Pra?ske ?ervnove povstani
obdobi : revoluce 1848?1849 v Rakouskem cisa?stvi
Dobove ztvarn?ni povstani
Trvani	12.?17. ?ervna 1848
Misto	Praha ?eske kralovstvi ?eske kralovstvi
Vysledek	pora?ka povstani Majove spiknuti
Strany
?e?ti radikalni demokrate Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Lid?i
general Alfred z Windischgratze
Ztraty
p?ibli?n? 43 mrtvych 63 zran?nych 14 mrtvych 71 zran?nych
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pra?ske ?ervnove povstani (te? Svatodu?ni bou?e , n?mecky Prager Pfingstaufstand ) bylo ozbrojenym st?etem ve dnech 12.?17. ?ervna 1848 v Praze, kterym vyvrcholil revolu?ni proces v ?eskych zemich. Povstani bylo spontanni nep?ipravenou vzpourou, ktera byla potla?ena vojskem a zahynulo p?i ni asi 57 osob.

Cesta k povstani [ editovat | editovat zdroj ]

Od 11. b?ezna 1848 (Shroma?d?ni ve Svatovaclavskych laznich ) vladl v Praze politicky neklid, jim? se Praha p?ipojila k ?ir?imu revolu?nimu proudu v cele tehdej?i Evrop? (viz Revoluce v roce 1848 ).

?eska politika se v te dob? ji? roz?t?pila na liberalni proud ( Franti?ek Palacky , Karel Havli?ek Borovsky ) a radikaln? demokraticky ( Karel Sabina , J. V. Fri? , Vincenc Vavra Ha?talsky , Vilem Gau? , Emanuel Arnold ). V prvni fazi p?evladal umirn?ny postoj liberal?. Ten up?ednost?oval konstruktivni a opatrne kroky, jako ustaveni Svatovaclavskeho vyboru 12. b?ezna. Vybor p?ipravil 19. a 31. b?ezna dv? petice k cisa?i, ktere obsahovaly p?edev?im po?adavky jazykove rovnopravnosti, zalo?eni Narodnich novin (5. duben), p?em?na Svatovaclavskeho vyboru v Narodni vybor (10. duben), Palackeho Psani do Frankfurtu (11. duben), zalo?eni spolku Lipa slovanska (30. duben), uspo?adani Slovanskeho sjezdu (2.-12. ?erven). Mezitim sililo i radikalni k?idlo. 1. ?ervna za?al vychazet jeho tiskovy organ Pra?sky ve?erni list . Bylo pak podpo?eno p?ijezdem n?kterych delegat? na Slovansky sjezd (p?edev?im Michail Alexandrovi? Bakunin ).

Po?atkem ?ervna se velici general v ?echach kni?e Alfred Windischgratz rozhodl, ?e rostouci nap?ti utlumi vojenskymi manifestacemi sily ? m?stem neustale prochazely vojenske hlidky, na Pet?in? a na Vy?ehrad? byly rozmist?ny d?lost?elecke baterie, 7. ?ervna byla uspo?adana masivni vojenska p?ehlidka, 11. ?ervna byly povolany vojenske posily z Kutne Hory a Hradce Kralove . To pak zvy?ilo nap?ti ve m?st?.

11. ?ervna se v Karolinu se?li pra??ti studenti a vypravili deputaci k Windischgratzovi s po?adavky, aby vojsko nejit?ilo situaci. Byly odmitnuty, na?e? je studenti vydali jako letak a rozv?sili po Praze (tzv. ?erveny plakat ). Ve?er 11. ?ervna se se?lo ve Svatovaclavskych laznich na Zderazi shroma?d?ni, aby projednalo situaci. Rozhodlo uspo?adat na druhy den manifesta?ni m?i (tzv. sbrat?ovaci m?e) na Ko?skem trhu (dne?nim Vaclavskem nam?sti ).

Povstani [ editovat | editovat zdroj ]

M?i slou?il vlastenecky citici penzionovany kn?z Jan Arnold ^[1] , bratr radikalniho demokrata Emanuela Arnolda . Po skon?eni m?e se u?astnici neroze?li a ?li pr?vodem m?stem. Kolem poledne byli v Celetne ulici zastaveni vojskem. To za?ehlo jiskru vzpoury, v jejim? ?ele stali studenti a radikalni demokrate (liberalove se dr?eli stranou a usilovali o kompromis s Windischgratzem). V Praze vyrostlo mnoho barikad, na nich? se bojovalo zejmena 12.?14. ?ervna. Hned v prvni den povstani, 12. ?ervna, zabila pravd?podobn? zbloudila kulka man?elku kni?ete Windischgratze, kdy? stala u okna a divala se na pouli?ni boje. ^[2] Vojaci sice zadr?eli studenta Maxmiliana Mauxe , ktery m?l s sebou v davu pu?ku, tomu v?ak byla, mj. diky balisticke expertize provedene pra?skym pu?ka?em Antonem Vincenzem Lebedou , ^[3] prokazana nevina.

Studenti se opevnili v Karolinu a Klementinu a poda?ilo se zajmout Lva Thuna , ktery se z Male Strany p?i?el podivat, co se d?je. Druheho dne Thun odmitl zprost?edkovat student?m jednani s Windischgratzem. Thun byl nakonec na nalehani Palackeho, ?afarika a Borovskeho propu?t?n. ^[4]

V noci ze 14. na 15. ?ervna Windischgratz zm?nil taktiku, vojsko se stahlo na levy b?eh Vltavy a odtud za?alo ost?elovat Stare M?sto , kde bylo nejvice barikad, z d?l, cht?l se tak vyhnout boj?m v ulicich Prahy. ^[4] Zpravy o povstani v Praze m?ly ohlas i na ?eskem venkov?. Za?aly se zde formovat narodni gardy, ktere se vydaly pra?skym povstalc?m na pomoc ( Litomy?l , Vysoke Myto , Kutna Hora , Kolin , Chrudim ). Pr?b?h boj? u? nemohly ovlivnit. 17. ?ervna povstalci kapitulovali. B?hem boj? zahynulo asi 43 osob.

18. ?ervna byl v cele Praze vyhla?en stav oble?eni a za?ali byt zatykani str?jci nepokoj?. 26. ?ervna byl rozpu?t?n Narodni vybor, kv?li u?asti n?kterych jeho ?len? na ?ervnovem povstani. 20. ?ervence byl stav oble?eni odvolan a situace se v ?eskych zemich uklidnila. Revoluce pak probihala zejmena ve Vidni.

Dopady a dozvuky [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem povstani padlo 43 povstalc? a 63 bylo jich zran?no. ^[4] Ve Windischgratzov? vojsku bylo celkem 14 padlych a 71 zran?nych. [1]

Rakouska konzervativni moc si potla?enim Svatodu?nich bou?i v Praze ozkou?ela, ?e vojenske ?e?eni politicke situace je mo?ne a byl to prav? Windischgratz, ktery byl k tomuto ukolu povolan do Vidn?.

Liberalove se po potla?eni povstani soust?edili na prosazeni zm?n na ustavodarnych sn?mech (nejprve ve Vidni, posleze v Krom??i?i ), radikalni demokrate se je?t? pokusili v roce 1849 o druhou ofenzivu (ovladnuti spolku Lipa slovanska, p?iprava Majoveho spiknuti v sou?innosti s Bakuninem), av?ak 10. kv?tna byli pozatykani, v Praze byl vyhla?en stav oble?eni, a tim byl odpor definitivn? zlomen. ^[5]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BAJEROVA, Anna. Svatodu?ni bou?e v Praze r. 1848 ve sv?tle soudniho vy?et?ovani . Plze?: K. Beni?ko, 1920. 413 s. cnb000561606.
• IVANOV, Miroslav . Podivuhodne p?ib?hy. 1. vyd. Praha: Prace, 1979. 321 s. cnb000145852. [Kapitola ?Smrt kn??ny Eleanory Windischgratzove" je na str. 275?315.]
• KLIMA, Arno?t. Rok 1848 v ?echach . 2., dopln. vyd. Praha: Svoboda, 1949. 149 s. cnb000714657.
• KLIMA, Arno?t. Revoluce 1848 v ?eskych zemich . 1. vyd. Praha: SPN, 1974. 231 s. cnb000157283
• MAHLER, Old?ich a BROFT, Miroslav. Udalosti pra?ske v ?ervnu 1848. 1. vyd. V Praze: Panorama, 1989. 301 s. ISBN   80-7038-097-7 .
• ROUBIK, Franti?ek. ?esky rok 1848 . Druhe vydani. V Praze: Ladislav Kunci?, 1948. 429 s. cnb000671710

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Krveproliti v B?chovicich
• Marie Eleonora Windischgratzova

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pra?ske ?ervnove povstani na Wikimedia Commons
• VESELY, Josef. 789. sch?zka: Barikady a d?la. www.rozhlas.cz [online]. Toulky ?eskou minulosti, 2014-08-08 [cit. 2019-06-14]. Dostupne online .  
• ULM, Ale?. V Praze vypuklo ?ervnove povstani (12. ?erven 1848) |. TelevizeSeznam.cz [online]. Vylety do minulosti, 2019-06-12 [cit. 2019-06-14]. Dostupne online .