Slavnost T?la a krve Pan? , lidov? Bo?i t?lo je svatek ?imskokatolicke cirkve , kterym se zd?raz?uje realna p?itomnost Je?i?e Krista jako Boha i jako ?lov?ka v eucharistii . Podle nauky cirkvi katolickych , pravoslavnych a ostatnich starobylych k?es?anskych cirkvi vychodu dochazi p?i slaveni m?e k transsubstanciaci (p?epodstatn?ni) ob?tovaneho chleba a vina v t?lo a krev Je?i?e Krista .

Slaveni svatku m??e byt provazeno procesim , p?i n?m? vyjde z kostela liturgicky pr?vod v ur?enem po?adi u?astnik?, v n?m? kn?z nese Nejsv?t?j?i Svatost Olta?ni (eucharistii), nad nim byvaji nesena ? nebesa “ v podob? baldachynu zdvi?eneho na ?ty?ech ?erdich . Pr?vod se zastavi na ?ty?ech p?edem ur?enych mistech ( nam?sti , sochy svatych, kaple , filialni kostel, morove sloupy apod.) a konaji se kratke pobo?nosti . Liturgicka barva je bila .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem 13. stoleti v Evrop? silil kult svatosti olta?ni ( eucharistie ) a sou?asn? se zd?raz?ovala realna p?itomnost Kristova v konsekrovanem chlebu. Dobovou atmosferu, ktera vedla ke vzniku slavnosti, dokreslovala jednak touha st?edov?keho ?lov?ka po siln?j?im smyslovem pro?itku nabo?enskych ob?ad?, lidov? ?e?eno po ? podivane “, jednak opakovana vid?ni augustinianske ?eholnice Juliany z Lutychu ( Liege ) z roku 1209 . Zjevoval se ji za?ivy m?si?ni kotou? s jednim tmavym mistem, co? m?lo byt znameni, ?e mezi ostatnimi k?es?anskymi svatky chybi misto pro svatek eucharisticky . Na nalehani ?eholnice a jejiho duchovniho radce zavedl biskup Robert z Lutychu pro svou diecezi roku 1246 poprve takovyto svatek. P?i pouti ?eskeho kn?ze Petra , probo?ta Vy?ehradske kapituly ^[1] , ktery si cht?l pouti do ?ima v roce 1263 vyprosit osvobozeni od svych pochybnosti p?i transsubstanciaci, do?lo v italske Bolsen? k cirkevni udalosti (tzv. M?e v Bolsen? ), ktera vyvracela pochybnosti doty?neho kn?ze o p?itomnosti Krista v hostii . Kn?z o tom podal zpravu pape?i , ktery byl prav? v blizkem Orvietu . Pape? Urban IV. dal celou udalost prozkoumat a roku 1264 ustanovil eucharisticky svatek pro celou cirkev . ^[2] Zavedeni svatku zd?vodnil ve sve bule Transiturus , kde rozvinul nauku o eucharistii jako ob?ti i jako hostin?. Kratce nato pape? zem?el, co? roz?i?eni svatku opozdilo. A? Klement V. na koncilu ve Vienn? ( 1311 ? 1312 ) zavedeni svatku p?ipomenul. Teprve nastupce Klementa V. Jan XXII. zve?ejn?nim buly Transiturus v klementinskych dekretaliich se zaslou?il o celocirkevni roz?i?eni Slavnosti T?la a Krve Pan? . V letech 1357?1364 Bolsenskou m?i zachytil mali? Ugolino di Prete Ilario na freskach v katedrale v Orvietu , ^[3] tento vzor pozd?ji pou?il Raffael Santi p?i malb? M?e v Bolsen? v Heliodorov? stancii Apo?tolskeho palace ve Vatikanu. ^{[4] [5]} Na tvorb? bohoslu?ebnych text? pro slavnost se vyznamnou m?rou podilel teolog sv. Toma? Akvinsky . Klasicka nauka o p?epodstatn?ni je obsa?ena v jeho sekvenci Lauda Sion Salvatorem ( Sione chval Spasitele ) a doklada zp?sob, jakym se slo?ite teologicke formulace dostavaly do pov?domi k?es?anske ve?ejnosti t?eba ve form? um?lecky hodnotne poezie . Dal?imi texty slo?enymi pro nov? vznikly svatek k u?iti p?i liturgii hodin ( denni modlitb? cirkve obsa?ene v brevia?i ) a bohoslu?b? jsou Adoro te devote , Verbum supernum prodiens ( O salutaris hostia ), Pange lingua gloriosi corporis mysterium ( Tantum ergo ) a Sacris solemniis ( Panis angelicus ).

?eske zem? [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eskych zemich vrcholily eucharisticke slavnosti v dob? p?edhusitske mezi lety 1390?1420, v souvislosti s hnutim Devotio moderna , kdy byla v Praze na Karlov? nam?sti postavena kaple Bo?iho T?la a Krve , stejn? jako v Olomouci a zejmena v Kutne Ho?e , kde p?i ni ustaveno bratrstvo Bo?iho T?la. Procesi byla obnovena v katolickych m?stech (nap?iklad v Usti nad Labem nebo ve Znojm?) ji? roku 1436, jinde a? od 70. let 15. stoleti. ^[6]

Protireforma?ni charakter [ editovat | editovat zdroj ]

11. ?ijna 1551 vydal Tridentsky koncil dekret o eucharistii , v n?m zd?raz?uje realnou p?itomnost Kristova t?la a krve a pova?uje za legitimni uctivani olta?ni svatosti i mimo p?ijimani. Procesi Bo?iho t?la ziskalo v dekretu protireforma?ni charakter: ?A tak by m?la pravda vit?zn? triumfovat nad l?i a kaci?stvim, aby jeji protivnici tva?i v tva? takovemu lesku a takove radosti cirkve bu? vnit?n? zlomeni umlkli, nebo napln?ni studem a litosti dosp?li k rozumu.“ ^[7]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Datum slavnosti se ?idi datem Velikonoc p?islu?neho roku. Ned?li Seslani Ducha svateho , padesat dni po velikono?ni ned?li "vzk?i?eni", kon?i doba velikono?ni. Nasleduje ned?le Nejsv?t?j?i Trojice a ?tvrtek po ni je vyhrazen slavnosti T?la a krve Pan?. M?e svata ma slavnostni charakter. Svate p?ijimani se v??icim m??e podavat pod oboji ? hostie se bu? nama?i v konsekrovanem vin? nebo v??ici p?ijimaji hostii samostatn? a vino piji z kalicha.

Podle mistnich zvyklosti byva m?e zakon?ena bu? adoraci p?ed vystavenou svatosti olta?ni nebo je monstrance s eucharistii nesena v pr?vodu z kostela. Na ?ty?ech p?edem stanovenych a upravenych mistech se kona kratka pobo?nost . Pr?vod Bo?iho t?la nese ?asto prvky jiste okazalosti (baldachyn, dru?i?ky sypajici okv?tni listky ? tzv. trou?eni, kadidlo, n?kdy i vyzvan?ni zvla?tnim mobilnim zvoncem, st?ileni z d?l ? hmo?di??), co? vyvolava dvoji hodnoceni: kritiku triumfalismu cirkve ze strany nezu?astn?ne ve?ejnosti nebo vnimani smyslu pr?vodu jako projevu nejvy??i ucty Je?i?i Kristu ze strany v??icich katolik?.

D?jinny vyvoj eucharistickeho pr?vodu [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv v zakladaci bule Urbana IV. neni o pr?vodu ani zminky, v obdobi mezi lety 1247 a 1279 lze dolo?it jeho po?adani u sv. Gereona v Kolin? nad Rynem . Ve 14. stoleti ve v?t?in? zemi byl pr?vod Bo?iho t?la nad?en? p?ijiman.

V barokni dob? se tato liturgicka zvyklost stala triumfalnim ta?enim a vd??nym divadlem, jak to odpovidalo dobove mentalit?. Nutno dodat, ?e eucharisticky pr?vod neni ukladan ?adnym zavaznym liturgickym p?edpisem. Jeho uspo?adani zavisi na mistnich zvyklostech. Formu ur?uje biskup p?islu?ne dieceze .

Za prvni ?eskoslovenske republiky byla tradice t?chto procesi velmi ?iva a svatek Bo?iho t?la byl i statnim svatkem. Vzhledem k povinne vyuce nabo?enstvi na obecnych i m???anskych ?kolach byl i ur?itym vyvrcholenim ka?deho ?kolniho roku. K tomu p?ispivala i u?ast dru?i?ek s ko?iky plnymi kv?t?, ktere trousily na cest? liturgickeho pr?vodu mezi nejmen? ?ty?mi olta?i, zbudovanymi v obcich mimo kostel.

Tradice pr?vod? na ve?ejnosti byla potla?ena po roce 1948 v celem tehdej?im ?eskoslovensku v obdobi tzv. realneho socialismu , kdy bylo zakazano vychazet mimo kostel. Jakekoliv projevy nabo?enskeho ?ivota na ve?ejnosti byly ne?adouci a pova?ovaly se za poru?eni zakona o dozoru statu nad cirkvemi . P?esto se venkovni procesi po nam?stich v tento den v n?kterych m?stech ( Olomouc , Plze? , Skute? , T?ebo? , Litom??ice , Liberec , Znojmo aj.) udr?ela a? do konce padesatych let.

Po roce 1989 se tradice pr?vod? p?i Slavnosti T?la a krve Pan? spontann? obnovila p?edev?im ve v?t?ich m?stech. Ji? ve ?tvrtek 18. ?ervna 1992 se v Praze uskute?nil liturgicky pr?vod Corpus Christi s baldachynem obklopenym kn??imi a arcid?kanem nesoucim monstranci, s ministranty zvonicimi zvoncem, jdouci Melantrichovou ulici z Vaclavskeho nam?sti na Starom?stske nam?sti do chramu Panny Marie p?ed Tynem , za nadherneho a? p?ili? horkeho po?asi, za velke u?asti v??icich a dal?ich Pra?an? i p?ekvapenych zahrani?nich turist?. K roz?i?eni tradice ?tvrte?niho pr?vodu v oblasti Hrad?anskeho nam?sti v Praze se na p?elomu tisicileti zaslou?ili kardinalove Miloslav Vlk a Dominik Duka . Tradi?ni venkovni pr?vod se po?ada ka?doro?n? take u Kostela Panny Marie a Karla Velikeho pobli? Nuselskeho mostu (Nove M?sto ?p. 453, ?ty?i vn?j?i olta?e) ^[8] . V ur?itych farnostech se p?vodn? ?tvrte?ni slavnost p?eklada na naslednou ned?li, aby se mohli u?astnit v??ici, kte?i musi v tydnu do zam?stnani (Farnost sv. Vaclava v Dolnich Bojanovicich) ^[9] .

Na Morav? a na n?kterych mistech ?eskeho venkova lze pr?vod Bo?iho t?la vid?t i na venkov?.

Od roku 2013 spojuje v ?ervnu Prahu a italske Orvieto ?tafetovy b?h Corpus Domini, slo?eny z ?eskych a italskych b??c?, p?ipominajici prvni pou? ?eskeho kn?ze Petra z Prahy do ?ima v roce 1263 a udalost v Orvietu i Bolsen? ( M?e v Bolsen? ).

Tradi?ni n?kolikahodinove liturgicke pr?vody v??icich, kn??i i spolk? s nesenim korouhvi, figurin sv?tc?, Je?i?ka, Panny Marie a Je?i?e se po?adaji nejen v Orvietu, ?im? a dal?ich italskych m?stech, ale take v katolickych zemich N?mecka (Bavorsko, Dury?sko, Vestfalsko), ?pan?lsku (Sevilla, Cordoba, Toledo, Madrid aj.), Mexiku, Uruguayi a dokonce i v New Yorku .

Zvyky [ editovat | editovat zdroj ]

• P?i procesi v pr?vodu chodivaji ?za dru?i?ky" bile oble?ene divky s ko?i?ky bilych kv?t?, ktere sypou na cestu (tzv. trou?eni)
• St?elba ?na ptaka", ka?doro?ni slavnost ostrost?elc? se sout??i o krale st?elc?; odtud r?eni ?Ran jak o Bo?im t?le".

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ADAM, Adolf. Liturgicky rok; historicky vyvoj a sou?asna praxe . Praha: Vy?ehrad, 1998. ISBN   80-7021-269-1 . Kapitola Slavnost T?la a Krve Pan? (Bo?iho T?la), s. 162-167.  
• MUDRA, Ale? (editor) a kolektiv: V oplatce jsi v?ecek tajn?. Eucharistie v nabo?enske a vizualni kultu?e ?eskych zemi do roku 1620 . NPU Praha 2017, ISBN 978-80-7480-016-0

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Krvave Bo?i t?lo v Kladn? v roce 1889
• Svatek Je?i?e Krista, nejvy??iho a v??neho kn?ze

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Slavnost T?la a Krve Pan? na Wikimedia Commons
• Posledni Bo?i t?lo v Lidicich 1942