Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Svaty
Svorad Ond?ej
(
latinsky
Zoerardus
,
polsky
?wierad
,
ma?arsky
Zoerard-Andras
; asi
980
? kolem roku
1030
) byl slovensky
benediktin
a
poustevnik
, patron m?sta
Nitry
a
Nitranske dieceze
.
Svaty Svorad se narodil v Opatowci na
Visle
v
Malopolsku
. N?kolik let ?il jako
poustevnik
nedaleko vsi
Tropie
nad Dunajcem.
Za vlady uherskeho krale
sv. ?t?pana I.
se Svorad odebral do
Nitry
a uchylil se do
benediktinskeho
kla?tera
sv. Hippolyta
na
Zoboru
. Z rukou opata Filipa zde p?ijal ?eholni roucho a nove jmeno Ond?ej. S opatovym svolenim se uchylil do samoty i v kla?te?e na
Zoboru
. Mala jeskyn? nedaleko kla?tera dodnes nese jeho jmeno.
V pokro?ilem v?ku se ke Svoradovi p?idru?il mnich
Benedikt
a stal se jeho ?akem. Blizkost pomocne ruky umo?nila zbo?nemu poustevnikovi uchylit se do je?t? odlehlej?i pustiny do jeskyn? v mist? dnes nazyvanem
Skalka
nad ?ekou
Vahem
pobli?
Tren?ina
.
Svaty Svorad zem?el n?kdy kolem roku
1030
. Nitransky kni?e Gejza u? v roce
1064
?inil prvni kroky k jeho svato?e?eni. Kult tohoto prvniho slovenskeho sv?tce byl oficialn? potvrzen a? roku
1083
pape?em
sv. ?eho?em VII.
z podn?tu
uherskeho
krale
sv. Ladislava I.
Ostatky sv. Svorada byly ulo?eny v katedrale
sv. Emmerama (Jimrama)
v
Nit?e
.
Hlavnim a z?ejm? i jedinym zdrojem informaci o ?ivot? poustevnika Svorada je latinska
Legenda o poustevnicich Svoradovi-Ond?eji a Benediktovi
z pera jejich sou?asnika Maura, biskupa uherskeho
P?tikosteli
.
Biskup Maurus ve sve legend? zachytil pozoruhodne sv?dectvi poustevnikova ?aka
sv. Benedikta
o p?isnem asketickem ?ivot? sveho u?itele. Svaty Svorad p?esn? podle reguli sv.
Benedikta
cely den v?noval modlitb? a t??ke praci v lese. Postil se t?i dny v tydnu a o velkem ?ty?icetidennim post? p?ed Velikonocemi vy?adal si 45 o?ech? jako jediny pokrm pro cele postni obdobi. Kratky ?as k no?nimu odpo?inku travil v sed? na p?itesane klad? v jakesi trnite ohrad?. Trni nedovolovalo t?lu jinou ne? vzp?imenou polohu. Stejn? tak na hlav? m?l d?ev?nou obru? se ?ty?mi zav??enymi kameny. Kdykoliv se hlava unavou sklan?la, ude?ila se o kamen. Legenda dale uvadi, ?e teprve po smrti sv?tcov?, kdy? ?eholni brat?i mrtve t?lo p?ipravovali k poh?bu, zjistili, ?e je opasano ?et?zem za?ezanym a zarostlym pod k??i. ?ast tohoto ?et?zu jako vzacnou relikvii p?echovaval ve svem vlastnictvi sam autor legendy, jak uvadi, a? do doby, ne? ho o n?j uprosil kni?e Gejza.
- JUDAK, Viliam.
Z mudrosti na?ich otcov
. Nitra: Biskupsky urad, 2007.
ISBN
978-80-969711-9-0
. (slovensky)