Syndrom vyho?eni (take syndrom vyhasnuti, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout [?b?ː(r)naut]) byl poprve popsan v roce 1974 H. Freudenbergerem v ?lanku ?Staff burnout“ [?staːf b?ː(r)naut] v ?asopise Journal of Social Issues. ^{[1] [2]} Existuji r?zne definice (nap?. ztrata profesionalniho zajmu nebo osobniho zaujeti u p?islu?nika pomahajicich profesi nebo vyho?eni jako vysledek procesu, v n?m? lide velice intenzivn? zaujati ur?itym ukolem nebo ideou ztraceji sve nad?eni), ktere se shoduji v ur?itych bodech:

• Jedna se o psychicky stav, pro?itek vy?erpani .
• Vyskytuje se zvla?t? u profesi obsahujicich praci s lidmi nebo alespo? kontakt s lidmi a zavislost na jejich hodnoceni.
• Tvo?i ho ?ada symptom? p?edev?im v oblasti psychicke , ?aste?n? i fyzicke a socialni.
• Kli?ovou slo?kou syndromu je emo?ni vy?erpanost, kognitivni vy?erpani a ?opot?ebeni“ a ?asto i celkova unava.
• V?echny hlavni slo?ky syndromu vyho?eni vychazeji z chronickeho stresu.

Koncem kv?tna 2019 WHO kodifikovala syndrom vyho?eni v  Mezinarodni klasifikaci nemoci , a tim jej za?adila mezi nemoci; ^[3] tomuto kroku p?edchazela diskuse. ^[4] ?vedsko a Nizozemsko jej uznaly jako diagnozu ji? d?ive.

Nejpodstatn?j?im znakem je posledn? zmi?ovany chronicky stres vychazejici z pracovni ?innosti, ktery m??e byt doprovazen dal?i zat??i z osobniho ?ivota, socialniho i fyzikalniho okoli atd. Profese je charakteristicka vysokymi naroky na vykon, bez mo?nosti del?i ulevy a zava?nymi nasledky v p?ipad? omylu. Vykon takove prace byva spojen s velkou odpov?dnosti a nasazenim, n?kdy s poci?ovanim ?poslani“ profese.

Vyho?eni je tedy d?sledek nerovnovahy mezi profesnim o?ekavanim a profesni realitou, mezi idealy a skute?nosti .

Faze [ editovat | editovat zdroj ]

Samotne vyho?eni je vysledek dlouheho pozvolneho procesu, ktery ma nasledujici faze:

• 0. faze , p?edfaze: jedinec pracuje co nejlepe, sna?i se, p?esto ma pocit, ?e po?adavk?m neni mo?ne dostat a jeho snaha neni dostate?n? ohodnocena, tato faze p?edstavuje jakesi podhoubi pro vznik syndromu vyho?eni
• 1. faze : pocit, ?e jedinec nic nestiha, jeho prace za?ina ztracet system
• 2. faze : vyskytuji se symptomy neurozy (nap?. uzkost ) spolu s pocitem, ?e jedinec stale musi n?co d?lat, p?i?em? vysledkem je chaoticke jednani
• 3. faze : pocit, ?e ?n?co ud?lano byt musi“, mizi a nahrazuje ho opa?ny pocit ? ?e se nemusi nic; pouha p?itomnost druhych lidi jedince dra?di, p?idru?uje se ztrata ve?kereho nad?eni a zajmu, p?evlada unava, zklamani a vy?erpani

P?iznaky [ editovat | editovat zdroj ]

Zvla?t? v posledni fazi se vyskytuji tyto p?iznaky:

• unava a pokles vykonu
• deprese a uzkosti
• poruchy pam?ti a soust?ed?ni
• poruchy spanku
• t?lesne poti?e ( travici trakt , dychaci soustava , sexualita , kardiovaskularni system , …)
• nespokojenost, dystrofie , neschopnost uvolnit se
• tendence k navyku na psychoaktivni latky ( alkohol , tabak , …)
• sni?eni sebed?v?ry a poruchy v interpersonalnich vztazich

Jde tedy o stav, kdy se u jedince vyskytuje ztrata ?inorodosti a poslani, pocity zklamani, ho?kosti p?i hodnoceni minulosti. Jedinec ztraci zajem o svou praci i o osobni rozvoj, spokojuje se s ka?dodennim stereotypem , sna?i se pouze p?e?it, ?nemit problemy“, je emo?n? oplo?t?ly a? cynicky, dochazi k redukci tvo?ivosti, iniciativy a spontaneity, p?eva?uji negativni pocity od hostility po depresi , p?idru?uji se i somaticke poti?e .

Vyho?eni postihuje lidi z pomahajicich profesi, nej?ast?ji pak leka?e , zdravotni sestry , u?itele , psychology , socialni pracovniky , pedagogy , mana?ery , policisty , programatory , architekty a dal?i profese.

V sou?asne dob? je v?ak p?ekonan nazor, ?e se ob?ti syndromu mohou stat pouze pracovnici v pomahajicich ?i jinak exponovanych profesich.

Moderni studie ^{[ zdroj? ]} vypovidaji, ?e p?i?inou syndromu vyho?eni je p?edev?im zvy?eny tlak na vlastni vykon , ktery doprovazi silne obavy z vlastniho selhani. Dal?im rizikovym faktorem je psychicke vy?erpani , ke kteremu dochazi z d?vodu jednostranneho zam??eni mysli a neschopnosti relaxace.

Je pak otazkou, zda jedince tla?i k vykon?m jen okoli, jako je tomu nap?iklad v pomahajicich profesich nebo zda si tento tlak vytva?i sam neum?rnymi po?adavky na vlastni vykon a p?ehnanou sebekritikou.

Z vysledku modernich vyzkum? ^{[ zdroj? ]} vyplynulo, ?e syndrom vyho?eni ohro?uje mnohem ?ir?i ?ast populace. Nezanedbatelny podil na prevalenci teto poruchy maji i ?eny v domacnosti, studenti ?i matky na mate?ske dovolene.

Rozdil mezi vyho?enim a stresem [ editovat | editovat zdroj ]

Stres i vyho?eni jsou reakce na naro?ne situace, zejmena v pracovnim kontextu. Oba stavy jsou spojeny s negativnimi d?sledky pro du?evni a fyzicke zdravi jedince. Jsou ?asto vysledkem dlouhodobeho tlaku a p?eti?eni, a? u? je to kv?li nadm?rne pracovni zat??i, emocionalnim po?adavk?m nebo nedostatku podpory. Zarove? se ale jak stres a vyho?eni projevuji velmi rozdiln?. ^[5]

P?i?iny a charakteristika: [ editovat | editovat zdroj ]

• Stres : Je typicky reakci na nadm?rne po?adavky nebo tlaky, ktere jsou vnimany jako zat??ove, ale zpravidla dochazi k zotaveni po odstran?ni stresor?.
• Vyho?eni : Je pokro?ilej?i stadium stresu, ktere se vyzna?uje emocionalnim, fyzickym a mentalnim vy?erpanim. Je spojeno s pocitem ztraty osobni identity, cynismem a sni?enym vykonem, zejmena v pracovnim prost?edi. Vyho?eni se ?asto vyviji po dlouhodobem obdobi ne?e?eneho stresu a jeho dopady jsou obvykle hlub?i a del?i.

Projevy a d?sledky: [ editovat | editovat zdroj ]

• Stres : M??e vest k r?znym fyzickym a psychickym p?iznak?m, jako je bolest hlavy, uzkost, podra?d?nost nebo problemy se spankem. Stres m??e byt take spojen s kratkodobymi emo?nimi a behavioralnimi reakcemi.
• Vyho?eni : Zahrnuje chronicke pocity vy?erpani, negativni postoje k praci a sni?enou profesionalni efektivitu. Jednotlivci s vyho?enim mohou za?ivat dlouhodobe negativni d?sledky pro jejich mentalni zdravi, jako je depresivni nalada a socialni izolace.

P?istupy k le?b? a zvladani: [ editovat | editovat zdroj ]

• Stres : Management stresu ?asto zahrnuje techniky, jako je ?asovy management, relaxa?ni techniky, fyzicka aktivita a vyhledani podpory.
• Vyho?eni : Vy?aduje komplexn?j?i p?istup k le?b?, ktery m??e zahrnovat dlouhodobou terapii, zm?ny v pracovnim prost?edi a ?ivotnim stylu, a ?asto se zam??uje na znovunalezeni smyslu prace a osobniho ?ivota.

Prevence a le?ba [ editovat | editovat zdroj ]

P?i prevenci vyho?eni je d?le?ity vlastni postoj ?lov?ka k praci. V praci ma byt samoz?ejm? poci?ovan smysl, ale nem?la by byt jedinym cilem, smyslem a zajmem v ?ivot? ?lov?ka. D?le?ita je socialni opora (spole?enska podpora) osoby, ktere hrozi vyho?eni, jejimi? hlavnimi zdroji jsou: funk?ni rodina, kolegove v zam?stnani, p?atele, zajmy a celkov? traveni volneho ?asu v?etn? aktivniho i pasivniho odpo?inku (zabavy). ^[6]

P?i le?b? vyho?eni se take vyu?ivaji psychologicke (p?edev?im psychoterapeuticke ) p?istupy (zejmena p?eu?eni k smyslupln?j?imu postoji k  praci (jak v domacnosti, tak v  zam?stnani ), p?edev?im existencialni psychoterapie , transforma?ni systemicka terapie , logoterapie a daseinsanalyza . ^[7]

Diagnostika [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k tomu, ?e syndrom vyho?eni nem?l jasn? dana a oficialn? uznana kriteria, nejsou dosud zp?soby jeho diagnostiky zcela konsensualni. V sou?asne dob? (?erven 2019) existuji p?edev?im dotaznikove metody. V ?eske republice jako jedina pln? standardizovana metoda je tzv. Shiromova?Melamedova ?kala vyho?eni ( Shirom?Melamed burnout measure ), pro kterou jsou dostupne normy od reprezentativniho vzorku ?eske populace. ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MAROON, Istifan. Syndrom vyho?eni u socialnich pracovnik?: teorie, praxe, kazuistiky (p?vodnim nazvem: Burnout bei Socialarbeitern. Theorie und Interventionsperspektiven ). P?eklad Kate?ina Lepi?ova; Odpov?dna redaktorka PhDr. Renata Heringova. 1. vyd. Praha: Portal, 2012. 152 s. ISBN   978-80-262-0180-9 .  
• KALLWASS, Angelika. Syndrom vyho?eni v praci a v osobnim ?ivot? (p?vodnim nazvem: Burnout-Syndrom ). P?eklad Petr Babka; Odpov?dny redaktor Pavel Zach. 1. vyd. Praha: Portal, 2007. 139 s. ISBN   978-80-7367-299-7 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Syndrom
• Stres
• Du?evni hygiena

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu syndrom vyho?eni na Wikimedia Commons
• Vyho?et m??e ka?dy. Zpov?? Cibulky, ?ipkove, Peckove a rady Radkina Honzaka nebo Jana Cimickeho na webu ?eskeho Rozhlasu Plus