Slezskoostravsky hrad

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Slezskoostravsky hrad
Hrad v roce 2008
Hrad v roce 2008
Zakladni informace
Sloh goticky
Vystavba 13. stoleti
Poloha
Adresa Ostrava , ?esko Česko ?esko
Ulice Hradni
Sou?adnice
Slezskoostravský hrad
Slezskoostravsky
hrad
Dal?i informace
Rejst?ikove ?islo pamatky 37050/8-233 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
Web Oficialni web
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Slezskoostravsky hrad stoji v ostravskem m?stskem obvodu Slezska Ostrava . Je chran?n jako kulturni pamatka ?R . [1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni v?? s p?ilehlou budovou a ka?nou

Byl postaven ve druhe polovin? 13. stoleti u brodi?t? pobli? soutoku ?ek Lu?iny a Ostravice . Jeho u?elem byla ochrana zemske stezky z Opavy p?es Hlu?in a T??in do Krakova . Ji? ve 13. stoleti byl obehnan 4 metry vysokou a 2,5 m ?irokou zdi. Roku 1327 p?estal byt hrani?ni pevnosti, kdy? slezska vevodstvi v?etn? t??inskeho p?ipadla jako leno ?eskym zemim. V roce 1508 byl hrad koupen Janem Sedlnickym z Choltic , ktery v letech 1534 ? 1548 hrad p?estav?l na zamek . Z te doby pochazi brana s v??i, ktere se jako jedine uchovaly a? do sou?asne doby. Roku 1621 vydrancovala m?sto i zamek neapolska vojska, kterym velel Karel Spinelli. Dal?i rabovani nastalo v letech 1626 Dany a 1628 Vald?tejnovymi vojsky. V roce 1637 zde p?enocovala arcivevodkyn? Cecilie Renata, sestra cisa?e Ferdinanda III. , ktera tudy jela na svatbu s polskym kralem Vladislavem. V letech 1642 ? 1649 obsadili Ostravu i zamek ?vedove. Roku 1714 p?e?el zamek do vlastnictvi rodu Wilczk?, kte?i jej dr?eli a? do roku 1945 , kdy byl vyvlastn?n. T??bou uhli v okoli zamku jej v?ak v?dom? zni?ili. Prakticky od po?atku 20. stoleti dochazelo k chatrani budovy. V d?sledku poddolovani poklesl hrad asi o 16 metr? a 15. unora 1954 byl na n?j dokonce vydan demoli?ni vym?r. [2]

Historicke udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1543 tudy proji?d?la rakouska arcivevodkyn? Al?b?ta Habsburska , budouci polska kralovna a litevska velkokn??na. Doprovazena okazalym, vlastnim 200 ?lennym pr?vodem a 1500 ?lennym pr?vodem plockeho biskupa, jela na kni?eci dv?r ve Fry?tat? , kde pro ni p?ichystal p?edsvatebni hostinu pan Slezskoostravskeho hradu, hejtman Jan Sedlnicky z Choltic . Budouci kralovna druheho dne pokra?ovala do Krakova na svou svatbu s polskym kralem Zikmundem Jagellonskym , kde 6. kv?tna 1543 prob?hla take jeji korunovace. Byl to nejv?t?i pr?vod, ktery Slezskoostravskym hradem proji?d?l. [ zdroj? ]

Dne 30. ?ervence 1590 se na hrad? konal zemsky sn?m pan? a ryti?? T??inskeho kni?ectvi , kde byla p?ijata deklarace k T??inskemu zemskemu z?izeni . Mimo jine se zde pisemn? potvrdilo (uzakonilo), ?e ?eska ?e? ( ?esky jazyk ) je jediny u?edni jazyk v T??inskem kni?ectvi. [3] [4] [5]

Pov?sti [ editovat | editovat zdroj ]

Pov?sti pravi, ?e pod hradem byvaly ukryty poklady. Ty v?ak bylo mo?ne spat?it jen na Velky patek. Hlidal je u dve?i stojici mu? se ?eleznou palici, ktery by ka?demu p?ipadnemu zlod?ji rozbil hlavu. Jako jine hrady, i zde existovala bila pani . Bile od?na ?ena s rozpu?t?nymi vlasy, ho?ici svi?kou v leve a zlatym kli?em v prave ruce se zjevovala pouze tehdy, m?l-li n?kdo z rodiny majitele hradu zem?it. [6]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Chatrajici hrad koupilo m?sto Ostrava a po nakladne rekonstrukci za?atkem roku 2004 jej zachranilo. Pro ve?ejnost byl otev?en v kv?tnu teho? roku. Hrad nyni slou?i k po?adani kulturnich akci, ka?doro?n? se tam kona nap?iklad festival Colours of Ostrava , Letni shakespearovske slavnosti nebo Slezskoostravsky Rock-Fest .

Dostat se k n?mu je mo?ne p??ky od ?erne louky p?es Lavku Unie. Dne?ni podob? hradu dominuje vstupni brana s v??i, ktera tvo?i nejvy??i budovu komplexu. S ni spojeny prostor podkrovni galerie v p?izemi obsahuje maly sal. Na nadvo?i nalezneme hradni tvrz a hradni studnu s fontanou. Ve sklepeni tvrze je stra?idelny sklep a obrovska sladkovodni akvaria. V roce 2009 bude zahajena p?istavba severniho k?idla budovy. [7]

Nav?t?vnost hradu [8] [9]
Rok Po?et nav?t?vnik?
2015 139 325
2016 96 699
2017 139 836
2018 113 176

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Ust?edni seznam kulturnich pamatek ?eske republiky [online]. Praha: Narodni pamatkovy ustav [cit. 2016-11-12]. Identifikator zaznamu 148951 : Slezskoostravsky hrad, z?icenina. Pamatkovy katalog . Hledat dokumenty v Metainforma?nim systemu NPU [1] .  
  2. Slezskoostravsky hrad. www.slezskoostravskyhrad.cz [online]. [cit. 2006-08-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2006-08-19.  
  3. Hlas: list ?eskoslovenske strany lidove . 1946-07-04, ro?. 2, ?is. 159, s. 2. Dostupne online .  
  4. Slezskoostravsky hrad [online]. Hrad.cerna-louka.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-01-28.  
  5. Historicke kalendarium [online]. Ostrava.cz [cit. 2019-01-28]. Dostupne online .  
  6. Ostravska radnice, b?ezen 2000
  7. Slezskoostravsky hrad se roz?i?i [online]. Hospoda?ske noviny, 2009-05-10 [cit. 2019-01-28]. Dostupne online .  
  8. Nav?t?vnost pamatek v krajich ?R v roce 2015?2017 [PDF online]. Narodni informa?ni a poradenske st?edisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 57. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-03-18.  
  9. Pamatkove objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-03-18.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]