Ser? Sarkisjan

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ser? Sarkisjan
Serž Sarkisjan (official portrait)
Ser? Sarkisjan (official portrait)
3.  prezident Armenske republiky
Ve funkci:
9. dubna 2008  ?  9. dubna 2018
P?edch?dce Robert Ko?arjan
Nastupce Armen Sarkisjan
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Republikanska strana Armenie

Narozeni 30. ?ervna 1954 (69 let)
Chankendi
Cho? Rita Sarkisjanova
Rodi?e Azat Sargsyan a Nora Sargsyan
P?ibuzni Levon Sargsyan a Sashik Sargsyan (sourozenci)
Sidlo Jerevan
Alma mater Jerevanska statni univerzita
Profese politik a vojak
Nabo?enstvi Armenska apo?tolska cirkev
Ocen?ni Hero of Artsakh
?estny doktor Statniho institutu mezinarodnich vztah? v Moskv?
Medaile cti Ellis Island
Knight Grand Cross with Collar of the Order of Merit
Order "For Merit to Kaliningrad Oblast"
… vice na Wikidatech
Podpis Serž Sarkisjan, podpis
Webova stranka www .serzhsargsyan .com
Commons Serzh Sargsyan
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ser? Azati Sarkisjan , n?kdy Sargsjan [pozn. 1] ( armensky ???? ????? ????????; * 30. ?ervna 1954 St?panakert ) je armensky politik, ministr v n?kolika vladach, posleze premier a v obdobi 2008?2018 armensky prezident .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1972?1974 slou?il jako vojak zakladni slu?by sov?tske armad? . V roce 1979 ukon?il studium filologie na Jerevanske statni univerzit? . V obdobi let 1979 a? 1988 p?sobil v komunistickych a  komsomolskych organech ve svem rodnem m?st? St?panakertu , posleze byl velitelem karaba?ske domobrany ve valce o Nahorni Karabach . [2]

V roce 1990 se stal poslancem Narodniho shroma?d?ni , v 90. letech byl postupn? ministrem obrany, vnitra a ministrem narodni bezpe?nosti. V obdobi 1999?2007 byl tajemnikem Narodni bezpe?nostni rady , v roce 2000 se stal znovu ministrem obrany. V roce 2007 se stal armenskym premierem. [2]

V unoru 2008 vyhral s podporou vlastni Republikanske strany Armenie prezidentske volby; do funkce nastoupil v dubnu 2008. Jako prezident se zasadil o vytvo?eni celni unie Ruskem a dal?imi postsov?tskymi republikami v roce 2014 a realizoval p?em?nu Armenie z  prezidentske parlamentni republiku , co? bylo podle kritik? vyjad?enim snahy o udr?eni si vlastniho politickeho vlivu. [2]

V roce 2011 se konaly velke demonstrace proti Sarkisjanovu re?imu. P?i dal?ich protestech v ?ervenci 2016 ?adali protestujici jeho odstoupeni a propu?t?ni v?ech politickych v?z?? [3]  ? tyto demonstrace nasledovaly po p?epadeni policejni stanice v hlavnim m?st? Jerevanu skupinou ozbrojenc?, kte?i po?adovali propu?t?ni opozi?niho politika a veterana valky o Nahorni Karabach ?irajra Sefiljana . P?i vzajemnych st?etech bylo zran?no p?es 50 lidi. [4]

Sarkisjanovo prezidentske obdobi skon?ilo dne 9. dubna 2018 a hned 17. dubna se stal p?edsedou vlady. Po n?kolikadennich bou?livych protestech, b?hem nich? demonstranti po?adovali jeho odstoupeni a bylo zadr?eno p?es 200 lidi, [5] nakonec dne 23. dubna (po pouhych ?esti dnech v u?adu) rezignoval, v d?sledku ?eho? nasledn? odstoupila i armenska vlada. [6]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. P?es toto?nost p?ijmeni neni p?ibuzny s dal?imi armenskymi politiky ? svym nastupcem v prezidentskem u?adu Armenem Sarkisjanem , [1] ani s byvalym premierem Tigranem Sarkisjanem .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Armenia lawmakers elect president as leader eyes 'super' powers. Tribune.com.pk [online]. 2018-03-02 [cit. 2018-04-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. a b c Armensky premier odstoupil, v?dce opozice je na svobod?. ?T24 [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupne online .  
  3. ATANESIAN, Grigor. Armenians step up their demands in a fourth summer of protest. Theguardian.com [online]. 2016-07-30 [cit. 2018-04-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. GRIGORYAN, Marianna. Armenian police clash with demonstrators as hostage stand-off continues. Theguardian.com [online]. 2016-07-21 [cit. 2018-04-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. V Armenii to v?e. Policie rozhan?la demonstranty a zatykala p?edstavitele opozice. ?T24 [online]. 2018-04-22 [cit. 2018-04-24]. Dostupne online .  
  6. Armensky premier odstoupil, v?dce opozice je na svobod?. ?T24 [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]