Sov?tske raketoplany , s vyjimkou Buranu ?ada nerealizovanych projekt? stavby raketoplanu v Sov?tskem svazu . Ani Buran sov?tske kosmonauty do vesmiru nedopravil.

Prvni projekty [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1957-1958 pod hlavni konstruk?ni kancela?i OKB-1 , kterou vedl Sergej Koroljov , p?sobilo n?kolik dal?ich. Po?atkem roku 1957 konstruk?ni kancela? OKB-23 Vladimira Mjasi??eva za?ala vytva?et projekt ok?idlene kosmicke kabiny, o rok pozd?ji v?ak byl zamitnut. Obdobny projekt maleho kosmickeho kluzaku vytvo?ili v roce 1958 v OKB-256 pod vedenim konstruktera Pavla Cybina. Ten Koroljova zaujal a nechal jej rozpracovat. Pojmenoval jej Lapotok, ozna?eni m?l VKA-23 . M?l to byt maly letoun s ocelovymi, vyklap?jicimi k?idly, ktery m?ly vynest na ob??nou drahu rakety R-7 a R-8. Odtud m?l klouzavym letem sestoupit b?hem 2 hodin, v atmosfe?e otev?it sva k?idla a p?istat na Zemi na dvou li?inach. K?eslo s pilotem m?lo mit sv?j padak pro p?ipad nehody. Projekt byl v roce 1960 zru?en pro technicke problemy. Pavla Cybina si vzal Koroljov k sob? do OKB-1. ^[1]

Take Ministerstvo obrany SSSR p?edlo?ilo plany rozvoje Rude armady , a sou?asti planu byl take projekt Kosmoljotu . M?lo to byt vojenske letadlo, schopne let?t do vy?ky 60 km rychlosti 10 M. ^[2]

V roce 1960 v teto oblasti za?ala pracovat nova, vojenska konstruk?ni kancela? OKB-52 Vladimira ?elomeje . Jejich projekt byl realizovan v podob? makety MP-1.

MP-1 [ editovat | editovat zdroj ]

Jednalo se o n?kolikamistnou ok?idlenou kosmickou kabinu. M?la byt schopna p?ibli?it se na orbitalni draze k dru?icim USA a eventualn? je i zlikvidovat. Zku?ebni let byl odstartovan 27. prosince 1961 z kosmodromu Kapustin Jar , maketu vynesla k suborbitalnimu letu raketa R-12. Let?la 1760 km s maximalni vy?kou 406 km. Druhy zku?ebni let byl proveden v b?eznu 1963. Pak byly zkonstruovany nove prototypy R-1 a R-2, projekt byl v?ak v roce 1964 zru?en. ^[3]

Spiral [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1962 byla pov??ena konstruk?ni kancela? OKB-155 v Tu?inu u Moskvy vedena Ar?omem Mikojanem vyvojem raketoplanu s p?vodnim ozna?enim 50-50, v roce 1965 p?ejmenovanym na raketoplan Spiral. Jednalo se o dvoustup?ovy raketoplan, p?i?em? prvnim stupn?m bylo hypersonicke letadlo dosahujici rychlosti M-4 s pou?itim leteckeho petroleje, ?i M-6 s kapalnym vodikem. Na jeho h?bet? byl vlastni raketoplan. Byl to raketovy kluzak pro 1 osobu s dvoustup?ovou urychlovaci raketou. Byl ur?en pro kratky let, jeho hlavnim ukolem bylo kontrolovat ?i ni?it americke dru?ice, pomahat posadkam kosmickych lodi a stanic. V roce 1969 byly z kosmodromu Pleseck vypu?t?ny t?i makety raketoplanu s ozna?enim BOR-1 a 3. P?istaly po 2000 km dlouhem letu na kosmodromu Kapustin Jar. Teho? roku byl projekt z finan?nich d?vod? zastaven. ^[3] Na rozpracovani projektu pokra?oval a? do sve smrti Koroljov.

O t?i roky pozd?ji byl projekt konstrukterem Glu?kem upraven, p?ejmenovan na Projekt 105.11 a bylo provedeno jeho osm zkou?ek ve vesmiru. V roce 1978 byl projekt ukon?en podruhe s ohledem na p?ipravu velkeho raketoplanu Buran. ^{[3] [4]}

Dal?i projekty [ editovat | editovat zdroj ]

Po umrti Koroljova p?evzal jeho OKB-1 Valentin Glu?ko a za?al v roce 1974 mj. projektovat novy raketoplan, nazvany Glu?koljot ?i podle vedouciho in?enyra projektu Trufanova Trufoplan . Podle projektu m?l byt stroj ve tvaru ku?ele, ktery by po absolvovanem letu p?istaval s pomoci padaku na ly?ich a v posledni fazi pomoci raketovych motork?. Projekt byl inspirovan plany vysazovani lehkych tank?. Dopravu na ob??nou drahu m?la obstarat raketa Proton. I tento projekt byl v kv?tnu roku 1976 pozastaven, proto?e p?ednost byla dana projektu raketoplanu Buran.

Konstrukter ?elom?j navrhl na p?elomu let 1978/1979 Leonidu Bre?n?vovi , ?e zkonstruuje alternativni raketoplan k tehdy p?ipravovanemu Buranu . P?esto?e s navrhem neusp?l, rozhodl se jej v jim ?izenem konstruk?nim st?edisku OKB-52 postavit tajn?. Vyu?il ?asti jim p?ipravovanych projekt? Almaz , MP-1, M12 a za jeden m?sic prototyp v sv?tle zelenem nat?ru s rudymi hv?zdami vyrobil. A? se ministrovi obrany Dmitroji Ustinovi libil, konkuren?ni st?edisko Glu?ka (d?ive Koroljova) dosahlo zru?eni projektu a ?elom?jev byl za ne?adouci aktivitu (utraceni) potrestan d?tkou.

Po?inaje rokem 1982 do?lo k ?ad? let? Kosmos?, ktere byly men?imi maketami a prototypy pozd?j?iho raketoplanu Buran. Jednalo se mj. o Kosmos 1374 , Kosmos 1445. Kosmos 1517, Kosmos 1914. ^[5]

Uragan [ editovat | editovat zdroj ]

Ve stejne dob? byl zkonstruovan a odzkou?en dal?i typ raketoplanu pod ozna?enim Uragan. Byl veliky jako ?tvrtina projektovaneho raketoplanu USA. Vyprojektovala jej konstruk?ni kancela? NPO Molnyja. M?l za ukol ni?it americke raketoplany. V roce 1987 byly vypu?t?ny pod klamnym ozna?enim Kosmos 1871 a Kosmos 1873 desetitunove makety Uraganu. I tento program byl pozd?ji zru?en. ^[6] .

MAKS [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1989 byl na vystav? v Pa?i?i p?edstaven ob?i letoun An-225 , ktery m?l do vesmiru vynest raketoplan MAKS na svem h?betu. I jeho maketa byla sou?asti vystavy. ^[7] .

Raketoplan Buran [ editovat | editovat zdroj ]

Z dlouhe ?ady projekt? byl nejlepe vy?e?en a realizovan a odzkou?en roku 1989 raketoplan Buran, nicmen? po rozpadu Sov?tskeho svazu byl z finan?nich d?vod? zastaven.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Buran na webu Astro