Sylvestr Krnka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Sylvestr Krnka
Sylvestr Krnka (kresba Jana Vilímka, 1884)
Sylvestr Krnka (kresba Jana Vilimka , 1884 )
Jina jmena ?ramek, ?e?eny Krnka
Narozeni 29. prosince 1825
Velky Bor Hora??ovic ,
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 4. ledna 1903 (ve v?ku 77 let)
Michle ,
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Misto poh?beni H?bitov Nusle na Zelene Li?ce ( 50°2′43,75″ s. ?. , 14°26′26,52″ v. d. )
Povolani pu?ka?
Znam jako vynalezce pu?ky-zadovky
Cho? Al?b?ta, rozena Mannova
D?ti Karel Krnka
P?ibuzni Karel Krnka (syn)
Web www.krnka.cz
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sylvestr Krnka ( 29. prosince 1825 Velky Bor Hora??ovic [1] ? 4. ledna 1903 Michle [2] ) byl ?esky pu?ka? vynalezce .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Nahrobek Sylvestra Krnky na h?bitov? Nusle

Narodil se jako nejmlad?i z deseti d?ti v rodin? vesnickeho kola?e a domka?e Franti?ka ?ramka, ?e?eneho Krnka, a jeho man?elky Kate?iny. Ve t?inacti letech nastoupil do u?eni ke znamemu pu?ka?skemu mistru Mathiasi Nowotnemu (1805?1857) ve Vidni (pozd?j?i firma Springer). U?ebni dobu skon?il v lednu roku 1844. Po tovary?ske slu?b? obdr?el roku 1848 vyu?ni list, ode?el zp?t do ?ech, stal se m???anem ve Volyni , kde si zalo?il vlastni dilnu jako m?stsky pu?ka? a dodavatel zbrani pro narodni gardu . [3] Garda v?ak byla zahy po revolu?nich udalostech v letech 1848 ? 1849 rozpu?t?na a Krnka za?al mit existen?ni problemy. Svoji konstrukci zadovky s oto?nym zaklopkovym zav?rem p?edlo?il k vyzkou?eni pra?skemu velitelstvi Polni d?lost?elecke brigady v prosinci 1849, av?ak zbra? byla zamitnuta.

Roku 1851 se p?est?hoval do Prahy, rok a p?l pracoval v diln? znameho pu?ka?e Antonina Vincence Lebedy ve Spalene ulici 1 , potom ve firm? synovce Antonina Kehlnera (A. H. Kehlner Neffe), ne? byl povolan na vojnu. V letech 1854?1867 slou?il jako pu?ka? u 10. pluku hulan? hrab?te Clam-Gallase (des Graf Clam-Gallas 10. Uhlanen-Regiment), s nim? se st?hoval do Uher a Transylvanie, kde se roku 1857 ve Velkem Varadinu o?enil se sedmnactiletou Al?b?tou Mannovou (1840-1902). Tam se jim narodil Karel , prvni ze t?i syn? a jediny pokra?ovatel v pu?ka?skem ?emesle. S plukem rodina cestovala po celem uzemi Rakousko?Uherska (syn Emanuel se narodil roku 1860 v Sarospataku), a do roku 1871 bydlela v ruskem Petrohrad?. Po celou vojenskou slu?bu byl Sylvestr usp??nym konstrukterem zbrani. Zadovku a jednotny naboj jeho konstrukce zavedly v roce 1869 do vyzbroje ruska carska armada a ?erna Hora. Pu?ky systemu Krnka se pozd?ji take dostaly do vyzbroje bulharske a rumunske armady.

Na p?elomu roku 1871 a 1872 se rodina vratila z Petrohradu do Prahy, kde Sylvestr na Vinohradech zakoupil vilu; 11. listopadu 1876 se rodina se ?esti d?tmi p?ihlasila do Michle (tehdy vesnice za Prahou ) [4] , kde si Sylvestr p?i dom? ?p. 57 za?idil pu?ka?skou dilnu, brzy roz?i?enou na tovarnu. V Michli pracoval nejen na konstrukcich svych zadovek a tzv. zrychli?ich st?elby, ale take zde vyrab?l od roku 1883 na zakazku voziky, pohan?ne lidskou silou. Zrychli?e st?elby, je? m?ly p?echodn? vy?e?it problem rychlopalby jednoranovych zadovek, neusp??n? nabizel ve Francii, v Belgii, v N?mecku a ve ?vedsku. B?hem let 1887?1889 spolupracoval se svym synem Karlem Krnkou na konstrukcich opakovacich pu?ek . Snahy o jejich prosazeni do vyzbroje n?kterych evropskych armad v?ak byly neusp??ne. Posledni vyznamnou konstrukci Sylvestra Krnky p?edstavovala hydraulicka tramvaj , prezentovana na Narodopisne vystav? ?eskoslovanske v Praze roku 1895 . Konstrukcemi zbrani se ze t?i syn? zabyval pouze nejstar?i Karel Krnka ( 1858 ? 1926 ).

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Dle nahrobku byl nositelem t?chto vyznamenani:

  • ruskeho ryti?skeho ?adu sv. Stanislava,
  • velke zlate medaile Alexandra II. na stuze ?adu sv. Stanislava
  • ?ernohorskeho ?adu kni?ete Danila
  • ?vedsko-norske zlate ?estne medaile s korunou a ?adovou stuhou

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Ott?v slovnik nau?ny , dil XV. 1900. Str. 229?230
  • Kvitek, Martin: Pr?kopnici v?dy a techniky v ?eskych zemich . Praha, Fragment. 1999. 2., opravene vydani. Str. 32. ISBN   80-85768-30-5 (1. vyd.), ISBN   80-7200-037-3
  • Slanina, Miroslav: Krnkove a vyvoj palnych zbrani 1848?1926 . Praha, Agentura Pankrac s. r. o. 2001. ISBN   80-902873-1-X
  • Skramou?sky, Jan: Mytus jmenem Krnka. Praha. Ministerstvo obrany ?eske republiky - VHU Praha, 2016. ISBN   978-80-7278-680-0
  • Pazdera, David: Vynalezce ru?nich palnych zbrani a naboj? Sylvestr Krnka . Vyb?r 37, 2000, ?. 2 (1. ?ast, str. 140?158), ?. 3 (dokon?eni, str. 228?256)
  • VYKOUPIL, Libor . Ecce homo : z rozhlasovych fejeton? . Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN   80-903377-0-8 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]