St?elba v San Bernardinu
Jeden z pachatel?, Syed Rizwan Farook
Mrtvi lide	14 + pachatele
Zran?ni lide	23, z toho n?kte?i kriticky
Datum	2. prosince 2015
Misto	centrum pro posti?ene v budov? u?adu socialnich slu?eb okresniho u?adu, San Bernardino , Spojene staty americke Spojene staty americke
Pou?ite zbran?	AR-15 , samonabijeci pistole , pipe bomb , Smith & Wesson M&P15 , DPMS Panther Arms , Llama firearms a HS2000
Sou?adnice	34°4′34″ s. ?. , 117°16′40″ z. d.
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

2. prosince 2015 do?lo ke st?elb? v kalifornskem m?st? San Bernardino . Man?elsky par zauto?il na mistni centrum pro posti?ene v budov? u?adu socialnich slu?eb okresniho u?adu, kde zabil 14 lidi a dal?ich 23 zranil, z toho n?ktere kriticky. Policie oba zast?elila na ut?ku.

Pr?b?h [ editovat | editovat zdroj ]

Kratce po 11 hodin? dopoledne mistniho ?asu ^[1] vtrhl na probihajici vano?ni ve?irek po zuby ozbrojeny man?elsky par v maska?ich a taktickych od?vech podobnych jake maji specialni jednotky, mo?na i s nepr?st?elnymi vestami . ^[2] V mistnosti bylo asi 80 lidi. ^[3] Osmadvacetilety Syed Rizwan Farook a sedmadvacetileta Tashfeen Malikova na mist? za?ali st?ilet a vyst?elili tam kolem 70 naboj?. Nasledn? odjeli ve tmavem voze SUV a diky tip?m ve?ejnosti policie automobil na?la a za?ala pronasledovat. ?idi?ka Malikova se sna?ila ujet, zatimco Farook po policistech st?ilel a hazel na n? trubkove bomby . ^[1] P?i honi?ce pachatele vyst?elili dal?ich okolo 70 naboj? ne? p?i?li policejni st?elbou o ?ivot. ^[2] Naopak z policist? byl zran?n jeden. Zadr?ena byla take t?eti osoba, o ni? nebylo jasne, jestli se na utoku podilela. ^[1]

Policiste zasahujici v budov? udalost popsali jako ?nepopsatelny masakr“. Budova byla plna zran?nych i mrtvych a ve tva?ich p?e?iv?ich byla vid?t panika. Ve vzduchu byl citit st?elny prach . Policiste vyvedli asi 50 lidi schovanych v konferen?ni mistnosti, ale potom se museli v?novat hledani pachatel?. Mijeli lidi, kte?i pot?ebovali pomoc, ale najit st?elce bylo p?edn?j?i. ^[3]

Vybaveni pachatel? [ editovat | editovat zdroj ]

Par zauto?il pomoci dvou samonabijecich uto?nych pu?ek AR-15 a dvou pistoli, u sebe m?li 1500 naboj? a k tomu na mist? nechali vybu?ne za?izeni sestavene ze t?i trubkovych bomb s dalkovym odpalenim, ktere ale selhalo. V dom? Farooka pozd?ji na?la policie 12 trubkovych bomb a 3000 naboj?. V?echny tyto zbran? byly zakoupeny legaln? ve Spojenych statech . ^[2] V dom? byl take nalezen material na vyrobu dal?ich 19 vybu?nych za?izeni. ^[4]

Pachatele [ editovat | editovat zdroj ]

Syed Rizwan Farook se narodil v roce 1987 pakistanskym p?ist?hovalc?m v Chicagu v Illinois . Jeho rodi?e se ale rozvedli, otec byl nasilny alkoholik . Matka Rafia o n?m psala jako o ?nespolehlivem alkoholikovi“, man?el ji slovn? i fyzicky obt??oval a nenechal ji opou?t?t d?m. Proto s d?tmi ode?la. Toto prost?edi tak mohlo byt pro Farooka problematicke. Pracoval jako hygienik a vyd?laval 70 tisic dolar? (p?es 1,7 milionu korun) ro?n?. ^[2] Podle otce sympatizoval s ideologii Islamskeho statu a Abu Bakra al-Bagdadiho a zajimal se o Izrael . ^[4]

Svou ?enu Tashfeen Malikovou, Pakistanku, poznal na internetu a jel si pro ni do Saudske Arabie, ^[3] kam se s rodi?i z Pakistanu p?ed 25 lety p?est?hovala. ^[5] V Pakistanu podle agentury AP nav?t?vovala madrasu . ^[4] V Saudske Arabii nem?la Malikova nikdy problemy se zakonem a cht?la se stat lekarnici. ^[5] Do USA p?ijela na vizum ud?lovane partner?m a rodinnym p?islu?nik?m Ameri?an?. Kv?li p?vodu absolvovala rozsahly pohovor a pro?la podrobnymi prov?rkami sve minulosti v?etn? socialnich a pracovnich kontakt? nebo mist, ktera dosud nav?tivila. ^[6]

Maji spolu dit?, ktere nechali kv?li utoku na hlidani p?ibuznym, kterym ?ekli, ?e jdou k leka?i. ^[2]

Ob?ti [ editovat | editovat zdroj ]

4. prosince u? byly identifikovany v?echny ob?ti, v?t?ina z nich byla kolegy Farooka, zam?stnanci okresniho u?adu. Byli mezi nimi nap?iklad otec ?esti d?ti, u?itel t?locviku, ?ena, ktera se do USA odst?hovala z Iranu kv?li nabo?enskemu pronasledovani, majitel kavarny, nejmlad?i ob??, ?estadvacetileta matka maleho syna Aurora Godoyova, inspektor bazen? a restauraci Robert Adams nebo Nicholas Thalasinos, dvaapadesatilety hygienik, jeden z nejbli??ich spolupracovnik? pachatele. ^[3]

Nejasny motiv [ editovat | editovat zdroj ]

Motiv byl zpo?atku nejasny, ale policie m?la udajn? informace, ?e Farook byl v kontaktu s ?lov?kem podeziranym z teroristicke ?innosti a ?e se v posledni dob? radikalizoval. ^[2] Ve h?e bylo napojeni na Islamsky stat nebo pracovni frustrace. ^[5]

V roce 2014 v let? pobyval 9 dni z neznamych d?vod? v Saudske Arabii . ^[5] Kolegove o n?m vypov?d?li, ?e to byl slu?ny a tichy ?lov?k a ?e nepozorovali ?adne zm?ny. Jen si p?ed n?kolika m?sici nechal nar?st plnovous . Dal?i kolegove a otec o n?m vypov?d?li, ?e byl hluboce v??icim muslimem . V praci ale nabo?enstvi neprobiral. ^[2]

Je?t? 3 hodiny p?ed utokem Farook sed?l se ?esti kolegy na vano?nim ve?irku, radoval se s nimi, kdy? se dozv?d?li, ?e p?i?ti rok bude men?i pracovni zat??. Nic nenapovidalo tomu, ?e by byl Farook v praci nespokojeny nebo ?e by chystal utok. Kolegove i ?ef tvrdili, ?e Farook m?l rad kolegy i svoji praci. FBI zatim nena?la d?kazy, ?e by se Farook nebo Malikova radikalizovali, naopak to vypada, jako by to byl ??astny v??ici par. Motiv tak z?stava zahadou. Podle nejmenovanych vy?et?ovatel? ale byly n?ktere jejich kontakty na socialnich sitich v hleda?ku FBI. ^[3] Dvojice nenav?t?vovala ?adne webove stranky, ktere obvykle nav?t?vuji d?ihadiste, ale p?ed utokem partne?i zni?ili n?kolik harddisk?, po?ita?? a dal?i elektroniky, co? nasv?d?uje, ?e cht?li n?co zakryt. ^[5]

Vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Vy?et?ovatele FBI zjistili, ?e Tashfeen Malikova v den utoku ^[7] pod jinym jmenem na socialnich sitich slibila v?rnost Abu Bakr al-Bagdadimu , Islamsky stat o ni ani jejimu partnerovi ale pravd?podobn? v?bec nev?d?l. Podle vy?et?ovatel? to vypada, ?e se radikalizovali sami od sebe, inspirovani Islamskym statem. Policie ale pro?et?uje i mo?nost, ?e ne?lo o teroristicky utok, ale o vysledek pracovni frustrace. ^[5]

Podle jednoho zdroje z federalnich vy?et?ovacich slo?ek byl Farook napojen na syrskou an-Nusra a je?t? jednu radikalni zahrani?ni organizaci. Podle FBI ale nic nenasv?d?uje tomu, ?e by byla dvojice sou?asti n?jakeho organizovaneho celku a vy?et?ovani se zatim zam??uje na mo?nou inspiraci dvojice ?iny zahrani?nich radikalnich organizaci. ^[6]

Dvojice se podle vy?et?ovatel? radikalizovala del?i dobu a par chodil cvi?it st?elbu na st?elnici. Naposled kratce p?ed utokem. Otec Farooka o jeho radikalizaci v?d?l a litoval, ?e mu v ?inu nezabranil. ^[4]

Na za?atku roku 2016 po?adala FBI spole?nost Apple o odblokovani dat z Farookova telefonu iPhone 5C kv?li dal?imu vy?et?ovani. Spole?nost Apple to ale odmitla i p?es rozhodnuti soudu ni??i instance, ?e tak ma u?init, s odkazem na ochranu osobnich udaj?. V tom ji podpo?ilo n?kolik technologickych firem. FBI tak zale?itost p?edala federalnimu soudu, ktery tak v?c rozhodne. Spole?nost Apple p?itom obvinila, ?e up?ednost?uje sve vztahy s ve?ejnosti p?ed vy?et?ovanim terorismu. Jednani bylo naplanovano na 22. b?ezen. ^[8]

Dal?i obvin?ny [ editovat | editovat zdroj ]

18. prosince americke justi?ni u?ady oznamily, ?e zatkly Farookova ?ty?iadvacetileteho byvaleho souseda a dlouholeteho p?itele Enrique Marqueze a obvinily ho za napomahani terorist?m. Podle ob?aloby pro n? koupil dv? sportovni pu?ky, s kterymi byl spachan teroristicky utok. ^[9]

Marquez se s Farookem seznamili v roce 2005 jako ?erstvi sousede. Farook Marqueze v jeho patnacti letech p?ivedl k Islamu a zradikalizoval ho. Pozd?ji mezi nimi vznikl vzdaleny p?ibuzensky vztah. ?ena Farookova bratra je sestrou ?eny Marqueze, ob? jsou p?vodem z Ruska. Marquez po p?ijeti Islamu roky travil v?t?inu ?asu tim, ?e u Farooka studoval materialy radikalniho islamismu v?etn? navod? na sestrojeni bomby . ^[9]

V roce 2011 s Farookem planovali jine teroristicke akce, nap?. bombovy utok na kalifornskou dalnici v dopravni ?pi?ce a naslednou st?elbu na zasahujici policisty a zachrana?e. Dal?im planem byl utok na knihovnu a jidelnu ve vysoko?kolskem arealu v Riverside v Kalifornii, kde oba studovali. Navic byl obvin?n z obelhani imigra?nich u?ad?, kdy? nafingoval svatbu s jistou Ruskou, od ni? za to inkasoval 200 dolar? m?si?n?. ^[9]

V roce 2012 pry ale spolupraci s Farookem ukon?il a Farook ho o chystane st?elb? neinformoval. Prokuratorka k tomu ale prohlasila, ?e i kdy? nejsou d?kazy o Marquezov? zapojeni do utoku, jeho neinformovani u?ad? o chystanych vra?ednych zam?rech a nakup dvou sportovnich zbrani m?ly fatalni nasledky. ^[9]

Reakce [ editovat | editovat zdroj ]

Americky prezident Barack Obama uvedl, ?e americky model st?eleckych utok? nema obdoby nikde na sv?t? a ?e je pot?eba ud?lat proti n?mu kroky a nezvykat si na n?j. Demokraticka kandidatka na prezidentku Hillary Clintonova takte? uvedla, ?e st?elecke utoky odmita p?ijmout za normalni a ?e je pot?eba provest akce pro zastaveni zbrani a jimi zp?sobeneho nasili. ^[1]

N?kolik dni nato Obama v projevu ozna?il ?in za teroristicky ?in, jeho? u?elem bylo zabijet nevinne lidi. A?koliv zatim nebyl dosud objeven d?kaz napojeni na radikalni organizace, podle Obamy bylo jiste, ?e tak jako tak byli zradikalizovani. Upozornil na nebezpe?i ?i?eni terorismu a velmi aktivni islamisticke propagandy prost?ednictvim internetu a socialnich siti. Vyzval technologicke firmy, aby se podilely na boji proti Islamskemu statu a pomohly omezit p?istup lidi k p?islu?nemu obsahu. Slibil, ?e ochrani Ameri?any p?ed Islamskym statem a dal?imi organizacemi, ktere se je pokusi zabijet. Usp?ch p?itom podle n?j zavisi nikoliv na silnych slovech, ale na silnych a chytrych ?inech. Do pozemni valky v Iraku a Syrii se p?itom ale zatahnout USA nenechaji. Zd?raznil, ?e Islamsky stat nejedna ve jmenu islamu a ?e jeho ob??mi jsou ?asto prav? muslimove, ktere p?itom vyzval, aby bojovali proti extremistickym ideologiim. Ameri?any vyzval, aby se neobraceli proti muslim?m v USA, proto?e prav? za?ehnout valku mezi Zapadem a muslimy je touhou Islamskeho statu. Obama take zopakoval apel na kongres, aby schvalil zakony omezujici mo?nost dr?eni zbrani. To m??e sti?it p?istup pachatel? ke zbranim a omezit jejich mo?nosti zabijet. Republikansky kandidat na prezidenta USA Donald Trump na tento projev odpov?d?l, ?e Obama nem??e ?ict, ?e je Amerika ve valce s radikalnim islamskym terorismem. Hilary Clintonova je?t? p?ed projevem prohlasila, ?e USA boj s Islamskym statem nevyhravaji. ^[7]

I na zaklad? tohoto ?inu podal republikansky kandidat na prezidenta USA Donald Trump o n?kolik dni pozd?ji navrh na naproste uzav?eni Spojenych stat? pro muslimy, v?etn? turist?. Trump v minulosti na adresu muslim? v USA pronesl vice kontroverznich prohla?eni. Navrh zkritizoval Bily d?m, demokrate i republikani. Podle expert? se ale nesna?il Trump o p?ime uplatn?ni navrhu, ale jen cht?l zaujmout ?ast republikanskych voli?? volajicich po silnem v?dci bojujicim proti terorismu a ost?e se vymezit v??i Obamovi. Podle republikanske kandidatky Carly Fiorinove je jeho p?ehnana reakce stejn? nebezpe?na jako Obamovo podce?ovani problemu. Obam?v postup v??i terorismu p?itom rostouci ?ast Ameri?an? pova?uje za neusp??ny. ^[10]

17. prosince Obama varoval, ?e ve Spojenych statech se mohou vyskytovat dal?i izolovani jedinci nebo male teroristicke skupiny, ktere maji zlo?inne umysly a jednaji z vlastni iniciativy. Takove skupiny a jednotlivce je pak podle n?j obti?ne nalezt a p?edchazet tak jejich utok?m. Den nato potom p?ijel na misto utoku osobn? uctit ob?ti masakru. ^[9]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu St?elba v San Bernardino v prosinci 2015 na Wikimedia Commons