Socialismus 21. stoleti (te? socialismus pro 21. stoleti ) je novy model socialismu , ktery se sna?i vyvarovat chyb, je? vedly k neusp?chu socialismu koncem 20. stoleti , a zarove? se sna?i reagovat na podminky 21. stoleti.

Za duchovniho otce tohoto modelu je pova?ovan Heinz Dieterich Steffan ^{[1] [2]} (1943), levicov? zam??eny politolog n?meckeho p?vodu, ?ijici v Mexiku , poradce venezuelskeho prezidenta Huga Chaveze . Dal?im, kdo se podilel na rozpracovani teto ideologie, je Michael A. Lebowitz ^[3] , emeritni profesor ekonomie na Universit? Simona Frasera ve Vancouveru ( Kanada ), stoupenec marxismu .

Podle Heinze Dietericha nezdar socialismu 20. stoleti byl zp?soben lidskymi chybami a neru?i platnost socialismu jako takoveho. Je t?eba vymyslet ?novy socialismus“ p?izp?sobeny podminkam 21. stoleti.

Teorie ? zakladni principy [ editovat | editovat zdroj ]

Definovani socialismu 21. stoleti neni podle H. Dietericha dosud ukon?eno, nebo? se stale vyviji, je v?ak ji? mo?ne ur?it jeho zakladni principy. ^[4]

• V politicke oblasti: Pou?iti politicke moci ve prosp?ch v?t?iny a u?astnicka demokracie na mistni, regionalni a narodni urovni. Respektovani politickeho pluralismu . Odvr?eni p?ebyrokratizovaneho statu a systemu jedine strany, jedine odborove organizace a jedine doktriny.

• V ekonomicke oblasti: Ekonomika slou?ici pot?ebam komunit, kolektivni vlastnictvi vyrobnich prost?edk?, dale spole?ne ?izeni ( Co-Management ) ^[5] , na kterem se podili kapital i pracovni sily. Vnit?ni a udr?itelny rozvoj. Respektovani trhu a soukromeho vlastnictvi. Odmitnuti utla?ovani pracovnik?, vyhradni statni vlastnictvi vyrobnich prost?edk?.

• V socialni oblasti: Ceni si socialnich prav, socialnich hnuti, organizovanych komunit, rovnosti a socialniho zapojeni. Respektovani t?idnich rozdil? a odmitnuti t?idniho utlaku.

• V geopoliticke oblasti: Formovani Latinskoamerickeho mocenskeho bloku ( ALBA ) jako integra?niho modelu. Respektovani mezinarodnich smluv. Odmitnuti neoliberalismu a US imperialismu .

• V hodnotove oblasti: Solidarita, kolektivni prosp?ch, humanismus nad ekonomikou, svoboda a rovnost, flexibilita. Respekt k mistnim kulturam a historickym podminkam. Zavr?eni egoismu, konkuren?nich zavod? uvnit? komunity, korupce a akumulovani velkeho mno?stvi pen?z jednotlivci.

Novy socialismus je mo?ny pouze v souvislosti s vysokou urovni vzd?lani, etiky a organizace vyrobnich sil, je to dlouhodoby projekt.

Bolivarovske revoluce ve Venezuele [ editovat | editovat zdroj ]

Hugo Chavez a socialismus 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Proces udajn? ^{[ zdroj? ]} vedouci ve Venezuele k socialismu 21. stoleti je nazyvan bolivarovskou revoluci. Hlavni principy socialismu 21. stoleti vyhlasil venezuelsky prezident Hugo Rafael Chavez Frias 30. ledna 2005 na V. sv?tovem socialnim foru v brazilskem Porto Alegre a Venezuela se podle tvrzeni venezuelskeho prezidenta stala prvni zemi, kde je socialismus 21. stoleti uvad?n do praxe.

Socialismus 21. stoleti podle Huga Chaveze neni synonymem pro marxismus . Ideov? ma vychazet z bolivarovskych tradic, ktere jsou lidem Latinske Ameriky bli??i, ne? evropske pojeti socialismu. Socialismus 21. stoleti se tak do jiste miry p?izp?sobil latinskoamericke mentalit?.

Tento model socialismu je udajn? ^{[ zdroj? ]} inspirovan k?es?anstvim . To ale udajn? neznamena, ?e musi byt nabo?ensky, nybr? ?e je zalo?en na socialnich my?lenkach evangelii a Noveho zakona jako celku; tedy na prvotni mezilidske vzajemnosti, kterou k?es?anstvi do jiste miry p?ina?elo ji? od dob Je?i?e Krista .

Zarove? se v?ak udajn? ^{[ zdroj? ]} jedna o socialismus zam??eny do budoucnosti a nekopirujici minule modely socialismu, jako nap?. socialismus z obdobi studene valky v polovin? 20. stoleti. Podle Hugo Chaveze se nejedna o statni socialismus, jak byl kdysi uplat?ovan v byvalem Sov?tskem svazu a Vychodni Evrop? nebo dnes na Kub? . Udajn? by m?l byt vice pluralitni a men? statn? centralizovany. P?esto Hugo Chavez podporuje kubansky re?im.

Socialismem 21. stoleti je tento novy model nazvan proto, ?e je udajn? ^{[ zdroj? ]} inspirovan hodnotami celosv?tov? uznavanymi na po?atku noveho stoleti. Schvaleni zmoc?ovaciho zakona, ktery umo??uje venezuelskemu prezidentovi vladnout 18 m?sic? prakticky neomezen? prost?ednictvim dekret? , je v?ak ost?e kritizovano z pozic zapadnich zemi. Tv?rci socialismu 21. stoleti poukazuji na dodr?ovani lidskych prav , av?ak nikoliv jen ob?anskych a politickych, ale take ekonomickych, socialnich a kulturnich, co? je ostatn? jedno z kli?ovych temat nap?iklad i komunismu . Dle slov svych tv?rc? je socialismus 21. stoleti zalo?en na solidarit?, bratrstvi, lasce, spravedlnosti, svobod? a rovnosti.

V souvislosti s vyhla?enim t?chto atribut? socialismu 21. stoleti Hugo Chavez take uvedl, ?e pokud demokracie je moci lidu a pro lid, nem??e existovat v takovem spole?enskem systemu, kde individualni zajmy jsou stav?ny nad zajmy kolektivni a kde kapital je d?le?it?j?i ne? lide.

P?t motor? revolu?niho procesu [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci bolivarovske revoluce byly realizovany programy boje s negramotnosti (Mission Robinson, Mission Riba), zavedeni bezplatne zdravotni pe?e pro nejchud?i obyvatelstvo (Mission Barrio Adentro), oboji za u?asti tisic? kubanskych dobrovolnik?, a vyvlastn?ni velkych latifundii a ladem le?ici p?dy ve prosp?ch chudych rolnik?. Dale dochazi ke znovuzestatn?ni kli?oveho pr?myslu, zejmena ropneho (za nahradu a s ponechanim men?inoveho podilu soukromym firmam).

8. ledna 2007 ohlasil Chavez program, soust?ed?ny na p?t motor? revolu?niho procesu. Jsou jimi:

1. Zmoc?ovaci zakon, ktery Chavezovi umo?ni po dobu jednoho roku vydavat dekrety se silou zakona. Bude podle n?j vyu?ivan nap?iklad k dal?imu znarod?ovani. (Koncem ledna 2007 parlament tento zakon schvalil s platnosti na 18 m?sic? a s omezenim na 11 oblasti politickeho, hospoda?skeho a spole?enskeho ?ivota. ^[6]
2. Zm?na ustavy, kde by m?lo byt prohla?eno, ?e Venezuela je ?bolivarovsky socialisticky stat“ a dale by v ni m?l byt omezen po?et funk?nich obdobi prezidenta. Otazkou je, co to bolivarovsky socialisticky stat vlastn? je.
3. Zahajeni kampan? ?za bolivarovske lidove vzd?lani“. To by m?lo zbourat stare hodnoty individualismu, kapitalismu a sobectvi.
4. ?Nova geometrie moci narodni mapy“, co? by m?lo byt hospoda?ske a kulturni povzneseni chudych okrajovych region? zem?.
5. ?Vybuch komunalni moci“ by m?l podle Chaveze spo?ivat ve zv?t?eni pravomoci komunalnim radam a postupnem vytvo?eni jakesi konfederace komunalnich vybor?, ktera by m?la nahradit kapitalisticky stat.

Kritika [ editovat | editovat zdroj ]

Socialismus 21. stoleti byva, stejn? tak Hugo Chavez, kritizovan. A to jak ze strany levicovych , tak i pravicovych politik?.

Krajni levice (ortodoxni marxiste , trockiste ) argumentuje tim, ?e se nejedna o skute?ny socialismus , proto?e nedojde k uplnemu vyvlastn?ni a znarodn?ni kapitalu . Dale neexistuje revolu?ni d?lnicka strana typicky marxistickeho ra?eni s vedouci ulohou ve spole?nosti , naopak je zde snaha Hugo Chaveze o sjednoceni a pod?izeni si v?t?iny politickych stran i odbor?. Dojde proto pouze k posileni statniho kapitalismu a nerovne postaveni d?lnik? a rolnik? z?stane. ^[7] Venezuel?ti komuniste se proto odmitli rozpustit do Chavezovy nove strany.

Pravice argumentuje tim, ?e socialismus 21. stoleti je dal?i utopickou ideologii, kterou Hugo Chavez obratn? vyu?iva k udr?eni si sve moci. Pen?zi ze zestatn?neho ropneho pr?myslu si pod zaminkou pe?e o ?kolstvi a zdravotnictvi kupuje p?ize? chudeho obyvatelstva, ktere tvo?i v?t?inu voli??. ^[8] Statem ?izene podniky ztrati mnoho stimul? sve motivace a stanou se neefektivnimi.

Opozi?ni strany namitaji, ?e je demokracie omezovana potla?ovanim nezavislych sd?lovacich prost?edk? a p?esunem stale v?t?i moci z parlamentu do rukou prezidenta. ^{[9] [10]} Hugo Chavez je ozna?ovan v lep?im p?ipad? za populistu, v hor?im za diktatora a n?kterymi americkymi politiky je p?irovnavan i k Hitlerovi ^[11] .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Krize ve Venezuele

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Progreso Weekly (anglicky)
• Venezuelanalysis (anglicky) Archivovano 12. 2. 2007 na Wayback Machine .
• Zprava Amnesty International za r. 2006