Slezske Beskydy

Slezske Beskydy
	Panorama Slezskych Beskyd
Nejvy??i bod	1257 m n. m. ( Skrzyczne )
Rozloha	54 km²
St?edni vy?ka	613,7 m n. m.
Nad?azena jednotka	Zapadni Beskydy
Sousedni ; jednotky	Pogorze ?l?skie , Male Beskydy , Kysucke Beskydy , Jablunkovske meziho?i , Jablunkovska brazda
Pod?azene ; jednotky	?antoryjska hornatina
Sv?tadil	Evropa
Stat	Polsko , ?esko
	; Vn?j?i Zapadni Karpaty , Slezske Beskydy vyzna?eny ?ervenym polem
Horniny	godulske a isteb?anske piskovce , t??insky vapenec
Povodi	Odra , Visla
Sou?adnice	49°39′59″ s. ?. , 18°56′16″ v. d.
Identifikatory
Kod geomorf. jednotky	IXE-5
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Slezske Beskydy ( pol. Beskid ?l?ski , slez. ?l?nski Beskid , n?m. Schlesischen Beskiden ), n?kdy te? T??inske Beskydy , jsou horskym pasmem, ktere le?i ve Vn?j?ich Zapadnich Karpatech . Toto poho?i se rozklada na uzemi stat? Polska a ?eska , v?t?ina uzemi Slezskych Beskyd se nachazi na polske stran?. Nejvy??imi vrcholy tohoto poho?i jsou Skrzyczne (1257 m n. m.), Barania Gora (1220 m n. m.) a na ?eske stran? Velka ?antoryje (995 m n. m.).

Vymezeni uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

Slezske Beskydy hrani?i na zapad? s Moravskoslezskymi Beskydami , odd?luje je uvalovita sni?enina znama take jako Jablunkovska brazda , jejim? st?edem proteka ?eka Ol?e . Na jihovychod? hrani?i toto poho?i s ?ywieckymi Beskydy , ktere odd?luje tok ?eky Soły . Na severovychod? odd?luje Slezske Beskydy od Malych Beskyd ?eka B?la .

Vrcholy [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??imi vrcholy jsou Skrzyczne (1257 m n. m.) a Barania Gora (1220 m n. m.) v polske ?asti poho?i. Na ?eske stran? je nejvy??i Velka ?antoryje (995 m n. m.), nasledovana dal?imi ?ty?mi devitistovkami ^[1] - Ky?erou (990 m), Velkym Sto?kem (978 m), Krkavici (978 m) a ?eslarem (922 m). Seznam nejvy??ich a nejprominentn?j?ich hor na ?eske stran? poho?i obsahuje Seznam vrchol? ve Slezskych Beskydech .

Geologicke pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Slezske Beskydy jsou budovany z masivnich godulskych a isteb?anskych piskovc?. Severni ?ast poho?i je budovana slezskym p?ikrovem s horninami dil?iho godulskeho vyvoje. Ji?ni ?ast poho?i je budovana magurskym p?ikrovem. Ve Slezskych Beskydech se m??eme setkat s horninami, jako jsou nazelenale godulske piskovce tvo?ici hlavni h?ebeny, tzn. pasmo ?antoryje a pasmo Barani gory , dale vapence a p?edev?im v okoli horskych byst?in m??eme rozpoznat akumulaci r?znych nezpevn?nych sediment?.

Klimaticke pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Pro Slezske Beskydy podobn? jako pro cele Zapadni Beskydy je charakteristicky pom?rn? vysoky ro?ni uhrn sra?ek a to v rozmezi od 800 - 1200 mm. St?edni ro?ni teplota se pohybuje od 5,4 °C v h?ebenovych partiich do 8,5 °C v Jablunkovske brazd? . Nejstuden?j?im m?sicem je leden, nejteplej?im je ?ervenec. Zdej?i po?asi ovliv?uje z velke ?asti silny vitr. V dob? jara a podzimu se jedna o vitr halny . Ve vrcholovych partiich Baraniej gory , Rownicy i ?antoryje p?eva?uji v?try zapadni i severozapadni. V okoli Jistebne je vice zapadnich v?tr?, diky tomu se zde vyskytuji men?i uhrny ro?nich sra?ek ne? v okoli. Sra?kova maxima se ve Slezskych Beskydech pohybuji okolo 1400 - 1500 mm ro?n?. Ve vy??ich partiich nad 1000 m se sra?ky vyzna?uji men?im po?tem ne? v udoli, ale za to zde padaji ?asto jednorazov?. Nejv?t?i uhrn sra?ek p?ipada na letni m?sice. Zima za?ina koncem listopadu a trva a? do konce b?ezna (n?kdy i poloviny dubna). V nejvy??ich polohach snih vydr?i 150 - 180 dni, zatimco v ni?inach jen 30 - 60 dni. Sn?hove podminky jsou zde dosti vydatne, na h?ebenech tvo?i a? 200 cm sn?hovou pokryvku. Vzhledem k zalesn?nym h?bet?m a nevelke strmosti poho?i se zde laviny nevyskytuji.

Rozd?leni Slezskych Beskyd [ editovat | editovat zdroj ]

Slezske Beskydy se d?li na dv? horska pasma, ktera jsou od sebe odd?lena udolim ?eky Visly . Jedna se o:

Pasmo ?antoryje [ editovat | editovat zdroj ]

Pasmo ?antoryje je h?bet Slezskych Beskyd odd?lujici se od pasma Baraniej Gory u vrchu Karolowka (920). Jeho h?ebenem prochazi rozvodi mezi Odrou a Vislou a rovn?? statni hranice mezi ?eskem a Polskem . H?eben se tahne ze severu na jih od Tulu (621 m n. m.), p?es Velkou ?antoryji (995 m), Velky So?ov (886 m), ?eslar (922 m), Maly Sto?ek (843 m), Velky Sto?ek (978 m) a? na Ky?eru (990 m), zde h?eben ubiha sm?rem k vychodu k Jistebne a kon?i vrchem zvanym Młoda Gora ji? v Polsku . Z hlavniho h?ebene sm?rem do udoli Visly vystupuji nenapadne h?bety, ktere tak vytva?eji jednotliva udoli s nazvy Poniwiec, Gahura, Jawornik, Dziechcinki a Labajov. Na ?eske stran? vybiha z Male ?antoryje sm?rem k ?ece Ol?i rozsocha s hrani?nimi vrchy Ostry (709 m) a Vru?na (579). Z Velkeho Sto?ku vybiha sm?rem k severu asi 8 km dlouhy h?eben vytva?ejici udoli ?i?ky Hluchova a kulminujici vrcholem Lou?ka (835 m) . Pro tuto ?ast Slezskych Beskyd je charakteristicke, ?e ?adny z vrchol? nep?esahuje tisicimetrovou hranici. Tem?? cela ?ast ?pasma ?antoryje“ je vybudovana z godulskych piskovc?, ktere vystupuji v drobne skalky ve vrcholovych ?astech tohoto h?ebene (nap?. Ky?ery ). Pro tento typ piskovce je charakteristicke, ?e ne v?echny jeho vrstvy maji stejnou trvanlivost, a tak vlivem p?sobeni exogennich ?initel? (v?tru, vody, teploty) jsou m?k?i vrstvy zv?trany. Takto vznikaji nap?. hluboka koryta potok?, vodopady, prahy atd. V pasmu ?antoryje ma jinou geologickou stavbu jen vrch Tul , ktery je podobn? jako Jahodna tvo?en t??inskym vapencem , ktery se podili na vyskytu vzacnych druh? rostlin v t?chto lokalitach.

Pasmo Baraniej Gory [ editovat | editovat zdroj ]

Pasmo Baraniej Gory nazyvane take jako pasmo Vislanske p?edstavuje horsky h?eben Slezskych Beskyd tahnouci se ze severu na jih. Hlavni h?eben pasma Barani Gory vystupuje na jihu ze Zwardo?skeho pr?smyku vrcholem Tyniok (891 m) a dale pokra?uje sm?rem k severu s vrcholy Ga?czorka (902 m), Karolowka (930 m), Barania Gora (1220 m), Magurka Wi?la?ska (1129 m), Zielony kopiec (1140 m) a Malinowska Skala (1150 m). Z tohoto vrcholu pokra?uje h?eben dv?ma sm?ry severozapadnim s rozsochou Malinowa (1095 m) a pokra?ujic p?es pr?smyk Karkoszczonka vrcholem Klimczok (1119 m), severovychodnim sm?rem h?eben pokra?uje s rozsochou Skrzyczne (1257), co? je nejvy??i hora Slezskych Beskyd. Z hlavniho h?ebene pasma Barani Gory vybiha jak na zapad, tak i na vychod spousta bo?nich rozsoch.

Turismus ve Slezskych Beskydech [ editovat | editovat zdroj ]

Slezske Beskydy jsou z ?eske strany pom?rn? malo nav?t?vovane, na rozdil od vedlej?ich Moravskoslezskych Beskyd . Hlavnim vychodiskem turistickych tras do tohoto poho?i je malebna podhorska obec Nydek . Turisticke trasy sem vedou i z T?ince , Vendryn? , Byst?ice , Hradku a Jablunkova . V Polsku jsou to laze?ska st?ediska Ustro? a Visla , dale pak obce Brenna , ly?a?ske st?edisko Szczyrk a Jistebna .

Ve Slezskych Beskydech za?ina vyzna?ena dalkova turisticka stezka Hlavni beskydska magistrala :

Ustro? ? Rownica ? Velka ?antoryje ? Velky Sto?ek ? sedlo Kubalonka ? Barania Gora ? W?gierska Gorka

Horske a studentske chaty v polske ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

horska chata	nadm. vy?ka [m n. m.]	obrazek
Chata PTTK na Błatniej	891 m n. m.
Chata PTTK na Klimczoku	1034 m n. m.
Chata PTTK na Przysłopie pod Barani? Gor?	900 m n. m.
Chata PTTK na Rownicy	785 m n. m.
Chata PTTK na Skrzycznem	1250 m n. m.
Chata PTTK na Sto?ku	979 m n. m.
Chata PTTK na Szyndzielni	1001 m n. m.
Chata na Koziej Gorze	686 m n. m.
Chata na D?bowcu	686 m n. m.
Chata na Soszowie Wielkim	792 m n. m.
Chata na Stecowce	760 m n. m.
"Chata wuja Toma" na przeł?czy Karkoszczonka	736 m n. m.
Schronisko młodzie?owe "Telesforowka" na ho?e Trzy Kopce Wi?la?skie	810 m n. m.
Chatka AKT na Pietraszonce	asi 600 m n. m.

Chaty na uzemi ?eske republiky [ editovat | editovat zdroj ]

chata ?antoryja - turisticka chata z roku 1904, nachazejici se cca 500 m vychodn? od vrcholu, le?i v nadmo?ske vy?ce 932 m. Z okoli chaty jsou panoramaticke rozhledy na m?sto Ustro? v Polsku .
chata Filipka - nov? postavena chata slou?ici k ob?erstveni, nachazi se pod vrcholem stejnojmenneho kopce.
chata Bahenec - stoji ve stejnojmenne osad? cca 1,5 km ji?n? od vrchu Ky?era , poskytuje velkokapacitni ubytovaci prostory, v okoli ly?a?ske sjezdovky a plavecky bazen. Z okoli chaty vyhledy na Girovou a Moravskoslezske Beskydy .
chata na Gruni (te? Energetik) - chata postavena cca 3 km zapadn? od Hradku , v blizkosti ly?a?ske sjezdovky, tenisovy kurt a bazen
chata Kostkov - chata nachazejici se v udoli stejnojmenneho potoka pod vrchem Filipka , cca 3,5 km severozapadn? od Jablunkova .

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni ?asti Slezskych Beskyd pat?i do pasma ochrany krajinneho parku Park Krajobrazowy Beskidu ?l?skiego v Polsku.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Devitistovky ve Slezskych Beskydech na Jonaasweb.blog.cz. jonaasweb.blog.cz [online]. [cit. 12-08-2016]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 16-09-2016.

Seznam pou?ite literatury [ editovat | editovat zdroj ]

CICHA, Irena a kol. Okolim beskydskeho pr?smyku.?esky T??in: Sdru?eni regionalnich vydavatel?, 2003. ISBN 80-239-1652-1
DZIALAK, Jerzy. Slezske Beskydy. Warszawa, 1953
Cykloturisticka mapa ?R. Moravskoslezske a Slezske Beskydy. List 154. Vizovice: SHOCart, 2005. M 1:75 000

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Slezske Beskydy na Wikimedia Commons
Panoramaticka mapa Slezske Beskydy

[1] Devitistovky ve Slezskych Beskydech na Jonaasweb.blog.cz. jonaasweb.blog.cz [online]. [cit. 12-08-2016]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 16-09-2016.

[1]