한국   대만   중국   일본 
Strakapoud prost?edni ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Strakapoud prost?edni

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jak číst taxoboxStrakapoud prost?edni
alternativní popis obrázku chybí
Strakapoud prost?edni
Stupe? ohro?eni podle IUCN
málo dotčený
malo dot?eny [1]
(jako Leiopicus medius )
V?decka klasifikace
?i?e ?ivo?ichove (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
T?ida ptaci (Aves)
Podt?ida letci (Neognathae)
?ad ?plhavci (Piciformes)
?ele? datloviti (Picidae)
Rod strakapoud ( Dendrocopos )
Binomicke jmeno
Dendrocopos medius
( Linnaeus , 1758 )
Mapka s rozšířením
Mapka s roz?i?enim
Mapka s roz?i?enim
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Strakapoud prost?edni ( Dendrocopos medius ) je st?edn? velkym druhem ?plhavce z ?eledi datlovitych ( Picidae ).

Taxonomie [ editovat | editovat zdroj ]

Druh pochazi pravd?podobn? z Balkanu nebo severni ?asti Italie, odkud se pak roz?i?il do zbytku Evropy a severozapadni Asie . V sou?asne dob? v?t?ina autor? uznava celkem ?ty?i vzhledov? podobne subspecie : [2] [3] [4]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

  • Delka t?la: 20?22 cm
  • Rozp?ti k?idel: 33?34 cm
  • Hmotnost: 50?58 g.

Je jen o n?co men?i ne? strakapoud velky ( D. major ), ale zarove? z?eteln? v?t?i ne? strakapoud maly ( D. minor ). H?bet a k?idla ma leskle ?erna, bile skvrnita, s kulatou bilou skvrnou v ramenni oblasti. Ocas je ?erny s bilymi, tmav? pruhovanymi vn?j?imi pery. Temeno ma ?ervene bez ?erneho okraje, ?ijovy prou?ek ?erny, neuzav?eny. Boky jsou ?ed? pruhovane, hru? sv?tle ?luta a b?icho a spodni krovky ocasni r??ove. Zobak je pom?rn? kratky, slab?i, sv?tle ?ed? zbarveny. Ze v?ech druh? strakapoud? v Evrop? ma nejmen? rozvinuty sexualni dimorfismus patrny pouze na ?ervene ?epi?ce, ktera je u samic o n?co krat?i a na zadnim okraji ?pinav? oran?ov? ?luta.

Od podobneho strakapouda velkeho se li?i hlavn? ?ervenym temenem, jinou kresbou hlavy, sv?tlej?imi spodnimi krovkami ocasnimi, ?edym pruhovanim na bocich t?la a slab?im zobakem.

Hlas [ editovat | editovat zdroj ]

Ozyva se vyraznym ?gyk“, ?asto v rychle ?ad?, nebo na?ikavym ?kveeh“. Bubnuje jen vzacn?. [5]

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Dendrocopos medius

?ije na rozsahlem uzemi Evropy, v rozmezi od Kantaberskeho poho?i p?es Pyreneje , velkou ?ast Francie , Belgie a st?edni Evropu a? po zapadni okraj evropske ?asti Ruska ; zasahuje te? na Kavkaz a do Iranu a Iraku v Male Asii . Staly.

Ve st?edni a vychodni Evrop? hnizdi hlavn? v ni?inach a pahorkatinach , maximaln? po 900 m n. m. V Italii , na Balkan? a v Turecku v?ak hnizdi a? po 1700 m n. m. a na Kavkaze a Iranu je?t? vy?e. [2]

Evropska populace druhu je odhadovana na 140 000?310 000 hnizdicich par?; [6] nejhojn?ji je p?itom zastoupen ve st?edni a vychodni Evrop?. V ?eske republice hnizdi v po?tu 3000?6000 par? [5] a je zde zvla?t? chran?ny jako ohro?eny druh. [7]

Biotop [ editovat | editovat zdroj ]

?ije p?eva?n? v listnatych lesich, hlavn? pak v lesich lu?nich s vysokym zastoupenim starych dub? nebo v doubravach v pahorkatinach, [5] men? po?etn? take v jinych typech listnateho lesa (stare porosty habru , buku , ol?e , javoru nebo jilmu ), ve smi?enych lesich, velkych sadech (zvla?t? p?i okrajich uzav?enych listnatych les?) a parcich. Rozhodujici je i velikost zalesn?ne plochy. Hodn? nesouvisle lesni porosty o plo?e men?i ne? 10  ha toti? osidluje jen z?idkakdy. [8]

Hnizd?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Pohlavn? dospiva ji? na konci prvniho roku ?ivota. Je monogamni . Hnizdi v dutinach strom?, ktere si sam hloubi v kmenech nebo silnych v?tvich s m?kkym d?evem, obvykle ve vy?ce 5?10 m nad zemi. Na tesani dutiny, ktere trva obvykle 2?4 tydny, se podileji oba ptaci, samec i samice. Dutina byva ?iroka zhruba 12 cm a hluboka 20?35 cm s vletovym otvorem o pr?m?ru nejmen? 34 mm. Ob?as te? vyu?iva opu?t?nych dutin strakapoud? velkych nebo strakapoud? malych, ktere roz?i?uje, ?i obsazuje jednu vlastni dutinu vicekrat. [3] Ve st?edni Evrop? za?ina hnizdit nejd?ive na za?atku dubna. Ro?n? klade obvykle jednu sn??ku po 5?6 (4?8) bilych, lesklych, 23,2 × 18,5 mm velkych vejcich, [5] na kterych sedi oba rodi?e 12?13 dn?. Mla?ata hnizdo opou?t?ji po 20?24 dnech. [3]

Potrava [ editovat | editovat zdroj ]

Po potrav? patra hlavn? v korunach strom?. ?ivi se p?eva?n? ?lenovci , obzvla?t? pak hmyzem a mravenci , v male mi?e te? r?znymi plody, semeny ?i mizou . Do d?eva p?ili? ?asto neseka, a proto hmyz ?ijici ve d?ev? (dosp?lce i larvy) ziskava pouze zpod vrchni vrstvy nebo odchliplych kus? k?ry.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3 . 9. prosince 2021. Dostupne online . [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ a b WINKLER, Hans; CHRISTIE, David; NURNEY, David. Woodpeckers. A Guide to Woodpeckers, Piculets and Wrynecks of the World . Robertsbridge: Pica Press, 1995. Dostupne online . ISBN   0-395-72043-5 . S. 270. (anglicky)  
  3. ↑ a b c HOYO, Josep del a kol. Handbook of the Birds of the World (HBW). Bd 7. Jacamars to Woodpeckers . Barcelona: Lynx Edicions, 2002. Dostupne online . ISBN   84-87334-37-7 . S. 483. (anglicky)  
  4. ↑ Middle Spotted Woodpecker (Dendrocopos medius) . [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ a b c d DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptak? ?eske a Slovenske republiky . Praha: Academia, 2001. ISBN   978-80-200-0927-2 . S. 158.  
  6. ↑ Middle Spotted Woodpecker Dendrocopos medius [online]. BirdLife International [cit. 2011-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-03-29. (anglicky)  
  7. ↑ Seznam zvla?t? chran?nych druh? ptak? v ?R [online]. ?eska spole?nost ornitologicka [cit. 2011-07-28]. Dostupne online .  
  8. ↑ GORMAN, Gerard. Woodpeckers of Europe. A Study to European Picidae . Chalfont: Bruce Coleman, 2004. ISBN   1-87284-205-4 . S. 106?116. (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?plhavci v ?esku
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strakapoud_prost?edni&oldid=23815069 “