Spot?ebni elektronika
zahrnuje
elektronicka
za?izeni ka?dodenniho (nebo alespo? ?asteho) pou?iti pro komunikaci, v kancela?i i doma.
Produkty spadajici do spot?ebni elektroniky
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- televizory
,
set-top boxy
, satelitni p?ijima?e
- digitalni fotoaparaty
a
videokamery
- audio p?ehrava?e (
MP3
,
CD
,
minidisk
)
- p?ehrava?e obrazovych format? (
DVD
,
VHS
,
Blu-ray
)
- kalkula?ky
,
tiskarny
,
kopirky
a jina
kancela?ska
elektronika
- mobilni
a
bezdratove telefony
,
pagery
apod.
- ostatni zvukove vybaveni (
reproduktorove soustavy
a zvukove sestavy),
sluchatka
- GPS navigace
Mezi spot?ebni elektroniku jsou n?kdy po?itany i
osobni po?ita?e
,
notebooky
a
netbooky
. Podle jineho uhlu pohledu jsou naopak pova?ovany za oblast jako takovou.
Prezentace jednoho z vyrobc? na
Consumer Electronics Show 2009
V sou?asnosti trhu spot?ebni elektroniky dominuji japonske a jihokorejske spole?nosti.
Spot?ebni elektronika je od podobnych odv?tvi jedine?na v ?i?i zab?ru (a cilove skupiny), rychlosti vyvoje, rozmanitosti nabidky, ?trendovosti“ i celkovem objemu prodeje.
Asociace CEA (
Consumer Electronics Association
) odhaduje, ?e celosv?tovy prodej spot?ebni elektroniky v roce 2007 ?inil 150 mld. dolar?.
[1]
Spot?ebni elektronika se vyrabi nap?i? sv?tem, p?esto?e obzvla?? velkou koncentraci vyzkumu a vyvoje lze najit v
Japonsku
a
Ji?ni Koreji
. Nejnov?j?i spot?ebni elektroniku je mo?no zhlednout na ka?doro?nim
Consumer Electronics Show
v
nevadskem
Las Vegas
.
Typicky je trend neustale klesajicich cen spot?ebni elektroniky. Ten je vytva?en p?inosy v efektivit?
seriove vyroby
a
automatizaci
, klesajicim podilem naklad? za lidskou praci, s tim, jak se vyroba p?esunula do zemi s ni??imi platy, a vylep?enimi v navrhu elektroniky a
polovodi?ovych
sou?astek. Ty se chovaji podle
Moorova zakona
, ktery ?ika, ?e vykonnost daneho zbo?i se zdvojnasobuje ka?de dva roky p?i konstantni nakupni cen?.
Jako u ka?de skupiny zbo?i se s tim, jak se jednotlive modely zdokonaluji, mohou co do funk?nosti za?it prolinat s jinou skupinou produkt?, nebo se za?it specializovat a tim se odd?lit a vytvo?it vlastni skupinu. Nap?iklad, mezi GPS navigacemi lze najit modely, ktere doka?i nahradit MP3 p?ehrava?e, elektronicky dia?, kalkula?ku, radio, budik i p?ijima?e digitalniho televizniho vysilani. Obdobn?, v?t?ina mobilnich tzv. chytrych telefon? v sob? integruje n?kolik funkci (hodinky, kalenda?, budik, kalkula?ku, poznamky, MP3 p?ehrava?, radio, USB flash disk, WWW prohli?e?, …) ktere v?echny (nebo v?t?ina z nich) existovaly ve specializovanem za?izeni.
Obecn? vzato dochazi k pozvolne metamorfoze
designu
z podoby, ktera jednozna?n? vychazela z mechanickych mo?nosti daneho vyrobku, sm?rem k abstraktn?j?imu navrhu, u ktereho se vice uplat?uje nap?.
ergonomie
, ale i extravagance toho ktereho designera, jen? dany produkt navrhl.
P?ikladem mohou byt digitalni zrcadlovky, ktere jsou tvarov? ?v?rne“ svym analogovym p?edch?dkynim (jejich? tvar a velikost vychazely z pot?eby umist?ni kinofilmu do jejich t?la), p?esto?e u nich teoreticky vzato ji? neni d?vod, aby m?ly zrovna ty? tvar a velikost.
Jinym p?ikladem jsou za?izeni s
dotykovym displejem
, jeho? existence sama o sob? odbourava pou?iti mechanicke klavesnice a tim zasadn? m?ni navrh p?istroje (t?eba co do vedeni jeho elektronickych obvod? a v?eho, co z toho vyplyva). Designe?i takovych za?izeni se pak vice soust?edi nap?. na ?libivost“ takovych za?izeni na dotek, pou?itych material? apod.
Oblast spot?ebni elektroniky je typicka ?irokym zab?rem potencialniho zakaznika i snahou pokud mo?no neztratit ?adnou marginalni ?ast cilove skupiny lidi, kte?i spot?ebni elektroniku nakupuji. Sou?asn? dochazi k velkemu rozvoji jednotlivych model?, ktere se p?ekotn? m?ni, a s tim, jak p?ibyvaji nove, ty d?ive vyrobene rychle zastaravaji. Dochazi i k posunu toho, co maji a cht?ji zakaznici o danem produktu v?d?t, aby mohli rozhodnout, zdali si jej koupi ?i nikoliv. Se vzr?stajici divergenci jednotlivych model? se p?esouva i model p?enosu informaci o nich a to z rad asistent? p?imo v prodejnach na specializovana media (dnes v?t?inou internetove servery), ktere o jednotlivych seriich a ?adach t?ch kterych produkt? informuji. Tento p?esun t??i?t? informa?niho zdroje dokonce pokra?uje je?t? dal a sice na samotne zakazniky, kte?i ten ktery model ji? zakoupili a nyni maji (prost?ednictvim r?znych
internetovych diskuzi
, ?asto p?imo v
e-shopech
u daneho vyrobku) mo?nost se vyjad?it, zda a v ?em se jim onen model libi ?i nelibi.
Trend poslednich n?kolika malo let ve spot?ebni elektronice je konektivita. U mnoha za?izeni je b??na mo?nost p?ipojeni bu? navzajem mezi sebou (nap?iklad mezi tiskarnou a digitalnim fotoaparatem) nebo na p?ipojeni na internet (krom? notebook? a netbook? zejmena mobilni telefony, smart phones, PDA, ale i nov?j?i televize, n?ktere herni a dokonce kapesni
herni konzole
). Krom?
ethernetoveho
p?ipojeni se etablovalo n?kolik novych standard? jako
Wi-Fi
,
Bluetooth
,
EDGE
a dal?i, stejn? jako specializovana rozhrani nap?iklad pro podporu p?enosu a zobrazeni obrazu v
High definition
(
WirelessHD
,
ITU-T
,
G.hn
).
Mnoho za?izeni spot?ebni elektroniky ma tzv.
planovane zastaravani
(
planned obsolescence
), co? usti ve tvo?eni zna?neho mno?stvi
elektroodpadu
(vzhledem k objemu zbo?i, ktere se v tomto odv?tvi vyrobi). Odhaduje se, ?e v roce 2003 samotne Spojene staty vyprodukovaly p?es 2,8 milion? tun elektronickeho odpadu. Men? ne? 10 % z n?ho bylo obnoveno (
recyklace
nebo
downcycling
).
Napajeni z elektricke sit?, zatimco spot?ebi? je vypnuty (v angli?tin?
standby power
) p?edstavuje 5 a? 10 % energeticke spot?eby domacnosti a p?idava dal?i 3 mld dolar? k ro?nim naklad? za ziskavani energie ve Spojenych statech. ?V pr?m?rne domacnosti je 75 % elekt?iny pro napajeni elektronickych za?izeni v dom? spot?ebovano, zatimco tato za?izeni jsou vypnuta“
[2]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Consumer electronics
na anglicke Wikipedii.
- ↑
CEA: Industry Statistics.
www.ce.org
[online]. [cit. 2010-01-23].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2009-04-21.
- ↑
EERE Energy Savers: Home Office and Home Electronics.
www1.eere.energy.gov
[online]. [cit. 2010-01-23].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2009-08-25.