Silnice

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o dopravni stavb?. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Silnice (rozcestnik) .
Dalnice M3 v Ma?arsku
Pr?jezdni usek silnice III. t?idy v Doubici

Silnice je druh pozemni komunikace , dopravni stavba umo??ujici nekolejovou pozemni dopravu , zejmena na v?t?i vzdalenosti.

Slovo silnice ma p?vod v dobach, kdy cisa? Karel IV. nechal zesilit tehdej?i hlavni cesty (silna cesta = silnice). Na Morav?, zejmena vychodni, a ve Slezsku se v obecnem jazyce pro silnici b??n? u?iva slova cesta , [1] stejn? je tomu i ve spisovne sloven?tin?. Nejstar?i doklad slova ?silnice“ byl nalezen v rukopise ?ivot svatych Otc? z druhe poloviny 14. stoleti. [2]

Silnice ?asto vyu?iva pro p?ekonani terennich p?eka?ek staveb, jako jsou nap?iklad mosty ?i tunely , pop?ipad? je?t? za?ezy , od?ezy nebo naspy .

V sou?asne ?eske dopravni terminologii jsou silnice jednou z kategorii pozemnich komunikaci . Dal?imi kategoriemi jsou u?elova komunikace , mistni komunikace (ke kterym pat?i i ulice ) a dalnice .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni silnice v obecnem smyslu slova stav?ly u? starov?ke civilizace. Vyznamne jsou nap?iklad silnice ?imskeho imperia. Nejznam?j?i z nich je Via Appia , nejdel?i ze v?ech dla?d?nych silnic v cele tehdej?i ?imske ?i?i. A? do rozvoje pr?myslove revoluce platilo, ?e ?im je silnice hor?i, tim vice zbrzdi protivnika p?i p?ipadnem vpadu do zem?. [ zdroj? ] V 19. stoleti se stav?ly silnice ?t?rkove, podlo?ene n?kolika druhy hrubeho ?t?rku , s rozvojem automobilove dopravy ve 30. a? 60. letech 20. stoleti se stav?ly dla?d?ne silnice. V te dob? se za?inaji objevovat i prvni dalnice , po prvni italske dalnici Autostrada dei Laghi [3] nasledovaly p?edev?im dalnice postavene v N?mecku za Adolfa Hitlera ve 30. letech z betonu [ zdroj? ] , a v 50. letech Mezistatni dalni?ni system D. Eisenhowera v USA. [4] ?asem byly beton i dla?ba nahrazeny asfaltem , ze ktereho se stavi povrch silnic i dalnic dodnes. V Evrop? je v sou?asnosti ve vystavb? celoevropska dalni?ni si? . To se tyka hlavn? novych ?lenskych zemi EU a ?aste?n? i jejich kandidatskych zemi.

Silnice v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Silni?ni si? (?esko) a Pozemni komunikace v ?esku .

T?idy silnic [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske republice se rozli?uji podle zakona o pozemnich komunikacich (?. 13/1997 Sb.) t?i t?idy silnic:

  • Silnice I. t?idy je ur?ena zejmena pro dalkovou a mezistatni dopravu. Ozna?uje se jednomistnym nebo dvojmistnym ?islem, p?ed nim? se n?kdy uvadi je?t? ?imske ?islo I odd?lene lomitkem. V sou?asne dob? jsou ?isla 1?71. Ve stejnem systemu jsou ?islovany i dalnice, p?ed jejich? ?islo se vklada pismeno D. N?ktere useky silnic I. t?idy mohou mit obdobne stavebn? technicke vybaveni jako dalnice.
  • Silnice II. t?idy je ur?ena pro dopravu mezi okresy. Ozna?uje se trojmistnym ?islem, p?ed nim? se n?kdy uvadi je?t? ?imske ?islo II odd?lene lomitkem. V sou?asne dob? jich je cca 450.
  • Silnice III. t?idy je ur?ena k vzajemnemu spojeni obci nebo jejich napojeni na ostatni pozemni komunikace. V terenu ani v mapach se zpravidla ?islem neozna?uji. V u?ednich dokumentech a specializovanych mapach se ozna?uji ?ty?- nebo p?timistnym ?islem, p?ed nim? se n?kdy uvadi je?t? ?imske ?islo III odd?lene lomitkem. ?islo obvykle vychazi z n?ktere silnice I. nebo II. t?idy, pobli? ktere za?ina (nap?. u silnice II/128 je III/1280, u silnice I/19 je nap?. III/01924).

Obdobn? se rozli?uji t?idy (I. a? IV.) a funk?ni t?idy A-D [5] i u mistnich komunikaci .

Vlastnikem dalnic a silnic I. t?idy je stat. Vlastnikem silnic II. a III. t?idy je od roku 2001 kraj , na jeho? uzemi se silnice nachazeji. Vlastnikem mistnich komunikaci je obec . Silnice a mistni komunikace jsou za stanovenych podminek ve?ejn? p?istupne na zaklad? zakonem daneho prava obecneho u?ivani (§ 19 zakona ?. 13/1997 Sb.). U dalnic je u?ivani podmin?no dalni?nim poplatkem.

?isla silnic [ editovat | editovat zdroj ]

Podle § 2 odst. 1 vyhla?ky ?. 104/1997 Sb., kterou se provadi zakon o pozemnich komunikacich 13/1997 Sb., se dalnice a silnice I. t?idy ozna?uji ?isly od 0 do 99; jde-li o dalnici, uvadi se v evidenci p?ed ?islici pismeno ?D“. Silnice II. t?idy se ozna?uji ?isly od 100 do 999. Silnice III. t?idy se ozna?uji jen v evidenci ?ty? a? p?timistnymi ?isly podle nejbli??i dalnice, silnice I. nebo II. t?idy, p?ipadn? dopln?nymi indexem malym pismenem. Ramena jednosm?rnych silnic se ozna?uji indexem velkym pismenem. Silnice stanovene dle zvla?tniho p?edpisu pro mezinarodni provoz se ozna?uji te? pismenem ?E“ a ?islem.

?isla silnic I. t?idy jsou jednociferna a dvojciferna, ?isla silnic II. t?idy trojciferna, ?isla silnic III. t?idy ?ty?ciferna a p?ticiferna. V textu se ?isla silnic zpravidla uvad?ji spole?n? s ozna?enim t?idy silnice, ktere se uvadi p?ed ?islem silnice a odd?luje lomitkem.

V n?kterych p?ipadech se za ?islem silnice uvadi je?t? pismenny index. [6]

  • u silnic I. nebo II. t?idy index ?A“ a? ?G“ nebo ?N“ se pou?iva k ozna?eni ramene sm?rov? d?lene silnice tam, kde ?ast komunikace pro druhy sm?r neni rovnob??na s ?asti komunikace pro prvni sm?r. Silnice s timto indexem neni pova?ovana za samostatnou silnici.
  • u silnic I. nebo II. t?idy index ?H“ a? ?Z“ krom? ?N“ se pou?iva k ozna?eni tah? na p?edb??n? vlo?enych ?astech silni?nich tah?, tj. tah? evidovanych v datove zakladn? silni?ni sit? je?t? p?ed rozhodnutim ministerstva dopravy o zm?n? v silni?ni siti, a p?edb??n? zru?enych tah?. Silnice s timto indexem je pova?ovana za samostatnou silnici.
  • u silnic III. t?idy se pou?iva index ?a“ a? ?g“ nebo ?n“ ? je pova?ovan za sou?ast ?isla silni?niho tahu a silnice s indexem je pova?ovana za samostatnou silnici
  • u silnic III. t?idy index h“ a? ?z“ krom? ?n“ se pou?iva k ozna?eni tah? na p?edb??n? vlo?enych ?astech silni?nich tah?, tj. tah? evidovanych v datove zakladn? silni?ni sit? je?t? p?ed rozhodnutim ministerstva dopravy o zm?n? v silni?ni siti

Silni?ni ochranne pasmo [ editovat | editovat zdroj ]

Silni?ni ochranne pasmo je podle zakona o pozemnich komunikacich definovano mimo souvisle zastav?ne uzemi u rychlostnich komunikaci do vzdalenosti 100 m od osy p?ilehleho jizdniho pasu (pro reklamy , pouta?e a sv?telna za?izeni 250 m), u ostatnich komunikaci I. t?idy 50 m od osy p?ilehleho jizdniho pasu (zpravidla vozovky), u silnic II. a III. t?idy a mistnich komunikaci II. t?idy 15 m od osy p?ilehleho jizdniho pasu.

V silni?nim ochrannem pasmu podleha stavebni, reklamni i p?stebni ?innost p?isn?j?im podminkam, p?ipadn? souhlasu silni?niho spravniho u?adu . Vlastnici pozemk? v ochrannem pasmu jsou povinni strp?t nezbytne ?innosti vlastnika komunikace.

Statni sprava [ editovat | editovat zdroj ]

Ministerstvo dopravy rozhoduje o za?azeni pozemni komunikace do kategorie silnice nebo dalnice a o zru?eni silnice nebo dalnice. Vykonava p?sobnost silni?niho spravniho u?adu a specialniho stavebniho u?adu pro dalnice. Rozhoduje o odvolanich proti rozhodnutim krajskych u?ad? .

Krajske u?ady vykonavaji p?sobnost silni?niho spravniho u?adu a specialniho stavebniho u?adu pro silnice I. t?idy s vyjimkou kompetenci , ktere jsou vyhrazeny Ministerstvu dopravy. Rozhoduje o za?azeni do kategorie nebo (se souhlasem ministerstev) o zru?eni silnic II. a III. t?idy. Rozhoduje o odvolanich proti rozhodnutim obecnich u?ad? a obci.

Obecni u?ady obci s roz?i?enou p?sobnosti vykonavaji p?sobnost silni?niho spravniho u?adu a specialniho u?adu zejmena ve v?cech silnic II. a III. t?idy. Projednavaji p?estupky na dalnicich i silnicich.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Ustav pro jazyk ?esky AV ?R. ?esky jazykovy atlas [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-08-26.  
  2. ↑ Jaromir Pra?an: Technologie a materialy vystavby kryt? vozovek v obdobi mezi roky 1920 a? 1940 , p?isp?vek na XXIII. ro?niku semina?e Aktualni otazky spravy a udr?by pozemnich komunikaci a dopravni zna?eni na pozemnich komunikacich, hotel Skalsky dv?r u Byst?ice nad Pern?tejnem, 3. 5. 2018
  3. ↑ Autofotka tydne: Prvni dalnice byla v Italii, m?la oteviraci dobu. iDNES.cz [online]. MAFRA , 2014-09-21 [cit. 2020-03-19]. Dostupne online .  
  4. ↑ Dalnice v USA slavi 60 let. Ameri?ane je berou jako samoz?ejmost, d?iv proti nim protestovali. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2016-08-24 [cit. 2020-03-19]. Dostupne online . ISSN 1213-0702 .  
  5. ↑ ?SN 73 6110
  6. ↑ P?ehled udaj? sledovanych v datove zakladn? Informa?niho systemu o silni?ni a dalni?ni siti ?R k 1. 7. 2017

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Silnice&oldid=22343860 “