Soudce je osoba pov??ena autoritativn? rozhodovat ve spornych zale?itostech, zejmena pravnich. Soudce vstupuje do sporu dvou stran jako t?eti a nezu?astn?ny, aby rozhodoval nestrann? a spravedliv?. Proto musi byt nezavisly a nem??e rozhodovat o zale?itostech, v nich? m??e mit n?jaky osobni zajem ( podjatost ). V modernich demokratickych statech je soudce ustavni ?initel , nositel soudcovske moci a p?edstavitel soudu . Je nezavisly na vlad? a svym rozhodovanim prosazuje statni moc . V Evrop? jsou soudci v?t?inou jmenovani, v USA jsou v?t?inou voleni. V ?eske republice jeho pravni postaveni ur?uje Ustava (hlava IV., moc soudni) a zakon o soudech a soudcich .

V b??ne ?e?i se ?asto ozna?uji jako ?soudci“, resp. sudi take sportovni rozhod?i , ?lenove hodnoticich porot na vystavach a podobn?, kte?i ov?em ?adnou soudcovskou moc nevykonavaji.

P?vod a historie [ editovat | editovat zdroj ]

V modernim stat? je soudce p?edstavitel jedne z rozd?lenych moci statu a soudi jeho jmenem, proto rozsudek v ?eske republice za?ina slovy ?Jmenem republiky“. Tak tomu ov?em ve star?ich spole?nostech nebylo: soudni moc pat?ila a? do novov?ku panovnikovi, v kmenovych spole?nostech na?elnikovi nebo rad? star?ich, p?ipadn? vyjime?nym charismatickym osobam, ktere nem?ly ?adnou vykonnou moc a opiraly se jen o neformalni spole?enskou autoritu.

Pot?ebu rozsuzovat a ukon?ovat spory v?ak m?ly i ty nejstar?i a nejjednodu??i spole?nosti a podle etnologickych vyzkum? se zda, ?e funkce soudce je (p?inejmen?im n?kde) star?i ne? funkce na?elnika ?i krale jako dr?itele soust?ed?ne moci. P?edchazela ji funkce vyjednava?e, ktery byl pod ochranou bo?stev a sna?il se p?im?t po?kozenou stranu (nap?. poz?stale po zavra?d?nem), aby se vzdala pomsty a p?istoupila na vykupne (tzv. wergeld ). Zatimco vyjednava? sam byl chran?n, pachatel se musel skryt nebo pou?it pravo azylu. Funkce soudce vznika ve chvili, kdy je u? spole?enska autorita dostate?n? silna, aby zabranila pomst?, a to i kdy? se ob? strany p?ed soudcem sejdou. ^[1]

Autorita soudce se zakladala p?edev?im na tom, ?e spole?nost jeho rozhodnuti uznavala jako spravedliva. Jeho rozhodovani mohla usnadnit zasada, ?e podobne p?ipady se rozhoduji podobn?, nepodobne odli?n?. Tak vznikl princip precedentu . Americky pravni antropolog E. A. Hoebel popisuje p?ipad, kdy se ?ejenska rada star?ich rozhodla rozsudek (ve v?ci domn?le krade?e kon?) roz?i?it a ud?lat z n?ho obecne pravidlo; ^[2] tak si lze p?edstavit p?vod zakon?.

V nejstar?ich spole?nostech se soudce opira jen o souhlas spole?nosti a nema k dispozici vykonnou moc, ktera by jeho rozhodnuti vynutila. To nazorn? ilustruje je?t? pov?st o Libu?in? soudu, jak ji zachovala Kosmova kronika ?eska : kdy? se odsouzeny s rozsudkem nesmi?i, bude t?eba krale. ^[3] Se vznikem soust?ed?ne moci na?elnika, p?ipadn? krale, p?echazi soudcovska moc na n?j a vymaha se jeho moci. Tak tomu bylo je?t? v antice a ve st?edov?ku, kdy ov?em v Evrop? od 12. stoleti panovnikovu soudnictvi za?alo konkurovat soudnictvi cirkevni. U? ve st?edov?ku se za?ala prosazovat my?lenka, ?e i panovnik je vazan zakony sve zem? ( Jan ze Salisbury ) a v 17. stoleti se objevuje po?adavek na omezeni libov?le panovnika ( John Locke , Druhe pojednani o vlad? , 1690) a dokonce na rozd?leni moci vykonne, zakonodarne a soudni ( Montesquieu , O duchu zakon? , 1748).

Soub??n? s tim omezily absolutisticke staty moc ?lechty a vykon moci sv??ovaly stale vic do rukou u?ednik?, u nich? se dalo vy?adovat odborne vzd?lani. Od 18. stoleti jsou tak soudci zpravidla profesionalove s pravnim vzd?lanim. Odd?leni soudcovske moci uzakonily a? republikanske ustavy v 18. a 19. stoleti , snahy o zaji?t?ni soudcovske nezavislosti v?ak pokra?uji dodnes.

Starov?ky ?im [ editovat | editovat zdroj ]

Odd?leni soudni moci od moci vykonne souvisi s civiliza?nim vyvojem spole?nosti. Take ve starov?kem ?im? soudil nejd?ive kral, v dob? republiky pak jurisdikce ( iurisdictio ) p?e?la na dva volene konzuly a pote byl za timto u?elem z?izen u?ad praetora . Ten byl nejd?ive m?stsky ( praetor urbanus ), pozd?ji k n?mu p?ibyl i praetor cizinecky ( praetor peregrinus ), vy?izujici spory mezi ?imskymi ob?any a cizinci. Soudni moc ov?em nevykonaval sam, ?izeni bylo toti? rozd?leno na dv? stadia: in iure p?ed praetorem a apud iudicem p?ed soukromym soudcem ( iudex privatus ). Praetor nejd?ive zva?il narok ?alobce a namitky ?alovaneho a dosp?l-li k zav?ru, ?e v?c ma byt rozsouzena, nechal strany sporu, aby si vybraly sveho soudce ze seznamu sestaveneho z ?imskych ob?an?. Jestli?e se neshodly, vybral soudce sam. Na zav?r byl p?esn? vymezen p?edm?t sporu a praetor p?ikazal zvolenemu soudci, jak ma v?c po vy?et?eni skutkovych okolnosti rozhodnout. Iudex pak u? jen provedl dokazovani a na zaklad? jeho vysledku rozhodl, proto?e v?ak byl vazan pravnim hodnocenim praetora, byl praetor tim, komu nale?ela soudni moc. ^[4]

Soudci v ?eskoslovensku [ editovat | editovat zdroj ]

?eskosloven?ti soudci byli jmenovani prezidentem republiky , o jejich jmenovani ale rozhodovala vlada . ^[5] Jmenovani byli do sveho u?adu trvale, skladali p?i tom slu?ebni p?isahu a p?i jeho vykonu byli zcela nezavisli, vazani jen zakony. ^[6]

Soudci mivali rozdilna ozna?eni podle toho, u jakeho soudu p?sobili. U okresnich soudc? ?lo o ?okresni soudce“, p?edseda byl ?p?ednosta okresniho soudu“, u soud? krajskych to byli ?soudni radove“, p?edseda byl ?prezidentem krajskeho soudu“ a mistop?edseda ?viceprezident krajskeho soudu“, a u soud? vrchnich ?vrchni soudni radove“, p?edseda ?prezident vrchniho soudu“ a mistop?edseda ?viceprezident vrchniho soudu“. U nejvy??iho soudu soudili ?radove nejvy??iho soudu“, pokud ale p?edsedali soudnimu senatu, tak ?senatni prezidenti nejvy??iho soudu“. P?edseda tohoto soudu byl ?prvnim prezidentem nejvy??iho soudu“ a jeho zastupce ?druhym prezidentem nejvy??iho soudu“. ^[7]

V obdobi komunistickeho re?imu byli zavedeni tzv. soudci z lidu , kte?i na rozdil od soudc? z povolani nemuseli mit pravni vzd?lani a kte?i byli na dobu 4 let voleni p?islu?nymi narodnimi vybory . Take profesionalni soudci za?ali byt voleni, a to na navrh Narodni fronty . Zpo?atku te? narodnimi vybory na funk?ni obdobi 3, resp. 4 let, pozd?ji na 10 let narodni radou , soudci nejvy??iho soudu byli ale voleni v?dy parlamentem . ^[8] Navrat ke skute?ne nezavislosti soudni moci a k trvalemu jmenovani soudc? p?i?el a? po roce 1991, institut soudc? z lidu byl ale ve form? p?isedicich zachovan. ^[9]

Soudci v ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

?	Soudci jsou p?i vykonu sve funkce nezavisli. Jejich nestrannost nesmi nikdo ohro?ovat.	“
? ?l. 82 odst. 1 Ustavy ?eske republiky

Soudci obecnych soud? [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik funkce soudce [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodn? byl pro jmenovani do funkce soudce ur?en institut justi?niho ?ekatele , ktery se po absolvovani pravnicke fakulty p?ipravoval t?iletou praxi u soudu na vykon teto funkce. Pozd?ji v?ak u? nebyl p?ili? vyu?ivan ^{[10] [11]} a proto jednotlive krajske soudy organizovaly na volna soudcovska mista ve svem obvodu vlastni vyb?rova ?izeni. T?ch se mohl obecn? zu?astnit ka?dy, kdo spl?oval podminky pro jmenovani soudce. Od roku 2022 do?lo k op?tovnemu sjednoceni vyb?ru soudc? prost?ednictvim noveho institutu justi?niho kandidata . Justi?ni kandidati jsou vybirani ve vyb?rovych ?izenich u krajskych soud?. Vyb?roveho ?izeni na pozici justi?niho kandidata se mohou u?astnit uchaze?i, kte?i maji slo?enou odbornou justi?ni zkou?ku (p?edev?im asistenti soudce ^[12] ) nebo jinou profesni zkou?ku, za ni? se pova?uje te? advokatni zkou?ka, zav?re?na zkou?ka pravniho ?ekatele, nota?ska zkou?ka a odborna exekutorska zkou?ka. ^{[13] [14]} Vyb?rove ?izeni sestava ze t?i ?asti. Prvni ?ast tvo?i pisemny test aplikace prava, v p?ipad?, ?e uchaze? usp?je, je podroben psychologickemu vy?et?eni a nakonec se u?astni ustni ?asti vyb?roveho ?izeni p?ed p?ti?lennou komisi. ^[15] Praxe justi?niho kandidata trva nejmen? 12 m?sic?. Po absolvovani ro?ni praxe se mohou zu?astnit vyb?roveho ?izeni u ministerstva spravedlnosti na konkretni funkci soudce. ^{[16] [17]}

Praxi justi?niho kandidata jako podminku pro u?ast na vyb?rovem ?izeni do funkce soudce nemusi absolvovat advokati, statni zastupci, exekuto?i nebo soudci Ustavniho soudu, kte?i tuto praxi vykonavali po dobu nejmen? 5 let. Zakon o soudech a soudcich stanovi vyjimku take pro pedagogicke pracovniky a legislativce, doba po?adovane praxe je v?ak del?i. Osoby spl?ujici po?adovanou dobu praxe se mohou p?ihlasit do vyb?roveho ?izeni do funkce soudce bez p?edchozi praxe justi?niho kandidata. ^[18]

?eske soudce jmenuje prezident republiky . Podminkami jmenovani, na ktere v?ak neni jinak pravni narok, jsou:

• statni ob?anstvi ?eske republiky
• plna svepravnost
• bezuhonnost
• v?k nejmen? 30 let ^{[pozn. 1]}
• ?eske vysoko?kolske magisterske vzd?lani v oblasti prava
• slo?eni justi?ni zkou?ky nebo jine profesni zkou?ky ^[27]
• zku?enosti a moralni vlastnosti davajici zaruku, ?e bude funkce soudce ?adn? zastavana
• souhlas s ustanovenim za soudce a s p?id?lenim ke konkretnimu soudu

Uchaze?i narozeni do 1. prosince 1971 navic musi podle zakona ?. 451/1991 Sb., kterym se stanovi n?ktere dal?i p?edpoklady pro vykon n?kterych funkci ve statnich organech a organizacich ?eske a Slovenske Federativni Republiky, ?eske republiky a Slovenske republiky (tzv. lustra?niho zakona), dolo?it negativni lustra?ni osv?d?eni.

Soudce po jmenovani do funkce sklada do rukou prezidenta republiky tento slib : ?Slibuji na svou ?est a sv?domi, ?e se budu ?idit pravnim ?adem ?eske republiky, ?e jej budu vykladat podle sveho nejlep?iho v?domi a sv?domi a ?e v souladu s nim budu rozhodovat nezavisle, nestrann? a spravedliv?.“ Pote je ministrem spravedlnosti p?id?len k vykonu sve funkce k ur?itemu soudu. ^[28]

Vykon funkce soudce [ editovat | editovat zdroj ]

Soudce je p?i vykonu sve funkce zcela nezavisly a je vazan pouze zakonem a mezinarodni smlouvou , ktera je sou?asti pravniho ?adu . Je ale povinen je vykladat podle sveho nejlep?iho v?domi a sv?domi a rozhodovat v p?im??enych lh?tach bez pr?tah?, nestrann? a spravedliv? a na zaklad? skute?nosti zji?t?nych v souladu se zakonem. Dojde-li k zav?ru, ?e zakon, ktery by m?l byt v dane v?ci pou?it, je v rozporu s ustavnim po?adkem , m?l by v?c p?edlo?it k posouzeni Ustavnimu soudu, ktery pak takovy zakon m??e zru?it. ^[29]

Ve svem ?ivot? se musi zdr?et v?eho, co by mohlo naru?it d?stojnost soudcovske funkce nebo ohrozit d?v?ru v nezavisle, nestranne a spravedlive rozhodovani soud? (nap?. musi obhajovat nezavislost soudnictvi, nesmi se nechat ovlivnit zajmy politickych stran, ve?ejnym min?nim nebo sd?lovacimi prost?edky, musi vystupovat nezaujat? a bez p?edsudk? k u?astnik?m soudniho ?izeni a m?l by dbat o to, aby jeho rozhodnuti byla srozumiteln? a pe?liv? od?vodn?na). Nesmi p?sobit jako rozhodce nebo zprost?edkovatel ?e?eni pravniho sporu a nesmi zastupovat u?astniky soudniho ?izeni. Musi zachovavat nale?itou uctu k ostatnim soudc?m, jinym pravnik?m, zam?stnanc?m soudu ?i u?astnik?m ?izeni. Je take povinen dbat soustavnym vzd?lavanim o prohlubovani svych odbornych pravnich a dal?ich znalosti. O v?cech, o kterych se dozv?d?l v souvislosti s vykonem sve funkce, musi zachovavat ml?enlivost, a to i po skon?eni vykonu sve funkce, leda?e ho teto povinnosti zprosti p?edseda soudu (p?edsedu soudu p?edseda vy??iho soudu, p?edsedu nejvy??iho soudu prezident republiky). ^[30]

Zakon o soudech a soudcich stanovi, kdy soudce rozhoduje samostatn? jako samosoudce a kdy v soudnim senatu , jako jeho ?len ?i p?edseda. Rozvrh prace pak ur?i, ktery konkretni soudce danou v?c projedna a rozhodne (tzv. zakonny soudce ). Na rozhodovani v soudnim senatu se mohou podilet i lai?ti p?isedici . D?stojnost soudniho ?izeni je podtr?ena tim, ?e soudce i p?isedici je vedou v u?ednim od?vu, talaru .

Dlouhodob? soudi na v?ech stupnich ?eskych obecnych soud? zhruba 3 tisice soudc?. ^{[pozn. 2]} Nadpolovi?ni v?t?ina z nich se k roku 2014 sdru?ovala v ob?anskem sdru?eni stavovskeho typu, Soudcovske unii . ^[32] ?eska justice je v Evropske unii co do po?tu soudc? sedma nejv?t?i v p?epo?tu na obyvatele a pata nejrychlej?i v ob?anskopravnich a obchodnich sporech na soudech prvniho stupn?. ^[33]

Zanik funkce soudce [ editovat | editovat zdroj ]

Funkce soudce zanika, mimo p?ipady smrti a dobrovolneho vzdani se funkce, zejmena koncem roku, v n?m? soudce dovr?i 70 let. ^[34] Soudce nelze p?imo odvolat, ale je odpov?dny za p?ipadne karne provin?ni, spo?ivajici p?edev?im v zavin?nem poru?eni jeho povinnosti nebo v zavin?nem chovani nebo jednani, kterym naru?i d?stojnost sve funkce nebo ohrozi d?v?ru v nezavisle, nestranne, odborne a spravedlive rozhodovani soud?. ^[35] Tuto odpov?dnost pak projednava specializovany karny senat Nejvy??iho spravniho soudu , ve kterem krom? soudc? zasedaji i statni zastupci , advokati a pedagogove pravnickych fakult , p?i?em? navrh na zahajeni karneho ?izeni m??e podat prezident republiky, ministr spravedlnosti ?i p?edseda soudu v??i soudc?m jeho soudu i soudc?m soud? ni??iho stupn?. Podle zava?nosti karneho provin?ni pak lze soudci ulo?it karne opat?eni ve form? d?tky, sni?eni platu a? o 30 % na dobu ur?itou, odvolani z funkce p?edsedy senatu nebo uplne odvolani z funkce soudce. ^[36]

Soudci Ustavniho soudu [ editovat | editovat zdroj ]

Zvla?tni kategorii jsou soudci Ustavniho soudu . Je jich celkem 15 a jmenovani jsou prezidentem republiky se souhlasem Senatu na funk?ni obdobi 10 let. Opakovane jmenovani je mo?ne. Podminkou je:

• statni ob?anstvi ?eske republiky
• bezuhonnost
• plna svepravnost
• v?k nejmen? 40 let
• vysoko?kolske pravnicke vzd?lani
• nejmen? 10 let p?edchozi ?innosti v pravnickem povolani

Funkce se ujimaji slo?enim slibu do rukou prezidenta republiky: ?Slibuji na svou ?est a sv?domi, ?e budu chranit neporu?itelnost p?irozenych prav ?lov?ka a prav ob?ana, ?idit se ustavnimi zakony a rozhodovat podle sveho nejlep?iho p?esv?d?eni nezavisle a nestrann?.“

Na rozdil od soudc? obecnych soud? nemohou byt i jen prostymi ?leny politickych stran nebo politickych hnuti . ^[37]

Imunity [ editovat | editovat zdroj ]

Soudci obecnych soud? maji jiste omezene imunity ve vztahu k trestnimu ?izeni . Pokud je v souvislosti s jejich osobou zahajeno, musi o tom organ ?inny v trestnim ?izeni vyrozum?t Ministerstvo spravedlnosti a p?edsedu daneho soudu. Pokud pak jde o trestni stihani pro ?in spachany p?i vykonu funkce soudce nebo v souvislosti s tim, je mo?ne soudce trestn? stihat nebo vzit do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky. ^[38]

Vyznamn?j?imi imunitami jsou chran?ni soudci Ustavniho soudu. V?bec je nelze stihat pro p?estupek . ^[39] Trestn? stihat je pak lze jen se souhlasem Senatu, jestli?e ten souhlas odep?e, je trestni stihani po dobu trvani funkce vylou?eno. Zadr?et je mo?ne soudce Ustavniho soudu jen p?i spachani trestneho ?inu nebo bezprost?edn? pote, p?i?em? souhlas k tomu musi do 24 hodin od zadr?eni dat p?edseda Senatu, jinak je nutno jej propustit. ^[40]

Plat a dal?i po?itky [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k tomu, ?e soudce obecneho soudu i soudce Ustavniho soudu nesmi nejen byt prezidentem republiky, poslancem , senatorem nebo mit jakoukoli funkci ve ve?ejne sprav? , ^[41] ale take nesmi, krom? spravy vlastniho majetku a ?innosti v?decke, pedagogicke, literarni, publicisticke nebo um?lecke, zastavat ?adnou jinou placenou funkci ani vykonavat jinou vyd?le?nou ?innost, ^[42] je jedinym jeho p?ijmem plat soudce. Ten mj. zabezpe?uje jeho nezavislost. ^[43] Ur?en pak je, stejn? jako poslanc?m, senator?m, prezidentu republiky, ?len?m vlady a dal?im ustavnim ?initel?m , zakonem ?. 236/1995 Sb., o platu a dal?ich nale?itostech spojenych s vykonem funkce p?edstavitel? statni moci a n?kterych statnich organ? a soudc? a poslanc? Evropskeho parlamentu. ^[44] Otazka platu soudc? obecnych soud? ale vzhledem k pravidelnym zasah?m zakonodarce neni je?t? ustalena a je proto pravideln? ?e?ena Ustavnim soudem (k roku 2024 bylo vyhla?eno 18 nalez?), podle jeho? judikatury v?ak ma byt plat soudc? stabilni veli?inou a nema podlehat neustalym restrikcim ze strany zakonodarne moci. ^{[45] [46]}

Soudc?m obecnych soud? je hruby m?si?ni plat stanoven, bez ohledu na p?ipadnou praci p?es?as, jako sou?in platove zakladny a platoveho koeficientu . Platova zakladna ?ini v ka?dem kalenda?nim roce trojnasobek pr?m?rne hrube m?si?ni mzdy v celem narodnim hospoda?stvi (p?vodn? jen v nepodnikatelske sfe?e) za p?edminuly kalenda?ni rok. Vy?i platove zakladny vyhla?uje Ministerstvo prace a socialnich v?ci pro p?islu?ny kalenda?ni rok ve Sbirce zakon?. Platovy koeficient se pohybuje podle typu soudu a podle let uznatelne praxe toho ktereho soudce od 0,88 (soudce okresniho soudu s praxi do 5 let) a? do 1,84 (soudce vrchniho soudu s praxi nad 30 let nebo soudce nejvy??iho soudu bez ohledu na delku praxe). P?edsedove senat? a soudni funkciona?i jej maji v?dy o n?co vy??i, maximalni vy?e 2,5 je u p?edsed? Nejvy??iho soudu a Nejvy??iho spravniho soudu. Krom? platu soudc?m nale?i i pau?alni nahrada vydaj?, na rozdil t?eba od poslanc? ?i senator? v?ak jen ve form? vydaj? na reprezentaci a na odbornou literaturu ve vy?i 5,5 % platove zakladny m?si?n? a nahrada prokazanych vydaj? p?i pracovnich cestach. P?edsed?m vrchnich soud?, mistop?edsed?m a p?edsed?m nejvy??ich soud? je?t? nale?i ur?ita naturalni pln?ni, jako je slu?ebni byt ?i auto.

Patnact soudc? Ustavniho soudu ma vypo?et m?si?niho platu stejny, platovy koeficient je v?ak ve vy?i 2,06 (mistop?edsedove ve vy?i 2,49 a p?edseda ve vy?i 2,9). Nahrada vydaj? je jim poskytovana ve vy?i 30 % z platove zakladny (mistop?edsedove ve vy?i 33 % a p?edseda ve vy?i 37 %) a take maji narok na naturalni pln?ni nap?. ve form? slu?ebniho bytu ?i auta.

Vlada Petra Fialy prosadila, aby se plat soudce od roku 2024 nepo?ital jako dosavadni trojnasobek, ale nov? jako ?2,822nasobek“ pr?m?rne hrube m?si?ni mzdy v narodnim hospoda?stvi. ^[47] Toto trvale sni?eni bylo op?t napadeno ?alobami ze strany soudc? obecnych soud? a proto o n?m op?t rozhodoval Ustavni soud, ^[48] ktery ho jako protiustavni zasah do nezavislosti soudni moci zru?il. ^[49]

Slavni soudci [ editovat | editovat zdroj ]

Realne osoby [ editovat | editovat zdroj ]

• John Marshall
• Ooka Tadasuke
• Pilat Pontsky
• ?alomoun

Fiktivni soudci [ editovat | editovat zdroj ]

• kn??na Libu?e
• soudce Ti
• soudkyn? Barbara
• soudce Alexandr

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• J. Jirsa (vyd.): Kli? k soudni sini ? p?iru?ka pro za?inajici soudce a advokaty , LexisNexis, Praha 2006, 427 stran, ISBN   80-86920-11-9
• V. Knapp : Teorie prava , Praha 1995
• L. Pospi?il: Etnologie prava , Praha 1997
• J. Sokol: Moc, penize a pravo , Plze? 2007

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Pravnik
• Soud
• Samosoudce
• Soudni senat
• P?isedici
• Asistent soudce
• Justi?ni ?ekatel

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu soudce na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Soudce v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Tema Soudce ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo soudce ve Wikislovniku
• Registr soudc? ? Ministerstvo spravedlnosti ?eske republiky
• Stranky Soudcovske unie ?eske republiky
• Eticke zasady chovani soudce