Portret Osceoly od George Catlina
Seminolove
jsou
indiansky
kmen ?ijici v
USA
. V sou?asnosti ma asi 12 000 p?islu?nik?, kte?i jsou rozd?leni do dvou skupin: jedna ?ije v
Oklahom?
, druha na
Florid?
.
Seminolove sami sebe nazyvaji Kaniuksalgi "Lide z poloostrova". Pochazeji z ?asti
Krik?
, ktera se v pr?b?hu 18. stoleti usadila na tehdy ?idce zalidn?nem poloostrov?
Florida
a asimilovali mistni kmeny
Timuku?
a Kalus?. Byli ?azeni mezi tzv.
P?t civilizovanych kmen?
, vychazeli s b?lochy dob?e a p?ejimali mnohe prvky jejich zp?sobu ?ivota. To se zm?nilo roku 1821, kdy se
Florida
stala sou?asti
USA
. Ameri?ane za?ali zabirat p?du Seminol? a nutit je k vyst?hovani do indianskeho teritoria
Oklahoma
, co? vedlo k serii tzv. seminolskych valek. T?ch se zu?astnil take ?esky dobrodruh
?en?k Paclt
z
Turnova
? bojoval jako
?oldne?
na stran? federalni vlady, ale jeho zapisky prozrazuji sympatie k Indian?m.
Odboj vedli na?elnik
Osceola
(1804?1838) a
medicinman
Abiaka. P?islu?nici kmene se p?ed pronasledovanim uchylili do mo?al?
Everglades
(odtud jejich n?kdej?i pojmenovani
Ba?inni Indiani
) a vyu?ivali jejich neprostupneho terenu k vedeni
partyzanske
valky. P?idali se k nim take uprchli ?erni otroci, jejich? potomci tvo?i dodnes zvla?tni etnickou skupinu ?ernych Seminol?. Osceola s hrstkou mu?? po p?t let vzdoroval americke armad?, roku 1837 byl zradou zajat a nedolouho pote zem?el ve v?zeni v
Charlestonu
, podle oficialni verze na
malarii
?i anginu, podle
Vaclava ?olce
spachal sebevra?du
[1]
. Nedlouho p?ed smrti vznikl jeho nejznam?j?i portret od
George Catlina
. Ve ?ty?icatych letech 19. stoleti z?stalo na Florid? jen necelych 500 Seminol?, ale na?elnik Holata Miko (seminolsky Silny
aligator
, Ameri?any zvan Billy Bowlegs) vedl guerillovou valku proti americke armad? a? do roku 1858. Seminolove si dodnes zakladaji na tom, ?e oficialn? nepodepsali kapitulaci
[2]
. V?t?i ?ast kmene skon?ila v Oklahom?, kde se v dob?
ob?anske valky
rozd?lili na p?iznivce Unie a Konfederace; ti kte?i z?stali na Florid?, ?ivo?ili v nehostinnych oblastech, americke ob?anstvi obdr?eli a? v roce 1934, jejich osud se za?al zlep?ovat a? po
2. sv?tove valce
. V roce 1962 se od Seminol? odd?lili Mikasukiove a byli uznani jako samostatny kmen.
Seminolske ?eny v tradi?nich od?vech, fotografie z roku 1916.
Seminolove se zabyvali primitivnim p?stovanim
kuku?ice
, tvo?ici zaklad jejich potravy. Zem?d?lstvi dopl?ovali rybolovem a lovem
aligator?
; vynikali v zachazeni s lukem. ?ili v obydlich nazyvanych
?iki
(chickee), co? byly d?ev?ne plo?iny na k?lech kryte palmovym listim. Mu?i lovili, stav?li obydli a vyrab?li ze
d?eva
dlabane
kanoe
, luky, nadoby, ?enskou praci bylo ko?ika?stvi a ?iti od?v?, v nouzi vyrab?li od?vy se?ivanim r?znobarevnych had?ik?, a proto byvaji ozna?ovani za vynalezce
patchworku
.Jejich nabo?enstvi bylo animisticke, d?le?itou roli pri ritualech hralo piti "?erneho napoje", co? byl psychoaktivni odvar z
cesminy
, ve v?t?ich davkach vyvolavajici
zvraceni
. Zvraceni v?ak bylo indiany vitano jako vnit?ni o?ista t?la i ducha. Jmeno na?elnika Osceoly znamena "Ten, ktery k?i?i (po po?iti) ?erneho napoje". Nejvyznamen?j?im ob?adem ro?niho cyklu byla
Puskita
, slavnost zelene kuku?ice, miru a obnovy, konana v ?ervnu.
[2]
Dnes je hlavnim zdrojem ob?ivy Seminol? v Oklahom? provozovani kasin a ?et?zce
Hard Rock Cafe
, na Florid? pracuji jako turisti?ti pr?vodci v oblasti Everglades.
State?ny boj Seminol? za svobodu inspiroval filmy Budda Boettichera
Seminolove
(1953) ?i Konrada Petzolda
State?ny Osceola
(1971, v titulni roli
Gojko Miti?
) i knihu Dolores Johnsonove
Seminolske deniky
.
- ↑
?OLC, Vaclav.
Indianske historie
. Praha: [s.n.], 1989.
- ↑
a
b
Zeleny, Mnislav, Indianska encyklopedie. Indiani t?i Amerik. Praha: Albatros, 1994.
- ?OLC, Vaclav.
Indianske historie
. Praha: [s.n.], 1989.