Software jako slu?ba , (anglicky) Software as a Service , p?ipadn? SaaS je model poskytovani software u?ivatel?m formou p?edplatneho, kdy u?ivatel plati za obdobi ve kterem mu je dany software poskytovan. Tento software m??e u?ivatel provozovat jak na vlastnim hardwaru (typicky nap?. Microsoft Office 365), pak jde o tzv. SaaS computing, tak m??e byt provozovano na externim vybaveni a zp?istupn?no u?ivateli typicky prost?ednictvim webove aplikace - pak jde o SaaS cloud. SaaS vznikla jako reakce na pot?ebu sni?ovani naklad? na software, rychleho nasazeni a outsourcingu . Vyu?ivanim SaaS mohou firmy take redukovat p?ime naklady na nakup softwaru, jeliko? naklady na licenci on-demand byvaji men?i a v p?ipad? cloud ?e?eni neni pot?eba nap?iklad licence na servery. SaaS spada u?etn? do provoznich naklad? (OpEx), zatimco naklady na zakoupeni licence jsou investi?nimi naklady (CapEx), co? m??e byt rovn?? vyhodne.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

O konceptu ?software as a service“ se poprve za?alo hovo?it v roce 1999 a toto ?e?eni bylo pova?ovane jako velice perspektivni v Bennett et al. ? tema ?Service Based Software“ ^[1] . I kdy? pojem ?software as a service“ byl od teto doby hodn? zmi?ovan, zkratka SaaS byla poprve pou?ita o n?kolik let pozd?ji v knize ?Strategic Backgrounder: Software as a Service“ ^[2] od Software & Information Industry's eBusiness Division, ktera byla publikovana v unoru 2001.

V poslednich letech diky navy?eni p?enosove kapacity Internetu a siti WAN se rozvinul outsourcing informa?nich system? hostovanim aplikaci. Pomoci outsourcingu se podniky sna?i p?edev?im vyt?snit maximum aktivit, ktere nesouviseji s primarnim p?edm?tem jejich podnikani, mimo ramec organizace. Dal?imi cili je zlep?eni cash flow , eliminace rizik a rozlo?eni naklad? na software v ?ase takovym zp?sobem, aby nedochazelo ke zbyte?nemu jednorazovemu finan?nimu zati?eni. SaaS umo??uje take rozvoj systemu bez investic do hardwaru a pouze dochazi k nakupu novych licenci na u?ivatele.

P?edch?dcem SaaS byl obchodni model ASP (Application Service Provisioning), ale p?ed ?asem relativn? zanikl. Nyni se diky zvy?eni kapacity Internetovych p?ipojek vraci v podob? konceptu SaaS (Software as a Service) vyu?ivajiciho hosting aplikaci.

SaaS [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem SaaS je ?asto spojovan p?eva?n? s business softwarem a hlavn? se zp?sobem levneho po?izeni aplikace, ktera by nabizela stejnou funkcionalitu jako klasicke ?e?eni, ale za mnohem men?i finan?ni prost?edky. ?asto byva take tento koncept zam??ovan s pojmem Web 2.0 , ale hlavni odli?nost s SaaS je, ?e se jedna o klasicke ?e?eni informa?niho systemu, ktere je nabizeno bu? p?es webove rozhrani, anebo provozovano na vlastnim HW.

Nasazenim SaaS ?e?eni odpadaji investice do aplika?niho softwaroveho baliku, ktera se odepisuje n?kolik let. Zakaznik jednodu?e vyu?iva softwarovou funkcionalitu na dalku jako slu?bu. Dale zakaznik plati provozni naklady, ktere lze jednodu?e p?imo odepsat jako provozni naklady. SaaS aplikace jsou obvykle u?tovany ve form? poplatku na u?ivatele. Ob?as SaaS byva u?tovan za ur?ity minimalni po?et u?ivatel? a je obvykle p?idavani extra poplatk? za p?idane slu?by, prostor v databazi na pevnem disku a podobn?. Ceny na u?ivatele se take v?t?inou neodli?uji mezi typy u?ivatel?, co? byva typicke u klasickych softwarovych aplikaci.

Poskytovatel SaaS softwaru m??e hostovat aplikaci na vlastnich serverech, serverech zakaznika, nebo tato funkce m??e byt sv??ena t?eti stran?. Typickym p?ikladem je nap?iklad hostovana aplikace Microsoft Dynamics CRM , kdy je v Severni Americe nabizena v ramci Live u?t? a v ?eske republice tuto aplikaci hostuje a nabizi na svych za?izenich spole?nost Logos pod nazvem CRM Hosting. Pokud se jedna o CRM, co? je v sou?asne dob? asi nej?ast?j?i p?iklad Saas, tak jako prvni p?i?la s touto funkcionalitou spole?nost Salesforce. V sou?asne dob? podobne ?e?eni nasazuje prav? Microsoft anebo Oracle-Siebel , jako reakce na silne postaveni konkurence. Mezi dal?i aplikace, ktere jsou nabizeny formou SaaS pat?i nap?iklad video konference, system pro vym?nu dat v oblasti dopravy a logistiky pod nazvem Cargopass , Rapid Application Development platforma s ?e?enimi pro podporu ITIL proces? a ?izeni projekt? ObjectGears ?i aplikace pro ?izeni lidskych zdroj?, u?etnictvi, e-mail a podobn?.

Limitujici faktory [ editovat | editovat zdroj ]

SaaS byl p?vodn? pova?ovan jako potencialni bezpe?nostni a opera?ni riziko. Mnoho firem si p?eje dr?et vlastni data pod interni kontrolou. V posledni dob? ale SaaS poskytovatele maji zabezpe?ene servery a data lepe ne? v?bec samotni zakaznici mohou mit a nabizeji ?asto dal?i p?idane slu?by je?t? pro lep?i zabezpe?eni. Dale je znama skute?nost, ?e v?t?ina krade?i dat je provad?na vlastnimi zam?stnanci a ne konkurenci a podobn?.

Dal?im ?asto zmi?ovanym limitujicim faktorem je obti?na p?izp?sobitelnost. V dne?ni dob? ale ji? mnoho poskytovatel? upravilo sve aplikace tak, ?e umo??uji relativn? jednodu?e rozsahle upravy aplikace a zarove? velmi intuitivn?. Zakaznik je tudi? schopen sam upravit aplikaci podle svych pot?eb. Dale poskytovatele nabizeji dal?i p?idane slu?by a baliky pro p?izp?sobeni podle jednotlivych segment? podnikani a podobn?. Otazkou z?stava propojeni s ostatnimi firemnimi aplikacemi. Poskytovatele, ale postupn? p?idavaji funk?nosti, ktere tuto situaci zlep?uji.

P?inosy SaaS [ editovat | editovat zdroj ]

Model SaaS p?ina?i zakaznikovi i dodavateli vyrazne vyhody. Hlavnim kladem pro ob? strany je, ?e spolu sdileji rizika i odm?ny. Z hlediska zakaznika jde dale p?edev?im o nasledujici p?inosy:

• Po?ate?ni naklady jsou vyrazn? ni??i.
• Naklady jsou p?edem zname a bez p?ekvapivych navy?eni.
• Sou?asti slu?by je pr?b??ne vylep?ovani softwaru a podpora.
• Zakaznik se m??e svobodn? rozhodnout p?ejit k jinemu dodavateli, pokud slu?ba nespl?uje o?ekavane p?inosy. Nutno v?ak podotknout, ?e p?echod m??e byt komplikovany.
• Redukovat dodate?ne naklady a zam??it se na core-business .
• Zakaznik vi, ?e nebude kupovat ? shelfware “ ? software, ktery bude pouze le?et na polici.

Z hlediska dodavatele ur?it? stoji za zminku nasledujici vyhody:

• M??e se spolehnout na tr?by z pravidelnych splatek.
• Lep?i p?izp?sobeni jednotlivym zakaznik?m.
• M??e lepe strukturovat upgrade softwaru a technickou podporu.
• Obchodni model se odviji od poskytovane slu?by a jejiho p?inosu pro zakaznika, dodavatel tak ma lep?i ?anci, ?e si udr?i zakazniky.
• M??e uplatnit alternativni licen?ni model, ktery vede k p?ir?stkovemu podnikani.
• Dodavatel zakaznikovi poskytuje pouze vystupy jim dodavaneho software, ne jeho zdrojove kody ? tim se eliminuje jejich krade? resp. ilegalni kopirovani.

Popularni SaaS [ editovat | editovat zdroj ]

• Salesforce ( CRM )
• Microsoft 365 (kancela?sky software)
• Box (sdileni soubor?)
• Google Apps (r?zne)
• Amazon Web Services
• Concur (obchodni cestovani)
• Zendesk (slu?by pro zakazniky)
• DocuSign (sdileni dokument?)
• Dropbox (souborove ulo?i?t?)
• Slack (online IM )
• Adobe Creative Cloud (obrazovy editor)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu software as a service na Wikimedia Commons
• Vizualni mapa odv?tvi SaaS
• InfoWorld InfoClip video: Software as a Service
• Analyza, jak Oracle, Micrsosoft, IBM, SAP odpovidaji na SaaS revoluci

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Platform as a Service