Sle? obecny

Sle? obecny
	Sle? obecny
Stupe? ohro?eni podle IUCN
	; malo dot?eny
V?decka klasifikace
?i?e	?ivo?ichove (Animalia) ;
Kmen	strunatci (Chordata) ;
Podkmen	obratlovci (Vertebrata) ;
T?ida	paprskoploutvi (Actinopterygii) ;
Podt?ida	kostnati (Neopterygii) ;
?ad	bezostni (Clupeiformes) ;
?ele?	sle?oviti (Clupeidae) ;
Rod	sle? ( Clupea ) ;
Binomicke jmeno
	Clupea harengus ; Linne , 1758
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sle? obecny ( Clupea harengus ), neboli herynek , je nejhojn?j?i rybou na na?i planet?, navic je rybou hospoda?sky vyznamnou. Sle? obecny obyva vody Atlantskeho oceanu v obrovskych hejnech. Ma standardni delku 45 cm. Hmotnost takto vzrostleho jedince se pohybuje kolem 0,5 kilogramu. Sledi se ?ivi planktonnimi klanono?ci , krilem a malymi rybkami. Jejich p?irozenymi predatory jsou ploutvono?ci , kytovci , tresky a jine v?t?i ryby.

Synonyma [ editovat | editovat zdroj ]

Clupea harengus B membras Linnaeus, 1761:128 (Baltic).
Cyprinus esca Walbaum, 1792:36 (on Pennant, 1769).
Clupea elongata LeSueur, 1818:234 (Massachusetts).
Clupea alba Yarrell, 1829:137, 465, pl. 5, fig. 2 (Thames estuary).
Clupea leachii Yarrell, 1832:277, pl. 12 (Thames, Medway estuaries).
Clupea minima Storer, 1839:113 (New Hampshire).
Clupea harengus Svetovidov, 1952:117, pl. 2, figs 1, 2, pl. 3 fig. 2 (eastern Atlantis, Baltic);

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Sle? obecny ma standardni delku 45 cm p?i hmotnosti t?la 0,5 kg. Maximalni zji?t?na hmotnost dosahla 1,050 kg. Maximalni zji?t?na delka ?ivota ?inila 25 let.

Sle? obecny ma protahle ?tihle t?lo, na pr??ezu ovalne, ale se znateln? vyvinutym b?i?nim kylem. V porovnani se ?proty ( Sprattus sprattus ) je b?i?ko zakulaceno.

H?betni ploutev (tvrde paprsky): 0?0; h?betni ploutev (m?kke paprsky): 13?21; ?itni ploutev (tvrde paprsky): 0; ?itni ploutev (m?kke paprsky): 12?23; obratl?: 51?60.

Sle? obecny se li?i od jinych sle??, kterych je tem?? 200 druh? v ?eledi Clupeidae , svou pom?rn? malou velikosti; jejich ?upiny jsou pom?rn? velke, tenke bez napadneho kylu, velice snadno odpadavaji; hlava je leskla, p?i?em? sk?ele ani hlava nejsou kryty ?upinami; ?aberni vi?ko je bez paprs?iteho ryhovani. Oko sled? je opat?eno tukovymi vi?ky. Ocasni ploutev hluboce vykrojena. Sledi maji b?i?ni ploutev , ktera je spi?e za kratkou h?betni ploutvi; h?betni ploutev je p?ibli?n? uprost?ed jejich t?la. Nemaji tukovou ploutvi?ku, co? odli?uje sled? od ?eledi lososovitych . Na rozdil od jinych sle?? maji take shluk drobnych ovaln? uspo?adanych zoubk? na hornim pat?e tlami?ky; dolni ?elist je del?i ne? horni a take ji p?esahuje. Postranni ?ara neni patrna.

St?ib?ita barva s namodralym ?i nazelenalym h?betem. ?adne charakteristicke skvrny na t?le ani na ploutvich.

Rozmno?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Sledi dosahuji pohlavni dosp?losti po 3 a? 9 letech. T?ou se v hejnech. Zajimave je, ?e jednotlive rodove linie kladou jikry nezavisle na sob? b?hem celeho roku, tedy ka?da v jiny m?sic a na jinem mist?. Sledi kladou jikry na mo?ske dno, skaly, kameny, ?t?rk, pisek, ale kladou jikry take na chaluhy . Nakladene jikry neopatruji.

Jikry jsou kulate, ?loutek neni zcela pr?hledny a je nehomogenni. Jikry jsou hladke, ale lepkave; neobsahuji olejove kapenky. Velikost jiker se pohybuje mezi 1,57 a 1,91 mm u populaci z Islandu .

Ekologicka vyznamnost [ editovat | editovat zdroj ]

Sle?ovite ryby jsou nejd?le?it?j?i skupinou ryb na na?i planet?, Clupea harengus harengus je nej?etn?j?i rybou a je hlavnim po?ira?em obrovskeho mno?stvi zooplanktonu . V prvnim roce se sledi ?ivi malymi planktonnimi klanono?ci (Copepoda), nasledn? se ?ivi klanono?ci (hlavn? Calanus finmarchicus a Temora longicornis ), ale take r?znono?ci , drobnymi kory?i z ?adu kruny?ovek , garnaty , malymi rybkami, ?ervy, ?ebernatkami .

Na druhou stranu je sle? hlavni ko?isti ve vy??ich trofickych urovnich. P?i?iny jejich usp?chu z?stavaji stale zahadou. N?ktere uvahy vysv?tluji jejich dominanci pozoruhodnym ?ivotem v obrovskych, rychle se pohybujicich hejnech.

Geograficke roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli sle? obecny ?ije v severskych vodach kolem Arktidy , nejedna se o vysloven? arkticky druh. Je to nejen pelagicky druh sestupujici do maximalnich hloubek 200 metr?. P?es den setrvava ve v?t?ich hloubkach. Migruje na velke vzdalenosti.

Sle? obecny se nachazi na obou stranach Atlantskeho oceanu. Pohybuje se v ?irokem rozmezi od Mainskeho zalivu , zalivu svateho Vav?ince , zalivu Fundy , Labradorskeho mo?e , Davisova pr?livu , Beaufortova mo?e , Danskeho pr?livu , Norskeho mo?e , Severniho mo?e , Baltskeho mo?e , La Manche , Keltskeho mo?e a? po Biskajsky zaliv .

Severoatlanticka hejna sle?? zabiraji neuv??itelne 4 km³, p?i?em? tato hejna maji a? 4 miliardy jedinc?.

Hospoda?sky vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Sle? obecny je u?itkovou a ekonomicky velice vyznamnou rybou. Podle FAO bylo v roce 1999 vyloveno 2 403 543 tun, p?i?em? se na tomto mno?stvi nejvice podilelo Norsko s 821 435 tunami a Island s 343 769 tunami. Maximalni vylov byl v roce 1966, kdy bylo vyloveno 4 095 394 tun. Minimalni vylov byl v roce 1979, kdy ?inil pouhych 887 533 tun. V obchodech je prodavan jako uzena? , pe?ena? , matjesove filety , slane?ek , zavina? , herinky , pou?iva se p?i vyrob? rybich salat?, aj.

Sledi se zpracovavaji ?erstvi, su?i se, nakladaji se do soli, udi se, konzervuji a mrazi. Mohou byt sma?eni, va?eni, pe?eni i upravovani v mikrovlnnych troubach.

Sledi obecni byli dlouho d?le?itou hospoda?skou sou?asti rybolovu Nove Anglie a kanadskych p?imo?skych provincii, proto?e se zdr?ovali pom?rn? blizko pob?e?i ve velkych hejnech, zejmena v chladnych vodach polouzav?eneho Mainskeho zalivu a zalivu svateho Vav?ince. Dnes je jejich vylov ji? regulovan.

Na konci p?elomu 19. a 20. stoleti tvo?ili sledi ve form? sudovanych slane?k? 25-40 % islandskeho exportu ^[2].

Nutri?ni hodnoty [ editovat | editovat zdroj ]

Tabulka udava dlouhodob? pr?m?rny obsah ?ivin, prvk?, vitamin? a dal?ich nutri?nich parametr? zji?t?nych v mase sled?. ^[3]

Slo?ka	Jednotka	Pr?m?rny obsah	Prvek (mg/100 g)	Pr?m?rny obsah	Slo?ka (mg/100g)	Pr?m?rny obsah
voda	g/100 g	57?79	Na	120	vitamin C	stopy
bilkoviny	g/100 g	17,8	K	320	vitamin D	0,007?0,031
tuky	g/100 g	5 ? 20	Ca	60	vitamin E	0,76
cukry	g/100 g	0	Mg	32	vitamin B6	0,44
celkovy dusik	g/100 g	2,85	P	230	vitamin B12	0,013
vlaknina	g/100 g	0	Fe	1,2	karoten	stopy
mastne kyseliny	g/100 g	11,5	Cu	0,14	thiamin	0,01
cholesterol	mg/100 g	50	Zn	0,9	riboflavin	0,26
Se	mg/100 g	0,035	I	0,029	niacin	4,1
energie	kJ/100 g	791	Mn	0,04	Cl	170

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2 . 9. prosince 2022. Dostupne online . [cit. 2023-01-03].
↑ KNORR, Ivan. Podmo?ske bohatstvi. Zem? sv?ta . 8.4.2021, ro?. 19, ?is. 4, s. 54?59. Dostupne online .
↑ McCance a Widdowson´s: The Composition of Foods , 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu sle? obecny na Wikimedia Commons
BioLib.cz ? Clupea harengus (sle? obecny) [online]. BioLib.cz. Dostupne online .
Clupea harengus, Atlantic herring : fisheries, gamefish [online]. P?iprava vydani Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase , 2014. Dostupne online . (anglicky)

[695449bf49203958f80e1174c49eefa034317f8b-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2 . 9. prosince 2022. Dostupne online . [cit. 2023-01-03].

[2] KNORR, Ivan. Podmo?ske bohatstvi. Zem? sv?ta . 8.4.2021, ro?. 19, ?is. 4, s. 54?59. Dostupne online .

[3] McCance a Widdowson´s: The Composition of Foods , 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3 .

[1]

[2]

[3]