Secese je mezinarodni um?lecky sloh z p?elomu 19. a 20. stoleti (obdobi ozna?ovaneho jako fin de siecle ) a poslednim stylem souhrnneho um?ni, te? Gesamtkunstwerk , jemu? se poda?ilo vtisknout sv?j um?lecky ?ad v?em projev?m a v?cem moderniho ?ivota. T??i?t? secese nele?i ve vysokem um?ni, v  malb? a socha?stvi , ale i v  dekoraci a u?item um?ni .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Secese vychazi z kv?tinovych koncepci britskeho textilniho designera Williama Morrise a hnuti Arts and Crafts , je? se vracelo k lidovym tradicim a romantismu ?emeslnemu fortelu  st?edov?kych  mistr? a stav?lo se tak proti jednoduchosti zpracovani pr?myslovych vyrobk? hnanych pr?myslovou revoluci . Tento styl byl take siln? ovlivn?n anglickymi mali?i ozna?ovanymi jako Prerafaelite . Jednim z inspira?nich zdroj?, ktery ovlivnil secesni um?ni p?edev?im ve st?edni Evrop?, byla take Beuronska um?lecka ?kola , svebytny styl k?es?anskeho um?ni vytvo?eny benediktinskymi mnichy a inspirovany starok?es?anskym a egyptskym um?nim.

Nejv?t?iho rozmachu secese dosahla mezi lety 1890 a 1910 v  Evrop? a ve Spojenych statech . Ve Francii se nazyva Art nouveau , v  N?mecku Jugendstil , ?esky nazev ?secese“ (n?m. Sezession , z latinskeho secessio od?t?peni) pochazi od um?leckych spolk?, ktere se v  Berlin? (1891), v  Mnichov? (1892) a zejmena ve Vidni ( Wiener Sezession , 1896) odd?lily od konservativnich akademii.

Za hlavni znaky secesniho slohu se pova?uje ornamentalnost , plo?nost a zaliba v neoby?ejnych barvach a estetickem vyu?iti rozli?nych material?. Vla?ny secesni ornament vyjad?uje zvla?tni kvalitu secesniho cit?ni, je? se vyhyba citovym vykyv?m i silnemu vyp?ti v?le a tihne k vyrovnane naladovosti. Secesni linie je plynula vlnici se k?ivka, ktera vyvolava v divakovi dojem nenasilneho pohybu v plo?e, jeji? jednotvarnost se vyrovnava barevnosti. Secese vyhledava neobvykle barevne odstiny a va?e je podle principu harmonie a kontrastu. Ust?ednim znakem je stylizace, secese se sna?i p?ekonat gravidni tematiku historickych sloh? a obraci se p?imo k p?irodnim tvar?m (listy, kv?ty, lidske a zvi?eci t?lo).

Secese se projevovala v architektu?e, vytvarnem um?ni, v u?item um?ni (bytove za?izeni, vitra?e ) a v  literatu?e . V literatu?e se nositeli secesniho slohu staly proudy ozna?ovane jako symbolismus a dekadence . Charakteristickym rysem secese je i v literatu?e tendence k ornamentalnosti, v rovin? jazykove s tim souvisi rytmizace v?ty a ver?e , opakovani slov a hlaskovych skupin. Hlavnimi p?edstaviteli byli v ?eskem prost?edi Otokar B?ezina a Ji?i Karasek ze Lvovic .

P?edstaviteli architektury jsou Belgi?an Victor Horta ( D?m Tasselovych v  Bruselu ), Francouz Hector Guimard (vstupy do pa?i?skeho metra), ?e?i Antonin Bal?anek a Osvald Polivka ( Obecni d?m v Praze), ?pan?l Antoni Gaudi (chram Sagrada Familia , Guell?v park , Batllo?v d?m atd. ? v?e v Barcelon? ), Raku?an , opavsky rodak Joseph Maria Olbrich ( pavilon Secese ve Vidni) a dal?i. Ve vytvarnem um?ni prosluli ?ech Alfons Mucha (plakaty, cyklus obraz? Slovanska epopej , navrhy ?perk? a nabytku), Raku?an Gustav Klimt (dekorativni malby, plakaty) a ?esky socha? Franti?ek Bilek . P?edstaviteli u?iteho um?ni jsou Francouz Emile Galle (sklen?ne vazy), Skot Charles Rennie Mackintosh (bytove za?izeni), Ameri?an Louis Comfort Tiffany (vitra?e a lampy) a mnozi dal?i.

Secese vyrazn? ovlivnila ?ivotni zp?sob konce 19. a za?atku 20. stoleti, neopakovateln? se zapsala i do tva?e mnoha evropskych m?st jako Praha , Brno , Pa?i? , Vide? , Mnichov nebo Berlin . V teto dob? bylo vytvo?eno nespo?etn? d?l s vysokou um?leckou hodnotou, ale i p?edm?t? denni pot?eby.

Ukazky secesni tvorby [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Gustav Klimt : Judith (1904-1905)
• 
  Ch. R. Mackintosh : Nast?nna dekorace (1896-1897)
• 
  Emile Galle : Sklen?na vaza (kolem 1880)
• 
  Secesni domy na Kone?neho nam?sti v  Brn?
• 
  Josef Fanta : Pr??eli hlavniho nadra?i v Praze (1901)
• 
  Quido B?lsky - Alois Dryak : Grand hotel Evropa a Hotel Meran v Praze
• 
  Alois Dryak: Fasada hotelu Meran v Praze
• 
  Ladislav ?aloun : Souso?i Evropy, Grand hotel Evropa v Praze
• 
  Josef Fanta: Mohyla miru u Brna
• 
  Tivoli, honosny secesni obytny blok v  Brn?
• 
  Anton Hanak : Mozaika ve vile Primavesi v  Olomouci

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Gombrich, Ernst Hans: P?ib?h um?ni . Praha : Odeon 1992. ISBN   80-207-0416-7 . str. 437?507.
• ?abouk, Sava: Encyklopedie sv?toveho mali?stvi . Praha : Academia 1975. str. 315.
• Wittlich, Petr: Um?ni a ?ivot ? doba secese . Praha : Artia 1987. str. 62?126.
• Wittlich, Petr: ?eska secese , Praha : Odeon 1985.
• Wittlich, Petr: Socha?stvi ?eske secese , Praha : Karolinum 2000.
• Pijoan, Jose: D?jiny um?ni ? 9 . Praha : Odeon 1991. ISBN   80-207-0098-6 . str. 55?96.
• Koch, Wilfried: Evropska architektura . Praha : Ikar 1998. ISBN   80-7202-388-8 . str. 274.
• Dvo?a?ek, Petr: Architektura ?eskych zemi: Secese . Praha : Levne knihy KMa 2005. ISBN   80-7309-287-5 .
• Sagnerova, Karin: Jak je pozname? Um?ni secese . Praha : Kni?ni klub, 2007. ISBN   978-80-242-1773-4 .
• Millerova, Judith: Pr?vodce pro sb?ratele secese . Praha : Noxi, 2004. ISBN   80-89179-08-8 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Secesni architektura
• Seznam ?eskych secesnich architekt?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu secese na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo secese ve Wikislovniku
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem je Secese