Tubingen
Nab?e?i ?eky Neckar
znak
Poloha
Sou?adnice	48°31′12″ s. ?. , 9°3′20″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	338  m n. m.
Stat	N?mecko N?mecko
Spolkova zem?	Badensko-Wurttembersko
Vladni obvod	Tubingen
Zemsky okres	Tubingen
Administrativni d?leni	23 m?stskych ?asti
Tubingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	108,1 km²
Po?et obyvatel	92 811 (2022) [1]
Hustota zalidn?ni	858,4 obyv./km²
Sprava
Status	velke okresni m?sto
Primator	Boris Palmer (Bundnis 90/Die Grunen)
Vznik	1078
Oficialni web	www .tuebingen .de
Telefonni p?edvolba	07071 07073 (Unterjesingen) 07472 (Buhl)
PS?	72070-72076
Ozna?eni vozidel	TU
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Tubingen (star?i ?esky nazev Tubinky ^[2] ) je univerzitni m?sto v  n?mecke spolkove zemi Badensko-Wurttembersko . M?sto le?i na ?ece Neckar , 30 km ji?n? od Stuttgartu . ?ije zde p?ibli?n? 93 tisic ^[1] stalych obyvatel a okolo 27 500 student?. Po?tem stalych obyvatel pat?i Tubingen mezi 15 nejv?t?ich m?st v Badensku-Wurttembersku. Je velkym okresnim m?stem a sidlem zemskeho okresu Tubingen . Mezi lety 1945 a 1952 byl Tubingen hlavnim m?stem spolkove zem? Wurttembersko-Hohenzollernsko .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni pisemna zminka o obci Tubingen pochazi z roku 1078 , kdy byla znama pod jmenem Twingia . V polovin? 13. stoleti ziskal Tubingen status m?sta. Mistni Univerzita Eberharda Karla vznikla na konci 15. stoleti z popudu hrab?te Eberharda z Barte. Pat?i tak mezi nejstar?i univerzity v N?mecku.

Centrum m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Historicke centrum je tvo?eno p?edev?im st?edov?kymi hrazd?nymi domy a dv?ma nam?stimi ? Marktplatz s radnici a Holzmarkt s kostelem Stiftskirche . M?sto pouta pozornost turist? svym malebnym ?i?nim nab?e?im, na kterem si jeho obyvatele ve st?edov?ku stav?li sve domy, v?t?inou p?imo na m?stskych hradbach. Zde stoji take znama Holderlinova v??, ve ktere bydlel n?mecky lyrik Friedrich Holderlin . Dnes se ve v??i nachazi jeho muzeum.

Nad st?edem m?sta se pak ty?i zamek Hohentubingen , ktery je poprve zmi?ovan, stejn? jako m?sto, v roce 1078, a to jako castrum twingia . V sou?asnosti zde sidli ?ast fakulty kulturnich v?d a archeologicke muzeum s velkou expozici sadrovych odlitk? antickych soch.

Okoli m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

V okoli m?sta se nachazi mnoho historickych pamatek, jako je cisterciacky kla?ter v Bebenhausenu , zamek Lichtenstein , Wurmlingenska kaple nebo vzdalen?j?i hrad Hohenzollern . Severn? od m?sta se rozklada p?irodni rezervace Schonbuch .

M?stske ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

• Bebenhausen (nejsevern?j?i ?ast)
• Buhl
• Derendingen (nejji?n?j?i ?ast)
• Hagelloch
• Hirschau
• Kilchberg
• Lustnau (nejv?t?i ?ast)
• Pfrondorf
• Unterjesingen
• Weilheim

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Aigle , ?vycarsko , 1973
• Aix-en-Provence , Francie , 1960
• Ann Arbor , USA , 1965
• Durham , Spojene kralovstvi , 1969
• Monthey , ?vycarsko , 1959
• Perugia , Italie , 1984
• Petrozavodsk , Rusko , 1987
• Villa El Salvador , Peru , 2006

• 
  M?sto kolem roku 1900
• 
  Nam?sti Marktplatz
• 
  Radnice na nam?sti Marktplatz

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Tubingen na Wikimedia Commons
• Galerie Tubingen na Wikimedia Commons
• (n?mecky) Oficialni stranky
• (n?mecky) Informace o d?ni ve m?st?
• (n?mecky) Muzeum na zamku
• (n?mecky) Univerzita Eberharda Karla
• (n?mecky) Webova kamera snimajici nam?sti Marktplatz

Tubingen
Tubingen ? Bebenhausen ? Buhl ? Derendingen ? Hagelloch ? Hirschau ? Kilchberg ? Lustnau ? Pfrondorf ? Unterjesingen ? Weilheim

M?sta a obce zemskeho okresu Tubingen
Ammerbuch ? Bodelshausen ? Dettenhausen ? Dußlingen ? Gomaringen ? Hirrlingen ? Kirchentellinsfurt ? Kusterdingen ? Mossingen ? Nehren ? Neustetten ? Ofterdingen ? Rottenburg am Neckar ? Starzach ? Tubingen