Svi?tov Свищов
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	43°36′41″ s. ?. , 25°21′25″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	88  m n. m.
Stat	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Velikotarnovska
Ob?tina	Svi?tov
Svi?tov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	110 km²
Po?et obyvatel	22 584 (2024) [1]
Hustota zalidn?ni	205,3 obyv./km²
Sprava
Oficialni web	www .svishtov .bg
Telefonni p?edvolba	631
PS?	5250
Ozna?eni vozidel	ВТ
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Svi?tov ( bulharsky Свищов ) je m?sto v severnim Bulharsku , ktere se nachazi ve Velikotarnovske oblasti na pravem b?ehu Dunaje naproti rumunskemu m?stu Zimnicea . M?sto je administrativnim centrem stejnojmenne ob?tiny . Ve m?st? ?ije p?ibli?n? 23 tisic ^[1] , co? ho ?ini druhym nejv?t?im v oblasti, hned po m?st? Veliko Tarnovo . Nachazi se zde nejji?n?j?i p?istav na Dunaji, z roku 1906.

Dne 4. srpna 1791 zde byl uzav?en tzv. Svi?tovsky mir , ktery ukon?il posledni rakousko-tureckou valku .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

V dokumentech Osmanske ?i?e je m?sto uvad?no jako Zigit a bylo take znamo jako Zi?tovi . Etymologie je nejasna. M??e byt spojen se slovesem svi?t?t (pro vitr) ? pevnost vystavenou v?tr?m. Dne?ni nazev je nejspi? odvozen z rumunskeho ?i?tova , ktery se odrazil do p?episu Sistova , jak je napsano v rakousko-turecke mirove smlouv? ze 4. a 5. srpna 1791, aby se neuvad?l turecky nazev m?sta. Sou?asny nazev se uvadi od roku 1873, do te doby ho Bulha?i zapisovali jako Sv??tov ( Св?щовъ ). ^[2]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?k a st?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem ke sve poloze zde v roce 48 zde z?idila tabor osma Augustova legie. V jeho blizkosti se v nachazela osada s nazvem Novae o rozloze 44 hektar?, kterou dokumentem decretum terris zalo?il 26. ?ijna 69 cisa? Vespasianus . Podle vykopavek, ktere se nachazeji na vychod? m?sta, 3 km od jeho centra, m?lo Novae p?tiuhelnikovy p?dorys.

Pote, co v roce 453 zem?el Attila a Hunove se stahli do Asie, Gotove se znovu usadili na Balkanskem poloostrov?, kde p?edstavovali hlavni silu. Po dobyti B?lehradu ( Singidunum ) v roce 471 a po svych ta?enich do Makedonie a ?ecka si Theodorich Veliky vybral Novae jako hlavni m?sto Ostrogot? a usadil se zde v roce 483. Pak p?esm?roval Theodorich Veliky sve zajmy na Apeninsky poloostrov , kam zhruba po 10 letech trvale p?esidlil. Posledni zpravy o Novae pochazeji z po?atku 7. stoleti, kdy ho zni?ili Slovane . Ale obyvatele se postupn? a trvale p?est?hovali na blizky kopec, kde postavili pevnost Kaleto , jak doklada provedeny archeologicky pr?zkum. Podle n?j pevnost vznikla nejpozd?ji v 8. stoleti na zakladech ?imske v??e. Osada existovala nep?etr?it? od prvni bulharske ?i?e a? do osmanske nadvlady. ^[3] Ve st?edov?ku za vlady cara Ivana ?i?mana je jako st?edisko zdej?i oblasti zmi?ovana pevnost ?ibestova .

Osmanske obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Koncem 14. stoleti bulharskou ?i?i vyvratili Osmane . B?hem Varenske k?i?ove vypravy na kratkou dobu m?sto ziskala spojena armada Vladislava III. a Janose Hunyadiho , ktera ho 16. ?ijna 1444 dobyla. Pod plnou kontrolu Osmanske ?i?e ho dostal a? sultan Bajezid II. P?esto?e se traduje se, ?e ve m?st? sidlil vala?sky vladce Drakula , tak do dr?by Vala?skeho kni?ectvi ho prokazateln? ziskal v roce 1595 kni?e Michal Chrabry . M?sto v 17. stoleti nav?tivil Evlija ?elebi a uvadi, ?e zdej?i pevnost postavil vala?sky vojvoda jako op?rny bod proti sultanu Muradovi. ^{[p 1]} V roce 1738 bylo obyvatelstvo ve m?st? p?eva?n? turecke. V roce 1791 zde byl podepsan Svi?tovsky mir a v roce 1797 m?sto dobyli krd?alijove pod vedenim Osmana Pazvantoglua . Na p?ikaz ruskeho generala Kamenskeho byla b?hem rusko-turecke valky pevnost do zaklad? vypalena. P?esto?e byla po skon?eni valky roku 1812 obnovena ve form? citadely , k jejimu definitivnimu zni?eni do?lo b?hem krymske valky . ^[3]

V roce 1815 zde byla zalo?ena bulharska sv?tska ?kola, ktera navazala na tradici kla?ternich ?kol, ktere sidlily p?eva?n? v kostelech a u?ili v nich vesm?s kn??i. V roce 1831 k ni p?ibyla dal?i ?kola, nazvana ?slavo-helenisticka“. Vlastni budovu ?koly ziskaly a? roce 1846, kdy ji mistni ob?ane postavili na zapadni stran? m?sta. V roce 1856 z?idili knihovnu s muzeem, ktera m?la diky jejich dar?m p?es 800 svazk?. V roce 1862 byl mistnim u?itelem Janko Mustakovem zalo?en p?vecky sbor, v n?m? p?eva?ovali mladi lide. Ma se za to, ?e jde o po?atek bulharskeho sboroveho zp?vu. ^[3]

Novodobe Bulharsko [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 15. ?ervna 1877 na po?atku rusko-turecke valky zde hlavni sily ruske armady p?ekro?ily Dunaj a tim se Svi?tov stal prvnim osvobozenym bulharskym m?stem. Na mist? vylod?ni jsou postaveny pomniky p?ipominajici osvobozeneckou misi Ruska a take 812 lidi, kte?i zde zahynuli. Stavba za?ala hned po valce, v roce 1878, podle my?lenky, ktera vznikla mezi d?stojniky a vojaky ji? b?hem vale?nych operaci, a rusky car vy?lenil na tento u?el 165 000 rubl?. V roce 1881 byl ve m?st? postaven pomnik cara Alexandra II. a v roce 1979 take pomnik u p?ile?itosti 100. vyro?i t?chto udalosti. Dnes se cela oblast nazyva Pametnici . ^[4]

Bezprost?edn? pote byla ustavena obecni samosprava. V one dob? byl zdej?i p?istav nejv?t?im bulharskym dovoznim p?istavem na Dunaji, kde?to prvni misto ve vyvozu m?lo Ruse . V nasledujicich letech si Svi?tov svoje hospoda?ske postaveni udr?el, ?im? do?lo k ekonomickemu posileni mistnich obchodnik?, ale pr?mysl se tem?? nerozvinul. Na p?elomu 19. a 20. stoleti zde byl jen nepatrny po?et drobnych pr?myslovych podnik? a ?emeslnych dilen. V roce 1883 daroval Dimitar Had?ivasilev 240 000 zlatych leva na stavbu budovy obchodni akademie, ktera se stala prvni sveho druhu v Bulharsku. Mimo to byla ve m?st? postavena mate?ska ?kola, jejim? zakladatelem byl Nikola ?ivkov, autor pisn? "?umi Marica", ktera se pak s drobnymi zm?nami stala bulharskou statni hymnou . Na rozvoj m?sta m?la neblahy vliv vystavba ?elezni?ni trati Sofie ? Varna, ktera byla zprovozn?na roku 1899. Velka ?ast obchodu se p?esm?rovala k mo?i a vyznam zdej?iho p?istavu poklesl, co? nevyhnuteln? vedlo k upadku hospoda?skeho vyznamu m?sta. Rozvoj m?sta byl podporovan diky velkorysym dar?m mistnich ob?an?: Kiril Avramov p?isp?l roku 1904 ?astkou 200 000 zlatych leva na vystavbu nove budova a v roce 1912 daroval Dimit?r Cenov ve?kery sv?j majetek v hodnot? vice ne? 56,5 milionu leva na roz?i?eni a udr?bu obchodni akademie. Mezi lety 1888 a 1901 bylo m?sto sidlem vlastniho okresu, pote spadalo pod Trnovo a od roku 1934 se stalo sou?asti Plevenske oblasti . ^[3]

Za socialismu prob?hl velky stavebni rozvoj m?sta, diky n?mu? vznikly desitky obytnych a administrativnich budov, za?izeni a tovaren. Rozvod vody byl zaveden i do zbytku m?sta a podobn? i rozvod elekt?iny, take byla vybudovana m?stska kanalizace. Charakter m?sta se architektonicky radikaln? zm?nil take vystavbou park? a zelenych ploch. Do roku 1984 zde vzniklo 5 sidli?? a u nich ?kolky a d?tska h?i?t?. Zasadnim byl rozvoj pr?myslu jako nap?. p?adelna, vyrobna prefabrikovanych ?elezobetonovych vyrobk?, sklady apod. Sou?asn? s tim se po?et obyvatel vice ne? zdvojnasobil. ^[3]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

K 15. prosinci 2023 ve m?st? ?ilo 22 657 obyvatel a bylo zde trvale hla?eno 23 151 obyvatel. ^[5] Podle s?itani 1. unora 2011 bylo narodnostni slo?eni nasledujici: ^{[6] [p 2]}

•   Bulha?i : 23 591 (91.4 %)
•   Turci : 1 982 (7.7 %)
•   Romove : 26 (0.1 %)
•   ostatni: 210 (0.8 %)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Svi?tov na slovenske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Svi?tov na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Svi?tov v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich