Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Sliz
je souhrnne ozna?eni pro viskozni, lepkavou a mazlavou strukturu tvo?enou nej?ast?ji
vodou
a
makromolekularnimi
cukry
, ktere nesou
zaporny naboj
a mohou byt navazany na
proteiny
.
[1]
[2]
Podobneho chemickeho slo?eni jsou take rostlinne
kleje
.
Sliz ma schopnost tvo?it
koloidni roztok
s vodou, ktere dohromady tvo?i
trojrozm?rnou si?
a p?i roztirani teto lepkave latky nad ur?itou hranici se sliz stava
tekutym
, co? se uplat?uje nap?. p?i pohybu
hlemy?d?
.
[1]
Rostlinne slizy jsou zname svou schopnosti uklid?ovat
podra?d?nou
sliznici a mnohdy tedy figuruji jako u?inne slo?ky p?irodnich le?iv p?i nemocech dychaci soustavy a podobn? (nap?.
proskurnik leka?sky
nebo
podb?l leka?sky
).
[2]
Sliz se v p?irod? vyskytuje velice hojn?.
[1]
Tvo?i obvykle ochrannou vrstvu kolem
bakterii
,
archei
, i
eukaryotickych
bun?k. V teto form? byva nazyvan
glykokalyx
, nebo, je-li men? soudr?ny, take (zejmena u bakterii)
slizova vrstva
. Sliz pokryva i cele organy, u ?lov?ka nap?iklad na
endotelu
pohlavni
,
mo?ove
,
travici
a
dychaci
soustavy. ?asto v teto form? byva nazyvan
hlen
. Obvykle zde brani
infekci
, proto?e obsahuje
protilatky
(
imunoglobuliny
) a ionty
?eleza
. Sliz dr?i pohromad? i cela
mikrobialni
spole?enstva v p?d?. Zamezuje zde
erozi
a n?kdy se tak stava vyznamnym geologickym ?initelem.
[1]
Z rostlin se sliz hojn? vyskytuje nap?iklad v
cibulich
cibule kuchy?ske
a v n?kterych
hlizach
, v t?le
sukulentnich
rostlin, v
epidermalnich
bu?kach
osemeni
lnu
, v
obilkach
?ita seteho
(?
?itny maz
“) a v
kozinci
druhu
Astragalus gimmiger
(tzv. ?
tragant
“, co? je druh
klovatiny
).
[2]
- ↑
a
b
c
d
Westbroek, Peter: ?ivot jako geologicka sila; nakl. Doko?an, Praha 2003
- ↑
a
b
c
NOVA?EK, Franti?ek.
Fytochemicke zaklady botaniky
. Olomouc: Fontana
ISBN
978-80-7336-457-1
.
- Westbroek, Peter: ?ivot jako geologicka sila; nakl. Doko?an, Praha 2003
- Slovnikove heslo
sliz
ve Wikislovniku