Sedna
Sedna zobrazena Hubbleovym vesmirnym dalekohledem
Symbol planety
Identifikatory
Typ	planetka
Ozna?eni	(90377) Sedna
P?edb??ne ozna?eni	2003 VB 12
Katalogove ?islo	90377
Objeveno
Datum	14. listopadu 2003
Misto	Observato? Palomar
Objevitel	Michael E. Brown Chad Trujillo David L. Rabinowitz
Jmeno po	Sedna
Elementy drahy ( Ekvinokcium J2000,0)
Epocha	2006-09-22.0 00:00:00,0  UTC 2454000,5  JD
Velka poloosa	73 033 662 780 km 488,1999  au
Vyst?ednost	0,8442
Perihel	11 380 829 010 km 76,0761 au
Afel	134 686 496 600 km 900,3236 au
Perioda ( ob??na doba )	3 940 000 d (10 787,1  a )
St?edni denni pohyb	0,000 091°/den
Sklon drahy
- k ekliptice	11,9296°
Delka vzestupneho uzlu	144,4360°
Argument ?i?ky perihelu	311,5589°
St?edni anomalie	357,6663°
Pr?chod perihelem	2076-08-25 14:55:57 UTC 2479541,1222 JD
Fyzikalni charakteristiky
Absolutni hv?zdna velikost	1,58
Rovnikovy pr?m?r	1180 ? 1800 km
Hmotnost	(1,7 ? 6,1)×10 21  kg
Pr?m?rna hustota	~ 2,0 ? g/cm³
Gravita?ni parametr	110 ? 410 km³/s²
Gravitace na rovniku	0,33 ? 0,50 m/s² (0,033 ? 0,051  G )
Unikova rychlost	0,620 ? 0,950 km/s
Perioda rotace	10,273 h 0,4280 dne d
Albedo	>0,2 ?
Povrchova teplota
- pr?m?rna	do 23 K

(90377) Sedna ( symbol : ) ^[1] je velke transneptunicke t?leso (TNO) , jeho? pr?m?r m??e dosahovat a? dvou t?etin pr?m?ru trpasli?i planety Pluto a pohybujici se slune?ni soustavou po velmi vyst?edne draze, v takzvanem odd?lenem disku .

P?vod jmena [ editovat | editovat zdroj ]

T?leso dostalo jmeno po inuitske bohyni Sedn? , ktera vladla v?em mo?im a ocean?m a jejich obyvatel?m, nap?. tule??m, a ktera ?ila v temnotach inuitskeho podsv?ti.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

T?leso objevili 14. listopadu 2003 astronomove Mike Brown , Chad Trujillo a David Rabinowitz na Observato?i Palomar pobli?e m?sta San Diego v Kalifornii (USA) v pr?b?hu p?ehlidky nebe dalekohledem Samuela Oschina, tj. Schmidtovou komorou o pr?m?ru 1,22 m, vybavenou 160megapixelovou kamerou Yale-Palomar Quest. V te dob? se objekt nachazel v tehdy rekordni vzdalenosti p?ibli?n? 90  AU od Slunce (pozd?ji byl tento rekord p?ekonan; v sou?asne dob? jej dr?i planetka (136199) Eris , ktera byla objevena ve vzdalenosti 97 AU). Dodate?n? byla Sedna objevena te? na p?edobjevovych snimcich, po?izenych ji? 25. za?i 1990 .

Objevitele velmi brzy zjistili na zaklad? jejiho velmi pomaleho pohybu, ?e se jedna o mimo?adn? zajimave t?leso, nachazejici se ve velke vzdalenosti od Slunce. Proto?e zdanliva hv?zdna velikost byla p?esto zna?na, dalo se usuzovat, ?e i jeho velikost bude mimo?adna. Proto se o n?m za?alo uva?ovat jako o desate planet? Slune?ni soustavy, p?esto?e to naprosta v?t?ina astronom? okam?it? odmitla. P?esto v souvislosti s jeji vyjime?nosti oznamili objevitele na tiskove konferenci, uspo?adane 15. b?ezna 2004, ?e ji navrhli jmeno ?Sedna“, ?im? poru?ili pravidla Mezinarodni astronomicke unie (IAU), ktera povoluji pojmenovani planetek teprve pote, co je jim p?id?leno definitivni ozna?eni (katalogove ?islo) . K definitivnimu schvaleni jmena pak do?lo teprve v srpnu 2004.

Popis planetky [ editovat | editovat zdroj ]

Draha planetky [ editovat | editovat zdroj ]

Sedna se pohybuje po velmi vyst?edne elipticke draze (viz tabulka vpravo), jeji? afel dosahuje hodnoty bli?ici se 1000 AU. V sou?asne dob? se je?t? p?ibli?uje ke Slunci, p?i?em? perihelu ma dosahnout v roce 2076 , kdy bude od Slunce vzdalena jen 76 AU, co? v?ak znamena p?ibli?n? 1,5krat dale, ne? saha draha Pluta.

Studie H. Levinsona a A.Morbidelliho z hv?zdarny Observatoire de la Cote d'Azur (OCA) v Nice ( Francie ) vysv?tluje mimo?adnou drahu Sedny p?sobenim blizkeho pr?letu (~800 AU) cizi hv?zdy v pr?b?hu prvnich 100 milion? let existence na?i Slune?ni soustavy. Mohlo se pravd?podobn? jednat o hv?zdu, ktera vznikla soub??n? se Sluncem z te?e p?vodni plynne mlhoviny. Podle jineho, men? pravd?podobneho scena?e, mohla sama Sedna vzniknout jako planeta obihajici kolem hn?deho trpaslika , o hmotnosti p?ibli?n? dvacetiny hmotnosti Slunce, ktery Sednu ztratil b?hem sveho pr?letu Slune?ni soustavou.

Jine mo?ne vysv?tleni, navrhovane S. Gomezem a jeho spolupracovniky, p?edpoklada existenci hypoteticke velke planety, obihajici ve vnit?ni ?asti Oortova oblaku. Po?ita?ove simulace ukazaly, ?e takova planeta o hmotnosti Jupiteru, obihajici ve vzdalenosti 5000 AU, ?i velikosti Neptunu ve vzdalenosti 2000 AU nebo Zem? ve vzdalenosti 1000 AU, by mohla vyslat Sednu na jeji sou?asnou drahu. Problem teto teorie v?ak spo?iva v tom, ?e na okraji vznikajici Slune?ni soustavy je p?vodni prachoplynovy disk p?ili? ?idky, tak?e formovani tak velkych planet v teto oblasti je velmi nepravd?podobne, p?ipadn? by trvalo velmi dlouho (asi miliardu let).

Za?azeni planetky [ editovat | editovat zdroj ]

Podle nazoru jejich objevitel? je Sedna prvnim pozorovanym objektem Oortova oblaku, nebo? jeji draha saha p?ili? daleko, aby mohla byt pova?ovana za p?islu?nika Kuiperova pasu (KBO) . Proto?e je v?ak na druhou stranu podstatn? bli?e, ne? se o?ekavalo pro objekty Oortova oblaku a rovina jeji drahy se p?ili? neli?i od roviny ekliptiky (sklon ?ini pouze p?ibli?n? 11°) a tedy ani od rovin, v nich? obihaji KBO, zavedli kompromisni kategorii t?les vnit?niho Oortova oblaku , ktery pova?uji za plochy diskovity utvar, jim? p?echazi Kuiper?v pas plynule do kulovite hlavni ?asti Oortova oblaku.

Naproti tomu jini astronomove tvrdi, ?e sklon a rozm?ry elipticke drahy Sedny jsou dostate?nym d?kazem toho, ?e se jedna o KBO a ?e naopak je nutno revidovat na?e p?edstavy o tom, do jake vzdalenosti oblast Kuiperova pasu ve skute?nosti saha.

Tato diskuse se v?ak netyka otazek, jak se Sedna dostala na svoji sou?asnou drahu.

Fyzikalni vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Z pozorovani, uskute?n?nych kratce po jejim objevu, ktere neodhalily vyznamne periodicke zm?ny v jeho jasnosti, se usuzovalo, ?e ma velmi dlouhou dobu rotace kolem osy, v rozmezi 20 a? 50 dni, co? vedlo k domn?nce, ?e ma men?iho pr?vodce ( m?sic ), jeho? slapove p?sobeni zbrzdilo p?vodni rotaci tohoto t?lesa. P?i sledovani Sedny Hubbleovym vesmirnym dalekohledem (HST) v b?eznu 2004 v?ak ?adny m?si?ek nalezen nebyl. Pozd?j?i zkoumani Sedny ?estimetrovym dalekohledem MMT observato?e na Mt. Hopkins v Arizon? v?ak prokazala, ?e rota?ni perioda je mnohem krat?i, p?ibli?n? desetihodinova, co? je obvykle u samostatnych t?les teto velikosti. Sou?asn? se tim prokazalo, ?e povrch Sedny ma malo albedovych utvar?, co? nazna?uje, ?e v pr?b?hu vyvoje v minulosti nebyl vystaven intenzivnimu bombardovani, ktere by odkrylo sv?tlej?i podlo?ni vrstvy, a ?e se tedy pravd?podobn? nikdy nepohyboval ve vnit?nich ?astech Slune?ni soustavy.

Neexistence pr?vodce Sedny take znemo??uje p?esne stanoveni hmotnosti tohoto objektu. Neni ani znamo jeji albedo a proto i vypo?et jejiho pr?m?ru je zna?n? nejisty. Z toho, ?e ji nebylo mo?no pozorovat v infra?ervene oblasti spektra dru?icovou observato?i Spitzer organizace NASA , vedlo ke zji?t?ni, ?e jeji pr?m?r nem??e byt v?t?i, ne? 75 % pr?m?ru Pluta. To naopak znamena, ?e ve viditelnem sv?tle ma zna?nou odrazivost a ?e jeji albedo tedy musi byt v?t?i ne? 20 %. Ze v?ech t?chto uvah vyplyva, ?e pr?m?r Sedny se m??e pohybovat ve zna?n? ?irokem rozmezi od 1180 do 1800 km. V sou?asne dob? je tedy ?tvrtym nejv?t?im t?lesem TNO po (136199) Eris , Plutu a (136472) Makemake .

Vzhledem k velke vzdalenosti od Slunce rovnova?na teplota povrchu Sedny nem??e byt nikdy vy??i, ne? 23  K (tj. ?250 °C). Proto nem??e mit ?adnou atmosferu, nebo? ?adne plyny s vyjimkou vodiku a helia (ktere si vzhledem k slabe gravitaci neudr?i) nemohou p?i t?chto teplotach existovat v plynnem stavu.

Chemicke vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Spektroskopicke zkoumani Sedny ukazalo, ?e povrch tohoto t?lesa ma vyrazn? na?ervenalou barvu. Na zaklad? toho se usuzuje, ?e na rozdil od Pluta a jeho m?sice Charonu neni jeji povrch pokryt dusikovym , vodnim a metanovym sn?hem. Na?ervenalou barvu p?ipisuje C. Trujillo tholinu , slo?itym vysokomolekularnim organickym slou?eninam, vznikajicim p?sobenim radiace na jednoduche uhlovodiky, a vyskytujicim se nap?. na povrchu planetky (5145) Pholus ?i v atmosfe?e Saturnova m?sice Titanu . Pozorovanym spektr?m Sedny nejlepe vyhovuje sm?s tvo?ena 24 % tholinu, 7 % amorfniho uhliku , 26 % metanoloveho ledu a 33 % metanu .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam planetek 90251-90500

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Sedna na Wikimedia Commons
• MARTINEK, F. Ovlivnila vyvoj slune?ni soustavy cizi hv?zda?
• MARTINEK, F. Jak Slunce mohlo odcizit trpasli?i planetu Sedna (2015)
• NASA's Sedna page Archivovano 30. 11. 2007 na Wayback Machine . (anglicky)
• Mike Brown's Sedna page (anglicky)
• Official press release by NASA JPL/SCC Archivovano 30. 4. 2007 na Wayback Machine . (anglicky)
• Astronomy Picture of the Day 04 July 2004 ? Artist's rendering of view from Sedna (anglicky)
• MORBIDELLI, A.; LEVISON, H. F. Scenarios for the Origin of the Orbits of the Trans-Neptunian Objects 2000 CR ₁₀₅ and 2003 VB ₁₂ (Sedna) (anglicky)
• MPEC 2004-S73: Comment on the naming of Sedna (anglicky)
• Distant Object Could Hold Secrets to Earth's Past (anglicky)
• Sedna (anglicky)
• The Nine Planets Solar System Tour (anglicky)
• KENYON, S. J.; BROMLEY, B. C. Stellar encounters as the origin of distant solar system objects in highly eccentric orbits (anglicky)