Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Sedm div? sv?ta , take Sedm div? starov?keho sv?ta , je v?eobecn? znamy seznam unikatnich starov?kych staveb v oblasti St?edozemniho mo?e a na St?ednim vychod? , sestavovan p?eva?n? ?eckymi starov?kymi turisty. Jediny z div?, ktery dodnes stoji, jsou Pyramidy v Gize . Seznam se dlouho r?znil podle ?asu a autora a stabilizoval se do dne?ni podoby a? kolem renesance . Prvni takove seznamy sedmi div? se za?inaji objevovat v 1.?2. stoleti p?. n. l., kdy nejstar?i kanonicky seznam starov?kych sedmi div? sv?ta sestavil ?ecky basnik Antipatros ze Sidonu. ^[1]

T?mito se inspirovaly i pozd?j?i seznamy, tak?e se po?et div? ustalil na sedmi. Existence zahrad Semiramidinych neni definitivn? prokazana a zbyvajicich p?t div? sv?ta bylo zni?eno ?ivelnymi pohromami . Artemidin chram a Feidiova Dia zni?il po?ar a zbyvajici t?i divy sv?ta podlehly zem?t?esenim . Tyto jevy zp?sobili podle starov?ke mytologie sami Egyp?ane , aby Pyramidy v Gize byly jediny dochovany div sv?ta.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ve starov?ku vzniklo mnoho seznam? sedmi div? tehdej?iho sv?ta. Tyto seznamy se od sebe n?kdy i zna?n? li?i, ?asto obsahovaly nap?. Babylonskou v?? ( zikkurat s chramem boha Marduka ), ?kyklopske hradby“ v Tiryntu nebo v Mykenach , ?imsky Kapitol , ?i athenskou Akropolis .

Prvni zminku o takovem seznamu nachazime u Diodora Sicilskeho . ^{[2] [3]} Nejstar?i znamy dochovany seznam sedmi div? sv?ta sestavil Antipatros Sidonsky . ^[4] Po n?m pak nasledoval Filon Byzantsky , ?ijici snad ve 2. nebo 3. stoleti n. l. (byva zam??ovan s jinym Filonem Byzantskym, matematikem a ?konstrukterem“ vale?nych stroj?, ktery ?il ve 2. stoleti p?. n. l.). Filon napsal kratky spisek O sedmi divech sv?ta , ve kterem sestavil seznam staveb, ktere pova?oval za zcela unikatni. Tento seznam se v?ak od toho dne?niho pon?kud li?il (obsahoval babylonske hradby misto rhodskeho Kolosu). Navic se ?ast spisu nedochovala.

Dal?imi ?eky, kte?i podobne seznamy na sklonku antiky sestavovali, byli nap?iklad Pausanias , Herodotos , Gaius Iulius Hyginus , Plinius a mnoho jinych. Novy zajem o zanikle rarity se projevoval v obdobi renesance, kdy se bajne pamatky staly nam?tem obraz? a grafiky mali?? a rytc?. T?etim obdobim patrani byla doba osvicenskych badatel? a cestovatel? z p?elomu 18. a 19. stoleti.

Seznam div? [ editovat | editovat zdroj ]

Rozsah [ editovat | editovat zdroj ]

V?echny divy na seznamu byly v oblasti St?edozemniho mo?e, ?i Blizkeho vychodu, nebo? tyto oblasti m?li ?ekove nejvice prostudovane. Proto divy v jinych ?astech sv?ta nebyly brany v potaz. Pozd?ji vznikly seznamy jako Novych sedm div? sv?ta , ktere se sna?i pokryt opravdu v?echny zname divy z celeho sv?ta.

V?ichni auto?i p?vodnich seznam? byli ?ekove, tudi? v?t?ina div? je take vystav?na ?eky nebo se jimi inspiruje.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• SVOBODA, L. Encyklopedie Antiky Praha: Polygrafia (1973)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Novych sedm div? sv?ta
• Sedm p?irodnich div? sv?ta

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Sedm div? sv?ta na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.