Svatek st?edu podzimu ( ?insky   pchin-jinem   zh?ngqi?jie , znaky  zjednodu?ene  中秋? , tradi?ni  中秋節 ; vietnamsky t?t Trung Thu ) je tradi?ni ?insky svatek p?vodn? spojeny s oslavou ukon?eni sklizn?. P?ipada na 15. den 8. m?sice ?inskeho lunarniho kalenda?e . ^[1] V evropskem kalenda?i se pohybuje mezi po?atkem za?i a po?atkem ?ijna. Slavi se jak v ?in?, tak na Tchaj-wanu , Japonsku , Koreji a Vietnamu .

O svatku se schazi rodiny a p?atele ke slavnostnimu jidlu, oblibene jsou m?si?ni kola?e i dal?i kulate potraviny. P?ina?eji se ob?ti M?si?ni bohyni ?chang-e , ktera p?ina?i ?t?sti. O svatku je m?sic v upl?ku a svate?ni upln?k je pova?ovan za nejjasn?j?i a nejkulat?j?i za cely rok.

Lunarni kalenda? a datum svatku [ editovat | editovat zdroj ]

Svatek st?edu podzimu, n?kdy te? znamy jako festival m?sice se kona 15. srpna v ?inskem lunarnim kalenda?i . Ten, podobn? jako zapadni gregoriansky kalenda? , ma 12 m?sic? v roce, ale pouze 29 nebo 30 dni v m?sici. Ka?dy lunarni m?sic za?ina novym m?sicem a upln?k pada na 15. den m?sice. Proto existuje 354,37 dni v roce, a tak se podle zapadniho gregorianskeho kalenda?e data tradi?nich lunarnich svatk?, jako je prav? i svatek st?edu podzimu, ka?dy rok li?i. Rozpor mezi 354 dny lunarniho roku a 365 dny v kalenda?nim roce je vyrovnan tim, ?e ka?de dva nebo t?i roky bude mit interkalarni m?sic. Svatek st?edu podzimu tedy ka?dy rok spada v gregorianskem kalenda?i na datum mezi druhym za?ijovym tydnem a druhym ?ijnovym tydnem. 3

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historie podzimnich oslav saha a? do ?angske doby (cca 1600?1046 p?. n. l.), ^[2] svatek je zmi?ovan v knize ?ouske ob?ady , ?irokou popularitu svatek st?edu podzimu ziskal v tchangskem obdobi (618?907). ^[1] V ?inske lidove republice byl svatek roku 2006 prohla?en za sou?ast kulturniho d?dictvi a o dva roky pozd?ji za statni svatek. Vyznamu a oblibenosti v ?in? ustupuje pouze novoro?nim svatk?m . ^[1]

B?hem dynastie ?ching (1644?1911) se oslavy m?sice zkomplikovaly. M?si?ni kola?ky byly p?ejmenovany na ?m?si?ni kv?tiny, proto?e slovo m?si?ni kola? ,, jue-ping “ zn?lo stejn? jako slovo pro menstruaci (doslovn? m?si?ni nemoc). Cisa?ovna vdova Cch' Si , ktera si tento svatek m?la obzvla?? v oblibila, p?edstavila ritualy m?sice trvajici od 13. do 17. dne 8. lunarniho m?sice. Dny p?edchazejici 15. se nazyvaly ?svatky vitani“ a dny po ?uzav?eni svatku“. B?hem t?chto dn? si cisa?ovna u?ivala specialni pokrmy p?iznive pro ?t?sti, prosperitu a dlouhov?kost. ?ast pokrm? pro ?t?sti se skladala z kousk? ku?ete a ba?anta. Pro ?prosperitu“ sm?s ry?e se zv??inou a pro ?dlouhov?kost“ byly platky jehn??iho masa.

Tradi?ni pr?b?h svatku [ editovat | editovat zdroj ]

Svatek st?edu podzimu je pro ?i?any, hned po ?inskem Novem roce , druhym nejvyznamn?j?im svatkem a to nejen z kulturniho hlediska, ale te? z ekonomickeho. Je to te? vyznamny svatek v Hongkongu , Tchaj-wanu a v Ji?ni Koreji . ?i?ane jsou zvykli b?hem svatku travit ?as s rodinou a p?ateli. Tento svatek je n?kdy te? p?irovnavan k americkemu svatku Den dikuvzdani . Pro tento svatek jsou te? tradi?nim symbolem lucerny a kola?ky ,, jue-ping ”. ^[3]

?eny obvykle p?ipravily misy napln?ne ovocem kulateho tvaru jako je nap?iklad jablko, granatove jablko, medova broskve ?i hrozny. Tvary t?chto plod? symbolizovaly plnost m?sice a rodinnou harmonii. V n?kterych oblastech byly hru?ky z t?chto mis vylou?eny, proto?e slovo ?hru?ka“ (li) se vyslovuje stejn? jako slovo pro ?odlou?eni“. Na kamenny st?l byly te? pokladany ?alky, do kterych si rodina pote nalivala ?aj. B?hem popijeni ?aje si povidali, vyprav?li myticke p?ib?hy a ?ekali na dokonaly okam?ik, kdy bude m?sic nejkulat?j?i a nejjasn?j?i.

V podve?er festivalu st?edu podzimu si lide vyprav?li p?ib?hy o M?si?nim palaci a jeho obyvatelich jako je nap?iklad kralik s kratkym ocasem , d?evorubec Wu Gang ?i bohyn? m?sice ?chang E a dal?i. ^[4]

P?ib?h o ?chang E [ editovat | editovat zdroj ]

K bohyni m?sice se poji smutny p?ib?h o odlou?eni od jejiho man?ela Chou Iho, ktery byl mistrovsky lukost?elec. Jednoho dne se na obloze objevilo deset slunci, ktera za?ila tak jasn?, ?e byl ohro?en ?ivot lidi na Zemi. Lukost?elec Chou I sest?elil dev?t slunci a z?stalo pouze jedno, ktere za?i dodnes. Za odm?nu dostal elixir ?ivota, ale proto?e elixiru nebylo dost pro oba, domluvili se, ?e jej ukryji. Jednoho dne, kdy byla ?chang E sama doma, v?ak p?i?el zlod?j, ktery cht?l elixir ?ivota ukrast. Aby jej ?chang E p?ed zlod?jem ukryla, vypila ho a nahle za?ala stoupat a odlet?la na m?sic, kde se stala bohyni m?sice. ^[5]

Mytologie m?sice [ editovat | editovat zdroj ]

?i?ane si m?sic spojuji s jemnosti a jasnosti. 15. den 8. m?sice lunarniho kalenda?e je m?sic v upl?ku, jeho? kulaty tvar symbolizuje hojnost, harmonii, ?t?sti a slou?eni rodiny. V ?inske mytologii je m?sic pova?ovan jako obydli nesmrtelnych, k ?emu? se vztahuje plno myt?, spojenych s dlouhov?kosti. ^[6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Svatek st?edu podzimu na Wikimedia Commons