Su-27
Ur?eni	stihaci letoun
P?vod	Sov?tsky svaz/Rusko
Vyrobce	KnAAPO
Konstrukterska skupina	Suchoj
Prvni let	20. kv?tna 1977
Za?azeno	22. ?ervna 1984
Charakter	Ve slu?b?
U?ivatel	Ruske letectvo Letectvo ?LR Ukrajinske letectvo
Vyroba	1982-dosud
Vyrobeno kus?	680 [1]
Varianty	Suchoj Su-30 Suchoj Su-33 Suchoj Su-34 Suchoj Su-35 Suchoj Su-37 ?enjang J-11
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Suchoj Su-27 ( V kodu NATO ? Flanker “) je sov?tsky dvoumotorovy stihaci letoun , ur?eny k boji proti vzdu?nym cil?m ve velkych, st?ednich, malych, p?izemnich vy?kach a to ve dne i v noci za ka?deho po?asi. Vznikl v konstruk?ni kancela?i Suchoj . Diky svemu zna?nemu doletu m??e slou?it take jako hlidkovy a doprovodny letoun.

Byl navr?en jako odpov?? na americke t??ke stihaci letouny ?tvrte generace jako Grumman F-14 Tomcat a McDonnell Douglas F-15 Eagle , s dosahem 3 530 kilometr? (1 910 nmi), silnou vyzbroji, sofistikovanou avionikou a vysokou manevrovatelnosti. Su-27 je ur?en k vybojovani letecke nadvlady a nasledne varianty jsou schopny provad?t tem?? v?echny vzdu?ne vojenske operace. Vznikl spole?n? s letounem MiG-29 , ktery byl vytvo?en jako protivaha stroj?m General Dynamics F-16 Fighting Falcon a McDonnell Douglas F/A-18 Hornet .

Do slu?by u sov?tskeho letectva vstoupil Su-27 v roce 1985. Hlavni roli byla protivzdu?na obrana proti americkym bombarder?m SAC B-1B a B-52G , ochrana sov?tskeho pob?e?i p?ed letadlovymi lod?mi a doprovod pro strategicke bombardery Tu-95 "Bear" , Tu-22M "Backfire" a Tu-160 "Blackjack" . ^[2]

Existuje n?kolik vyvojovych variant Su-27. Su-30 je dvoumistny viceu?elovy bojovy letoun pro mise za ka?deho po?asi, jak pro vzdu?ny boj, tak i bitevni role. Su-33 'Flanker-D' je palubni stihaci letoun ur?eny pro letadlove lod? . Dal?i verze zahrnuji dvoumistny uto?ny/stihaci-bombardovaci letoun Su-34 'Fullback' a modernizovany viceu?elovy stihaci letoun Su-35 'Flanker-E' .

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Stihaci letoun vznikl jako reakce na novy stihaci letoun F-15 Eagle . Posleze byl dan po?adavek na vyvoj noveho letounu s nazvem projektu Перспективный Фронтовый Истребитель ( Perspektivni frontovy stiha? ). Prvni na?rty noveho bojoveho letounu vznikly u? v roce 1969 . Stavba prvniho prototypu T-10-1 byla dokon?ena v roce 1977. Letoun byl vybaven star?imi motory AL-21F-3 , ktere se tehdy montovaly do letoun? Su-17M a  Su-24 . Prvni zku?ebni let byl uskute?n?n 20. kv?tna 1977. Nasledovaly stroje T-10-2, T-10-3, T-10-4. 1. kv?tna 1978 ale do?lo k havarii druheho prototypu, jeho pilot Jevgenij ?t?panovi? Solovjev zahynul. Letadla vykazovala malou stabilitu, pou?ity motor AL-21F byl neperspektivni a novy motor je?t? nebyl dostate?n? vyzkou?en, pokra?ovat v projektu za t?chto podminek by vedlo k dal?im ztratam na ?ivotech. Navic v?decko?vyzkumny ustav NII VVS zpracoval ve?kere informace o americkem letadle F-15 Eagle a musel konstatovat, ?e jeho vykony jsou daleko lep?i ne? p?vodn? p?edpokladal. T-10 by se mu nedokazal vyrovnat. Hlavni konstrukter Michail Petrovi? Simonov se proto po dlouhych uvahach rozhodl stroj zcela p?ekonstruovat a za?it od za?atku. Konstrukce letounu byla p?epracovana a v roce 1981 vznikl novy letoun s ozna?enim T-10S-1, ktery se velmi odli?oval od p?vodniho provedeni.

Letadlo m?lo mimo jine podstatn? sni?eny ?elni pr??ez trupu pro men?i aerodynamicky odpor, nove ?ipove k?idlo se sklopnou nab??nou hranou po celem rozp?ti a novy motor AL-31. Prvni prototyp T-10S-1 vzletl 20. dubna 1981. V tom samem roce tento stroj havaroval, pilot p?e?il. 23. prosince 1981 spadl i druhy prototyp, jeho pilot Alexander Komarov zahynul. Zakladni stihaci verze se za?ala vyrab?t v roce 1982 v leteckem zavod? Komsomolskoamurske letecke vyrobni sdru?eni J. A. Gagarina v  Komsomolsku na Amuru , ale vojenske zkou?ky byly ukon?eny a? v roce 1984.

Vyvoj motoru [ editovat | editovat zdroj ]

Na vyvoji vhodneho motoru pro toto letadlo pracovalo od konce 60. let 20. stoleti n?kolik sov?tskych konstruk?nich kancela?i. V polovin? 70. let 20. stoleti prosadil Archip M. Ljulka sv?j nejnov?j?i vynalez - jeho prvni turbinovy motor s p?idavnym spalovanim byl AL-31F , a m?l vykon 7 600 kgf bez p?idavneho spalovani a 12 500 kgf s p?idavnym spalovanim. Motor AL-31F znamenal pro Ljulku velky usp?ch. M?l analogovy ?idici mechanismus a zalo?ni hydromechanicky ?idici system. Motor m?l hladky chod p?i jakemkoliv prudkem manevrovani a p?eti?eni letadla.

Vyvoj avioniky [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1973 po zve?ejn?ni vysledk? sout??e o nove stiha?ky byly institutem CNII-30 vydane specifikace na avioniku pro tato letadla. M?ly mit radar pracujici na vice vlnovych delkach a m?l byt schopen zachytit a sledovat n?kolik cil? sou?asn?. Dal?i vybavu m?l tvo?it optoelektronicky zam??ovaci system, sestavajici z infra?ervene vyhledavaci a sledovaci jednotky a laseroveho dalkom?ru. Mezi dal?i po?adavky pat?il pr?hledovy displej s obrazovkami indikujicimi stav konkretnich system?. Na zaklad? t?chto komplikovanych po?adavk? vyvinula spole?nost NPO "Elektroavtomatika" palubni po?ita? CVM-800 ur?eny pro stroj T-10 (p?i?ti Su-27).

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Suchoj Su-27 je ve v?ech verzich stav?n jako st?edoplo?nik . Konstruk?nim materialem jsou hlavn? hlinikove slitiny. Na tepeln? nejvice trpici ?asti draku se pou?ivaji titanove slitiny. Pro kryty anten palubniho lokatoru se pou?iva slitina lithia a hliniku. Letoun je ovladan pomoci elektroimpulzniho ?izeni fly-by-wire .

Pohon [ editovat | editovat zdroj ]

Pohon je tvo?en dv?ma dvouproudovymi motory AL-31F, ktere jsou vybaveny komorami p?idavneho spalovani . Vaha motoru je 1 540 kg. AL-31F je spolehlivy v ?irokem rozsahu rychlosti a vy?ek letu. ?ivotnost motoru je asi 500?600 hodin.

Palivovy system [ editovat | editovat zdroj ]

Palivovy system je tvo?en ?ty?mi palivovymi nadr?emi, jedna je v centroplanu, dv? ve vn?j?ich ?astech k?idla a jedna v ?ihadle (valcovite t?leso na konci trupu ). Palivo je mo?no za letu p?e?erpavat mezi jednotlivymi nadr?emi. Palivove nadr?e jsou uvnit? pota?eny polyuretanovou p?nou pro sni?eni rizika po?aru.

Pilotni kabina [ editovat | editovat zdroj ]

Pilotni kabina je posunuta dop?edu a ma zaobleny tvar. Kryt je vyroben z  organickeho skla . Tvo?i ji dv? ?asti ? p?edni zaoblena a zadni, ktera se otevira sm?rem dozadu, proti sm?ru letu. Kabina je p?etlakova. Na p?ednim ramu zadni ?asti krytu jsou t?i zrcatka. Pilot sedi ve vyst?elovaci seda?ce K-36, ktera umo??uje katapulta? p?i nulove rychlosti a vy?ce. P?eti?eni se pohybuje kolem 20G. Uprost?ed nad palubni deskou je ?elni pr?hledovy indikator ( HUD ), ktery zobrazuje udaje z palubniho radiolokatoru a optoelektronickeho lokatoru.

Palubni vybaveni [ editovat | editovat zdroj ]

Palubni vybaveni je tvo?eno 5 bloky:

• blok pilota?n?-naviga?ni a st?elecko-naviga?ni
• blok ovladani a ?izeni vyzbroje
• blok radioveho spojeni
• blok palubni obrany a systemu kontroly
• blok registrace letovych parametr?

Pilota?n?-naviga?ni a st?elecko-naviga?ni blok

Slou?i k navigaci a ?izeni letounu ve v?ech re?imech a podminek letu. Je tvo?en:

• radiokompas
• informa?ni komplex vysokorychlostnich parametr?
• systemy blizke a dalkove navigace
• autopilot
• system elektroimpulzniho ?izeni fly-by-wire
• palubni odpovida?

Blok ovladani a ?izeni vyzbroje

Je system slou?ici k zachycovani a sledovani cil? optoelektronickym lokatorem nebo palubnim radarem. Je tvo?en:

• koherentni impulsni dopplerovsky radiolokator
• optoelektronicky zam??ovaci system
• p?ilbovy zam??ova?
  • umo??uje vyhledavani cil? pro vlastni protiletadlove rakety

Blok radioveho spojeni

Zaji??uje radiokorespondenci mezi velitelstvim a pilotem je tvo?en:

• radiostanice R-800
• radiostanice R-864
• antena UKV
• antena KV

Blok palubni obrany

Blok palubni obrany je za?izeni, ktere informuje pilota o zachyceni vlastniho letounu nep?atelskym radiolokatorem nebo laserem. System je take schopen ru?it radiolokatory nep?itele v pasivnim nebo aktivnim re?imu.

• palubni komplet obrany Berjoza
• protiradioloka?ni vystra?ny system Sirena 3
• zav?sne pouzdro pro REB Sorbcija S

Blok registrace letovych parametr?

Slou?i k zachyceni ?innosti jak palubnich aparatur tak i pilota. Sklada se:

• registra?ni aparatura Tester
• registra?ni system Ekran

?insky Su-27 [ editovat | editovat zdroj ]

V devadesatych letech 20. stoleti bylo do ?LR dodano 20 jednomistnych letoun? Su-27SK a ?ty?i dvoumistne Su-27USK (K= Китай = ?ina). Jejich zakladna se nachazi na ostrov? Chaj-nan . V roce 1994 bylo dodano dal?ich 24 stroj?. ?ina posleze koupila licenci na vyrobu 200 letoun? v hodnot? 1,2 mld. USD .

V ?LR je Su-27 vyrab?n pod nazvem J-11. V sou?asne dob? existuji dv? verze J-11A, ktera je tvo?ena asi 20% ?inskych dil? a nov?j?i J-11B, ktera je tvo?ena z 90 % ?inskych dil?. To je v?ak nutno brat s rezervou, proto?e pohonne jednotky AL-31F musi ?LR stale je?t? ziskavat z Ruska. J-11B je vybavena take vektory tahu pro zlep?eni ji? tak vybornych manevrovacich schopnosti. J-11 je vybaven modern?j?i ?inskou avionikou, v kabin? se nalezaji ?ty?i barevne displeje. Podle ?inskych zdroj? je vyrab?n v lep?i kvalit? ne? konkuren?ni Suchoj. Cena J-11 je oproti konkurenci ni??i.

Manevrovaci schopnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Letouny Suchoj Su-27 jsou znamy celou ?adou neobvyklych obrat?, ktere nejspi?e nejsou jen samou?elnym p?edvad?nim skv?lych letovych vlastnosti. Tyto manevry mo?na maji konkretni bojove vyu?iti, jako jsou nap?iklad uhybny manevr p?ed raketami.

Manevr kobra za?ina rotaci vzad o 120 stup??. Letoun udr?uje v dosa?ene poloze vy?ku a pohybuje se horizontaln? vp?ed. Rychlost rychle poklesne na 150 km/hod. Potom prudce vrhne svou p?i? vp?ed.

Manevr zvon ( колокол ) za?ina vertikalnim stoupanim, na jeho? vrcholu rychlost poklesne na 0 km/hod. Pak se letoun p?eto?i dozadu, necha klesnout p?i? a b?hem akcelerace se p?eto?i kolem sve podelne osy do jine roviny.

Rekordy [ editovat | editovat zdroj ]

V 80. letech 20. stoleti sestrojili v  SSSR experimentalni letoun Su-27 s ozna?enim P-42 , ktery m?l p?ekonat dosavadni rekordy upravene verze americkeho letadla F-15A se jmenem Strike Eagle v dostupu a rychlosti stoupani. Jeho hmotnost tehdy ?inila 14 124 kg (byl tedy o 2 000 kg leh?i ne? prazdny seriovy Su-27). Poda?ilo se a Su-27 je nebo byl dr?itelem celkem 27 sv?tovych rekord?. Dal?im letounem byl T-10-20R, ktery byl ur?eny pro jine kategorie rychlostniho letani.

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Kanonova vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni kanonovou vyzbroj tvo?i automaticky letecky kanon G?-301. Je to jednohlav?ova zbra? s kadenci 1500?1800 st?el / min. vyu?ivajici pro pohon automatiky zakluz hlavn?. Zav?r je uzam?eny, klinovy, posuvny v p?i?nem sm?ru vzhledem k ose hlavn?. Hlavni ?asti kanonu jsou rozd?leny na dv? skupiny:

• zakluzujici
  • hlave?
  • pouzdro hlavn?
  • klinovy zav?r
  • vytahova?
  • pru?inovy vratnik hlavn? (76 prstenc?)
  • hydraulicka brzda
  • chlazeni
  • elektricka iniciace za?ehu (v p?ipad? selhani p?i vyst?elu)
• nezakluzujici
  • pouzdro zbran?
  • uplny zasouva?
  • vyhazova?
  • podava?
  • sni?ova?

Raketova vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni verze Su-27 ma 10 zav?snych bod?.

• 6 podk?idlovych
• 2 podtrupove
• 2 podgondolove

Na zav?sne body je mo?no zav?sit ?irokou ?kalu ?izenych protiletadlovych st?el kratkeho, st?edniho a dlouheho dosahu. Zakladni kombinace protiletadlove vyzbroje se sklada z 6 raket R-27 a 4 raket R-73. Dal?i kombinaci jsou st?ely 4× R-27, 4× R-37, 2× R-33

• R-27R1
  • st?ela st?edniho dosahu
• R-27PE1
  • st?ela st?edniho dosahu s infra?ervenou navad?ci soustavou

• R-33
  • vypou?ti se z maximalni vzdalenosti 72 km-136 km. Navadi se na cil palubnim radarem.

• R-73
  • st?ela kratkeho dosahu s infra?ervenou navad?ci soustavou
• R-77
  • st?ela dlouheho dosahu s aktivni radioloka?ni navad?ci soustavou

Slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim mistem, kam byl Su-27 vyslan, byl Murmansk na poloostrov? Kola . Postupem ?asu, kdy? se nasbiraly zku?enosti s provozem Su-27, za?al byt nasazovan v sou?innosti s letounem v?asne vystrahy Berijev A-50 . Od konce roku 1986 se intenzivn? u?astnil zachycovani letadel NATO nad Barentsovym mo?em . Prvni zve?ejn?ne fotografie opera?niho Su-27 byly zhotoveny posadkou norskeho hlidkoveho letadla Lockheed P-3B Orion dne 13. za?i 1987. Dva Su-27 vyzbrojene ?esti raketami R-27 byly vyslany jako doprovod letadel P-3B. B?hem doprovazeni se jeden Su-27 dostal do vzdalenosti jen 10 metr? od letadla P-3B, nasledn? se p?esunul p?imo p?ed norsky stroj a zapnul p?idavne spalovani. Norskemu stroji se diky rychle reakci posadky, ktera se stihla uhnout p?ed prudkou tlakovou vlnou nic nestalo.

O n?co pozd?ji se scena? opakoval. Su-27 byly vyslany jako doprovod norskych P-3B. Tentokrat v?ak do?lo k nehod?. Sov?tsky pilot se ocasnimi plochami sveho Su-27 p?ibli?il k vrtulim P-3B natolik, ?e se dostaly do kontaktu se sm?rovym kormidlem Su-27 a ulomky z n?j prorazily trup P-3B. Ob?ma stroj?m se nasledn? poda?ilo bezpe?n? p?istat. Norska strana nasledn? podala oficialni sti?nost na Sov?tsky svaz. Celkove po?kozeni P-3B bylo vy?isleno na 130 000 americkych dolar? .

V polovin? roku 1987 ji? bylo ve slu?b? 50 stroj? Su-27 a tempo vyroby bylo dva stroje za m?sic. Za?atkem roku 1989 ji? slou?ilo p?es 200 kus? Su-27 a za?aly nahrazovat star?i stroje Jak-28P , Su-15 a Tu-28P . Tyto jednotky byly dislokovany na leti?ti Lehnice v Polsku a Vinnycja na Ukrajin? .

Su-27 byly nasazeny za ruske invaze na Ukrajinu . Ukrajinske letectvo p?i?lo od za?atku boj? v unoru 2022 do prosince 2023 dle nezavisleho webu Oryx o nejmen? 14, ^[3] a ruske o 2 stroje. ^[4]

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

• Su-27 Flanker-A ? zakladni verze letounu a jeho prvniho prototypu
• Su-27 Flanker-B ? upravena, prvni seriov? vyrab?na verze Flanker-A
• Su-27 UB Flanker-C ? cvi?na bojeschopna verze
• Su-27 PU/ Su-30 ? viceu?elovy stiha?
• Su-27 K/ Su-33 ? namo?ni verze
• Su-27 KU ? dvoumistna cvi?na namo?ni verze
• Su-27 IB/ Su-34 ? stihaci bombarder
• Su-27 FB/ Su-32 ? stihaci bombarder (exportni verze)
• Su-27 M/ Su-35 ? viceu?elovy stiha?
• Su-37 Terminator ? jina modernizovana varianta letounu odvozena od Su-27 s prvky STEALTH

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

• Angola Angola
• B?lorusko B?lorusko
• ?ina ?ina
• Eritrea Eritrea
• Etiopie Etiopie
• Indonesie Indonesie
• Kazachstan Kazachstan
• Rusko Rusko
• Ukrajina Ukrajina
• Uzbekistan Uzbekistan
• Vietnam Vietnam
• Spojene staty ^{[5] [6]}

Specifikace (Su-27S) [ editovat | editovat zdroj ]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

• Posadka: 1
• Delka: 21,94 m
• Rozp?ti: 14,70 m
• Vy?ka: 5,93 m
• Rozchod podvozku: 4,34 m
• Nosna plocha: 62,4 m²
• Maximalni zati?eni k?idla: 456,2 kg/m²
• Hmotnost prazdneho letounu: 16 380 kg
• Maximalni vzletova hmotnost: 30 000 kg
• Maximalni hmotnost bojoveho nakladu: 8 000 kg
• B??na hmotnost bojoveho nakladu: 4 000 kg
• Pohonna jednotka: 2× dvouproudovy motor Saturn/Ljulka AL-31F s p?idavnym spalovanim, ka?dy o tahu 75,22 kN (122,6 kN s p?idavnym spalovanim)
• Zasoba paliva: 3 770 kg
• Zasoba paliva (maximalni): 9 400 l (vnit?ni nadr?e) + 2 600 l (p?idavne nadr?e)

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

• Maximalni rychlost: 2 500 km/h (2,35 M)
• Dolet: 3 530 km v letove hladin?, 1 340 km na urovni hladiny mo?e
• Dostup: 18 500 m
• Stoupavost: 300 m/s
• Plo?ne zati?eni: 371 kg/m²
• Tah / hmotnost: 1,07

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

• 1× kanon GS-30-1 ra?e 30 mm se 150 naboji
• 6 000 kg vyzbroje na deseti zav?snikach pro ?iroke spektrum ?izenych i ne?izenych raket R-27 , R-77 , R-73 nebo R-60 a pum KAB-500KR , Ch-23 , Ch-25 , Ch-58 , Ch-25MP, Ch-59 , Ch-29 nebo Ch-31

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Suchoj Su-27 na Wikimedia Commons
• (?esky) Suchoj Su-27 Flanker a jeho verze ? obsahly popis
• (anglicky) Su-27 na GlobalSecurity.org