni a objev? ve ?ty?icatych letech 20. stoleti.

Vynalezy, ktere u?inily TAT-1 realizovatelnym, byl koaxialni kabel , polyethylenova izolace (nahradila gutaper?u ), velmi spolehlive elektronky pro podmo?ske opakova?e a v?eobecne zlep?eni v p?enosovem vybaveni. Tranzistory nebyly pou?ity, proto?e se jednalo o novy vynalez s neznamou ?ivotnosti.

Dohoda o uskute?n?ni spojeni byla zve?ejn?na generalnim po?tmistrem USA 1. prosince 1953. Projekt tvo?il spojku mezi nejvy??im po?tovnim u?adem Velke Britanie ( General Post Office ), spole?nosti AT&T , a kanadskou korporaci pro zaoceanske telekomunikace (Overseas Telecommunications Corporation). Rozd?leni naklad? a stejn? tak pozd?j?i p?istup ke slu?b? byl rozd?len podle nasledujiciho schematu. 40% Velka Britanie, 50%  USA a 10%  Kanada . Celkove naklady byly 120 milion? liber.

Polo?eny byly dva hlavni kabely, jeden pro ka?dy sm?r. Ka?dy kabel byl vyroben a polo?en ve t?ech sekcich. Dv? siln? opla??ovane v m?lkych vodach u pob?e?i a jedna centralni dlouha 1 500 namo?nich mil (2 800 km). Elektronicke opakova?e vyvinuly Bellovy laborato?e a byly umist?ny p?imo do kabelu v intervalu 37 namo?nich mil (69 km). Celkov? tedy 51 opakova?? v centralni ?asti. Opla??ovane kabely byly vyrobeny v jihovychodni ?asti Velkeho Londyna ve ?tvrti Erith . Tovarnu vlastnila spole?nost Submarine Cables Ltd. (ve spole?nem vlastnictvi s Siemens Brothers & Company, Ltd, a The Telegraph Construction & Maintenance Company, Ltd). ^[1]

Kabely byly polo?eny v pr?b?hu leta roku 1955 a 1956, p?i?em? v?t?inu prace obstarala kabelova lo? Monarch . Na pob?e?i v  zalivu Gallanach , pobli? m?sta Oban , Skotsko se kabel p?ipojil ke koaxialni lince nesouci 900 vnitrostatnich a transatlantickych spoj? do mezinarodni ust?edny v Londyn? . Na druhe stran? oceanu se kabel p?ipojil ve m?st? Clarenville na vychodnim pob?e?i kanadskeho ostrova Newfoundland . Dal vedla linka jinym podmo?skym kabelem p?es Cabot?v pr?liv do Noveho Skotska . Pak mikrovlnnym radiovym spojem za hranici USA. Ve m?st? Brunswick ve stat? Maine se linka napojila do hlavni sit? USA a takte? byla sm?rovana do Montrealu kde se napojila do kanadske sit?.

Prvn? spu?t?n provoz byl 25. za?i 1956. B?hem prvnich 24 hodin prob?hlo 588 hovor? Velke Britanie-USA a 119 hovor? Velke Britanie-Kanada. Kapacita kabelu byla brzy roz?i?ena na 48 kanal?.

P?vodnich 36 kanal? m?lo ?i?ku pasma 4 kHz. Navy?eni na 48 kanalu bylo dosa?eno zu?enim pasma na 3 kHz. Dal?i navy?eni p?ineslo koncem ?edesatych let zavedeni ?asove interpolace ?e?i a tim mo?nost vyu?it kanaly ve chvili kdy nikdo nemluvi. N?ktere hovory se potom rychle elektronicky p?epinaly mezi volnymi kanaly a cele vedeni bylo mnohem lepe vyu?ite, ani? by to telefonujici zpozorovali.

TAT-1 rovn?? obsluhoval tzv. horkou linku Moskva - Washington , ktera ov?em byla telegrafni (dalnopisna). Tato zabezpe?ena linka spojovala hlavy obou stat?.

Po usp?chu TAT-1 byla polo?ena cela ?ada transatlantickych telefonnich kabel?. TAT-1 byl odstaven v roce 1978.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku TAT-1 na anglicke Wikipedii.