Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Svaty Karel Veliky
|
---|
![](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Mistr_Theodorik%2C_Sv._Karel_Velik%C3%BD%2C_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg/250px-Mistr_Theodorik%2C_Sv._Karel_Velik%C3%BD%2C_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg) |
Autor
| Mistr Theodorik
|
---|
Rok vzniku
| 1360-1365
|
---|
Technika
| Olejova tempera na bukove desce
|
---|
Rozm?ry
| 116 x 87,2 cm
|
---|
Umist?ni
| Narodni galerie v Praze
|
---|
Sv. Karel Veliky
je ?azen k souboru, ktery pro
kapli sv. K?i?e
na
Karl?tejn?
provedl sam
Mistr Theodorik
. Portret byl umist?n na prominentnim mist? uprost?ed ?ady panovnik? na zapadni st?n? lodi. Kvalita vytvarneho zpracovani ho ?adi k nejlep?im dil?m evropskeho mali?stvi 14. stoleti.
[1]
Obraz je vystaven ve
sbirce st?edov?keho um?ni
Narodni galerie v Praze
.
Olejova tempera na bukove desce 116 x 87,2 cm. V zachovanem p?vodnim ramu je ve spodni ?asti kruhovy relikvia?ovy otvor. Na desce je p?ipevn?n zlaceny heraldicky ?tit s cisa?skym znakem ? dvouhlavym
orlem
.
Centralni umist?ni obrazu v sestav? cele zapadni st?ny kaple i vyjime?ne postaveni panovnika vy?adovalo vyobrazeni tva?e z p?edniho pohledu. Detailni podkresba obli?eje i velkorysy rozvrh draperie s p?esahem na ram jsou patrne i ze snimk? po?izenych
infra?ervenou reflektografii
. Ty potvrdily, ?e p?vodni navrh se b?hem realizace malby nem?nil. Rukopis je shodny s ostatnimi dily p?ipisovanymi
Mistru Theodorikovi
. Malba se vyzna?uje dokonalym lad?nim ?edych a okrov? ?edych ton? ve vlasech a vousech a sametov? hn?dou tva?i se soust?ed?nym vyrazem tmavych o?i. S nimi ladi i r??ovo?ervene roucho, ktere v?ak bylo ?aste?n? po?kozeno smytim vrchnich
lazur
a misty v n?m prosvita podkresba. Pozadi obrazu i ram jsou pokryty
reliefnim dekorem
. Hlavu
Karla Velikeho
zdobila zlata cisa?ska koruna. Ta byla str?ena patrn? ji? b?hem oblehani
Karl?tejna
husity, kdy stejnym zp?sobem utrp?ly i ostatni obrazy. Zlato slou?ilo k vyplaceni ?oldu obranc?m hradu.
Vztah cisa?e Karla IV. ke Karlu Velikemu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Pro cisa?e
Karla IV.
, ktery odvozoval sv?j p?vod v souvisle genealogicke ?ad? od
P?emyslovc?
i
Karla Velikeho
, m?l obnovitel
Svate ?i?e ?imske
zvla?tni vyznam. Projevoval k n?mu bezmeznou uctu a pova?oval ho za vzor dobreho a spravedliveho vlada?e a sveho patrona. Svou korunovaci cisa?em Svate ?i?e ?imske v
karolinske kapli v Cachach
roku 1349 pojal jako nabo?enskou pou? ke svatym ostatk?m a do Prahy p?ivezl relikvie Karla Velikeho. Pozd?ji nechal v Cachach p?istav?t goticky chor s kapli sv. Vaclava, kam v?noval vzacne zlatnicke relikvia?e.
[2]
Na Novem m?st? Pra?skem zalo?il roku 1351
Kostel Nanebevzeti Panny Marie a svateho Karla Velikeho
na nezvyklem osmibokem p?dorysu, inspirovan kapli v Cachach. Karel IV. uchovaval korunova?ni poklad Svate ?i?e ?imske, jeho? sou?asti byly relikvie a rovn?? cisa?ska koruna z 11. stoleti, spojovana s
uctou ke Karlu Velikemu
.
[3]
Karel IV.
povolal v letech 1453-1454 do Prahy italskeho kn?ze a pape?skeho legata
Marignollu
, aby sepsal kroniku ?i?e ?imske a genealogii rodu Lucemburk?.
[4]
Obraz?m Mistra Theodorika p?edchazela galerie postav panovnik?, v?etn?
Karla Velikeho
, kterou namaloval v letech 1355-1360 v hlavnim sale cisa?skeho palace na Karl?tejn?
Mistr Lucemburskeho rodokmene
(zni?eno p?ed r. 1597). Podobn? byl podle zpravy
Jana z Hazmburka
vyzdoben take palac na Pra?skem hrad? (zni?eno p?i po?aru roku 1541).
[5]
Karel Veliky v dilech zlatnik?, mali?? a socha??
[
editovat
|
editovat zdroj
]
-
relikvia?ova sk?i? Karla Velikeho, Cachy
-
relikvia? Karla Velikeho darovany
Karlem IV.
, Cachy (1350)
-
relikvia?ova busta Karla Velikeho, objednana
Karlem IV.
, Cachy
-
Karel Veliky a Pipin hrbaty, original z let 829-836 (kopie z 10. stol.)
-
Charlemagne, Halberstadt (iuminace ze 12. stol.)
-
Charlemagne (iluminace z 15. stol.)
-
Karel Veliky, Saluzzo, freska (1418-30)
-
d?evoryt, Schedelova
Norimberska kronika
(1493)
-
Kaiser Karl der Große,
Albrecht Durer
(1512)
-
Carolus Magnus, anonym (1557)
-
Karel Veliky a Alcuin (1830)
-
Karel Veliky, Louis-Felix Amiel (1837)
-
Charlemagne, jezdecka socha, Louvre (9. stol.)
-
Agostino Cornacchini Vatikan (1725)
-
Carolus Magnus (Kutna Hora)
-
Karlsbrunnen, Cachy
-
Hamburg, Engelbert Peiffer (1889)
-
Frankfurt, Johann Nepomuk Zwerger (19. stol.)
-
Otmar Horl, instalace 2014, Cachy
- ↑
Fajt J, 1997, s. 416
- ↑
Fajt J, Chlumska ?, 2014, s.35-36
- ↑
Stejskal K, 1984, s. 458
- ↑
Kubinova K, 1999, s. 77-94
- ↑
Friedl A, 1956, s. 23
- Fajt Ji?i, Chlumska ?t?panka, ?echy a st?edni Evropa 1200-1550, Narodni galerie v Praze 2014,
ISBN
978-80-7035-569-5
- Kubinova, Kate?ina, Marignolova kronika jako obraz p?edstav o moci a postaveni ?eskeho krale. In: Mediaevalia Historica Bohemica / Praha : Historicky ustav AV ?R 6, (1999) s. 77-94.
- Ji?i Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorni mali? cisa?e Karla IV., Narodni galerie v Praze 1997,
ISBN
80-7035-142-X
- Karel Stejskal, Karel jako sb?ratel, s. 455-467, in: Van??ek V (ed.) Karolus Quartus, Univerzita Karlova, Praha 1984
- Antonin Friedl, Mikula? Wurmser, mistr kralovskych portret? na Karl?tejn?, SNKLHU Praha 1956