한국   대만   중국   일본 
Schengensky prostor ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Schengensky prostor

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mapa schengenskeho prostoru. Sv?tle modra barva ozna?uje plne ?leny, zelena signata?e, kte?i se dosud pln? neu?astni

Schengensky prostor (zkracen? Schengen [?engen]) je ozna?eni pro uzemi 29 evropskych stat? ( zemi Schengenske dohody , zkracen? zemi Schengenu ), na kterem mohou osoby p?ekra?ovat hranice smluvnich stat? na kteremkoliv mist?, ani? by musely projit hrani?ni kontrolou .

Prostor se ozna?uje podle vesnice Schengen v  Lucembursku , u ni? byla 14. ?ervna 1985 podepsana Schengenska dohoda a v ni? byla 19. ?ervna 1990 podepsana provad?ci umluva. Smluvnimi staty je 29 zemi, z nich? 25 pat?i mezi ?leny Evropske unie , a 4 p?idru?ene neunijni zem?, ?lenove Evropskeho sdru?eni volneho obchodu . Do schengenskeho prostoru spadaji i n?ktera ze zamo?skych uzemi ?lenskych zemi. Schengensky prostor se nekryje s  Evropskym hospoda?skym prostorem (svobodny pohyb osob, zbo?i, slu?eb a kapitalu), jeho? ?leny jsou v?echny zem? EU a jen 3 zem? Evropskeho sdru?eni volneho obchodu.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Za p?edch?dce vlastni Schengenske dohody se pova?uje Saarbruckenska dohoda z roku 1984 . Ta byla uzav?ena mezi N?meckem a  Francii na zaklad? protest? ?idi?? kamion? proti nekone?nym frontam na hrani?nich p?echodech mezi ob?ma staty. [1] K nim se p?idaly Belgie , Lucembursko a Nizozemsko , ktere ji? d?ive vytvo?ily svoji celni a hospoda?skou unii Benelux s omezenymi kontrolami na vnit?nich hranicich.

T?chto 5 stat? pak 14. ?ervna 1985 podepsalo smlouvu u vesnice Schengen v mezinarodnich vodach ?eky Mosely na vyletni lodi MS Princesse Marie-Astrid . [2] Dohodly se na zru?eni ve?kerych kontrol osob cestujicich v ramci t?chto zemi. Vesnice Schengen byla vybrana symbolicky proto, ?e bezprost?edn? u ni se stykaji hranice N?mecka, Francie a Lucemburska.

Kontroly na hranicich v?ak nebyly zru?eny ihned. Vlastni Schengenska dohoda byla spi?e deklarativni. V?ech 5 uvedenych zemi proto podepsalo v roce 1990 Schengenskou provad?ci umluvu (op?t ve vesnici Schengen). Teprve na jejim zaklad? se p?ipravily v?echny podminky nutne pro otev?eni hranic ? p?edev?im byl vytvo?en a zprovozn?n Schengensky informa?ni system . V b?eznu 1995 pak byly odstran?ny pohrani?ni kontroly. [1]

Historie vstupu stat? do schengenskeho prostoru [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici tabulka uvadi rok podepsani Schengenske dohody jednotlivymi staty, u novych ?len? Evropske unie po roce 1999 pak datum vstupu do EU, kdy? od u?innosti Amsterdamske smlouvy je Schengenska smlouva p?imou sou?asti prava Evropske unie ). Dale je uveden rok samotne implementace.

P?istupovy akt Rok podpisu Implementace Staty
Schengenska smlouva 1985 1995 Belgie, Francie, Lucembursko, N?mecko, Nizozemsko
Schengenska smlouva 1990 1997 Italie
Schengenska smlouva 1992 1995 Portugalsko, ?pan?lsko
2000 ?ecko
Schengenska smlouva 1995 1997 Rakousko
Schengenska smlouva 1996 2001 Dansko, Finsko, ?vedsko
Island, Norsko (nejsou ?lenove EU)
?adost UK… [3] 1999 2. 6. 2000 Velka Britanie (jen ?aste?n?, neni ?len EU)
2000 [ zdroj? ] 2002 [ zdroj? ] Irsko (jen ?aste?n?)
vstup do EU 2004 2007 ?esko, Estonsko, Litva, Loty?sko, Ma?arsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko
planovano 2016 Kypr
2004 2008 ?vycarsko (neni ?len EU)
vstup do EU 2007 planovano 2016 (odlo?eno) Bulharsko, Rumunsko
2008 2011 Lichten?tejnsko (neni ?len EU)
vstup do EU 2013 2023 Chorvatsko
Schengenska smlouva 2011 2024 Bulharsko, Rumunsko

?lenske staty a EU [ editovat | editovat zdroj ]

Schengensky prostor (?erven?) a dal?i evropske asociace

V sou?asne dob? (rok 2023) zahrnuje schengensky prostor ?lenske staty EU krom? nasledujicich:

  • Irsko ? v roce 2000 Schengenskou dohodu take podepsalo, ale u?astni se jen na bazi policejni a justi?ni spoluprace. [4]
  • Kypr ? podepsal dohodu, ale po?adal o odklad pro sve plne ?lenstvi
  • Rumunsko a Bulharsko ? take podepsaly dohodu a p?ipravuji se na plne ?lenstvi; p?edb??ny termin byl p?i ni stanoven na ?ijen 2011; [5] pozd?ji byl pro nep?ipravenost obou zemi odlo?en. Od roku 2024 jsou oba staty oficialn? v Schengenskem prostoru: k 31. b?eznu byly zru?eny kontroly p?i letecke a namo?ni p?eprav?, ale z?stavaji na pozemnich hranicich. [6]

V schengenskem prostoru jsou navic od roku 2001 take Island a Norsko [4] (?lenove EHP ). Od 12. prosince 2008 (resp. zru?enim kontrol na leti?tich 29. b?ezna 2009) take ?vycarsko [7] , kde byla Schengenska smlouva ratifikovana na zaklad? referenda z 5. ?ervence 2005 [8] , a rozhodnutim Rady EU z 13. prosince 2011 se ?lenem od 19. prosince 2011 stalo i Lichten?tejnsko [9] (oba staty jsou ?lenove ESVO ). Dne 1. ledna 2023 se ?lenem stalo take Chorvatsko . O rok pozd?ji 31. b?ezna 2024 do Schengenu vstoupily dal?i dva staty Rumunsko a Bulharsko. [10]

Monako , San Marino a Vatikan nejsou sou?asti schengenskeho prostoru, ale na jejich hranicich se zem?mi schengenskeho prostoru se rovn?? neprovad?ji hrani?ni kontroly.

?esko je v schengenskem prostoru spolu s dal?imi osmi novymi zem?mi EU od patku 21. prosince 2007 (hrani?ni kontroly na ?eskych mezinarodnich leti?tich skon?ily u let? do/ze schengenskeho prostoru 29. b?ezna 2008).

Uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

Typicka schengenska hranice - ?adna pasova kontrola, jen cedule vitajici nav?t?vnika. Zde mezi N?meckem a Rakouskem

Schengensky prostor zahrnuje v dne?ni dob? uzemi nasledujicich stat? EU:

a mimo EU (?lenove ESVO ):

Zamo?ska a podobna uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

Schengensky prostor neni automaticky roz?i?en i na v?echna zamo?ska uzemi ?lenskych stat?. Zahrnuty jsou do n?j portugalske Azory a Madeira i ?pan?lske Kanarske ostrovy . Naopak sem nepat?i v?echna zamo?ska uzemi Francie , norske ?picberky , ?pan?lska m?sta Ceuta a Melilla v  Africe , danska autonomni uzemi Gronsko a Faerske ostrovy (nejsou ani sou?asti EU), zamo?ske nizozemske autonomni regiony Aruba , Curacao , Svaty Martin , Bonaire , Saba a Svaty Eustach . Ani omezen? se neu?astni britska korunni zavisla uzemi Jersey , Guernsey .

P?esto?e se n?kdy objevuji opa?ne informace, n?mecky ostrov Helgoland je sou?asti schengenskeho prostoru (pouze ma vyjimku z jednotneho prostoru DPH, co? umo??uje existenci duty free shop?). ?ecky poloostrov Athos s mni?skou republikou je de iure sou?asti Schengenu, ?ecko v?ak p?i p?istoupeni k smlouv? deklarovalo, ?e se p?i aplikaci pravidel ma p?ihli?et k jeho ?zvla?tnimu statusu“ (navic ma Athos take vyjimku z jednotneho prostoru DPH, jako ?ada dal?ich evropskych uzemi).

Roz?i?eni v roce 2007 [ editovat | editovat zdroj ]

?esko a dal?ich 8 novych zemi EU (krom? Kypru , Rumunska a Bulharska ) se stalo sou?asti schengenskeho prostoru 21. prosince 2007, a to v ramci roz?i?eneho SIS I ( Schengensky informa?ni system ). Toto datum bylo dohodnuto na sch?zce ministr? vnitra EU v Bruselu 5. prosince 2006 a tyka se pozemnich a namo?nich hranic. Na ?eskych mezinarodnich leti?tich se upustilo od hrani?nich kontrol osob, cestujicich do zahrani?i v ramci schengenskeho prostoru, 29. b?ezna 2008.

Termin roz?i?eni se zdal byt n?kolikrat ohro?en. V prosinci 2006 sloven?ti politici otaleli s p?ipravou ochrany slovensko-ukrajinske hranice. [11] V ?ervenci 2007 se zase ukazalo, ?e n?ktere p?vodni zem? schengenskeho prostoru neaktualizuji dostate?n? rychle svoji databazi Schengenskeho informa?niho systemu . [12] N?ktere staty, hlavn? N?mecko a Rakousko, se p?i tomto roz?i?eni obavaly zvy?ene kriminality zejmena v p?ihrani?nich oblastech. Toto se nepotvrdilo; rakouska ministryn? vnitra Maria Fekterova uvedla, ?e kriminalita se v jeji zemi sni?ila a ubyl i po?et ilegalnich migrant? . [13]

Principy schengenskeho prostoru [ editovat | editovat zdroj ]

Zem? Schengenu zavedly pro celou oblast spole?nou vizovou politiku a dohodly se na zavedeni u?innych kontrol na svych vn?j?ich hranicich. Vnit?ni hranice z hlediska pohybu osob a zbo?i de facto neexistuji. Lze v?ak na nich po omezenou dobu obnovit kontroly tehdy, kdy? to vy?aduje zachovani ve?ejneho po?adku ?i vnitrostatni bezpe?nosti. Toho vyu?ilo nap?iklad Finsko b?hem Mistrovstvi sv?ta v atletice 2005 nebo N?mecko b?hem Mistrovstvi sv?ta ve fotbale 2006 . Vyjime?na situace nastala roku 2020 p?i pandemii covidu-19 , kdy mnohe evropske staty zavedly hrani?ni kontroly zam??ene p?edev?im na hodnoceni zdravotniho stavu (nap?. m??enim t?lesne teploty). [14]

Ob?ane v?ech zemi schengenskeho prostoru mohou svobodn? cestovat v ramci celeho schengenskeho prostoru a p?ekra?ovat vnit?ni hranice na kteremkoliv mist? na tzv. ?zelene hranici“ bez zdr?ovani a formalit. Tote? plati i pro cizince majici tzv. schengenske vizum oprav?ujici ke vstupu do jedne ze zemi Schengenu ? toto vizum jim tedy umo??uje cestovat i do v?ech ostatnich zemi schengenskeho prostoru.

Proto?e vstup do jedne zem? Schengenu umo??uje cestovani celou smluvni oblasti bez dal?ich hrani?nich kontrol, musi se na vn?j?i hranici schengenskeho prostoru (to znamena i na hranicich na leti?tich ) provest hrani?ni kontrola sou?asn? zastupn? pro v?echny zem? Schengenu. Podle Schengenskych smluv maji p?ipustna u?edni rozhodnuti, ktera n?jake osob? zabrani vcestovat, p?sobnost prakticky pro cely schengensky prostor.

Byl z?izen Schengensky informa?ni system (SIS) pro staty s plnym p?istupem.

Schengenske acquis (dohody) - rozumi se jim Schengenska dohoda, Schengenska provad?ci umluva, Protokoly a umluvy o p?istoupeni k Schengenske dohod? a Schengenske provad?ci umluv? s p?islu?nym Zav?re?nym aktem a prohla?enimi a Rozhodnuti a prohla?eni Vykonneho vyboru a akty k provedeni umluvy, ktere byly vydany organy, na n?? Vykonny vybor p?enesl sve rozhodovaci pravomoci a dal?i legislativni dokumenty rozvijejici p?vodni akty.

Uprava silni?nich p?echod? [ editovat | editovat zdroj ]

Smluvni staty p?i vstupu do schengenskeho prostoru odstranily p?eka?ky branici plynulemu provozu na hrani?nich p?echodech (zatarasy, zavory). Na silnicich v blizkosti hrani?nich p?echod? byly provedeny upravy dopravniho zna?eni a byla zru?ena omezeni rychlosti souvisejici s hrani?ni kontrolou. Zru?eni hrani?nich kontrol se tyka v?ech ob?an? Evropske unie i ob?an? t?etich zemi. ?idi? proji?d?jici hranici by ani v podstat? nem?l poznat, ?e vjel do jineho statu. Dozvi se to jen z modre informativni dopravni zna?ky s 12 zlatymi hv?zdami s ozna?enim statu. Evropou tak je mo?ne projet ?bez zastaveni“ od ji?niho cipu ?pan?lska a? nap?. k severnimu pob?e?i Estonska nebo k Severnimu ledovemu oceanu .

P?echod hranic mimo hrani?ni p?echody [ editovat | editovat zdroj ]

?lanek 6 Schengenske smlouvy z roku 1985 zavazuje smluvni staty umo?nit trvale p?ihla?enym obyvatel?m obci v blizkosti hranic p?echazet hranici i mimo hrani?ni p?echody (nap?iklad ve volne krajin? nebo po komunikacich ni??i kategorie) a i mimo provozni dobu hrani?nich p?echod?. Schengenska smlouva nevylu?uje dosavadni ani budouci nadstandardni bilateralni dohody, ktere by umo?nily p?ekra?ovani hranice mimo hrani?ni p?echody i dal?im kategoriim osob.

Podle ?lanku 2 odst. 1 provad?ci umluvy z roku 1990 je vnit?ni hranice mo?no p?ekra?ovat na jakemkoliv mist?, ani? by se provad?la kontrola osob. Existuje v?ak vyjimka: V souladu s ?lankem 25 a nasledujicimi na?izeni Evropskeho parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterym se stanovi kodex Unie o pravidlech upravujicich p?eshrani?ni pohyb osob (Schengensky hrani?ni kodex), m??e ?lensky stat, jen? je pln? zapojen do schengenske spoluprace, do?asn? znovu zavest ochranu svych vnit?nich hranic. Za takove situace je mo?ne (p?i spln?ni podminek danych Schengenskym hrani?nim kodexem) podle § 11 odst. 3 nebo § 12 odst. 3 zakona o ochran? statnich hranic opat?enim obecne povahy vyjime?n? stanovit, ?e vnit?ni hranice lze p?ekra?ovat pouze v mist? a dob? v n?m ur?enych. [15]

P?echod hranic a ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Pro p?ekra?ovani hranic v?ak stale plati ostatni obecne pravni p?edpisy jednotlivych ?lenskych stat?. Pro ?esko jde p?edev?im o p?edpisy tykajici se ochrany p?irody a krajiny . Podle nich v I. zonach narodnich park? a v  narodnich p?irodnich rezervacich plati zakaz vstupu mimo zna?ene cesty. Podle Ministerstva ?ivotniho prost?edi se toto tyka asi 5 % celkove delky ?eskych hranic . [16]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Schengen [online]. Euroskop.cz, 2007 [cit. 2008-12-13]. Kapitola Historie schengenske spoluprace. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-12-01.  
  2. ↑ Luxembourg to repurchase ship on which Schengen Agreements were signed [online]. today.rtl.lu, 2021-08-04 [cit. 2021-11-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ Rozhodnuti Rady (2000/365/EC) ze dne 29. kv?tna 2000 o ?adosti Spojeneho kralovstvi Velke Britanie a Severniho Irska, aby se na n? vztahovala n?ktera ustanoveni schengenskeho acquis
  4. ↑ a b The Schengen Agreement Member States [online]. 2004 [cit. 2008-12-12]. Dostupne online . (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  5. ↑ Hungarian Presidency of the EU quoted by German press: Romania and Bulgaria’s adhesion to Schengen was postponed [online]. HotNews.ro, 2011-01-06 [cit. 2012-10-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Schengenu, pozemni kontroly ale pokra?uji. iDnes.cz [online]. Mafra, 2024-03-31 [cit. 2024-03-31]. Dostupne online .  
  7. ↑ HRU?KA, Blahoslav. ?vyca?i vstupuji do Schengenu. Mnoho se tim ale nezm?ni. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2008-12-12 [cit. 2008-12-12]. Dostupne online .  
  8. ↑ FOULKES, Imogen. Hlasovani p?ibli?uje ?vycarsko EU [online]. BBC, 2005-06-05 [cit. 2008-12-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ Archivovana kopie. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2011-12-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-04-16.  
  10. ↑ Bulgaria and Romania join the Schengen area. ec.europa.eu [online]. European Commission, 2024-03-30 [cit. 2024-03-31]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ GROHOVA, Johanna. ?esko hrozi Slovak?m kv?li Schengenu [online]. iDnes.cz, 2008-12-13 [cit. 2008-12-12]. Dostupne online .  
  12. ↑ Vstup do Schengenu ohro?en, stara EU neni p?ipravena [online]. iDnes.cz, 2007-07-13 [cit. 2008-12-12]. Dostupne online .  
  13. ↑ Roz?i?eni Schengenu nam neu?kodilo, uznalo po roce Rakousko [online]. iDnes.cz, 2008-12-21 [cit. 2008-12-21]. Dostupne online .  
  14. ↑ HELLER, Jakub; PLIHAL, Jakub. Foto: Zaost?eno na ?idi?e z Italie. Podivejte se, jak probihaji hrani?ni kontroly. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2020-03-11 [cit. 2020-03-28]. Dostupne online .  
  15. ↑ Sd?leni ?. 298/2019 Sb.: Sd?leni Ministerstva vnitra o vyhla?eni seznamu hrani?nich p?echod? a seznam? p?eshrani?nich propojeni [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupne online .  
  16. ↑ Ochrana ?ivotniho prost?edi a vstup ?eske republiky do schengenskeho prostoru [online]. Ministerstvo ?ivotniho prost?edi, 2007 [cit. 2008-12-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-04-21.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Schengensky_prostor&oldid=23942454 “