Socialni ?ad vyjad?uje ideu uspo?adanosti socialniho jednani v ramci socialniho systemu nebo socialni rovnovahu mezi jeho jednotlivymi slo?kami (subsystemy). Tento pojem je spojen s n?kterymi obecnymi sociologickymi teoriemi, zejmena funkcionalistickymi a strukturalistickymi . ^[1] My?lenka vytvo?eni idealniho socialniho ?adu vznika ji? se vznikem spole?nosti . Samotny pojem socialni ?ad v?ak neni zcela jednozna?ny a m??eme se setkat s jeho odli?nymi vyklady. Pojem socialniho ?adu zavadi jeden ze zakladatel? samotne sociologie Auguste Comte . Podle Comta je socialni ?ad to, co ?ini spole?nost ?normalni“ a normalni spole?nost je zalo?ena na konsensu (udr?uje spole?nost a jeji systemy v rovnovaze a souladu). ^[2]

Socialni ?ad v presociologicke filosofii [ editovat | editovat zdroj ]

Thomas Hobbes [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ucelen?j?i teorii zabyvajici se socialnim ?adem p?edstavil Thomas Hobbes . K socialnim jev?m p?istupoval mechanicky a sna?il se determinovat zakony, na jejich? zaklad? funguje lidska spole?nost. Za ten nejvy??i ozna?il ?pud sebezachovy“. Na po?atku socialniho ?adu podle n?j stoji ?p?irozeny stav“, v n?m? jsou si v?ichni lide rovni, spole?nost nema jasn? ur?ena pravidla a ka?dy chrani jen sve zajmy. Toto uspo?adani v?ak vede k absenci norem i hodnot a lide tak brzy za?nou hledat jinou variantu. Hobbes tedy definuje dvanact ?p?irozenych zakon?“, ktere by lide m?li dodr?ovat, aby se vymanili z ?p?irozeneho stavu“ a ziskali hodnoty a jistoty, na ktere se mohou spolehnout. V nich popisuje zakladni nezcizitelna prava ?lov?ka a stanovuje zakaz jejich poru?eni ze strany kohokoli jineho. Tvrdi, ?e jejich dodr?ovanim by m?l v lidskem spole?enstvi zavladnout mir. Zarove? si uv?domuje, ?e tento ?ad lide sami od sebe nebudou schopni dodr?ovat. Z tohoto d?vodu uzaviraji ?spole?enskou smlouvu“, na jejim? zaklad? se vzdavaji velke ?asti sve svobody ve prosp?ch instituce, ktera ma ale za ukol ochranit svobodu lidem zbyvajici. Tato instituce se nazyva stat a ten lidstvo nuti pravidla ?spole?enske smlouvy“ dodr?ovat. ^[3]

Jean Jacque Rousseau [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni ?ad z pohledu vyznamnych sociolog? [ editovat | editovat zdroj ]

August Comte [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem Socialni ?ad zavadi August Comte (1798 ? 1857). Existence socialniho ?adu je tim, co ?ini spole?nosti ?normalni“. Normalni spole?nost je zalo?ena na konsensu (centralni pojem socialni statiky), ktery udr?uje spole?nost v rovnovaze a jednotlive zakladni systemy v souladu. Konsensus chape jako vzajemnou provazanost socialnich jev?, ktera sm??uje k socialni rovnovaze. ^[4] Se zavedenim pojmu Socialni ?ad souviseji podle Augusta Comte take pojem Socialni statika a socialni dynamika. Socialni statika ma podle Comta v sociologii podobne misto, jake nale?i v biologii anatomii (n?kdy o ni proto Comte mluvi jako o ? socialni anatomii“). Jejim p?edm?tem je vzajemne p?sobeni ?asti socialniho systemu, jeho jednotlivych prvk?, a to co p?i nejupln?j?im, t?eba?e jen do?asnem odhlednuti od jejich dynamiky, od jejich neustaleho pohybu, prom??ovani se. Jestli?e socialni statika studuje spole?nost jakoby v klidu v jeji momentce, v pouhych t?ech rozm?rech, socialni dynamika tomuto studiu dodava rozm?r ?tvrty, tedy ?as, ve kterem se spole?nost vyviji. Zakladnim pojmem socialni dynamiky je pokrok, jeho? zakony se sna?i odhalit. Zatimco se socialni statika pokou?i odhalit zakony koexistence, pi?e Comte, hleda socialni dynamika zakony naslednosti. Je-li zakladnim pojmem socialni dynamiky ?pokrok“ je jim v socialni statice ??ad“ a s nim spojeny koncept ?konsenzu“, kterym Comte ozna?uje nejen slad?ni jednotlivych prvk? celku (konsenzus je ? pozitivni koncepci socialni harmonie “), ale take jejich vzajemnou souvislost. ^[5]

Karl Marx [ editovat | editovat zdroj ]

K autor?m, kte?i se pojmem zabyvali, pat?il i znamy n?mecky sociolog, ekonom a filosof Karl Marx . Na vztahy mezi lidmi ve spole?nosti se dival rad?ji z materialistickeho ne? kulturniho pohledu. Distribuce bohatstvi ve spole?nosti je podle n?j zakladem fungovani ?spole?enskeho ?adu“. Dokud je nerovnom?rna, tento ?ad nem??e fungovat ani setrvat, a proto prochazi neustalymi periodickymi zm?nami. Tyto zm?ny zaji??uje ?t?idni boj“ mezi ?chudymi“ a ?bohatymi“. Tyto zm?ny podle n?j dokazuji, ?e neexistuje soubor norem a hodnot sdilenych celou spole?nosti. Ta se rozvrstvuje jen na zaklad? majetku. ^[6]

Talcott Parsons [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?i ucelen?j?i pohled na socialni ?ad p?inesl Talcott Parsons . Jeho pojeti spole?nosti, ktere rozviji na zaklad? ideji funkcionalismu, lze brat jako pokus o vytvo?eni protivahy k teorii marxismu-leninismu. Zakladem v?ech zakonitosti a ?adu ve spole?nosti jsou tedy podle Parsonse kulturni normy a hodnoty sdilene jednotlivymi skupinami v populaci, na jejich? zaklad? je vytvo?en ?p?irozeny ?ad“. Rozd?leni moci ?i legislativa v t?chto skupinach jsou potom podle n?j institucializovanim t?chto hodnot. ^[7]

David Lockwood [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asn?j?i pojeti socialniho ?adu m??eme najit u Davida Lockwooda (1929?2014). Ten odhalil nedostatky v teoriich Karla Marxe a Emile Durkheima , na jeho? my?lenky navazoval Talcott Parsons. Durkheim se podle n?j nedoka?e p?i svych zav?rech o kulturnim zaklad? ?adu ve spole?nosti vyvarovat ?ist? materialnich vychodisek, zatimco Marx nedoka?e fungovani kapitalistickych spole?nosti vysv?tlit jinak ne? s pou?itim kulturni hodnotove shody. Vychodiskem je podle n?j p?i zkoumani spole?enskeho ?adu upustit od v?evysv?tlujicich teorii a klast d?raz na dil?i slo?ky tvo?ici celek ? socialni ?ad. ^[8]

Deviace a socialni ?ad [ editovat | editovat zdroj ]

Deviace je ?innost, ktera neni konformni v??i normam dodr?ovanymi v?t?inou, a tudi? se vymyka ze socialniho ?adu. Koexistenci s ostatnimi lidmi, a tedy udr?ovani socialniho ?adu, umo??uji socialni sankce . Tyto sankce maji slou?it k posilovani platnosti normativniho vzorce skupiny, kolektivu nebo socialniho spole?enstvi a tedy zamezovat r?znym formam deviaci. Sankce m??eme rozli?it na formalni a neformalni. Formalni sankce jsou vazany na p?esn? vymezene postupy formulovane pisemn? nebo udr?ovane p?isn? stanovenymi pravidly, neformalni sankce jsou pak provad?ny spontann? mimo racionaln? specifikovane postupy. ^[9] Americka novina?ka Jane Jacobsova ve svem dile Smrt a ?ivot americkych velkom?st uvedla jako p?iklad neformalni sankce to, ?e se lide ve m?stech navzajem bedliv? sleduji a tim se i navzajem kontroluji. ^[10]

P?esto deviace nemusi byt v?dy nutn? negativni v?c, proti ktere by se m?ly sankce uplat?ovat. Anthony Giddens udava za p?iklad politicke idealy jako jsou svoboda jedince a rovnost p?ile?itosti, ktere byly ve sve dob? d?razn? odmitany, a dnes jsou ji? normou. Deviaci take uvadi jako prost?edek k provedeni ur?itych zm?n v socialnim ?adu. ^[11]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]