한국   대만   중국   일본 
Svorad Ond?ej ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Svorad Ond?ej

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Svaty
Svorad Ond?ej
Socha sv. Svorada (Nitra, biskupství)
Socha sv. Svorada (Nitra, biskupstvi)
poustevnik
Narozeni okolo roku 980 Opatowec na Visle v Malopolsku
Opatowiec
Umrti okolo roku 1030 Skalka nad Vahom, Slovensko
Nitransky kraj
Svatek 17. ?ervence
Misto poh?beni katedrala sv. Emmerama (Jimrama) v Nit?e , Slovensko
Statni ob?anstvi Ma?arsko
?ad ?ad svateho Benedikta
Vyznani katolicka cirkev
Svato?e?en 1083 pape?em ?eho?em VII.
Uctivan cirkvemi ?imskokatolicka cirkev a cirkve v jejim spole?enstvi
Atributy ?et?z, o?echy, v dutem strom? uvnit? s ostrymi h?eby
Patronem Nitry , Nitranske dieceze
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Svaty Svorad Ond?ej ( latinsky Zoerardus , polsky ?wierad , ma?arsky Zoerard-Andras ; asi 980 ? kolem roku 1030 ) byl slovensky benediktin a poustevnik , patron m?sta Nitry a Nitranske dieceze .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Svaty Svorad se narodil v Opatowci na Visle v Malopolsku . N?kolik let ?il jako poustevnik nedaleko vsi Tropie nad Dunajcem.

Za vlady uherskeho krale sv. ?t?pana I. se Svorad odebral do Nitry a uchylil se do benediktinskeho kla?tera sv. Hippolyta na Zoboru . Z rukou opata Filipa zde p?ijal ?eholni roucho a nove jmeno Ond?ej. S opatovym svolenim se uchylil do samoty i v kla?te?e na Zoboru . Mala jeskyn? nedaleko kla?tera dodnes nese jeho jmeno.

V pokro?ilem v?ku se ke Svoradovi p?idru?il mnich Benedikt a stal se jeho ?akem. Blizkost pomocne ruky umo?nila zbo?nemu poustevnikovi uchylit se do je?t? odlehlej?i pustiny do jeskyn? v mist? dnes nazyvanem Skalka nad ?ekou Vahem pobli? Tren?ina .

Svaty Svorad zem?el n?kdy kolem roku 1030 . Nitransky kni?e Gejza u? v roce 1064 ?inil prvni kroky k jeho svato?e?eni. Kult tohoto prvniho slovenskeho sv?tce byl oficialn? potvrzen a? roku 1083 pape?em sv. ?eho?em VII. z podn?tu uherskeho krale sv. Ladislava I.

Ostatky sv. Svorada byly ulo?eny v katedrale sv. Emmerama (Jimrama) v Nit?e .

Legenda [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim a z?ejm? i jedinym zdrojem informaci o ?ivot? poustevnika Svorada je latinska Legenda o poustevnicich Svoradovi-Ond?eji a Benediktovi z pera jejich sou?asnika Maura, biskupa uherskeho P?tikosteli .

Biskup Maurus ve sve legend? zachytil pozoruhodne sv?dectvi poustevnikova ?aka sv. Benedikta o p?isnem asketickem ?ivot? sveho u?itele. Svaty Svorad p?esn? podle reguli sv. Benedikta cely den v?noval modlitb? a t??ke praci v lese. Postil se t?i dny v tydnu a o velkem ?ty?icetidennim post? p?ed Velikonocemi vy?adal si 45 o?ech? jako jediny pokrm pro cele postni obdobi. Kratky ?as k no?nimu odpo?inku travil v sed? na p?itesane klad? v jakesi trnite ohrad?. Trni nedovolovalo t?lu jinou ne? vzp?imenou polohu. Stejn? tak na hlav? m?l d?ev?nou obru? se ?ty?mi zav??enymi kameny. Kdykoliv se hlava unavou sklan?la, ude?ila se o kamen. Legenda dale uvadi, ?e teprve po smrti sv?tcov?, kdy? ?eholni brat?i mrtve t?lo p?ipravovali k poh?bu, zjistili, ?e je opasano ?et?zem za?ezanym a zarostlym pod k??i. ?ast tohoto ?et?zu jako vzacnou relikvii p?echovaval ve svem vlastnictvi sam autor legendy, jak uvadi, a? do doby, ne? ho o n?j uprosil kni?e Gejza.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]