Surbahar
Surbahar
(
hindsky
??? ????
,
urdsky
??????
), znamy take jako basovy
sitar
, je
mnohostrunny
drnkaci
hudebni nastroj
z rodiny
louten
, popularni v severni
Indii
, p?edstavitel nastroj? hindustanske hudby. Klasickym doprovodnym nastrojem je dvouhlavy buben
pakhavad?
, p?ipadn?
strunny nastroj
tampura
. Oproti sitaru je surbahar lad?ny a? o oktavu ni?e. N?kdy hra?i na surbahar a
sitar
vystupuji spole?n?. Faktem take je, ?e mnoho sitarist? hraje zarove? i na surbahar.
Surbahar ma rezonan?ni sk?i? vyrobenou ze sko?epiny tykve (av?ak oproti
sitaru
je pou?ity jiny typ ?ezu ? sk?i? je spi?e plocha, jeliko? je tvo?ena vlastn? dnem tykve), kulatou rezonan?ni desku a dlouhy duty
krk
, ktery je podstatn? ?ir?i ne? u
sitaru
. Celkov? je surbahar daleko mohutn?j?i. M??i 1,5 a? 1,7 m a d?ev?ne sou?asti jsou vyrobeny nej?ast?ji z
teaku
nebo tunu (Cedrella tuna). Ma 20 pohyblivych obloukovych
pra?c?
a obvykle 4 melodicke kovove
struny
(nej?ir?i ma cca 1 mm), 3 a? 4 bzu?ive struny
?ikari
ke zd?razn?ni rytmu a vibrace a 11 a? 15 kovovych rezonan?nich
strun
probihajicich pod
pra?ci
. Koli?nik je tvarovan zcela jinak ne? koli?nik
sitarovy
a je v?t?inou zdoben kv?tinovymi motivy ?i ?ezbou pta?i hlavy. Prohnute
pra?ce
jsou p?ipojeny provazky napjatymi kolem krku, co? umo??uje pra?ci posouvat dle pot?eby.
Surbahar byl pravd?podobn? vytvo?en n?kdy kolem roku
1825
, aby poskytl v?t?i mo?nosti p?i h?e dlouhych pomalych pasa?i zvanych
alap
stylu
dhrupad
, pou?iva se v?ak i v pasa?ich
d?or
nebo
d?hala
. P?vodn? byl za jeho pravd?podobneho tv?rcem pokladan Ustad Sahebdad Khan. Sou?asn? dostupna data v?ak ukazuji, ?e byl vynalezen men? znamym sitaristou jmenem
Ustad Ghulam Mohammed
z m?sta Lucknow .
Pro lad?ni plati skoro tote?, co u
sitaru
, s tim, ?e je surbahar lad?n o ?ty?i tony ?i a? celou
oktavu
ni?e. Podobn? jako
sitar
vydava surbahar velmi bohaty zvuk s komplexni
rezonanci
a
alikvotnimy tony
, av?ak ve frekvencich ni??ich ne? 20 Hz.
Hra? na surbahar
Pozice je v podstat? toto?na se
sitarovou
. Hra? dr?i surbahar v uhlu 45 stup?? vsed? na klenb? leve nohy podstr?ene pod nohou pravou. Prave koleno je pon?kud zvednute a podepira nastroj. Prava ruka drnka na
struny
v mist? pod poslednim pra?cem kovovym
plektrem
zvanym
mizrab
, nasazenym na pravem ukazova?ku, p?ipadn? i prost?edni?ku a prsteni?ku (styl
dhrupad
). Palec opira o hranu krku. Levou rukou hra? manipuluje se
strunami
tlakem prst?, p?i?em? pou?iva ukazova?ek a prost?edni?ek. Vytahovanim po pra?ci dol? lze hrat na surbaharu i celou
oktavu
na jednom pra?ci. Na mali?ku prave ruky mivaji hra?i dlouhy nehet slou?ici pro rozezn?ni rezonan?nich
strun
v typicke tonove kaskad?. Celkov? je hra tahlej?i, co? je dano ur?enim nastroje pro hru
alap?
. Pro techniky
sitarkhani
a
ma?itkhani
se surbahar nehodi, a tak po zahrani
alapu
v?t?ina hra?? p?i koncertu pro rychle faze kompozice
gat
a
d?hala
p?ejde na
sitar
, pokud se nejedna o ?ist? surbaharove vystoupeni.
Vzhledem k vysokym po?izovacim naklad?m, problem?m s dopravou a obti?n? zvladnutelne h?e na nastroj se se surbaharem nesetkame tak ?asto jako se
sitarem
. Pro p?iklad m??eme uvest, ?e v ?eske republice je nejvy?e p?t surbahar? oproti
sitar?m
, kterych je odhadem kolem stovky.
Annapurna Devi
(byvala man?elka
Raviho Shankara
),
Rajeev Janardan
, Irshad Khan, Budhaditya Mukherjee,
Imrat Khan
, Kushal Das, Sri Jagdeep Singh Bedi, Pandit Chandrashekhar Naringrekar, Pandit Pushparaj Koshti, Kokila Vasant Rai, Beenkar Suvir Misra, Shubha Sankaran