Sliz je souhrnne ozna?eni pro viskozni, lepkavou a mazlavou strukturu tvo?enou nej?ast?ji vodou a makromolekularnimi cukry , ktere nesou zaporny naboj a mohou byt navazany na proteiny . ^{[1] [2]} Podobneho chemickeho slo?eni jsou take rostlinne kleje .

Vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Sliz ma schopnost tvo?it koloidni roztok s vodou, ktere dohromady tvo?i trojrozm?rnou si? a p?i roztirani teto lepkave latky nad ur?itou hranici se sliz stava tekutym , co? se uplat?uje nap?. p?i pohybu hlemy?d? . ^[1] Rostlinne slizy jsou zname svou schopnosti uklid?ovat podra?d?nou sliznici a mnohdy tedy figuruji jako u?inne slo?ky p?irodnich le?iv p?i nemocech dychaci soustavy a podobn? (nap?. proskurnik leka?sky nebo podb?l leka?sky ). ^[2]

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Sliz se v p?irod? vyskytuje velice hojn?. ^[1] Tvo?i obvykle ochrannou vrstvu kolem bakterii , archei , i eukaryotickych bun?k. V teto form? byva nazyvan glykokalyx , nebo, je-li men? soudr?ny, take (zejmena u bakterii) slizova vrstva . Sliz pokryva i cele organy, u ?lov?ka nap?iklad na endotelu pohlavni , mo?ove , travici a dychaci soustavy. ?asto v teto form? byva nazyvan hlen . Obvykle zde brani infekci , proto?e obsahuje protilatky ( imunoglobuliny ) a ionty ?eleza . Sliz dr?i pohromad? i cela mikrobialni spole?enstva v p?d?. Zamezuje zde erozi a n?kdy se tak stava vyznamnym geologickym ?initelem. ^[1]

Z rostlin se sliz hojn? vyskytuje nap?iklad v cibulich cibule kuchy?ske a v n?kterych hlizach , v t?le sukulentnich rostlin, v epidermalnich bu?kach osemeni lnu , v obilkach ?ita seteho (? ?itny maz “) a v kozinci druhu Astragalus gimmiger (tzv. ? tragant “, co? je druh klovatiny ). ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Westbroek, Peter: ?ivot jako geologicka sila; nakl. Doko?an, Praha 2003

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• klejotok

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo sliz ve Wikislovniku