한국   대만   중국   일본 
Sophie von La Roche ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Sophie von La Roche

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Sophie von La Roche
Sophie von La Roche na portrétě Georga Oswalda Maye z roku 1776
Sophie von La Roche na portret? Georga Oswalda Maye z roku 1776
Rodne jmeno Sophie Gutermannova von Gutershofen
Narozeni 6. unora 1730
Kaufbeuren
Umrti 18. unora 1807
Offenbach nad Mohanem
Misto poh?beni St. Pankratius
Povolani Spisovatelka, romanopiskyn?, hostitelka salonu
Narodnost N?mcove
Man?el(ka) Georg Michael Frank von La Roche (1753?1788)
D?ti Maximiliane Brentano
Rodi?e Georg Friedrich von Gutermann [1] a Regina Barbara von Unold [1]
P?ibuzni Sophie Brentano, Clemens Brentano , Christian Brentano, Georg Brentano, Kunigunde von Savigny, Ludovica des Bordes a Bettina von Arnim (vnou?ata), Christoph Martin Wieland (bratranec), Achim von Arnim
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Marie Sophie von La Roche roz. Gutermannova von Gutershofen ( 6. prosince 1730 , Kaufbeuren ? 18. unora 1807 , Offenbach nad Mohanem ) byla n?mecka spisovatelka, salonniere (hostitelka salonu ), romanopiskyn? , ktera v dob? osvicenstvi psala v sentimentalistickem stylu. Jedna se o prvni n?meckou finan?n? nezavislou spisovatelku, [2] [3] ktera byla vydavatelkou a autorkou prvniho n?meckeho ?asopisu pro ?eny s nazvem Pomona .

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Marie Sophie se narodila v Kaufbeurenu jako nejstar?i dit? leka?e Georga Friedricha Gutermanna p?vodem z Biberachu nad Rißou a jeho ?eny Barbary roz. Unholdove. Vyr?stala spole?n? s rodinou v m???anskem dom? a sve d?tstvi stravila v Lindau nebo Augsburgu . [4] Augsbursky patricij a pozd?ji starosta Jacob Wilhelm Benedikt von Langenmantel byl velkym p?itelem jejiho otce. [5] U?ila se brzy ?ist, pon?vad? jeji vzd?lani bylo pro jejiho pietistickeho a ambiciozniho otce velmi d?le?itym. Byla vychovavana klasicky jako ostatni divky v d?iv?j?i dob?. Dostalo se ji te? vychovani v podob? hudby, jazyk?, literatury, um?ni a v ?enskych pracich, pro tu dobu p?ili? d?le?itych. Jeji velke p?ani bylo nau?it se latinsky , tohoto vzd?lani se ji ov?em nedostalo. [4]

Po jejim uvedenim do spole?nosti se roku 1747 zamilovala do italskeho leka?e Giovanniho Ludovica Bianconiho (1717?1781); ze s?atku nakonec ov?em se?lo z d?vodu rozdilne konfese a odporu otc?. B?hem pobytu v Biberachu nad Rißou se v roce 1750 zasnoubila s tem?? o t?i roky mlad?im bratrancem Christophem Martinem Wielandem , n?meckym basnikem. Vztah ov?em take nevy?el, kv?li tomu, ?e Wieland cht?l jit studovat do Curychu a Tubingenu a Sophii se dlouhe odlou?eni nelibilo. [3]

Na konci roku 1853 se provdala za kurzmainzischenskeho radniho Georga Michaela Franka von La Roche (1720?1788), [6] spravce majetku a osobniho tajemnika sveho adoptivniho otce Friedricha von Stadium Warthausena , ministra zahrani?i Kurmainzu. Rodina nejd?ive ?ila v Mohu?i na kurfi?tskem dvo?e. Ze v?ech narozenych d?ti se dosp?leho v?ku do?ilo jen p?t: Maximiliane (4. kv?tna 1756?19. listopadu 1793), Fritz (10. prosince 1757?1814), Luise ?Lulu“ (13. kv?tna 1759?1832, pozd?ji Luise Mohnova), Carl (11. ledna 1766?1839) a Franz Wilhelm (16. dubna 1768?1791). [7] [3]

Od roku 1761 do roku 1768 byla Sophie von La Roche spole?nici a dvorni damou u sveho tchana na zamku Warthausen u Biberachu nad Rißou (kde se Sophie a Wieland zvonu setkali). Byla zde velice rozsahla knihovna (1400 svazk? ? 550 d?l), je? byla z v?t?i ?asti p?evezena na ?esky zamek Kozel pobli? Plzn? . Psala korespondenci ve francouz?tin? a ?asto doprovazela hrab?te do jeho venkovskeho sidla v Bonnigheimu. Jeji man?el byl hrab?tem jmenovan hlavnim exekutorem zamku Bonnigheim, tam ho Sophie nasledovala v roce 1770. Zde te? dokon?ila ? na radu sveho p?itele fara?e ? roman, ktery ji? po?ala psat ve Warthausenu ? P?ib?h sle?ny ze Sternheimu .

Po pracovnim p?esunu jejiho mu?e roku 1771 do Koblenze (pracoval zde jako trevirsky tajny rada) ?asto po?adala ve svem dom? v Koblenzi literarni salon, jeho? nav?t?vniky se stali Johann Wolfgang von Goethe , Johann Bernhard Besedow , Wilhelm Heinse , Johann Georg Jacobi nebo Johann Caspar Lavater . Jejim v?rnym p?itelem byl Johann Heinrich Jung , ktereho seznamila s Marii Salamonovou, kterou si pozd?ji vzal.

V roce 1780, p?t let pote, co byl jejimu man?elovi ud?len ?lechticky titul, byl jeji man?el propu?t?n kv?li sve kritice ?lechty a mni?stvi kurfi?tem Clemensem Wenzeslausem . Timto Sophiin literarni salon v Ehrenbreitsteinu nahle skon?il. Rodiny se ujal jejich p?itel Christoph Philipp Willibald von Hohenfeld ve ?pyru . D?m (Maxmilianstraße 99), kde nav?t?vovala take n?meckeho basnika Friedricha Schillera , je?t? existuje a je bran jako jeji pam?tni misto. [8] V teto dob? vedla Sophie von La Roche korespondenci s vide?skou skladatelkou a pianistkou Marii Theresii von Paradis , ktera Sophii b?hem sveho evropskeho turne od roku 1783 mnohokrate nav?t?vovala. Maria Theresia Paradis provozovala svou vlastni ?kolu pro nevidome a salon filozoficke hudby ve Vidni a prost?ednictvim korespondence se Sophii von La Roche byla v?dy informovana o udalostech a nazorech na ?Zapad?“. Roku 1786 si po?idil par La Roche nemovitost v Offenbachu nad Mohanem a to takzvany grilovaci d?m. O dva roky pozd?ji Sophie ovdov?la; v d?sledku francouzske okupace leveho b?ehu Ryna roku 1794 p?estala dostavat sv?j vdovsky d?chod, tak?e byla nucena zajistit si ob?ivu prost?ednictvim svych literarnich d?l.

P?es dceru Maxmilianu, ktera se vdala za obchodnika a diplomata Petera Antona Brentata , se stala babi?kou n?meckeho basnika Clemense Brentata a n?mecke skladatelky Bettiny von Arnim . Kdy? Maxmiliane leta pan? 1793 nahle skonala, vzala si Sophie z jejich osmi nezletilych d?ti t?i divky na starost.

Sophie von La Roche pak vydavala velice sentimentalisticke romany (nap?iklad 1771 P?ib?hy sle?ny von Sternheim ? nejd?ive vydano anonymn? pod jmenem "vydavatele" Wielanda). Diky usp?chu tohoto romanu je Sophie von La Roche pova?ovana za prvni n?meckou finan?n? nezavislou spisovatelku. [4]

Jeji ?asopis Pomona byl prvnim n?meckym ?asopisem pro ?eny (1783?1784). S timto filozofickym vzd?lavacim a osv?tovym ?asopisem stala Sophie von La Roche v p?ikrem kontrastu s modnimi ?asopisy te doby, ktere se zam??ovaly hlavn? na vn?j?i krasu ?slabeho pohlavi“, aby ?eny mohly byt pova?ovany za ?mu?ske ozdoby“ v dosud patriarchalni spole?nosti. [9]

V tomto ?asopise uctila te? hudebniho vydavatele a impresaria Heinricha Phillipa Boßlera , s kterym vedla v?ely kontakt. [10]

Ve sve t?inacte knize O poezii a pravd? napsal Goethe o Sophii von La Roche tyto v?ty: "Byla to nejkrasn?j?i N?mka, nemohu ji srovnat s ?adnou jinou. ?tihle a jemn? stav?na, spi?e v?t?iho vzr?stu, ktera i ve svych vy??ich letech si um?la zachovat ur?itou eleganci, ktera se elegantn? pohybovala mezi chovanim u?lechtile damy a hodne bur?oazni ?eny."

Sophie von La Roche je poh?bena v Kostele sv. Pankrace v m?stske ?asti Offenbach-Burgel . Jeji smrt byla zmin?na i v Ausburgu: "18. unora 1807 zem?ela v 77 letech v Offenbach nad Mohanem znama spisovatelka, tajna statni poradkyn?, Sophie von La Roche, rozena Gutermannova." [11]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • P?ib?h sle?ny ze Sternheimu . ?erpano z originalnich dokument? a jinych spolehlivych zdroj?. 2 svazky. Vydano v Lipsku 1771.
  • Umin?nost lasky a p?atelstvi. Vydano v Curychu 1772.
  • Rozar?iny dopisy jeji p?itelkyni Marian? von St**. 3 svazky. Altenburg 1780?1781.
  • Pomona. ?pyr 1783?1784.
  • Dopisy Lin?, kniha pro mlade ?eny, ktere cht?ji vzd?lavat sve srdce a mysl. Mannheim 1785.
  • Nove moralni p?ib?hy. Altenburg 1786.
  • Deni?ek o cest? skrz ?vycarsko. Altenburg 1787.
  • Deni?ek o cest? skrz Francii. Altenburg 1786.
  • Deni?ek o cest? skrz Holandsko a Anglii. Offenbach 1788.
  • P?ib?hy Mißi Lony a p?kneho spolku. Gotha 1789.
  • Dopisy o Mannheimu. Curych 1791.
  • Popis ?ivota Frideriky Baldingerove, psany od ni, s p?edmluvou Sophie von La Roche. Offenbach nad Mohanem 1791.
  • Rozarie a Cleberg na venkov?. Offenbach nad Mohanem 1791.
  • Vzpominky z me t?eti cesty do ?vycarska. Offenbach nad Mohanem 1793.
  • Dopisy Lin? jako matce. 2 svazky. Lipsko 1795?1797.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Sophie von La Roche na n?mecke Wikipedii.

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org . 2003.
  2. ↑ Ursula Kohler-Lutterbeck, Monika Siedentopf: Lexikon der 1000 Frauen. Dietz-Verlag. Bonn 2000, ISBN 3-8012-0276-3 , S. 198.
  3. ↑ a b c Christa Berge, Helga Ilgenfritz: Kaufbeurer Frauenlexikon. Holzheu-Verlag, Mering 2011, ISBN 978-3-938330-12-8 , S. 65?68.
  4. ↑ a b c Juliane Ziegler: Vorbilder: Eine unabhangige Frau. In: Chrismon plus. Januar 2015, S. 29.
  5. ↑ Wolfgang Zorn: Bayerisch-Schwaben in der Geschichte der Munchner Akademie der Wissenschaften. In: Land und Volk, Herrschaft und Staat in der Geschichte und Geschichtsforschung Bayerns. Karl Alexander von Muller zum 80. Geburtstag (= Zeitschrift fur bayerische Landesgeschichte. Band 27). Beck, Munchen 1964, S. 286?301, hier: S. 288, 292 ( Digitalisat beim Munchener Digitalisierungszentrum; Ausschnitte bei Google Books ).
  6. ↑ Klaus Gunzel: Die Brentanos. In: Zeit Online . 24. September 1993, abgerufen am 11. Marz 2019, S. 2.
  7. ↑ Kurzbiografie Sophie von La Roche Archivovano 12. 4. 2016 na Wayback Machine . von Rebecca Holcomb.
  8. ↑ Matthias Nowack: Hohenfeldsches Haus ? ?Gedenkraum, Sammlerparadies, Stoberstube!“ Archivovano 28. 4. 2018 na Wayback Machine . Auf: speyer.de , abgerufen am 5. April 2016.
  9. ↑ Augspurgischer Intelligenz=Zettel (AIZ), Nr. 48, 2. Dec. 1782, S. 197.
  10. ↑ SCHNEIDER, Hans. Der Musikverleger Heinrich Philipp Bossler 1744?1812. Mit bibliographischen Ubersichten und einem Anhang Mariane Kirchgeßner und Boßler. . Tutzing: Selbstverlag Hans Schneider, 1985. ISBN   3-7952-0500-X . S. 8, 69.  
  11. ↑ Augspurgischer Intelligenz=Zettel (AIZ), Nr. 51, 28. Februar 1807, S. 3.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sophie_von_La_Roche&oldid=23738623 “