Slovansky sjezd v Praze probihal ve dnech 2. a? 12. ?ervna 1848 . Sna?il se sjednotit v?echny Slovany ?ijici v rakouske monarchii .

P?iprava [ editovat | editovat zdroj ]

V dubnu 1848 byla my?lenka uspo?adat sjezd schvalena ve Vidni. Politickou zodpov?dnost za n?j m?l mit Lev Thun , ktery my?lenku podporoval. 30. dubna 1848 byl ustanoven p?ipravny vybor sjezdu, jeho? p?edsedou se stal Josef Matya? Thun . ^[1] Byly snahy pojmout sjezd jako v?eslovansky ( ?udovit ?tur ), ale nakonec byla prosazena koncepce austroslavismu. Slovane ze zemi mimo Habsburskou monarchii se sjezdu sm?li zu?astnit jako hoste. Byly vytvo?eny 3 sekce: ?esko?slovenska (p?esn? sbor ?esko?moravsko?slezsko?slovensky), jihoslovanska a polsko-rusinska. B?hem kv?tna byl take p?ipraven program sjezdu. ^{[2] [3]}

Program [ editovat | editovat zdroj ]

Sjezd m?l 4 hlavni body:

• vytvo?eni spolku rakouskych Slovan?,
• vztah ke Slovan?m mimo Rakousko ,
• vztah k neslovanskym narod?m v rakouskych zemich,
• vztah rakouskych Slovan? k neslovanskym narod?m mimo Rakousko (zejmena N?mecko ).

Pr?b?h [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem kv?tna se sji?d?li do Prahy delegati vyslani v?emi narodnimi sn?my tehdej?ich narodnich hnuti. Jen nap?iklad mezi Jihoslovany se do seznamu zapsalo 40 lidi; pozd?ji po?et zastupc? je?t? vzrostl. ?esko?slovenska sekce byla nejpo?etn?j?i ? zastupovalo ji 237 lidi. ^[4]

Sjezd byl zahajen 2. ?ervna 1848 v Praze na ?ofinskem ostrov? . ^[4] Zahajeni sjezdu zakon?il svou ?e?i ?afarik , ktery vyjad?il loajalitu vladnouci dynastii. ^[5] Zakladni ideou sjezdu byly panslavismus a austroslavismus . P?edsedou sjezdu byl Franti?ek Palacky , ktery propagoval austroslavismus jako obranu proti pangermanismu . U?astnikem sjezdu byl take Michail Alexandrovi? Bakunin . Sjezd provazela nejednotnost jednotlivych narod?. P?esto se sjezd dohodl na Manifestu sjezdu Slovanskeho k narod?m Evropskym , jeho? hlavni my?lenkou bylo pravo na sebeur?eni narod?. Manifest po?adoval rovnost a spravedlnost pro Slovany a odsuzuje rozd?leni Polska. Manifest byl jedinym dokumentem, ktery sjezd schvalil. ^[6] Na uskute?n?ni se vyznamn? podilel take Karel Havli?ek Borovsky .

M?l byt vydan i soupis po?adavk? k cisa?i, ktery nebyl sjezdem schvalen. Podle tohoto soupisu m?la byt monarchie p?em?n?na ve federaci, kde budou mit slovanske narody rovnopravnost s N?mci a Ma?ary.

Slovaci a Rusini ?adali uznani toho, ?e jsou samostatnymi narody. ^[7]

12. ?ervna do?lo na Ko?skem trhu ke svatodu?ni m?i vedene Janem Arnoldem (bratr Emanuela Arnolda ). Po m?i do?lo k nepokoj?m a dav do?el do Celetne ulice, kde bylo Windischgratzovo vojenske sidlo, kde do?lo k nahodnemu zast?eleni Marie Eleonory Windischgratzove . Dochazi k propuknuti pra?skeho ?ervnoveho povstani . Slovansky sjezd byl kv?li tomu p?eru?en a nikdy nebyl ukon?en. ^[8]

Seznam dal?ich sjezd? odvozenych od roku 1848 [ editovat | editovat zdroj ]

• Vide?, duben 1848 (1.) ? p?edsedajici: ?udovit ?tur
• Vratislav, kv?ten 1848 ? (polske p?edsednictvi)
• Praha, ?erven 1848 (1.) ? p?edsedajici: Franti?ek Palacky
• Vide?, 1866 (2.) ? p?edsedajici: Agenor Gołuchowski mlad?i
• Moskva, 1867 (2.) ? p?edsedajici: Fjodor Michajlovi? Dostojevskij (bez polskeho zastoupeni)
• Praha, 1898 (3.) ? p?edsednictvo: mlado?e?i
• Praha, 1908 ? p?edsedajici: Toma? Garrigue Masaryk
• Sofie, 1909
• Petrohrad, 1910
• Chicago, 1915 ? (srbo?chorvatske p?edsednictvi)
• Chicago, 1918 ? (?esko?slovenske p?edsednictvi)
• Moskva, 1942 ? p?edsedajici: Josip Broz Tito
• Chicago, 1944
• B?lehrad, 1946 ? p?edsedajici: Josip Broz Tito
• Praha, 1998 ? (7.)
• Moskva, 2001 ? (8.)
• Minsk, 2005 ? (9.)
• Moskva, 2017 ? (10.)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ERNY, Jan M. Slovansky sjezd v Praze roku 1848 . Praha: Knapp, 1888. Dostupne online .  
• Zprawa o sjezdu slowanskem . Praha: Haas, 1848. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovansky sjezd
• ?asopis ?eskeho Museum 1848, seznam vedoucich p?edstavitel? sjezdu

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.