Pravni pojem ? spole?n? a nerozdiln? “ ozna?uje solidarni zavazek , v n?m? na jedne stran? vystupuje vice dlu?nik? ( pasivni solidarita ), nebo vice v??itel? ( aktivni solidarita ). V ?eskem pravu je upraven v ustanovenich § 1872?1878 ob?anskeho zakoniku .

Solidarni zavazky vznikaji na zaklad? smlouvy , zakona nebo konstitutivniho rozhodnuti soudu . Zakon je zna nap?. v p?ipad? man?el? a jejich spole?neho jm?ni (§ 713  OZ ), nalezu v?ci vice osobami sou?asn? (§ 1062  OZ ), pravniho jednani tykajiciho se v?ci ve spoluvlastnictvi (§ 1127  OZ ), dluh? vze?lych z ?innosti ve spole?nosti (§ 2736  OZ ) nebo u spole?ne odpov?dnosti za ?kodu (§ 2915  OZ ). Krom? toho ob?ansky zakonik take obsahuje vyvratitelnou pravni domn?nku solidarniho zavazku vyplyvajiciho ze spole?ne ?innosti podnikatel? (§ 1874  OZ ).

Pasivni solidarita spo?iva v tom, ?e v?ichni dlu?nici jsou povinni plnit ?jeden za v?echny a v?ichni za jednoho“. To znamena, ?e ka?dy z nich ma povinnost splnit t?eba i cely dluh , je-li k tomu v??itelem vyzvan, a zarove?, ?e nem??e-li teto povinnosti dostat, musi za n?j plnit ostatni spoludlu?nici. Dluh je ov?em jen jeden, pokud zanikne, typicky spln?nim ( soluce ), zanika tim i v rozsahu zaniku povinnost plnit u v?ech dlu?nik?. Neni-li ujednano jinak, jsou podily na dluhu ve vzajemnem vnit?nim vztahu spoludlu?nik?, ktery ale nema na vn?j?i vztahy s v??itelem ?adny vliv, stejne. Toto ur?eni se projevuje zejmena tak, ?e dlu?nik, ktery byl vyzvan k pln?ni dluhu v rozsahu v?t?im, ne? odpovida jeho podilu, m??e po ostatnich dlu?nicich ?adat, aby plnili sve podily ( preventivni regres ). Jestli?e k tomu v?ak nedojde a dlu?nik v??iteli proto nakonec vyrovna vice, ne? je jeho podil, ma pak pravo na pom?rnou nahradu od ostatnich ( nasledny regres ).

Solidarita mezi v??iteli ozna?uje podobny princip, kterykoli ze solidarnich v??itel? m??e po dlu?nikovi ?adat spln?ni cele pohledavky , bez ohledu na to, na jakou ?ast ma ve vnit?nim spoluv??itelskem vztahu narok. A take zde pak plati, ?e v rozsahu uspokojeni v??itele zanikaji opravn?ni ostatnich v??itel?. Ka?dy z nich ma nicmen? pravo tzv. p?edstihu , po?ada-li n?ktery z nich dlu?nika o pln?ni jako prvni, musi byt pln?no ji? jen jemu. Do te doby ma ov?em pravo p?edstihu dlu?nik, ktery si m??e vybrat, komu bude plnit. V??itel, kteremu bylo spln?no nad ramec jeho podilu, ma pak povinnost nasledneho pom?rneho regresu. Zakonem neupravenou otazku, jak ur?it spoluv??itelske podily, ktere nejsou p?edem dohodnuty a nelze je ani jinak odvodit, nap?. p?i nalezu v?ci, ?e?i pravni teorie domn?nkou jejich rovnosti podle obecnych pravidel spoluvlastnictvi (§ 1868  OZ odkazuje na § 1122  OZ ). ^[1]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]