San Gimignano

San Gimignano
	San Gimignano, panorama
Poloha
Sou?adnice	43°28′ s. ?. , 11°3′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	324 m n. m.
?asove pasmo	UTC+01:00 ( standardni ?as ) ; UTC+02:00 ( letni ?as )
Stat	Italie
Region	Toskansko
Provincie	Siena
	San Gimignano
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	138,6 km²
Po?et obyvatel	7 480 (2023)
Hustota zalidn?ni	54 obyv./km²
Sprava
Oficialni web	www .comune .sangimignano .si .it
Telefonni p?edvolba	577
PS?	53037
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

San Gimignano [ san d?imi?ano ] je m?sto v Italii , v oblasti Toskansko a provincii Siena . San Gimignano je proslule svou tem?? jednotnou zastavbou st?edov?ke architektury a svymi 15 v??emi . Tato stara ?ast m?sta na nahorni plo?in? je od roku 1990 zapsana na Seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

D?jiny tohoto toskanskeho m?ste?ka za?inaji asi ve 4. stoleti p?. n. l. zalo?enim etruske osady, pojmenovane Velathri podle etruske bohyn? les?. Z teto doby se v muzeu dochovaly archeologicke nalezy, keramika a fragmenty kamennych sarkofag? v m?stskem muzeu.

V obdobi antickeho ?ima bylo zalo?eno sidlo jmenem Silvia (z latinskeho silva strom, ke?), je? v obdobi st?hovani narod? obsadili Langobardove. Poz?statky jejich osady byly nalezeny uvnit? hradu Castel Vecchio . Nyn?j?i jmeno m?sto ziskalo a? v 10. stoleti. Podle jedne verze legendy je pojmenoval na sve misijni cest? Sigericus, arcibiskup z Canterbury mezi lety 990?994. Podle druhe verze jde o patrocinium svateho Gimignana, biskupa modenskeho , ktery za ostrogotskych valek v 5. stoleti zachranil m?sto p?ed vojsky barbarskych Hun? pod vedenim krale Attily .

Roku 998 byla osada opevn?na hradebni zdi a svou hradni rezidenci si zde vybudovali biskupove z Volterry . Zasadni hospoda?sky, obchodni a politicky rozvoj m?sta nastal kolem poloviny 12. stoleti , diky situaci na d?le?ite k?i?ovatce cest z Pisy , Sieny a Janova . Tr?ni a zem?d?lska osada bohatla jednak diky vyhodne poloze na Via Francigena , obchodni spojnici mezi Italii a Francii ), ale take diky p?stovani ?afranu , vinne revy odr?dy Vernaccia a dal?ich plodin. Zahrani?ni obchod s nimi spojoval San Gimignano a? se Syrii a Egyptem .

Roku 1199 m?sto vyhlasilo svou nezavislost na volterrskem biskupovi. V ?ele jeho spravy staly politicke strany guelf? a ghibellin?, v dob? krvavych boj? od 13. do 14. stoleti reprezentovane zejmena rodinami pape?skych p?ivr?enc? Ardinghelli a cisa?skymi straniky rodiny Salvucci . Roku 1261 v bitv? o Montaperti zvit?zili ghibellini za pomoci Florencie a Sieny . Dal?i boje ukon?il roku 1348 mor, ktery zdecimoval po?et obyvatelstva San Gimignana natolik, ?e se m?sto spontann? p?idalo do svazku m?st pod?izenych Florencii. Konec samostatnosti p?inesl ov?em San Gimignanu obchodni restrikce , ktere take zruinovaly export . Flore??ane svou nadvladu upevnili take stavbou pevnosti Rocca.

?lechticke rodiny vystav?ly krom? kostel? honosne palace a hranolove obranne v??e. Ve 14. stoleti zde stalo 72 v??i a za ka?dou zbouranou byl vlastnik povinen postavit v?? novou. Rod Salvucci? prezentoval svou moc dokonce dv?ma v??emi (p?ipominajicimi Newyorska dvoj?ata ). Dodnes se dochovalo 14 v??i. V dob? gotiky a po?atk? renesance do konce 15. stoleti vznikla v?t?ina um?leckych pamatek ve m?st?.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Zdej?i hospoda?stvi stagnovalo, m?ste?ko z?stalo st?ediskem zem?d?lstvi a nezachytilo nastup pr?myslu. Diky tomu si zachovalo urbanisticke jadro v nezm?n?ne goticke podob?, bez pozd?j?ich p?istaveb. Ve 20. stoleti se stalo vyhledavanym turistickym cilem, jednim z nejvyznamn?j?ich v Toskansku. Dodnes profituje jak z cestovniho ruchu, tak z prodeje mistniho vina, destilat? a tvrdych syr?. Vyhla?enou specialitou je ?unka z divokych prasat.

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Bazilika Nanebevzeti Panny Marie, zvana Collegiata
Palazzo vecchio del Podesta ? stara radnice, postavena roku 1239, s v??i Torre rognosa o vy?ce 52 metr?; pozd?ji u?ivana jako m?stske v?zeni, v 16. stoleti adaptovana na divadlo
Palazzo nuovo del Podesta = Palazzo Communale ? nova radnice, postavena roku 1283, architekt Arnolfo di Cambio , v?? Torre grossa o vy?ce 54 metr?
M?stske opevn?ni ma ?ty?i brany (Porta San Giovanni, Porta San Matteo, Porta San Jacopo, Porta delle Fonti), jednu ba?tu ( Bastione San Francesco ) a dva trakty pr?chozich hradebnich zdi
Palace a v??e: Palazzo Baccinelli, Cortesi, Ficarelli, Franzesi, Ceccarelli, Lucii, Mangani, Razzi, Talei Franzesi, Tamburini, Tinacci, Tortoli-Treccani, Useppi, Vichi.
Palazzo Pratellesi : palac nejvyznamn?j?i rodiny s gotickymi freskami ze 14. stoleti, autor Vincenzo Tamagni
Kostel sv. Augustina , goticka stavba s bohatymi freskami: kapli sv. Bartolom?je vymaloval Benedetto da Maiano, vyjevy ze ?ivota sv. Augustina maloval Benozzo Gozzoli, dal?i fresky ?i deskove obrazy malovali Piero del Pollaiolo, Pier Francesco Fiorentino, Vincenzo Tamagni a Sebastiano Mainardi.
Piazza della Cisterna ? hlavni (horni) nam?sti s kamennou ka?nou kryjici cisternu, ve st?edov?ku jedinou m?stskou zasobarnu pitne vody
kostel sv. Petra ? romansko-goticka stavba; ma vyznamne goticke fresky ze ?ivota Kristova
Zru?eny kostel sv. Franti?ka ma pozoruhodne romanske pr??eli z 12. stoleti
Rocca, z?icenina hradu s pr?chozimi hradbami, odkud je krasna vyhlidka

Bazilika Nanebevzeti Panny Marie ? Collegiata [ editovat | editovat zdroj ]

Bazilika Nanebevzeti Panny Marie , zvana podle sidla kolegiatni kapituly kratce Collegiata di San Gimignano, je dominantou a nejvyznamn?j?i chramovou stavbou ve m?st?. Tato romanska trojlodni bazilika s v??i pat?i k nejkrasn?j?im p?iklad?m romanske architektury v Toskansku. Byla vysv?cena 21. listopadu 1148 pape?em Ev?enem III .

P?estavby a za?izeni interieru pochazeji z doby goticke. Roku 1456 p?istav?l p?i?nou lo? s kaplemi architekt Benedetto da Maiano . Nejvyznamn?j?i je kaple Sv. Finy s mramorovou tumbou nahrobku teto svate panny mu?ednice a patronky m?sta (naho?e v nastavci olta?e), s gotickou st?ibrnou relikvia?ovou bustou na jeji lebku (uprost?ed olta?e ve vyklenku) a s novodobym modelem mrtveho t?la v zasklene vitrin? pod olta?em. Nast?nne malby ilustrujici ?ivot sv. Finy provedl Domenico Ghirlandaio .

Fresky : kaple, severni a ji?ni st?na jsou vyzdobeny freskami. Na st?nach lodi to jsou ve t?ech pasech dva cykly fresek s nam?ty ze Stareho a Noveho zakona a na zapadni st?n? freskou Utrpeni sv. ?ebestiana z 15. stoleti.

Nejstar?i fresky pochazeji ze 2. t?etiny 14. stoleti, je to cyklus 25 obraz? ze ?ivota Kristova, je? vytvo?il p?edev?im Lippo Memmi . Ze starozakonnich vyjev? pat?i k proslulym Stvo?eni Adama, Vyhnani Adama a Evy z raje ?i Spici opily nahy Noe, jemu? se vysmivaji vlastni synove. Autory dal?ich fresek jsou Benozzo Gozzoli , Bartolo di Fredi a Taddeo di Bartolo . Autory socha?ske vyzdoby jsou Giuliano a Benedetto da Maiano , d?ev?nou skupinu Zv?stovani z doby kolem roku 1410 ?ezal Jacopo della Quercia .

Radnice ? Palazzo Comunale [ editovat | editovat zdroj ]

Palazzo comunale je dvoupatrovy dvouk?idly palac, postaveny v roce 1323 pro m?stskou radu. Palac ma ze stra?nich d?vod? nejvy??i v?? Torre Grossa ve m?st?. Postavit vy??i v?? bylo zdej?im obyvatel?m zakazano.

Dnes sidlo Museo civico ? M?stske muzeum, vyznamne pamatky:
Dantova pam?tni mistnost, ktera p?ipomina um?lc?v kratky pobyt roku 1300 jako "vyslance Florencie".
Fresky: Maesta ? tr?nici Panna Marie s Jezulatkem mezi dv?ma skupinami sv?tc? a osobnosti, kterou namaloval v 1. polovin? 14. stoleti Lippo Memmi (1291?1356) jako variantu v?t?i fresky, kterou maloval roku 1333 spole?n? se Simone Martinim na radnici v Sien? .
Museo d'arte sacra - muzeum chramoveho um?ni je dnes sou?asti m?stskeho muzea.

Z bohatych sbirek vynikaji romansky d?ev?ny krucifix, goticky olta?ni k?i?, liturgicke a p?edm?ty sienskych zlatnik?, dv? nahrobni desky s figurami m???an?.

K?i?ova chodba spojuje muzeum s Collegiatou. V ni, vlastn? ji? v p?edsini Collegiaty je Memmiho freska Zv?stovani Pann? Marii .

San Gimignano ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Malebna kulisa m?sta se ?asto objevuje v historickych filmech.

Re?iser Franco Zeffirelli si je roku 1972 zvolil pro ?ivotopisny film o svatem Franti?kovi Bratr slunce, sestra Luna .
M?sto se objevuje ve filmu ?aj s Mussolinim z roku 1999, ktery take re?iroval Franco Zeffirelli, na zaklad? sve knihy.
M?sto se vyskytuje ve h?e Assassin's Creed II .

m?sto se take vyskytlo ve filmech star wars