한국   대만   중국   일본 
Socialni psychologie ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Socialni psychologie

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
ikona
Tento ?lanek pot?ebuje upravy.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

Socialni psychologie je zakladni psychologickou disciplinou nachazejici se mezi psychologii a sociologii . [1] Da se zkoumat z hlediska jednak psychologickeho, nebo z hlediska sociologickeho. Psychologicke hledisko je vice orientovano na jedince, jeho vnimani socialnich situaci a jak tohle vnimani ovliv?uje jeho kognitivni procesy . [2] Pokou?i se za pomoci v?deckych metod porozum?t a zarove? vysv?tlit, jak je my?leni , cit?ni a chovani jedinc? ovliv?ovano skute?nou, p?edstavovanou ?i p?edpokladanou p?itomnosti druhych. Z hlediska sociologie se socialni psychologie vice zam??uje na vztahy mezi jedincem a skupinou, resp. spole?nosti, ve ktere je aktivnou sou?asti. [2]

Socialni psychologie je tedy v?da o chovani, pro?ivani a zku?enostech jednotlivce ve spole?nosti. Zabyva se zejmena zm?nami obsahu i formy du?evniho ?ivota ?lov?ka pod vlivem socialnich podn?t? a nasledny vliv t?chto zm?n na socialni vztahy akte??. P?edm?tem vyzkumu je tedy konkretni osoba, neboli socialni subjekt, ?ijici v konkretnich spole?enskych podminkach, jeho socialni interakce, socialni komunikace, postoje a socialni u?eni. [1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni podmin?nost chovani byla p?edm?tem zkoumani ji? od obdobi antiky. Jako samostatna v?da se socialni psychologie vytvo?ila na p?elomu 19. a 20. stoleti. Za zakladatele socialni psychologie jsou pokladani Emile Durkheim a jeho ?ak Levi-Strauss . Jejich p?inosem je pojmenovani jev? jako ?primat socialnich fakt?“, ?kolektivni reprezentace“, ?omezeni a pravidla“. Pojem ?socialni psychologie“ byl prv? pou?it v roku 1897 americkym psychologem a filozofem Jamesem Markem Baldwinem a ustalen v roku 1902 zasluhami Charlesa Hortona Cooleyho . [3] Mezi my?lenkove zdroje socialni psychologie m??eme za?adit teorii davu a masove psychologie ( Gustave Le Bon ), koncepci skupinove mysli ( William McDougall ) a psychologii narod? ( Wilhelm Wundt ). Za prvni socialn?-psychologicky vyzkum je ozna?ovana studie Normana Tripletta z roku 1898 zabyvajici se jevem socialni facilitace .

Za po?atek socialni psychologie jako samostatniho v?dniho oboru se obecn? pova?uje rok 1908 , kdy byly vydany prvni u?ebnice s ozna?enim socialni psychologie . ?lo o dila publikovany nezavisle od sebe autory a psychology Williamem McDougallem a Edwardem Alsworthem Rossem . [4] Po tomhle milniku sledujeme rychly rozvoj socialni psychologie zejmena v USA. Ve 30. letech se tomuto oboru v?novalo mnoho psycholog? , kte?i imigrovali do Spojenych stat? z nacistickeho N?mecka . Jednou z nejvyznamn?j?ich postav mezi nimi byl Kurt Lewin . St?edem pozornosti pak byly p?edev?im postoje a chovani v malych skupinach. V ?edesatych letech objevila socialni psychologie mno?stvi temat, nap?iklad poslu?nost v??i autorit? , kognitivni disonance nebo intervence p?ihli?ejicich . Moderni badatele se zajimaji mimo jine o socialni vnimani , atribuci a sebepojeti . Na za?atku 21. stoleti je socialni psychologie institucionalizovanou disciplinou s velkou ?i?i zab?ru a zna?nou hloubkou zpracovani jednotlivych temat. Krom? kognitivistickeho p?istupu je silnym explana?nim ramcem teorie socialni identity a vyviji se evolucionisticke p?istupy .

Vyvojova obdobi socialni psychologie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle autor? knihy Socialni Psychologie m??eme rozd?lit vyvojova obdobi na t?i etapy.

  1. Prvni obdobi (1908-1945) zna?i rozvoj socialni psychologie, ktera si v tomto obdobi hleda sve ohrani?eni a takte? se sna?i o zaslou?eni akceptace a uznani akademicke obce. [5]
  2. Druhe obdobi (1946-1969) zaznamenava roz?i?eni zab?ru socialni psychologie. V tomhle obdobi v?ak chybi celistva teorie, ktera by tenhle v?dni odbor zast?e?ovala a takte? se vykonava velke mno?stvi experimentalnich vyzkum? . [6]
  3. T?eti obdobi (1970-sou?asnost) se soust?edi na metodologii a prakticke vyu?iti socialni psychologie v ?ivot? ?lov?ka. [7]

Vyvoj v ?eskoslovensku [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky socialni psychologie v ?echach se datuji zpatky do roku 1871 , kdy psycholog Gustav Adolf Lindner publikoval sve dilo ?Ideen zur Psychologie der Gesellschaft als Grundlage der Socialwissenschaft“, v ?eskem p?ekladu ?My?lenky k psychologii spole?nosti jako zaklad socialni v?dy“. Tato publikace je historicky prvni knihou debatujici o p?edm?tech socialni psychologie na evropskem kontinentu. [4] Nasledn?, po rozpadu Rakousko-Uherska se roz?i?il prostor pro socialni psychologii kdy? se spole?nost za?ala zabyvat otazkami narodni mentality a narodniho charakteru. Touto problematikou se zabyvali nap?iklad Toma? Garrigue Masaryk , Emanuel Chalupny , Ferdinand Peroutka a Anton Jurovsky . Socialn?-psychologicka temata se za?ala probirat take na ?eskych univerzitach, ktere podlehaly trend?m sv?toveho vyvoje a? po dobu Druhe sv?tove valky , kdy byly univerzity nuceny p?eru?it ?innost. V roce 1946 byl zalo?en Ustav pro vyzkum ve?ejneho min?ni a spolu s nim se op?t vytva?i prostor pro navrat socialni psychologie jako v?decke discipliny. [8]

Oblast zkoumani [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni psychologie je v?decke studium efektu socialnich a kognitivnich proces? na zp?sob, jakym jedinci vnimaji jine lidi, zp?sob, jakym je ovliv?uji a vytva?eji si vztahy k nim. [9] Zabyva se p?sobenim lidi okolo nas, socialnich instituci a kultury na na?e my?leni, pro?ivani a konani a take p?sobenim na?eho vlastniho vnimani, p?edstav, vzpominek, my?lenek, pro?ivani a motivace na na? vztah ke sv?tu kolem a na na?e konani. Soust?e?uje se na jedince a jeho socialni chovani a postihuje toto chovani v situa?nim, kontextovem  a interak?nim ramci.

Socialni psychologie p?i vysv?tlovani lidskeho chovani spojuje dva obory: sociologii a psychologii. V ramci discipliny je mo?no rozli?it p?istupy, ktere maji bli?e k psychologii (psychologicka socialni psychologie) a p?istupy, ktere spolehaji spi?e na sociologii (sociologicka socialni psychologie).

Sedm velkych ideji socialni psychologie [ editovat | editovat zdroj ]

David Myers pojmenoval sedm "velkych oblasti socialni psychologie" a rozd?lil je do 3 oblasti: socialni my?leni (1-3), socialni vlivy (4-5), socialni vztahy (6-7). [10] [11]

?lov?k konstruuje svoji socialni realitu [ editovat | editovat zdroj ]

?lov?k pot?ebuje pocit bezpe?i, ?e ma udalosti pod kontrolou a doka?e p?edpokladat vysledek sveho chovani a chovani druhych, tedy p?isoudit osobam vlastnosti a udalostem p?i?iny. Toto se d?je na zaklad? vlastnich jedine?nych zku?enosti, diky kterym konstruuje sv?j pohled na socialni realitu, jim? se ?idi.

Socialni intuice jsou ?asto silne, ale mohou byt nebezpe?ne [ editovat | editovat zdroj ]

?lov?k d?v??uje vlastnimu usudku a intuici a obvykle se mu to vyplaci, p?esto?e vyznamnou ?ast du?evniho ?ivota nema pln? pod kontrolou. Mohou se vyskytnout take situace, ve kterych ?lov?k sve mo?nosti p?eceni, ty jsou spojeny s vysokou mirou rizika .

Postoje ovli?uji jednani ?lov?ka [ editovat | editovat zdroj ]

Jednani ?lov?ka je p?edur?eno jeho p?esv?d?enim, city a p?ede?lymi zku?enostmi .

Socialni vlivy ur?uji chovani ?lov?ka [ editovat | editovat zdroj ]

Zdrojem postoj? ?lov?ka jsou krom? zku?enosti vlastnich take zku?enosti zprost?edkovane jinymi lidmi, socialnimi skupinami, jejich? je ?lenem, socialnimi institucemi a kulturou spole?nosti, ve ktere ?ije. Znakem dosp?losti jedince je schopnost nalezeni kompromisu mezi vlastnimi pot?ebami a socialnimi normami.

Chovani ?lov?ka je pod vlivem jeho dispozic [ editovat | editovat zdroj ]

R?zni lide mohou ve zcela stejne situaci reagovat r?zn?. Do socialnich vztah? ?lov?k vstupuje se svymi dispozicemi a ma tendenci je spi?e posilovat ne? m?nit a oslabovat diky tomu, ?e je uplat?uje v situacich, kterym ?eli. Na zaklad? dispozic jsou take utva?eny vztahy, a to skrz kombinaci jejich podobnosti a vzajemneho dopl?ovani se.

Socialni chovani je take biologickym chovanim [ editovat | editovat zdroj ]

Neodd?litelnou sou?asti ka?deho socialniho rozm?ru chovani ?lov?ka je jeho biologicka podstata. "Jsme bio-psycho-socialni organismy." [12]

City a konani ?lov?ka v??i lidem jsou n?kdy pozitivni a n?kdy negativni [ editovat | editovat zdroj ]

V socialni psychologii jsou p?edm?tem studia fenomeny jako p?edsudky , stereotypy , konformita , socialni zahaleni , konflikty , ?arlivost ?i machiavelismus stejn? tak jako kooperace , altruismus , laska .

Metody vyzkumu [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni psychologie pou?iva pro studium socialniho chovani v?decke metody (p?ime a objektivni pozorovani, interpretaci pozorovanych dat zalo?enou na logickych postupech, predikci, tj. formulovani hypotez a jejich ov??ovani, experimentovani.) P?eva?ujici metodou je experiment . Socialn?-psychologicke teorie maji proto tendenci mit omezeny dosah a zam??ovat se na p?imo m??itelne aspekty lidskeho chovani.

Zname experimenty [ editovat | editovat zdroj ]

Asch?v experiment [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Asch?v experiment .

Experiment Solomona Asche spo?ival v tom, ?e u?astnici, jim? bylo ?e?eno, ?e se u?astni vyzkumu zraku, m?li porovnavat dvojice ?ar podle delky. V kontrolni skupin? byla usp??nost 95%. Druha ?ast student? v?ak odpovidala ve skupin?, ve ktere ostatni u?astnici byli instruovani, aby odpovidali v?dy ?patn? a skute?ni u?astnici odpovidali a? jako posledni. V teto skupin? odpov?d?lo v?dy spravn? pouze 25% u?astnik?, zbyli chybovali. Jako d?vod v?t?ina uvedla, ?e necht?li ve skupin? byt pova?ovani za divne, men?ina ?e v??ili spi?e skupin? ne? vlastnimu usudku [13] . Tento experiment ukazal velky vliv konformity na lidske jednani [14] .

Milgram?v experiment [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Milgram?v experiment .

Smyslem experimentu z roku 1963 bylo ov??it, jak daleko jsou lide schopni zajit ve sve poslu?nosti k autorit?. U?astnici se za slibenou odm?nu u?astnili zdanliveho experimentu tykajiciho se u?eni. U?astnik v roli ?aka m?l odpovidat na otazky a v p?ipad?, ?e odpov?d?l ?patn?, u?astnik v roli u?itele mu pustil do t?la elektricky vyboj jako potrestani. Sila vyboje se postupn? zvy?ovala [15] . Pokud m?l "u?itel" pochybnosti, experimentator ho povzbuzoval, aby pokra?oval v trestani ?aka. Ve skute?nosti v?ak ?ak byl pomocnikem experimentatora a elektricke ?oky nebyly skute?ne. V?ichni ?astnici pokra?ovali a? do 300V a 65% z nich do?lo a? na konec stupnice, tj. 450V, co? bylo pova?ovano za potencialn? smrzici davku [16] , a to i p?esto, ?e se ?asto zdrahali a projevovali obavy o zdravi ?aka. Milgram se pomoci experimentu sna?il p?isp?t k vysv?tleni psychologickych p?i?in holokaustu , kdy i "normalni" N?mci byli schopni pachat ty nejt???i zlo?iny [16] . Experiment se v?ak stal ter?em kritiky, ktera spo?ivala p?edev?im v neeti?nosti a nejasne zobecnitelnosti vysledk? do b??neho ?ivota. Dale je p?edm?tem diskuzi jeho metodika a statisticka v?rohodnost, nebo? v prvnim experimentu bylo pozorovano pouze 40 u?astnik?, p?i kterych navic probihalo 24 lehce odlli?nych scena??. [17] Milgram?v experiment se stal pravd?podobn? nejcitovan?j?im a nejvice provokativnim experimentem v socialnich v?dach. [18]

Zimbard?v experiment [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Stanfordsky v?ze?sky experiment .

V jednom z nejznam?j?ich a nejkontroverzn?j?ich psychologickych experiment?, provedenem v roce 1971 americkym psychologem Philipem Zimbardem bylo s dobrovolniky z ?ad student? simulovano prost?edi v?znice, kde "dozorci" m?li nad "v?zni" neomezenou moc. Jeho smyslem bylo zkoumat vliv situa?nich faktor? na lidske chovani. [19] Experiment musel byt p?ed?asn? ukon?en, proto?e dozorci za?ali v?zn? velmi krut? tyrat [20] . Zav?rem experimentu je nazor, ?e brutalni zlo?iny spachane v extremnich podminkach (nap?iklad v dob? valky) nemusi byt dilem psychicky nemocnych jedinc?, ale oby?ejnych lidi, kte?i byli vystaveni tlaku okolnosti [20] . Experiment v?ak byl kritizovan z d?vodu ?patne reprezentativity, neeti?nosti a udajneho vstupovani Zimbarda do experimentu (dozorci jim udajn? m?li byt instruovani [21] ).

Temata socialni psychologie [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni vnimani [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni vlivy [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni jednani [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere koncepty socialni psychologie [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b LINHART, Ji?i; VODAKOVA, Alena. Velky sociologicky slovnik, svazek 2 . 1.. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 444 s. ISBN   9788071843108 . S. 894, 895.  
  2. ↑ a b BAUMEISTER, Roy; VOHS, Kathleen. Sociological Social Psychology . Thousand Oaks: SAGE Publications, Inc. Dostupne online . S. 929?931. DOI: 10.4135/9781412956253.  
  3. ↑ NAKONE?NY, Milan. Socialni psychologie . 2. roz?i?ene a p?epracovane. vyd. Praha: Academia, 2009. 498 s. ISBN   978-80-200-1679-9 . S. 32,33.  
  4. ↑ a b VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan. Socialni psychologie: teorie, metody, aplikace . 1.. vyd. Praha: Grada, 2019. 759 s. ISBN   978-80-247-5775-9 . S. 24.  
  5. ↑ VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan. Socialni psychologie: teorie, metody, aplikace . 1.. vyd. Praha: Grada, 2019. 759 s. ISBN   978-80-247-5775-9 . S. 27.  
  6. ↑ VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan. Socialni psychologie: teorie, metody, aplikace . 1.. vyd. Praha: Grada, 2019. 759 s. ISBN   978-80-247-5775-9 . S. 28.  
  7. ↑ VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan. Socialni psychologie: teorie, metody, aplikace . 1.. vyd. Praha: Grada, 2019. 759 s. ISBN   978-80-247-5775-9 . S. 29.  
  8. ↑ VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan. Socialni psychologie: teorie, metody, aplikace . 1.. vyd. Praha: Grada, 2019. 759 s. ISBN   978-80-247-5775-9 . S. 43.  
  9. ↑ SMITH, ELIOT R. Social psychology . 2. vyd. Philadelphia: Psychology Press xxix, 673 pages s. Dostupne online . ISBN   0-86377-587-X , ISBN   978-0-86377-587-1 . OCLC 42061072 S. 3.  
  10. ↑ VYROST, JOZEF, 1950-. Socialni psychologie . 2., p?eprac. a roz?. vyd. vyd. Praha: Grada 404 s. Dostupne online . ISBN   978-80-247-1428-8 , ISBN   80-247-1428-0 . OCLC 236558137 S. 44.  
  11. ↑ MYERS, DAVID G. Social psychology . 11th ed. vyd. New York, NY: McGraw-Hill xxv, 742 pages s. Dostupne online . ISBN   978-0-07-803529-6 , ISBN   0-07-803529-5 . OCLC 795645100 S. 6.  
  12. ↑ MYERS, DAVID G. Social psychology . 11th ed. vyd. New York, NY: McGraw-Hill xxv, 742 pages s. Dostupne online . ISBN   978-0-07-803529-6 , ISBN   0-07-803529-5 . OCLC 795645100 S. 9.  
  13. ↑ ASCH, Solomon, Eliot. Effects of group pressure upon the modification and distortion of judgments. Groups, leadership and men; research in human relations . 1951, s. 177?190.  
  14. ↑ TURNER, John Charles. Social Categorization and Self-Concept: A Social Cognitive Theory of Group Behavior. Advances in Group Process . 1985, ro?. 1985, s. 77?121.  
  15. ↑ MILGRAM, Stanley. Behavioral Study of obedience. The Journal of Abnormal and Social Psychology . 1963, ?is. 67(4), s. 371?378. Dostupne online .  
  16. ↑ a b RUSSELL, Nestar. An Important Milgram-Holocaust Linkage: Formal Rationality. The Canadian Journal of Sociology / Cahiers canadiens de sociologie . 2017, ro?. 42, ?is. 3, s. 261?292. Dostupne online [cit. 2020-12-10]. ISSN 0318-6431 . DOI 10.2307/90014108 .  
  17. ↑ The Shocking Truth of the Notorious Milgram Obedience Experiments. Discover Magazine [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  18. ↑ MILLER, ARTHUR G., 1940-. The obedience experiments : a case study of controversy in social science . New York: Praeger ix, 295 pages s. Dostupne online . ISBN   0-03-061797-9 , ISBN   978-0-03-061797-3 . OCLC 12810609 S. 1.  
  19. ↑ BRADY, F. Neil; LOGSDON, Jeanne M. Zimbardo's "Stanford Prison Experiment" and the Relevance of Social Psychology for Teaching Business Ethics. Journal of Business Ethics . 1988, ro?. 7, ?is. 9, s. 703?710. Dostupne online [cit. 2020-12-10]. ISSN 0167-4544 .  
  20. ↑ a b ZIMBARDO, Philip G. The Lucifer effect : understanding how good people turn evil . [s.l.]: New York : Random House 582 s. Dostupne online . ISBN   978-1-4000-6411-3 , ISBN   978-0-8129-7444-7 .  
  21. ↑ LE TEXIER, Thibault. Debunking the Stanford Prison Experiment. American Psychologist . 2019. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • NAKONE?NY, Milan . Socialni psychologie . Praha: Academia, 1999. ISBN   80-200-0690-7 .   [1]
  • VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan. Socialni psychologie . 2. vyd. Praha: Grada publishing, 2008. 404 s. ISBN   978-80-247-1428-8 .  
  • HAYESOVA, Nicky. Zaklady socialni psychologie . 1. vyd. Praha: Portal, 1993. 137 s. ISBN   978-80-7367-639-1 .  
  • SMITH, Eliot, R.; MACKIE, Diane, M. Social psychology . 2. vyd. [s.l.]: Psychology press, 2000. 673 s. Dostupne online . ISBN   9780863775871 .  
  • MYERS, David G. Social psychology . 7. vyd. [s.l.]: McGraw-Hill, 2002. 656 s. Dostupne online . ISBN   9780072413878 .  
  • TAJFEL, Henri. Introduction to social psychology . Harmondsworth: Penguin Books, 1978. 490 s. ISBN   9780140809312 .  
  • HRABAL, Vladimir. Socialni psychologie pro u?itele . 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 125 s. ISBN   80-246-0436-1 . S. 125.  
  • TRPI?OVSKA, Dobromila. Socialni psychologie . 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenskeho, 2007. 156 s. ISBN   978-80-86723-30-3 .  
  • LINHART, Ji?i; VODAKOVA, Alena. Velky sociologicky slovnik, svazek 2. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 444s ISBN   9788071843108 . S. 894, 895.
  • BAUMEISTER, R. F.; VOHS, K. D. Encyclopedia of social psychology. 1. vyd. SAGE Publications, 2007 ISBN   9781412956253
  • VYROST, Jozef; SLAM?NIK, Ivan; SOLLAROVA, Eva. Socialni psychologie : teorie, metody, aplikace, 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2019. 759 s.;   ISBN   978-80-247-5775-9 . s. 24,27,28,29,43
  • NAKONE?NY, Milan . Socialni psychologie . 2. vyd. roz?i?ene a p?epracovane Praha: Academia, 2009. 498s. ISBN   978-80-200-1679-9 . s. 32,33

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Psychologie
Teoreticke
psychologicke discipliny
Zakladni psychologicke
discipliny
Specialni psychologicke
discipliny
Psi
Aplikovane (u?ite)
psychologicke discipliny
(aplikovana psychologie)
Poradenska psychologie ? Klinicka psychologie ? Leka?ska psychologie ? Zdravotnicka psychologie ? Du?evni hygiena = psychohygiena ? Psychologie zdravi ? Environmentalni psychologie = ekologicka psychologie = psychologie ?ivotniho prost?edi ( Psychologie ochrany ?ivotniho prost?edi ) ? Ekopsychologie ? Environmentalni komunikace ? Psychologie dit?te ? Psychologie mlade?e ? Psychologie rodiny ? Pedagogicka psychologie ? ?kolni psychologie ? Psychologie vzd?lavani ? Interkulturni psychologie ? Psychologie cestovniho ruchu ? Psychologie volneho ?asu ? Psychologie sportu ? Psychologie kultury ? Psychologie um?ni ? Bibliopsychologie ? Psychologie ?tena?e ? Psychologie nabo?enstvi ? Politicka psychologie ? Pravni psychologie ? Policejni psychologie ? Kriminalni psychologie ? Forenzni (soudni) psychologie ( Kriminologicka psychologie ? Penitenciarni psychologie = psychologie v?ze?stvi ? Postpenitenciarni psychologie ) ? Politicke profilovani ? Psychologicke profilovani ? Psychologie katastrof ? Vojenska psychologie ? Kosmicka psychologie ? Psychologie konfliktu ? Psychologie prace a organizace = psychologie prace = pr?myslova psychologie ( In?enyrska psychologie ? Personalni psychologie = poradenska psychologie prace ? Psychologie organizace a ?izeni = socialni psychologie prace / Psychologie ?izeni / ? Psychologie pracovni p?ipravy ? Ekonomicka psychologie ? Psychologie dopravy = dopravni psychologie) ? Psychologie organizace ? Mana?erska psychologie ? Marketingova psychologie ? Psychologie trhu ( Psychologie propagace ? Psychologie reklamy ) ? Psychologie obchodu
Psychologicke sm?ry
Psychologicke discipliny ? P?edv?decka psychologie ? Pozitivni psychologie ? Psycholog ? Kategorie
  1. ↑ NAKONE?NY, Milan. Socialni psychologie . Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 287 s. Dostupne online . ISBN   80-200-0690-7 , ISBN   978-80-200-0690-5 . OCLC 45329697  
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Socialni_psychologie&oldid=23421375 “