Spole?ensky stav
je
socialni skupina
vnit?n? spjata ur?itym mocenskym, pravnim postavenim ve spole?nosti, p?i?em? je timto postavenim vymezena v??i jinym spole?enskym skupinam, stav?m. P?islu?nost k danemu stavu je zpravidla d?di?na. Za zakladni kriterium rozvrstveni spole?nosti nejsou pova?ovany tr?ni vztahy ani majetkova urove?, ale tradice a pravni uprava postaveni jednotlivc?. Podobn? jako u kastovnictvi je stavovstvi vlastn? zjednodu?enym p?ibuzenstvim ve spole?nostech, ktere se staly natolik po?etne, ?e si ka?dy jejich ?len nem??e pamatovat sva prava a povinnosti v??i v?em ostatnim ?len?m skupiny, v ni? ?ije. Stavovska p?islu?nost signalizuje druhym, jake povinnosti a prava p?islu?i ka?demu ?lov?ku jeho zrozenim. V neposledni ?ad? reguluje i ekonomicke postaveni. Ur?uje, jaky narok ma kdo na statky a slu?by, je? jsou ve spole?nosti k dispozici.
[1]
Ve vyjime?nych p?ipadech je nicmen? mo?ne, aby, jednotlivec za ur?itych podminek zm?ny sveho stavu dosahl. Pojem stavu se objevuje take v souvislosti se zastupitelstvim, s reprezentaci a s jejim opravn?nim spolu?idit zemi. V tomto smyslu je pak pojmem politickym, mocenskym. Vrstvy obyvatel v nevyhodnem postaveni, ?asto sedlaci a proletariat, takove zastoupeni nemaji. Nejsou proto ?stavem“.
Rozdil spole?enskych t?id a spole?enskych stav?
[
editovat
|
editovat zdroj
]
T?idni p?islu?nost ma jiny vyznam ne? stavovska p?islu?nost. ?lov?k je za?azen do jiste t?idy podle toho, co m??e nabidnout na trhu (nap?. kapital, p?du, pracovni silu). P?ijem ?len? jednotlivych t?id je stanoven prost?ednictvim trhu, jejich pozice a presti? jsou dany vy?i jejich p?ijmu. T?idy se tedy formuji jako socialni d?sledek toho, ?e ekonomika za?ala byt regulovana trhem a osamostatnila se od zbytku spole?nosti. Na druhou stranu, stavy se formuji, pokud tr?ni system neza?ne regulovat distribuci privilegii sam.
[1]
Typicke stavy
, vrstvy obyvatelstva jsou obecn? zejmena:
- vladnouci stav
, ?lechta, ?asto vze?la z vojska nebo jine vit?zne organizace, a jejich administrativa a branna moc
- duchovenstvo
, kn??i, mni?stvo, vlastn? jde o institucionalizovane spole?enstvi vzd?lanc?, vzd?lanostni pojivo generaci
- sedlaci
, zem?d?lci, venkov?ti nadenici, venkovske obyvatelstvo, vazane k p?d? resp. mistu pobytu; v nesvobodnych pom?rech se dostavaji do nejvy??i pod?izenosti, ale s ur?itymi pravy; jejich reprezentace byva slaba;
- m?stske obyvatelstvo
, t?eti stav s kvalifikovanymi profesemi ?emesly, obchodem a pr?myslem, svobodna povolani; st?edni stav s tendenci nezavislosti, m?stsky ?ivot umo??uje se organizovat
- proletariat
: prakticky bezpravni obyvatele; otroci, tulaci, ko?ovnici,
?ebraci
,
prostitutky
; mivaji velmi mala ob?anska prava a nemaji zastoupeni v mocenskych strukturach. ?asto bezdomovci v opovr?eni na okraji spole?nosti. N?kdy se tomuto postaveni bli?i ?eny obecn?, typicky v tzv. zaostalych a ortodoxnich spole?nostech.
?aste a opakovane spojeni vladnouciho stavu, ?lechty s velkymi majetky je sice typickym jevem, ale a? druhotnym, odm?nou za vit?zstvi. Prvotni je mo?nost mocenskeho usp?chu, dosahnout porobeni jinych, typicky vojensky, revoluci a podobn?. V demokraciich se ale dospiva k mechanism?m, jak takove vrstveni obyvatelstva omezit, obyvatelstvo zrovnopravnit. Leckdy se take ustavi obdobn? podrobn?j?i ?len?ni, ktere ale nem?ni podstatu uvedenych hlavnich vrstev, nap?iklad ?lechta se rozd?li na velkou a malou (panstvo a ryti?stvo) nebo statka?i a drobni zem?d?lci,
Stavovska struktura spole?nosti je tradi?n? spojovana
feudalni spole?nosti
. Obdobne uspo?adani je ale mo?ne najit i v jinych spole?enskych formacich. Nap?iklad v diktaturach se rozvrstvuje spole?nost podle vztahu k v?dci, p?ipadn? p?islu?nosti k vladnouci organizaci, v nov?j?ich dobach nap?. komunisticke stran?.
Takove uspo?adani se reprodukuje opakovan? po vit?zstvi, typicky po dobyti zem? cizim narodem, kdy vit?zny narod se stava nad?azenou t?idou, kastou, stavem, n?kdy i na n?kolik staleti. Pak se sou?asti stavovskeho rozvrstveni n?kdy stava i rasovy p?vod, proto?e rasove rozli?eni usnad?uje jeho udr?ovani. To plati nejen o indickych kastach, ale i o rasismu na celem sv?t?, ?esko nevyjimaje. V mirne podob? se podobne tendence vrstveni p?irozen? projevuji i nap?. po volebnich vit?zstvich.
V nov?j?i dob? se na druhou stranu ozna?eni ?stav“ pou?iva i pro profesni skupiny (viz nap?.
Ryti? ?eskeho leka?skeho stavu
). Jako stavovske organizace se ozna?uji zejmena
profesni komory
(nap?iklad leka?i, lekarnici, advokati, exekuto?i atd.), ale existuji i r?zne stavovske organizace student?, hudebnich skladatel?, soukromych zem?d?lc? atd. V tomto smyslu je stavovske z?izeni pova?ovano za synonymum pro profesni a oborovy
korporativismus
, terminologicky inspirovany feudalnim z?izenim.
[2]
Stavy
byly ve
st?edov?ku
a
ranem novov?ku
privilegovane uzav?ene skupiny obyvatelstva, ktere ziskaly podil na
politicke moci
ve
stat?
. P?edev?im to byla vysoka
?lechta
? pani, vlastnici rozsahly
pozemkovy
majetek
,
hrady
a
zamky
. Jeji p?islu?nici spolurozhodovali s
panovnikem
o d?ni v zemi a tak omezovali jeho moc. Zastavali d?le?ite administrativni a soudni u?ady a byli ?leny panovnickych poradnich organ? (nap?iklad kralovske rady). Ve
12.
?
13. stoleti
se v evropskych zemich objevila prvni stavovska zastupitelstva, jako byly
cortesy
na Pyrenejskem poloostrov?,
anglicky parlament
nebo francouzske
generalni stavy
. V nich zasedali p?edstavitele vysoke ?lechty a take zastupci dal?ich stav?, drobneho
ryti?stva
,
cirkve
a
kralovskych m?st
. Kontrolovat panovnika se sna?ili p?edev?im v otazce vybirani
dani
, vedeni
valek
a ve vyjime?nych p?ipadech rozhodovali i o obsazeni tr?nu (nap?iklad anglicky parlament nebo polsky
Sejm
). Obdobn? se utva?eji v?echna zastupitelstva v?etn? ?i?skeho sn?mu a jeho organ?.
Slo?eni stavovskych zastupitelstev a pravomoci stav? se v jednotlivych zemich li?ily. Valna v?t?ina obyvatelstva,
venkov?ti
zem?d?lci, kte?i tvo?ili majoritni sou?ast spole?nosti, a m?stska chudina, byla politicky bezpravna. Existuji v?ak p?ipady ve
skandinavskych
zemich nebo v
Aragonu
, kdy ziskali p?istup do stavovskeho zastupitelstva take svobodni
rolnici
, a stali se tak do?asn? stavem. Na druhe stran? ztratilo ?eske
duchovenstvo
b?hem
husitskych valek
mo?nost zasedat v ?eskem sn?mu a stavem byt p?estalo.
B?hem
15.
?
16. stoleti
se v ?ad? evropskych zemi prosadila statni forma centralizovane stavovske
monarchie
(
imperium mixtum
). ?lo o dualisticke
statni z?izeni
, v n?m? se na sprav? a ?izeni
statu
podilel vedle d?di?neho panovnika take stavovsko-
zastupitelsky
organ (
Anglie
,
Francie
, jednotliva
n?mecka kni?ectvi
ad.)
Schema hierarchicky uspo?adane stavovske spole?nosti vyst?idalo ve
13. stoleti
p?edstavu o spole?nosti
trojiho lidu
. To bylo spojeno s rozvojem m?st, ktere naru?ily ran? st?edov?kou strukturu spole?nosti, ktera se skladala p?edev?im z bojovnik?, rolnik? a duchovnich.
[3]
Mezi lidmi panovaly hluboke rozdily, ktere nebyly zap?i?in?ny pouze rozdilnymi majetkovymi pom?ry. Ka?dy ?lov?k pat?il do ur?ite spole?enske vrstvy. To ur?ovalo jeho ve?kery ?ivot. Podle sveho postaveni se lide do zna?ne miry chovali, bydleli, stravovali i oblekali. Nosit nap?iklad jiny
od?v
, ne? jaky p?islu?el danemu spole?enskemu stavu, se pova?ovalo za velmi h?i?ne.
V
?echach
se za?ala stavovska obec a
zemsky sn?m
formovat koncem
13. stoleti
.
[4]
Nejprve vznikly stavy vy??i ?lechty a
duchovenstva
, za
husitskeho hnuti
p?ibyla ni??i ?lechta a
kralovska m?sta
, zatimco
duchovenstvo
bylo do?asn? z politickeho ?ivota vy?azeno (nesm?lo zasedat na ?eskych sn?mech). V 16. stoleti se v ?echach lide d?lili do t?i stav?:
pani, ryti?i a m???ane.
Stavove m?li politickou moc, schazeli se na
zemskych sn?mech
, kde rozhodovali o vy?i dani, ?i volili krale. V 15.?
16. stoleti
m?ly sv?j vlastni stavovsky sn?m take v?echny vedlej?i zem? Koruny ?eske. Jejich slo?eni se li?ilo. Na rozdil od ?eskeho kralovstvi zasedali na t?chto sn?mech take cirkevni prelati, ale v
Horni Lu?ici
chyb?la ni??i ?lechta, zatimco ve
Slezsku
tvo?ila zvla?tni stav je?t? kni?ata. Po
bitv? na Bile ho?e
se nejd?le?it?j?ich stavem na ?eskem sn?mu stalo
duchovenstvo
, podporujici nastup
habsburskeho
absolutismu
.
K p?evaze panovnicke moci nad stavovskou sp?l vyvoj nejenom v ?eskych zemich, ale take v jinych evropskych monarchiich,
?pan?lsku
a
Francii
, pozd?ji take v
Anglii
. Stavovskou monarchii (
imperium mixtum
) vyst?idala pozvolna
absolutni monarchie
(
imperium absolutum
), ktera omezila moc stav? na minimum. To znamenalo v mnoha p?ipadech omezeni nebo uplny konec svolavani stavovskych zastupitelstev, jako v ?echach po pora?ce stavovskeho vojska dne 8. 11. 1620. V?em u?astnik?m
?eskeho stavovskeho povstani
byl zabaven majetek, ktery pak dostali zastupci ?eske katolicke cirkve. A dne 21. 6. 1621 bylo popraveno 27 v?dc? tohoto povstani.
I po b?lohorske pora?ce v?ak ?eske stavy dale existovaly a p?esto?e byla jejich moc siln? omezena, stale ur?ity podil na moci m?ly. O uplnou likvidaci jejich prav se pokusil a?
Josef II.
, ale po jeho smrti a nastupu
Leopolda II.
byla alespo? ?aste?n? obnovena. Za definitivni konec stavovstvi lze pova?ovat revolu?ni rok 1848, p?ipadn? rok 1861, kdy zanikly stavovske
zemske vybory
.
Anglie do nyn?j?ka rozeznava ?len?ni do t?i stav?, kterymi jsou ?lechta, duchovenstvo a poddani. Britsky parlament se rozd?luje na Horni a Dolni sn?movnu. Mista v Horni sn?movn?, te? zvane Sn?movna lord? (House of Lords), jsou do?ivotni a pro p?islu?niky n?kterych ?lechtickych rodin i d?di?na. D?di?nost omezil zakon z roku 1999, ktery ponechal pouze devadesat dva d?ditelnych mist
[5]
. Dolni sn?movna sestava z 650 volitelnych mist
[6]
.
V historii Anglie nikdy nenastala nahla zm?na v rozd?leni stav?, jako nastala ve v?t?in? evropskych zemi po Velke francouzske revoluci. Britska ?lechta se dokazala propojit s nov? vzniklymi elitami v podob? pr?myslnik? a obchodnik?. Tento postupny vyvoj take ?aste?n? zamezil neprostupnosti stav?, co? v d?sledku znamenalo, ?e se mu?, kteremu se dostalo vzd?lani, mohl vypracovat mezi elitu.
Karikatura
z obdobi
Francouzske revoluce
: T?eti stav nese na svych bedrech ?lechtu a cirkev
Francouzske obyvatelstvo se na stavy d?lilo p?edev?im v dob? nazyvane jako
Ancien regime
(za?inajici Francouzskym absolutismem a kon?ici
francouzskou revoluci
v roce 1789), kdy ?italo na 26 milion? obyvatel rozd?lenych do t?i stav?. Prvni stav tvo?ilo asi 100 000 duchovnich, druhy stav zhruba 200 000 ?lechtic? a t?eti stav, k n?mu? nale?elo venkovske a m?stske obyvatelstvo, tvo?ilo zbylou ?ast obyvatelstva (tzn. asi 25,7 mil.)
[7]
.
Prvni stav se d?lil na vy??i a ni??i duchovenstvo, p?i?em? velka v?t?ina p?islu?nik? prvniho stavu pat?ila spi?e pod ?ni??i duchovenstvo“. A?koli se jednalo o privilegovany stav a ?lenove neplatili ?adne p?ime dan?, ni??i duchovenstvo (tvo?eno mnichy, jepti?ky a pa?i?skymi kn?zi) bylo zpravidla chude. To ov?em neplatilo pro vy??i duchovenstvo (nap?. biskupove), jeji? ?lenove byli vylu?n? p?islu?nici druheho stavu (tzn. z urozenych rodin)
[7]
. P?esto?e p?islu?nici prvniho stavu tvo?ili k roku 1789 pouhe 0,5 % obyvatel, dokazali pomoci cenzury, kazatelny a ?kol (v?t?ina ?kol pat?ila cirkvi) zna?n? ovliv?ovat ve?ejne min?ni
[7]
.
Aristokracie byla nejprivilegovan?j?i vrstvou, ktera tvo?ila ke konci roku 1789 p?ibli?n? 1 % obyvatel
[7]
. Tradi?n? se ?lechta d?lila na ?
noblesse d'epee
“ (?lechta me?e) a ?
noblesse de robe
“
(?lechta u?ednickeho pla?t?)
[8]
. ?lechta me?e je pova?ovana za nejstar?i ?ast ?lechty, jeji? p?vod se odvozuje od st?edov?kych ryti??, byla to ?lechta se zna?nymi majetky a tituly, ktera sidlila p?edev?im v Pa?i?i, Bordeaux ?i Toulouse, zatimco ?lechtu u?ednickeho pla?t? tvo?ili vysoce postaveni administrativni pracovnici a soudci, kte?i sice ?asto nem?li ?adny ?lechticky titul, ale jejich p?islu?nost k druhemu stavu byla t?sn? spjata s jejich funkci, kterou vykonavali v?t?inou d?di?n?. Stejn? jako prvni stav nemusel ani druhy stav platit ?adne p?ime dan? a na svych dr?avach vykonaval soudni a policejni moc.
Odhaduje se, ?e v prvni polovin? 16. stoleti bylo ve Francii 100 000 a? 150 000 ?lechtic?, nicmen? jejich po?et vzap?ti rychle klesl z d?vodu nabo?enskych valek mezi hugenoty a katoliky
[9]
. Od konce 16. stoleti s tim, jak skon?ily nabo?enske valky a za?al se objevovat fenomen fale?nych ?lechtic? za?al po?et ?lechtic? stoupat a na po?atku 18. stoleti tvo?i tento stav ji? 230 000 aristokrat?. Zbytek 18. stoleti diky slabe porodnosti a kontrole ?lechtictvi, kterou zavedl Ludvik XIV, ?lechtic? vyrazn? ubylo
[8]
.
Zbylych 98 % obyvatelstva (vyjma krale, ktery nebyl sou?asti ?adneho stavu) bylo sou?asti t?etiho stavu, ktery nesl hlavni tihu da?oveho systemu a vy?ivoval dva prvni stavy a kralovsky dv?r. Venkovske obyvatelstvo platilo dan? cirkvi, krali a vrchnostem. P?islu?niky tohoto stavu bylo take m???anstvo, ktere bylo leckdy majetn?j?i ne? n?kte?i p?islu?nici ni??i ?lechty, tito m???ane byli ov?em ?asto omezovani kralovskymi u?edniky a nabo?enskou netoleranci v??i protestant?m (ve Francii Hugenoti)
[7]
.
V pozdni ruske ?i?i byly stavy nazyvany “soslovija”. ?ty?i hlavni stavy byly: ?lechta, duchovenstvo, venkovane a m???ane s podrobn?j?i stratifikaci. Rozd?leni hralo roli nap?iklad p?i hlasovani v Dum? nebo p?i s?itani lidu, kdy byl u jedince zaznamenan nahla?eny stav.
Stavy ve ?vedsku, Finsku a pozd?ji ve Finskem velkokni?ectvi se skladaly ze dvou vy??ich stav? a dvou ni??ich stav?. Mezi vy??i stavy se ?adila ?lechta a duchovenstvo, mezi stavy ni??i pak m???ane a rolnici. V?echny byly svobodne a m?ly sva specificka prava a povinnosti v?etn? prava vysilat sve zastupce do Riksdagu. V Riksdagu hlasoval ka?dy stav jako samostatny celek. Od po?atku 18. stoleti pot?eboval navrh zakona schvaleni nejmen? t?i stav? a ustavni zm?ny vy?adovaly schvaleni v?ech stav?. Do 18. stoleti m?l kral pravo rozhodnout, pokud stavy hlasovaly nerozhodn?.
Ve st?edov?ku byl postup mezi r?znymi spole?enskymi stavy nezvykly a velmi obti?ny. St?edov?ka cirkev fungovala jako instituce, ve ktere byl postup mo?ny jen do ur?itych pozic (pro proste ob?any se jednalo o pozice vika?e nebo opata/abaty?e). Obvykle byli na vrcholne cirkevni pozice (biskup, arcibiskup, hlava nabo?enskeho ?adu, atd.) jmenovani pouze ?lenove ?lechty, v?etn? ?lechty ni??i, ktera take mohla usilovat o nejvy??i cirkevni pozici. Vzhledem k tomu, ?e duchovni nesm?li vstoupit do man?elskeho svazku, byl takovy postup omezen jen na jednu generaci. Typicky byl pro toto obdobi
nepotismus
. Dal?im mo?nym zp?sobem, jak zvy?it svoji spole?enskou pozici, bylo zaslou?enim se nap?. n?jakym vojenskym usp?chem. Takove rodiny se ale vyskytovaly jen vzacn? a jejich vzestup ke ?lecht? vy?adoval v ur?item okam?iku kralovske patronaty.
P?iklady stav? v r?znych zemich
Svate ?i?e ?imske
(16. stoleti)
| Zem?
|
Stavy
|
Poznamka
|
| ?echy
|
Panove, ryti?i, m???ane
|
S husitskou revoluci zanikl stav duchovni
|
| Morava
|
Panove, ryti?i, m???ane
|
K tomu biskup
Olomouce
|
| Dolni Lu?ice
|
Panove, ryti?i, m???ane
|
Opati z
Neuzelle
pat?ili od
reformace
k panskemu stavu
|
| Horni Lu?ice
|
?Zemsky stav“ a m???ane
|
Zemsky stav sestaval z duchovenstva a ?lechty s jednim spole?nym hlasem.
|
| Dolni Rakousy
|
Duchovenstvo, panove, ryti?i, m???ane
|
?
|
| Horni Rakousy
|
Duchovenstvo, panove, ryti?i, m???ane
|
?
|
| Tyrolsko
|
Duchovenstvo, ?lechta, m???ane, rolnici
|
Rolnici byli zastoupeni nad zemskymi soudnimi obcemi.
|
| Saske kurfi?tstvi
|
?lechta a m???ane
|
?lechta byla rozd?lena na "Amtssassen" und "Schriftsassen."
|
| Meklenbursko
|
Zem?ti panove (ryti?stvo), duchovenstvo a m???ane
|
Duchovenstvo skon?ilo v roce 1549 s reformaci
|
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Estates of the realm
na anglicke Wikipedii,
Nobles of the Robe
na anglicke Wikipedii a
Nobles of the Sword
na anglicke Wikipedii.
- ↑
a
b
KELLER, Jan, 2012. Uvod do sociologie. 6. vydani. Praha: Sociologicke nakladatelstvi SLON.
ISBN
978-80-7419-102-2
- ↑
Ladislav Josef Beran:
Systemy, projekty a navrhy z?izeni pro sou?iti etnik - ?ast 5: Dopl?ky a zav?r
Archivovano
6. 3. 2016 na
Wayback Machine
., kap. Stavovske z?izeni (korporativismus), CS magazin, b?ezen 2005
- ↑
Le Goff, J.,
Kultura st?edov?ke Evropy
, s. 256-257.
- ↑
?emli?ka, J.,
Stoleti poslednich P?emyslovc?
, Praha 1986, s. 244-245.
- ↑
OFFICE, Cabinet. Explanatory Notes to House of Lords Act 1999.
www.legislation.gov.uk
[online]. [cit. 2016-11-18].
Dostupne online
.
- ↑
House of Commons.
UK Parliament
[online]. [cit. 2016-11-18].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
c
d
e
HLAVA?KA, Milan.
prof. PhDr.
. 1.. vyd. [s.l.]: SPN, 2007. 176 s.
ISBN
978-80-7235-172-5
. S. 39?40.
- ↑
a
b
D?jiny a sou?asnost, Francouzska revoluce byla pro ?lechtu zkou?ka.
D?jiny a sou?asnost
[online]. [cit. 2016-11-18].
Dostupne online
.
- ↑
d?jepis.com.
www.dejepis.com
[online]. [cit. 2016-11-18].
Dostupne online
.