Koni?ek
(
latinsky
Equuleus
) je
souhv?zdi
na sever od nebeskeho rovniku. Je to druhe nejmen?i souhv?zdi moderni astronomie a nejmen?i na severni polokouli.
Koni?ek je nevyrazne souhv?zdi. Sklada se ze ?ty? hv?zd, ktere maji p?edstavovat hlavu mladeho kon?. Jen jedna hv?zda je jasn?j?i 4.
hv?zdne velikosti
Souhv?zdi Koni?ka najdeme jihovychodn? od
souhv?zdi Pegase
.
Koni?ek je druhe nejmen?i souhv?zdi oblohy, pouze
souhv?zdi Ji?niho k?i?e
ma men?i rozlohu. Lze jej alespo? z ?asti pozorovat kdekoliv na Zemi s vyjimkou 2,5° zem?pisne ?i?ky (tomu odpovida asi 280 km) od ji?niho polu.
Koni?ek pat?i ke 48 souhv?zdim
antiky
, ktere zavedl
Ptolemaios
.
Souhv?zdi Koni?ka p?edstavuje h?ibatko Celeris, brat?i?ka ok?idleneho kon? Pegase. Posel boh? Hermes jej daroval Kastorovi, dvoj?eti Polluxe.
| B
|
F
|
Jmeno nebo jine ozna?eni
|
m
|
ly
|
Spektralni t?ida
|
| α
|
8
|
Kitalpha
|
3,92
m
|
186
|
G0 III
|
| δ
|
7
|
|
4,49
m
|
55
|
F7 V
|
| γ
|
5
|
|
4,69
m
|
120
|
F0 IV
|
| β
|
10
|
|
5,16
m
|
|
|
| ε
|
1
|
|
5,23
m
|
150
|
F5 + F7
|
|
|
3
|
|
5,61
m
|
|
|
|
|
9
|
|
5,82
m
|
|
|
|
|
4
|
|
5,94
m
|
|
|
|
|
6
|
|
6,07
m
|
|
|
| λ
|
2
|
|
5,94
m
|
|
|
α Equulei, nejjasn?j?i hv?zda souhv?zdi Koni?ka, je vzdalena 150
sv?telnych let
. Je to ?lut? za?ici hv?zda
spektralni t?idy
G0 III. Jmeno
Kitalpha
je arabskeho p?vodu a znamena
p?edni dil kon?
.
| System
|
m
|
Vzdalenost
|
| δ
|
5,0
m
/5,0
m
|
0,35"
|
| γ
|
4,7
m
/11,6
m
|
2"
|
| ε
|
6,0
m
/6,3
m
/7,2
m
|
0,72"/
|
δ Equulei je dvojhv?zda ve vzdalenosti 55 sv?telnych let. Ob? slo?ky ob?hnou kolem spole?neho t??i?t? jednou za 5,7 let.
γ Equulei je pouhym okem rozli?itelna dvojhv?zda, podminkou je ov?em jasna bezm?si?na noc. Jasn?j?i slo?ka ma magnitudu 4,7
m
a je vzdalena 6
minut
od druhe slo?ky dvojhv?zdy a jasnosti 6,0
m
. je se ov?em o vizualni dvojhv?zdu, ob? hv?zdy le?i od Zem? ve stejnem sm?ru, ale v r?zne vzdalenosti.
Jasn?j?i hv?zda je ale skute?n? dvojhv?zda. Ve vzdalenosti 2 vte?iny se nachazi jeji pr?vodce, hv?zda 11. velikosti, ktery je gravita?n? vazan na v?t?i hv?zdu. K pozorovani je nutny dalekohled aspo? o pr?m?ru objektivu 15 cm.
System ε Equulei se sklada ze ?ty? hv?zd, ktere obihaji kolem spole?neho t??i?t?.
| Hv?zda
|
m
|
Perioda
|
Typ
|
| γ
|
4,58 a? 4,77
m
|
12,2 hodin
|
typu Alfa Canis Venatici
|
| R
|
8,0 a? 15,7
m
|
261 dni
|
typ Mira
|
Hlavni hv?zda systemu γ Equuleis je kratkoperiodicka prom?nna typu Alfa Canis Venatici.
R Equuleis prom?nna typu Mira. Jedna se o ?erveneho obra nebo nadobra, ktery m?ni v rytmu svoji velikost, co? je provazeno zna?nou zm?nou jasnosti. P?i maximu je R Equ tak jasna, ?e je pozorovatelna triedrem. V dob? minima klesne jasnost na 15,7
m
, tak?e k pozorovani hv?zdy je nutny v?t?i dalekohled.