한국   대만   중국   일본 
Sofiste ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Sofiste

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Platon . Mramorova kopie busty od Silania kolem roku 370 p?. Kr. zhotovene pro athenskou Akademii .
Platonova Akademie na mozaice z Pompeji

Sofiste je ozna?eni pro staro?ecke u?itele a filosofy , kte?i p?sobili v 5. a 4. stoleti p?. n. l. Jmeno pochazi z ?eckeho sofos ("moudry") a sofistai (?u?itele moudrosti“) a charakterizuje tak jejich ?innost ? sofiste obchazeli m?sta a profesionaln? vyu?ovali nejr?zn?j?im naukam, jako nap?iklad po?ta?stvi, astronomii, geometrii, hudb? a zejmena retorice . Zabyvali se psanim ?e?i p?ed soudem (kde p?ipadn? take sami vystupovali) a ?e?nictvim ve shroma?d?nich a na ve?ejnosti (Platon, Faidros 261b4).

Na?e v?domosti o sofistech ?erpame hlavn? z Platonovych dialog?, kde Sokrates vystupuje jako jejich odp?rce. Dnes je sofista hanlive ozna?eni ?lov?ka, ktery provozuje sofistiku , tj. zam?rn? pou?iva klamave a logicky nekorektni usudky a argumenty k vyvozovani chybnych zav?r?, kterymi zdanliv? dokazuje n?co nespravneho, nepravdiveho.

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Sofiste netvo?ili jednotnou ?kolu a navzajem si byli spi?e konkurenty. Jejich vyskyt v r?znych obcich antickeho ?ecka v ur?ite dob? nazna?uje, ?e jejich zp?sob my?leni a vyu?ovani odpovidal tehdej?i spole?enske situaci v ?ecku. Od tehdej?ich filosof? se odli?ovali tim, ?e se moudrosti a vy?e?nosti zabyvali pro vyd?lek. Platon?v Gorgias charakterizuje sve um?ni jako "schopnost p?emlouvat na soud?, v rad? i ve sn?mu" [1] a i z jinych naznak? je patrne, ?e sofiste nabizeli ?e?nicke slu?by u soud? a slibovali take svym ?ak?m, ?e budou mit p?ed soudem usp?ch. Zejmena v  demokratickych obcich to z?ejm? mnozi uvitali.

N?kte?i vyznamni sofiste a jejich vyroky [ editovat | editovat zdroj ]

Sofisty lze chronologicky rozd?lit na star?i, mlad?i a tak zvanou druhou sofistiku.

Protagoras z Abder (asi 481-411 p?. n. l.), ?ak Demokrit?v . Podle vlastnich slov do ust mu vlo?enych Platonovym dialogem Protagoras (319a, p?eklad F.N.) u?il toho, kdo se stane jeho ?akem "rozva?nost i v soukromych v?cech, aby co nejlepe spravoval sve hospoda?stvi, i ve v?cech obecnich, aby byl co nejschopn?j?i ?inem i slovem ?iditi v?ci obce."

?lov?k je mirou v?ech v?ci; jsoucich, ?e jsou, a nejsoucich, ?e nejsou. (zl. B 1 ze Sexta)
O bozich nelze v?d?ti ani ?e jsou, ani ?e nejsou, ani jakou maji podobu. (zl. B 4 z Diogena, Eusebia aj.)

Gorgias z Leontin (asi 483-375 p?. n. l.), ?ak Koraxe ze Syrakus , retor.

Nic neni, a je-li n?co, je to nepoznatelne, a je-li n?co poznatelne, je to nesd?litelne a nevysv?tlitelne.

Thrasymachos z Chalkedonu (asi 459 p?. n. l. ? 400 p?. n. l.), ktery vystupuje jako postava v Platonov? Ustav?.

Ja tvrdim, ?e spravedlive neni nic jineho ne? to, co je prosp??ne pro siln?j?iho. (Platon, Ustava 338.)

Hippias z Elidy Podle Platonova dialogu (Protagoras) vyu?oval po?ta?stvi, astronomii, geometrii a hudb?, v?em ?i n?ktere z t?chto nauk.

Nebo? ti jini tyraji mlade lidi; kte?i utekli od odbornych nauk, ty proti jejich v?li vodi zase nazp?t a vrhaji je do odbornych nauk, u?ice je po?ta?stvi a astronomii a geometrii a hudb? ? p?i tom pohledl na Hippiu ?... (Platon, Protagoras 318e)

Mezi dal?i sofisty pat?i nap?. Prodikos z Keu , Lykofron , Kallikles , Antifon ?i Kratylos .

Druha sofistika je o?iveni sofisticke argumentace v ?im? ve 2. stoleti: Dion z Prusy , Herodes Atticus a dal?i.

Sofiste, Sokrates a Platon [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim zdrojem na?ich v?domosti o sofistech jsou Sokratovy polemiky s nimi, jak jsou zapsany v Platonovych dialozich Gorgias , Protagoras , Hippias V?t?i , Hippias Men?i a Sofistes .

V Platonov? dialogu Protagoras (313c,d) upozor?uje Sokrates Hippokrata (osoba odli?na od Hippokrata z Kosu ), na u?ivani ?e?nictvi ? ulisneho lahod?ni, jak o?klivy druh ?e?nictvi ozna?uje v dialogu Gorgias -, p?i ziskavani svych ?ak? sofisty:

Sokr. Neni-li pak, Hippokrate, sofista jakysi obchodnik nebo kupec se zbo?im, kterym se ?ivi du?e? Mn? aspo? se zda, ?e to je n?kdo takovy.
Druh. A ?im se ?ivi du?e, Sokrate?
Sokr. Zajiste naukami, d?l jsem ja. A jen a? nas, p?iteli, sofista neoklame vychvalovanim toho, co prodava, jako to d?laji prodava?i t?lesnych potravin, obchodnik a kupec.

V dialogu Sofistes Platon vypo?itava na vice mistech, kdo je to vlastn? sofista, jeliko? stejny nazev sofista ozna?oval r?zne dovednosti (Sofistes 232a); nap?iklad jeden ze zav?r?:

Theaitetos: ?ici o n?m, ?e je moudry, je asi nemo?ne, kdy? jsme ho prohlasili za neznaleho; ale proto?e je napodobitelem moudreho, dostane patrn? jakesi pojmenovani podle n?ho a je mi u? skoro jasne, ?e o tom mu?i je t?eba ?ici, ?e to je doopravdy ten docela skute?ny sofista.
Host z Eleje: Je tu tedy napodobovaci ?innost, projevujici se v um?ni zapletati do rozpor?, ktere nale?i k zaludne ?asti um?ni pracujiciho se zdanim, rodu p?eludoveho, kejkli?stvi v ?e?ech, ne bo?ska, nybr? lidska ?ast tvo?eni, odd?lena od um?ni obrazotvorneho. Kdo ?ekne, ?e skute?ny sofista pochazi z takoveho p?vodu a krve, vyslovi, jak se podoba, ?istou pravdu.
(p?eklad Franti?ka Novotneho 268 b,c,d)

Je ov?em t?eba ?ict, ?e nap?iklad k Prodikovi z Keu nebyva Platon p?ili? kriticky, av?ak i Gorgiu v dialogu Gorgias li?i jako mirneho ?lov?ka, schopneho naslouchat; snad proto, ?e n?kterym sofist?m p?isuzoval ur?itou miru v?d?ni.

Athenska ?aloba vytyka Sokratovi, "?e zkouma v?ci pod zemi i nebeske, ?e slab?i d?vody ?ini siln?j?imi a ?e tomu u?i i jine" [2] , podobn? jako u?eni sofist?. Aristofanova satiricka komedie Oblaka li?i Sokratovu ?kolu jako misto, kde se mladi mu?i u?i p?ehadat podivnymi argumenty sve rodi?e, a zarove? li?i, jak u?itel i ?aci zoufale shan?ji n?co k sn?dku. W. K. C. Guthrie, ktery napsal "Historii ?ecke filosofie", proto ?adi i Sokrata mezi sofisty a ost?e polemicky ton p?isuzuje Platonovi. [3]

Sofistika [ editovat | editovat zdroj ]

Z vy?e zmin?neho a mo?na ne nestranneho Platonova vyli?eni mohl i nemusel vzniknout pozd?j?i hanlivy vyznam slova sofista a sofistika, toti? na prvni pohled p?esv?d?ivy zp?sob argumentace, zalo?eny v?ak ?asto na dvojzna?nostech a jinych tricich ? viz Eristika -, ktere poslucha? v prvni chvili neprohledne. Jako p?iklad sofistiky v tomto smyslu se tradi?n? uvadi nasledujici argumentace (druhem argumentace je zde sylogismus ): "My? je slabika. - My? hry?e. - Tak?e slabika hry?e." (Nesmysl vznika tim, ?e "my?" poprve znamena slovo "my?", podruhe hlodavce.)

Zhodnoceni [ editovat | editovat zdroj ]

Historicke hodnoceni sofist? tedy musi byt opatrne. Byli to patrn? prvni profesionalni u?itele, kte?i sve slu?by nabizeli ka?demu, kdo je ochoten zaplatit. N?kte?i moderni badatele jim proto p?isuzuji zasluhu o jistou "demokratizaci" vzd?lanosti, je? byla d?ive privilegiem aristokracie .

Z dochovanych vyrok? (viz vy?e) se zda, ?e sofiste skute?n? byli myslitele skepti?ti, ?e dovedli ne?ekan? zpochyb?ovat zdanlive samoz?ejmosti ? nap?iklad mo?nosti lidskeho poznani ? a mo?na i zavedene zvyky, oby?eje a nabo?enstvi sve obce. Kallikleovu obhajobu sily a moci proti pravu a spravedlnosti, co? jsou podle n?ho jen nep?irozene nastroje, jak si otroci a slabi podrobuji ty nejlep?i a nejsiln?j?i, pozd?ji rozvinul Nietzsche . Mo?na nazna?uje, ?e sofiste byli ochotni relativizovat moralku a jako ?e?nici obhajovat u soudu i v?ci t??ko obhajitelne. Jen tak si lze toti? vysv?tlit, ?e byli patrn? pronasledovani a vyhan?ni z m?st, [4] proto?e se ob?ane citili jejich u?enim ohro?eni. N?co podobneho ov?em platilo i o Sokratovi.

M??eme snad p?edpokladat, ?e mezi sofisty byli jak va?ni myslitele, tak take lide bez skrupuli, ochotni hajit kohokoli a cokoli. V?t?inou asi p?sobili jako profesionalni u?itele, advokati a popularizato?i. Sofiste v?ak v ka?dem p?ipad? m?li velky podil na vyvoji retoriky a pat?i mezi zakladatele kritiky poznani. Pozd?j?i filosoficka tradice, siln? ovlivn?na dilem Platonovym, je mo?na hodnotila jednostrann?, tim v?t?i efekt pak zp?sobilo, kdy? nap?iklad Nietzsche za?al jejich stanoviska hajit.

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Sofiste relativizovali vladnouci nazory a hodnoty sve doby a lze jim p?iznat zasluhu o velky obrat filosofie, k n?mu? do?lo v jejich dob? a patrn? i s jejich p?i?in?nim:

  • p?eneseni pozornosti od p?irody k ?lov?ku;
  • p?edm?tem se stalo my?leni samo, kriticke zkoumani podminek a hranic my?leni;
  • kriticke zkoumani moralky a jeji za?len?ni do filosofie jako etiky;
  • rozvoj stylistiky a retoriky.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Platon, Gorgias 454b.
  2. Obrana Sokratova 19b.
  3. W. K. C. Guthrie, History of Greek Philosophy . Cambridge 1969, III. 399.
  4. Platon, Gorgias 456e.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kirk ? Raven ? Schofield, P?edsokratov?ti filosofove . Praha: Oikumene 2004
  • Graeser, ?ecka filosofie klasickeho obdobi . Praha: Oikumene 2000
  • Vojt?ch Zamarovsky, ?ecky zazrak. Praha: Mlada fronta 1972
  • H. J. Storig, Male d?jiny filosofie . 5. vyd. Praha: Zvon 1996.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]