Sestercius s Dioskury
Sestercius
(
latinsky
sestertius
) byla
starov?ka
?imska mince. B?hem
?imske republiky
to byla cenna
st?ibrna
mince
, ktera byla pou?ivana jen z?idka. V dob?
principatu
byla v?t?i, ne tak cenna a ra?ena z
bronzu
nebo z
m?di
.
Nazev samotny vznikl spojenim slov ?semis“ (latinsky
p?l
) a ?tertius“ (
t?eti
) a znamenal doslova ?polovina t?etiho“ , tedy 2 a ½ ? hodnota mince v
assech
.
Sestercius se poprve objevuje kolem roku
211 p?. n. l.
jako mala st?ibrna mince, jeji? hodnota byla jedna ?tvrtina
denaru
. St?ibrny denar va?il zhruba 4,5 gramu a jeho hodnota byla desetkrat vy??i ne? hodnota asu. P?esto?e byla pozd?ji hodnota denaru zm?n?na na 16 as?, pom?r mezi denarem a sesterciem se nezm?nil.
P?ibli?n? v roce
23 p?. n. l.
byl sestercius
Augustovou
m?novou reformou zm?n?n na v?t?i bronzovou minci. Jako jedno z nejb??n?j?ich platidel byl sestercius pou?ivan a? do konce
t?etiho stoleti
. V?t?ina jich byla vyra?ena v mincovn? v ?im?, ale od roku
64
a? do roku
79
byly ra?eny v
Lugdunu
(dne?ni
Lyon
).
Sestercius va?il zhruba 25?28 gram?, v pr?m?ru m?l 32?34 mm s tlou??kou p?ibli?n? 4 mm. Velmi d?le?ity byl pro ?imany rozdil mezi bronzem a mosazi. Mosaz nazyvali
orichalcum
a hodnota tohoto kovu byla dvakrat ni??i ne? hodnota bronzu.
Sestercie byli hojn? pou?ivany a? do 3. stoleti, av?ak neustale se zhor?ovala kvalita
kovu
, z ktereho byly ra?eny. Pozdni
cisa?i
davali ?asto roztavit stare mince a nechavali z nich vyrazit nove. To v?ak diky tomu, ?e zinek ma ni??i teplotu tani ne? m??, postupn? vedlo k vytraceni se zinku ze slitiny. Ten byl proto nahrazovan bronzem ?i dokonce olovem. Sestercie z pozdniho obdobi jsou diky tomu tmav?i a maji hrub?i povrch.
Postupny vzr?st inflace, zp?sobeny znehodnocovanim st?ibrne m?ny, zap?i?inil, ?e se hodnota sesterci? a men?ich minci stale sni?ovala. Zatimco v prvnim stoleti byl nejb??n?j?i drobnou minci
dupondius
, majici polovi?ni hodnotu ne? sestercius, ve stoleti druhem u? se naopak sestercius dostava na jeho misto. Postupem doby se do d?ive st?ibrnych minci michalo stale vice bronzu a m?di a jejich hodnota stabiln? klesala. Jedny z poslednich sesterci? dal vyrazit cisa?
Aurelianus
. V te dob? se ji? hojn? pou?ivali dvousestercie, ra?ene od doby Traiana Decia. Pote byly sestercie sta?eny z ob?hu, aby z nich mohly byt vyrobeny nove mince ? antoniany a b?hem ?tvrteho stoleti zmizely z ob?hu i posledni exempla?e.
Sestercius byl take ?asto pou?ivan jako zakladni jednotka mno?stvi. Velke ?astky byly zaznamenavany v
?sestertia milia“
(tisicich sesterci?), p?i?em?
?milia“
byla ?asto vypou?t?no. Majetek vyjime?n? bohateho politika a vojev?dce pozdni ?imske republiky,
Crassa
, se odhadoval na 200 milion? sesterci?.
Zaznamy v
Pompejich
ukazuji otroka, ktery byl prodan za 6252 sesterci?. Pro srovnani, b??ny plat
legiona?e
byl v prvnim stoleti 900 sesterci? ro?n?, co? po ode?teni naklad? na stravu a vyzbroj znamenalo, ?e legiona? ?il ze zhruba 1,5 sestercie na den, co? by byl v dne?ni m?n? ekvivalent zhruba 800 K?.
[
zdroj??
]
Sestercie jsou numismatiky vysoce cen?ny, nebo? diky jejich velikosti jsou portrety cisa?? pom?rn? detailni. Jedny z nejcenn?j?ich jsou sestercie z let 64?68, jeliko? portrety
Nerona
pat?i k nejpoveden?j?im v?bec. Serie, vyra?ene
Hadrianem
(117?138) zaznamenavajici jeho ta?eni po Evrop?, zase brilantn? vykresluji ?imskou ?i?i na vrcholu svych sil.
Vyjime?n? kvalitni exempla?e mohou stat a? n?kolik tisic dolar?. Av?ak diky extremnimu mno?stvi, v jakem byly ra?eny, se jich zachovalo velmi mnoho, a proto je jejich cena ve srovnani s jinymi ?imskymi mincemi relativn? nizka.